(10.40 hodin)

 

Poslanec Jan Volný: Pane předsedo, moc děkuji a omlouvám se, že jsem tady chvilku nebyl.

Prosím vás, budu velice stručný. Já bych se chtěl vyjádřit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním tisku 144/3 v příloze B2 pod pořadovým číslem 57. Rád bych načetl legislativně technickou úpravu. Vinou zaokrouhlování při výpočtu se nedopatřením do tisku v ukazateli výdaje celkem dostalo číslo o 1 korunu vyšší, než tam mělo být. Správná hodnota částky, která se převádí do kapitoly 398, to je Všeobecná pokladní správa, činí tedy 98 969 400 korun českých. Kolegové a kolegyně, toto je pozměňovací návrh, který v podstatě trochu reagoval na návrh, který podala skupina koaličních poslanců a bude se hlasovat v kapitole 2A pod pořadovým číslem 4.

Já jsem už ve druhém čtení řekl, že jsem pro, aby se i kapitoly, které spravuje rozpočtový výbor, podílely na určitém řešení situace, která nastala a kterou bohužel finančně trpí všichni naši občané a většina institucí v této republice, to znamená, že se těmto kapitolám sníží rozpočet zhruba o 2,5 %. Já ale neumím vstřebat to, že se sedmi kapitol je pět kapitol tak, jak si myslím, že to je únosné a správné, se jim ponížilo 2,5 %, ale u kapitoly prezidenta republiky, respektive Hradu, se ponižuje o 5,5, to znamená o více než dvojnásobek než u ostatních kapitol. To mě trochu mrzí a myslím si, že to není jenom o číslech, že tam jsou i jiné stimuly.

Druhá taková disproporce, která mi trochu vadí, je, že v kapitole Úřadu rozpočtové zodpovědnosti se vlastně nesnižuje vůbec nic a je tam nula. To si také myslím, že není úplně dobré, není to dobré vysvědčení, a samotná paní předsedkyně tohoto úřadu by to asi nesla nelibě nebo to nevnímá pozitivně, protože úřad, který by měl především dbát na šetrnost, má nulu.

Nicméně schvalování rozpočtu má určitá pravidla, a chtěl bych tedy požádat ještě o jednu věc a prezentovat toto. Pokud bude schválen pozměňovací návrh v příloze A2 pod pořadovým číslem 4, pak budu můj pozměňovací návrh v příloze B2 pod pořadovým číslem 57 považovat za nehlasovatelný a prosím, nebudeme o něm hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan zpravodaj si poznamenal vaši poznámku a všechno se případně zohlední při schvalování hlasovací procedury.

Nyní požádám o vystoupení v rámci obecné rozpravy pana poslance Kamila Farhana a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, státní rozpočet na rok 2022, jak ho přepracovala a předkládá vláda Poslanecké sněmovně, má v sobě zakomponovány dvě zásadně znepokojivé zprávy pro české zdravotnictví.

První zpráva je: historicky vůbec poprvé bere peníze systému veřejného zdravotního pojištění od doby jeho vzniku. Je to poprvé od sametové revoluce, kdy vláda bere peníze ze zdravotního pojištění. Technicky samozřejmě k tomu bude ještě třeba změnit další zákon, kterým se sníží výše plateb státu zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, ale rozhodnutí o sebrání peněz zdravotnictví je dáno politickou linií návrhu zákona o státním rozpočtu.

Druhou špatnou zprávou je, že vláda oslabuje schopnosti a kapacitu státu čelit pandemii škrtáním finančních prostředků v krajských hygienických stanicích. Již dnes je přitom systém veřejného zdravotního pojištění deficitní a vláda svým postupem zvyšuje deficit zdravotních pojišťoven tím, že snižuje deficit státního rozpočtu a o stejnou částku zvyšuje deficit systému veřejného zdravotního pojištění. Vláda jinými slovy vymítá deficit deficitem a tváří se přitom u toho, že v systému veřejného zdravotního pojištění deficit nevadí, že zdravotní pojišťovny přece mají na svých účtech z minula peněz dost a deficit můžou financovat ze svých rezerv. Letos jsou pohledem Ministerstva financí v pohodě. Utratí se dosavadní rezervy a na konci roku budou na nule, přinejlepším. To není jenom můj názor, to je i názor předkladatelů, kdy v důvodové zprávě uvádějí, že tyto fondy na zdravotních pojišťovnách se budou rovnat nule. Musím říct, že je to poněkud svérázný postup k odpovědnému hospodaření s veřejnými prostředky. Rezervy a rezervní fondy veřejného zdravotního pojištění přece nejsou určeny k tomu, aby je Ministerstvo financí nenávratně spálilo v situaci, kdy potřebuje vylepšit saldo státní kasy v běžném roce. Rezervní fondy zdravotních pojišťoven jsou zde proto, aby kryly výdaje na zdravotní péči, když dojde k mimořádné nenadálé nepříznivé situaci. V minulosti tomu tak například bylo v době ekonomické recese v roce 2008. Mimořádná situace je rovněž pandemie a dnešní uprchlická vlna z Ukrajiny, u které vláda, ale ani zdravotní pojišťovny doposud nevědí, jaké nepředvídané náklady českému veřejnému zdravotnictví může přinést.

Ze základních charakteristik je přitom zřejmé, že výdaje na zdravotnictví musí v každém okamžiku mít rostoucí meziroční tendenci, protože je to dáno za prvé demografií, tedy stárnutím populace, kdy stále více lidí se dožívá vyššího věku, kdy potřebují po delší době více zdravotní péče. Další podstatnou charakteristikou je rozvoj technologií, vstup nových léků a nových inovací. Do zdravotnictví přicházejí stále nové léky, nové terapie, zdravotní technologie, které umějí zachraňovat lidské životy a zlepšovat a prodlužovat kvalitu života v míře, o které se nám, ale ani předchozím generacím vůbec nezdálo. Z toho je patrné, že chceme-li poskytovat dostupnou a kvalitní zdravotní péči v rozsahu, na který jsme byli v České republice doposud zvyklí, zmrazit či dokonce snížit objem finančních prostředků ve zdravotnictví z logiky věci vždy povede k omezení dostupnosti péče. Jestliže dohodovací řízení na rok 2023 začíná s tím, že pojišťovny do něj půjdou s návrhem nulového navýšení úhrad nemocnicím, praktickým lékařům a ambulantním specialistům při 8% inflaci, tak jestli si ještě ze školy dobře pamatuji, má-li platit zákon o zachování hmoty, někde ty peníze musí chybět. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP