(11.00 hodin)
(pokračuje Karla Maříková)
Z benefitů lze zmínit výrobu účinnějších léků, zlepšení léčebných postupů. Za zajímavost stojí experimenty směřující k tvorbě druhů rozkládajícím toxický odpad, který běžně organismy nejsou schopny rozložit. Existuje modifikace liliovníku tulipánokvětého, jež je schopna růst v oblastech zamořených jinak velmi toxickou rtutí a přeměňovat ji na méně jedovaté formy. V zemědělství odolnost rostlin vůči herbicidům a škůdcům či parazitům, infekčním chorobám a chladu.
To určitě jsou jedny z benefitů, ale s tím samozřejmě přichází i řada rizik. Někteří tvrdí, že genetika je cestou k růstu zemědělské produkce i kvality potravin. Primárním impulzem ke šlechtění GMO byla před několika desítkami let právě potřeba zvýšit produkci zemědělských plodin na hektar půdy. Geneticky modifikovaná kukuřice, odolná vůči škůdcům, schopná růst i v těžkých životních podmínkách, se stala symbolem nové doby geneticky modifikovaných potravin. Kukuřičná mouka a škrob jsou jedny z nejčastějších surovin v pečivu, koláčích, balených sladkostech, ale i v mléčných výrobcích, instantních jídlech a v některých nápojích. Pro svou vysokou odolnost má modifikovaná kukuřice a produkty z ní velmi nízkou cenu i nízké náklady na pěstování. Druhou nejčastěji geneticky upravovanou plodinou, která se nachází na našem trhu, je sója. GMO brambory byly první experimentální plodinou. Objevují se argumenty ve prospěch využití GMO stejně jako varovné hlasy nabádají k nejvyšší opatrnosti vůči novému lidskému experimentu, protože by GMO plodiny mohly vyvolat zvýšený výskyt některých chorob a potlačit původní rostlinné druhy. Dalším možným rizikem je narušení biodiverzity, při konzumaci člověkem možnost také alergických reakcí. GMO plodiny a potraviny se vytvářejí teprve krátkou dobu, a tak nedokážeme určitě posoudit, zda jsou bezpečné, či ne. Přenos odolnosti vůči antibiotikům z modifikovaných organismů na bakterie, které se vyskytují ve střevech, je dalším rizikem. Důsledky pěstování geneticky modifikovaných potravin mohou být pozitivní, ale samozřejmě i negativní.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, já vás chvilku přeruším a požádám všechny poslankyně a poslance, jestli potřebují něco probírat, aby tak učinili v předsálí jednacího sálu a nerušili paní poslankyni. Děkuji mnohokrát. Paní poslankyně, omlouvám se, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Negativně se také ke GMO staví například Velká Británie, Maďarsko, Rakousko, Itálie, kde je dlouhodobě vysoká potravinová kultura, ale i některé země blízkého východu či paradoxně i Polsko. Každá genetická modifikace pro použití v potravinových krmivech v Evropské unii musí být schválena Evropskou komisí. Komise rozhoduje na základě vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, který posuzuje vliv uvedené modifikace na zdraví konzumentů a zvířat. Směrnice Evropské unie 2015/412 pak umožňuje jednotlivých členským státům na svém území omezit či zakázat pěstování GMO plodin, které byly na úrovni Evropské unie schváleny pro uvádění na trh. Vláda České republiky může tedy sama rozhodnout, jestli podstoupí možná rizika, nebo ne.
Tento zákon stanovuje podmínky pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty a novela upravuje podmínky pro podání žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání, povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o zápis do seznamu pro uvádění na trh podle tohoto zákona podává žadatel ministerstvu. Žádost lze podat podle této novely prostřednictvím datové schránky v elektronické podobě, podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo v listinné podobě, pokud je současně dodána na technickém nosiči dat nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Podle této implementace může žadatel současně s podáním žádosti nebo oznámením požádat, aby s některými údaji obsaženými v žádosti nebo oznámení bylo zacházeno jako s důvěryhodnými. Toto se však nevztahuje právě na obecný popis geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, nebo dokonce na zhodnocení rizik, což je zcela správné vzhledem k tomu, že stále dostatečně dobře neznáme jejich závažnost.
Myslet si, že je všechno zalité jen sluncem a přináší to jen benefity, by bylo asi hodně naivní. Každé pro má určitě i své proti a je vždycky dobré zhodnotit, zda rizika náhodou nepřevyšují přínosy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je poslanec Vladimír Zlínský. Poprosím ho také, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající. Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vidím tady paní ministryni Langšádlovou, tak jsem rád, že je tady, protože moje vystoupení bude týkat i jejího ministerstva.
Vážené kolegyně, kolegové, přiznám se, že toto mé vystoupení bude poněkud kontroverzní. Všechny zde uvedené informace jsem čerpal z odborných článků českého časopisu Vesmír, který někteří z vás určitě znáte, a z volně přístupného článku s názvem Next Generation Bioweapons ze sekce Future Warfare US Air Force autora Michaela J. Ainscougha.
Jsem nadšený obdivovatel vědecko-technického pokroku a stále věřím, že může zabezpečit další pozitivní vývoj lidské populace na naší planetě. Bohužel, jak to tak bývá, vše, co má velký potenciál vykonat velké dobro v náš prospěch, může vyústit ve velké zlo a celosvětové obtíže až možnou katastrofu.
Dle mého názoru žijeme - aniž si to uvědomujeme - v době první biologické revoluce nebo možná už i druhé. To budou hodnotit až naši potomci, pokud toho budou schopni. Nevídaný rozvoj technologií genetického inženýrství, genomiky a syntetické biologie před nás jako zákonodárce staví velmi palčivé otázky, jak se k těmto výzvám a možným nebezpečím postavit. Co se děje na tomto poli, je pro nás zahaleno mlhou našich neznalostí, možností těchto technologií a utajování výzkumu. Tyto biotechnologie jsou bezpochyby středem zájmu vojenských stratégů hlavních mocností. Současný prudký vývoj výše jmenovaných a IT technologií včetně umělé inteligence umožňuje práci s velkými databázemi informací, které jsou asociovány s analýzou DNA, jsou tím správným bodem zlomu, který toto umožňuje. Nepochybuji o tom, že v utajovaných vojenských laboratořích jsou zkoumány možnosti, jakým způsobem poškodit potenciálního i reálného protivníka prostřednictvím těchto technologií, a hledají se i možné technologie, jak se jim bránit.
Velký pokrok nastal v makromolekulárním objasnění patogenity jednotlivých typů bakterií, virů a protozoa. Byly vyrobeny vektory přenosu těchto informací do DNA buněk. Tyto vektory jsou plazmidy a případně retroviry, které vycházejí z vykostěných virů mnohých vážných lidských onemocnění, kterými jsou například HIV, anebo zvířecí viry, které jsou HIV podobné. Vykostěním se v tomto případě myslí to, že biotechnologickým zásahem pomocí genového inženýrství je znemožněna jejich patogenita. V laboratořích je možné uměle syntetizovat viry nebezpečných lidských onemocnění. Mezi prvními viry, jež byly vyrobeny pomocí genomu syntetizovaného v laboratoři, byl virus obrny. V laboratoři byl například oživen virus smutně proslulé španělské chřipky. Tyto oživené mikroorganismy jsou s to vyvolat onemocnění u člověka, a dokonce způsobit epidemii.
V současnosti je možno zakoupit na zakázku vytvořené dlouhé úseky genetické informace. Teoreticky je možné, aby si někdo u několika různých firem objednal jednotlivé součástky pro vytvoření zabijáckého viru a pak si je ve své laboratoři smontoval dohromady. Dnes už fungují například ve Spojených státech soukromě provozované laboratoře s poměrně dobrým vybavením, které jsou určeny lidem, kteří se tímto oborem zabývají amatérsky a pro zábavu. Jsou součástí sílícího hnutí Do it yourself biology. Někteří účastníci tohoto hnutí se hlásí k myšlenkám počítačového pirátství a označují sami sebe jako biohackery. Mnozí přirovnávají tyto laboratoře ke garážovým firmám v počátku boomu informačních technologií a představují si, že právě tam odstartuje boom založený na syntetické biologii. ***
