(Jednání pokračovalo v 13.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o klid. Ještě jednou prosím o klid.

 

Dovolte, abych zahájil projednávání nového bodu, kterým je

 

48.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích,
o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 37/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Stanovisko vlády bylo doporučeno jako sněmovní tisk 37/1 a já prosím, aby předložený návrh z pověření Senátu uvedl senátor Lumír Kantor, kterého zde vítám a prosím, aby se ujal slova. Pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Lumír Kantor: Milé dámy a vážení pánové, dovolte, abych předložil k vašemu prvnímu čtení, nebo respektive ke čtení, náš současný návrh zákona o Dnu odchodu okupačních vojsk a potom ještě tam je přidaný jeden.

Navrhuje se jako další významný den stanovit 25. červen, to je den odchodu okupačních vojsk. Současný zákon o státních svátcích stanoví patnáct významných dnů z hlediska české státnosti českých dějin a národního sebeurčení. Název významného dne byl zvolen úmyslně v takové obecné rovině jako Den odchodu okupačních vojsk. Namátkou připomínám mimo rok 1968 také okupaci za druhé světové války, dokonce i švédskou invazi během třicetileté války, která byla velmi devastující. Je pravidlem, že jakoukoliv okupaci doprovází především utrpení většiny obyvatelstva, doprovází ji ale i statečné činy, ale bohužel i zrada. Proto chceme dedikovat tento významný den všem nadějím českého lidu na nový život po období nesvobody.

Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, která neměla rozmístěna sovětská vojska. To se změnilo 21. srpna 1968 okupací země. Vojska zůstala téměř 23 let. Československá armáda byla nucena na přelomu září a října 1968 vyklidit 33 posádek, 20 armádních skladů, čtyři letiště, tři nemocnice. Ke společnému užívání bylo určeno pět výcvikových vojenských prostorů. Sovětská armáda měla k dispozici také tři sklady jaderné munice a disponovala i chemickými zbraněmi. Například v Olomouci, v civilním prostoru v Olomouci na Doloplazech, byla nalezena po odchodu chemická, ostrá chemická munice. Střední skupina sovětských vojsk potom začala intenzivně obhospodařovat, vznikly asi 3 000 černých, ilegálních staveb. V roce 1989 to čítalo přibližně 80 000 vojáků a civilních zaměstnanců a ty doprovázelo v Československu 40 000 rodinných příslušníků. K využívání měli téměř 20 000 bytů. K odchodu došlo 27. června 1991.

My navrhujeme 25. červen, kdy byl podepsán protokol zmocněnců vlády Československé federativní republiky a vlády Sovětského svazu, a potom ještě 26. června 1991 byl datován rozkaz prezidenta ČSFR Václava Havla.

K dalším tragickým věcem bych řekl, že během té doby je zdokumentováno, že zahynulo 345, těžce... 425 lidí, osob zahynulo v souvislosti s vojenskou intervencí a za uplynulé roky té okupace bylo asi 2 000 těžce zraněných. Škody, které byly napáchány, a to mluvíme o fyzických škodách a škodách na zdraví - škody, střízlivý odhad všech vyčíslitelných škod bylo za celé to období minimálně 25 miliard tehdejších korun československých. Ty nebyly nikdy nahrazeny. V roce 1992 se oba státy veškerých vzájemných nároků zřekly.

Zákon podpořilo a podepsalo 46 senátorek a senátorů. V druhém čtení se objevil pozměňovací návrh, který byl schválen naprostou většinou, a to byl 26. květen, který by měl být významným Dnem českého vzdoru, věnovaným hrdinům akce Anthropoid. Předložení tohoto zákona předcházel mezi prvním a druhým čtením velmi erudovaný a odborný seminář o následcích. Tam byly objasněny některé detaily ohledně historie.

Závěrem tedy podotýkám, žádám zdvořile o podporu pro tento zákon. Zvlášť v kontextu současné doby se domnívám, že je plně namístě si připomenout tyto věci. Přirozeně to vyvolalo diskusi v tom, že je mi občas vytýkáno oživování staré minulosti, ale například, že se ruská strana omluvila, to je určitě dobrá zpráva, která ovšem v kontextu současných okolností ztrácí své kouzlo.

A taky je důležité, že zapomínat se nesmí. Zapomnění je pak způsob, jak neomluvitelné, tragické historické chyby opakovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane senátore, děkuji, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Matěj Ondřej Havel. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážné kolegyně, vážení kolegové, pan senátor návrh zevrubně zdůvodnil, tak se omezím jenom na několik stručných záležitostí. Je vám to tedy předkládáno jako sněmovní tisk číslo 37 a jedná se o senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, který byl naposledy novelizován 27. června 2017.

Návrh zákona byl Senátem schválen na 7. schůzi dne 26. října loňského roku, přičemž Senát zároveň navrhl Poslanecké sněmovně, aby zde byl zákon schválen podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, čili již v prvním čtení. Obsahem návrh zákona je rozšíření významných dnů ČR o 27. květen jako Den národního vzdoru a 25. červen jako Den odchodu okupačních vojsk.

Myslím, že je namístě připomenout, že zařazení Dne odchodu sovětských vojsk z Československa bylo navrženo již v minulém volebním období jakožto sněmovní tisk 1249, a to skupinou poslanců Markéty Adamové, Olgy Sommerové, Radka Holomčíka, Mariana Jurečky, Zbyňka Stanjury a dalších. Tento návrh se však nestihl do skončení volebního období projednat.

Ještě mi dovolte krátce informovat o stanovisku vlády ČR k tomuto návrhu. Vláda senátní návrh přijala 19. listopadu loňského roku a 6. prosince k tomuto přijala stanovisko, které bylo negativní. Všem poslancům bylo toto stanovisko doručeno 8. prosince loňského roku jakožto sněmovní tisk 37/1. Považuji za důležité upozornit, že dané stanovisko vlády vypracovala vláda minulá. Současná vláda sice své stanovisko nevydala, nicméně navržením a zařazením tohoto sněmovního tisku lze předpokládat kladný postoj k tomuto návrhu. Proto doporučuji tento návrh schválit. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP