(2.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Mrzí mě, že řídím schůzi, protože bych musel na vaše vystoupení reagovat, nicméně určitě to učiní jiní kolegové. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Haas. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, pane předsedající. Já jsem se domníval, že už nebudu muset podruhé s faktickou poznámkou vystoupit, ale teď se to tedy opravdu nedalo. Srovnání ať už původního pandemického zákona, nebo té současné novely s norimberskými zákony, se zmocňovacím nacistickým zákonem nebo s únorovým pučem, to je opravdu silná káva. Ale pokusím se na tu silnou kávu zareagovat věcně, dvěma právními argumenty.
Za prvé. Množství zrušených mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ukazuje, jak efektivně v České republice funguje soudní kontrola, toť argument číslo jedna. Argument číslo dva, který jsem používal už předminulý týden při prvním projednávání, plenárním nálezem Ústavního soudu, který určitě není ani opoziční, ani koaliční, z prosince loňského roku, byla potvrzena jak ústavnost samotného pandemického zákona včetně té konstrukce mimořádných opatření, tak byla potvrzena ústavnost toho procesu legislativní nouze, kterým byl pandemický zákon v únoru loňského roku přijat.
Já si dovolím odcitovat tři - jestli je stihnu, hlídám si čas - závěry, tři právní věty z onoho plenárního nálezu. Ústavní soud dospěl k závěru, že "nejsou dány důvody ani pro zrušení pandemického zákona jako celku pro údajné vady zákonodárného procesu, ani pro zrušení ostatních napadených ustanovení pandemického zákona", s onou jednou jedinou výjimkou jednoho zrušeného ustanovení.
A druhý důvod, k legislativní nouzi. "V hrozícím právním vakuu pravomoci vydávat mimořádná opatření potřebná k účinnému řízení boje s pandemií spatřuje Ústavní soud legitimní důvod pro zkrácené projednání návrhu pandemického zákona." Toť právní věty z plenárního nálezu Ústavního soudu. Děkuji mnohokrát. (Potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Výborný, pak ještě faktická poznámka pana poslance Lochmana a pan poslance Kotena, poté bychom se vrátili k obecné rozpravě. Pane poslanče Výborný, máte dvě minuty.
Poslanec Marek Výborný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážení ministři, kolegyně, kolegové, nechci nijak tu rozpravu natahovat, ale kolega, vážený kolega Karel Haas tady shrnul právní argumentaci k naprosto nehoráznému vystoupení, omlouvám se za to slovo, ale musím připomenout, nehoráznému vystoupení pana kolegy Kotena, vaším prostřednictvím, pane předsedající. A já se k tomu připojím ještě teď coby nejenom táta tří dětí, ale taky učitel dějepisu. Opakovaně, často jsem se studenty diskutoval a probíral právě jejich kapitoly 20. století, ale pane kolego, to, že si dovolíte spojit pandemický zákon s totalitními režimy a systémy, ať už nacistickým Německem, zmocňovacím zákonem nebo se situací po roce 1948, nezlobte se na mě, nejenom že jste věcně úplně mimo, ale je to nehorázné plivnutí do tváře všem, kteří v 20. století trpěli. Tohle si zřejmě vůbec neuvědomujete a ti lidé taky mají nějaké potomky, a já to tady říkám proto, že samozřejmě na záznam toho jednání Sněmovny se může někdo dívat nebo to bude vždy zaneseno ve stenozáznamu, a já chci jasně říci, že tohle je naprosto minoritní, naprosto minoritní stanovisko jedné strany, SPD. Ano, na tomto místě zde v Poslanecké sněmovně může zaznít, ale já chci zdůraznit, toto není pravda a já se stydím za to, že zaznívají dnes u nás tato slova přirovnávající něco, co se zdaleka - nebo ne zdaleka, co se vůbec netýká pandemického zákona, s diktátorskými totalitními režimy a s oběťmi, které s sebou nesly ve 20. století. Ukažte mi, ukažte mi, pane kolego, zda něco podobného zde proběhlo v rámci dopadů pandemického zákona. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Neproběhlo. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Lochman. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Lochman: Chtělo by se říci - pěknou noc, ale ona moc pěkná nyní není. Moji předřečníci už to řekli. Víte, vy jste před chvilkou - myslím, že to bylo dvacet minut zpátky - říkali tady panu Jurečkovi: To píšou občané o té totalitě. Já se potom nedivím, že občané píšou něco takového, když tady volený zástupce začne vypovídat, že pandemický zákon jsou vlastně norimberské zákony a že to je jako během té přípravy druhé světové války. Kdo se v tom potom má vyznat, když tady pan, prostřednictvím předsedajícího, Koten spojí norimberské zákony s pandemickým zákonem. Já se nedivím, že někteří lidé jsou potom vyděšení. Tu odpovědnost za to vyděšení nesete potom vy.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byl pan poslanec Lochman a další v pořadí s faktickou poznámkou je pan poslanec Koten. Vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já jsem velmi rád, že i v této sestavě, která tady je, tedy v takto ranní hodině, tedy pokročilé, ve dvě hodiny ráno, se tady našel dostatek lidí, kteří byli schopni reagovat na můj příspěvek, protože minule se tady nikdo takový nenašel. Já jsem vám chtěl jenom nastavit zrcadlo, protože i vzhledem k tomu, jak probíhala včerejší schůze, kdy se porušilo téměř cokoliv v rámci hesla "účel světí prostředky", tak v rámci toho, co jste tady předvedli, včetně postupu pana předsedajícího s odebráním slova, v parlamentu, kde podle vás platí demokratické principy, tak i v rámci toho si myslím, že to splnilo naprosto svůj účel.
Mé minulé vystoupení, které tady bylo ještě předtím, než zákon zamířil do druhé komory parlamentu, tedy do Senátu, bylo naprosto stejné, ale v té hodině, kdy jsem ho přednášel, tady nebyli žádní oponenti, kteří by mi oponovali. Já jsem za vaši reakci skutečně rád, protože moje vystoupení mělo za účel, abyste se nad tímto zamysleli. A samozřejmě je nutné si připomínat historii, protože pomocí pandemického zákona můžete dělat velmi podobné věci, které se děly v minulém století. A na to jsem tady chtěl skutečně upozornit... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) ... a probudit vás z letargie. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami, vracíme se do obecné rozpravy. Vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, připraví se pan poslanec Kasal. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, páni ministři, pane senátore, dámy a pánové, pěkné ráno. Já bych navázal na svoji faktickou, kde už jsem trošku o tom pandemickém zákonu začal, a chtěl bych začít o pandemickém zákonu, říkejme tomu římská jedna, který kolega Haas, prostřednictvím pana předsedajícího, řekl, že přišel na svět před rokem, v únoru 2021. Já předešlu, že za úplně jiné situace, a asi mohu podepsat to, že to není podařený zákon, byl z naší dílny, se vším souhlasím, ale znovu musím připomenout, že byl vynucený okolnostmi tím, že nebyla ochota od tehdejší opozice, současné koalice, prodlužovat nouzový stav dle potřeb vlády. A já si myslím, že potřeby vlády tehdy byly skutečně objektivní a odrážely epidemiologickou situaci v České republice, odrážely naplněnost nemocnic, odrážely stovky mrtvých denně, odrážely naplnění jipek, dýchacích přístrojů a podobně. ***
