(9.40 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Takže závěrem doporučuju i pozměňovací návrhy 374 a 474 odsouhlasit s tím, že zejména pokud jde o novelizaci ustanovení 28 odst. 2, tak ji nepovažuju za konečnou a optimální a doporučuju, abychom se k ní vrátili právě proto, že bychom měli být v souladu s mezinárodními závazky, které nám říkají, že stát bohužel v případech zejména dětských obětí selhal. Selhal v tom, že nenaplnil preventivní úlohu, nezajistil prostřednictvím svých státních orgánů to, aby se dítěti takové příkoří nestalo. Všichni víme, že to vždycky nejde - vždycky to nejde, ale někdy to jde, a někdy prostě ten OSPOD zaspí, někdy je to někdo jiný, musím říci sousedi, a někdy jsou to i lidé, u kterých bychom to nepředpokládali i vzhledem k tomu, že by se měli těmito veřejnými záležitostmi více zabývat, tak i ti zaspí. V takovém případě ale máme nástroje v zákoně o obětech trestných činů, můžeme je využít a není dobré zužovat tyto možnosti jenom s poukazem na to, že nám to po administrativní stránce nevyhovuje, protože tady máme buď nepřehlednou právní úpravu, nedostatečnou, anebo dokonce matoucí. Ale judikát Nejvyššího správního soudu to skutečně nyní vykompenzoval.
Dobře, tu právní úpravu, pokud schválíme tak, jak je navržená, zjednodušíme, nejsem si ale vůbec jistá tím, že to pro oběti trestných činů ve svém výsledku bude o tolik lepší. Pokud jde o lhůty a nezletilé oběti, tam jsem si jistá tím, že to lepší bude. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Taky děkuji, paní poslankyně. Nyní je do rozpravy přihlášená paní poslankyně Vladimíra Lesenská.
A než jí udělím slovo, dovolte jedno konstatování - s náhradní kartou číslo 11 hlasuje pan premiér Petr Fiala. Děkuji.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, tisk číslo 86 upravuje současně několik zákonů, a to zákon trestní, o obětech trestných činů, zákon o trestním řízení soudním, takzvaný trestní řád, zákon o rejstříku trestů, zákon o sociálněprávní ochraně dětí, zákon o veřejných sbírkách, zákon o Policii České republiky, zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zákon o Vojenské policii. Cílem tohoto tisku je především adaptace a implementace přijatých předpisů Evropské unie, respektive právně závazné mezinárodní smlouvy. Návrh rovněž zapracovává změny, kterým je v návaznosti na výsledky implementačních worskhopů a další hodnoticí činnosti reagováno na některé zjištěné nedostatky v implementaci některých unijních směrnic.
Dovolte mi tady trošku zrekapitulovat celý proces. Jsme ve třetím čtení a ráda bych vám připomněla, čeho všeho se tento tisk týká. 17. dubna 2019 byla přijata takzvaná non-cash směrnice, jejímž cílem je reflektovat technologický vývoj v oblasti bezhotovostních platebních prostředků, vylepšit a modernizovat stávající pravidla jejich ochrany tak, aby se zefektivnil boj proti podvodům v této oblasti. Ochrana proti tomuto druhu podvodů dopadá nejen na platební karty či elektronické peněženky sloužící pro převod elektronických peněz, ale nově i na virtuální peněženky umožňující převod virtuálních aktiv, pokud slouží k placení.
V oblasti ryze trestněprávní si směrnice klade za cíl posílit mimo jiné schopnost donucovacích orgánů bojovat proti kybernetické trestné činnosti a odstranit překážky operativní povahy, které brání efektivnímu vyšetřování a stíhání trestných činů. Non-cash směrnice upravuje pouze minimální pravidla a garance, které musí v zájmu ochrany bezhotovostních platebních prostředků každý členský stát zakotvit, přičemž je na jednotlivých členských státech, zda zakotví pravidla jdoucí nad rámec této směrnice, a to včetně úpravy definic trestných činů či výše trestních sankcí. Jde-li o výši trestních sazeb či druhy sankcí, které mají být pachatelům těchto trestných činů ukládány, česká právní úprava již dnes veškeré požadavky non-cash směrnice naplňuje. Zájmem je ve výhledu přejít plně na bezhotovostní platby, kdy bude snaha i platební karty postupem času a vývojem technologií nahradit dalšími způsoby placení. S tímto vývojem se zcela neztotožňujeme a SPD bude vždy i pro zachování hotovostních plateb.
17. dubna téhož roku bylo přijato další nařízení a směrnice, jejichž hlavním cílem je vytvoření takzvaného centrálního systému pro identifikaci členských států Evropské unie, které by měly uchovávat informace o odsouzení občanů třetích zemí, osob bez státní příslušnosti a osob, jejichž státní příslušnost se nepodařilo zjistit. Centrální systém by měl tedy umožnit členským státům rychle a efektivně identifikovat členské státy, které mohou disponovat informacemi o odsouzení osob bez státní příslušnosti. Systém, který jsem tady zmiňovala, je přitom jednou ze součástí programu eu-INIS. Téma interoperability je v rámci Evropské unie, a to i s ohledem na nedávné bezpečnostní incidenty, prioritou v kontextu boje proti terorismu a v diskusích o budoucnosti Schengenu.
Jelikož relevantní vnitrostátní úprava neumožňuje řádnou aplikaci nařízení ECRIS-TCN a zároveň je nutné implementovat požadavky této směrnice, vyžaduje adaptace tohoto nařízení a implementace předmětné směrnice změnu příslušných ustanovení zákona o Rejstříku trestů, zákona o trestním řízení soudním, zákona o Policii České republiky, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a zákona o Vojenské policii, a to v platném znění těchto zákonů. V souvislosti s výše uvedenými nezbytnými změnami se rovněž jeví jako vhodné upravit podmínky pro vydání pověření pro účely ověřování bezúhonnosti, a to podle zákona o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
Jak konstatuje důvodová zpráva, členské státy jsou povinny implementovat směrnici nejpozději do 28. června letošního roku, přičemž den zahájení provozu systému bude dle nařízení stanoven komisí, a to v závislosti na splnění podmínek vymezených v čl. 35 odst. 1 nařízení, které zahrnují přijetí relevantních prováděcích aktů, provedení nezbytných technických a právních opatření pro shromažďování údajů ze strany členských států a úspěšné provedení souhrnného testu fungování systému. Pro přijetí opatření k zajištění souladu s tímto nařízením by však členské státy měly mít k dispozici alespoň 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
Zákon o Rejstříku trestů musí být rovněž přizpůsoben požadavkům vyplývajícím z dohody, která vstoupila v platnost 1. května 2021. Dohoda v části třetí nazvané Spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce v trestních věcech upravuje některé otázky mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních mezi členskými státy Evropské unie na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé. Rejstřík trestů se neobejde bez vnitrostátní prováděcí úpravy, která v návaznosti na ustanovení dohody v nezbytném vztahu stanoví odpovídající postup orgánů České republiky, a to právě zejména Rejstříku trestů.
Další část tisku 86 se věnuje novele zákona o centrální evidenci účtů, ve znění pozdějších předpisů, implementuje směrnici o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů. Tato změna byla provedena ve formě pozměňovacího návrhu, který neobsahoval potřebné provázání s trestněprávními předpisy. ***
