(1.50 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
Sice nejsem právníkem, ale protože mám za ty čtyři roky již nějaký základní právní přehled a protože nejenom já, ale i lidé, kteří se zabývali pandemickým zákonem a mají nějaký základní právní přehled, dali jsme si tady tu práci a návrh zákona si řádně prostudovali. Můžu vám tedy vysvětlit, o co v pandemickém zákoně jde z toho právního hlediska.
Český právní řád zná čtyři krizové stavy, kdy se země dočasně neřídí běžnými zákony. V těchto chvílích jsou výrazně omezena práva občanů České republiky, a jedná se tedy zejména o stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Pandemický zákon tedy bude pátým a nejvyšším a trvalým stavem. Za platnosti pandemického zákona do podzimu tohoto roku budou práva omezena více než ve válečném stavu. To si myslím, že je poměrně bizarní situace, a navíc tedy není ještě nikde napsáno, že vláda znovu nepožádá o prodloužení pandemického zákona, tak jak se to děje nyní, dokonce v legislativní nouzi, i když není žádný důvod pro legislativní nouzi, ale připadá mi to poněkud bizarní.
Bylo by možné bez vyhlašování nouzového stavu zakázat například návštěvy příbuzných, například zákaz opustit obec, opustit okres - to už jsme tu měli - nebo například povinnost kontrolovat QR kód příbuzného na návštěvě? Kdo by byl vyhodnocen jako nepřítel tohoto stavu? To může být podle mého i nenaočkovaný, může to být pozitivní nebo může to být kdokoli, na koho se ukáže prstem, a musí být tedy bezpečně izolován od ostatních, což jsme zažili bohužel i na letošním Australian Open, kdy tenista Djokovič nebyl připuštěn vůbec do turnaje. Toto ustanovení by nás tedy teoreticky mohlo dostat až do internačního tábora. V případě Austrálie to byl tábor pro internaci těch, kteří odmítají očkování a nechtějí se podrobit tomuto. Bylo by to tedy vše v souladu se zákonem.
Pro mě to je nepřijatelné. Díky tomu, že bude možné tyto lidi označovat za lidi, kteří mohou být zdravotně, myslím tím trestně, stíháni, tak se jim budou moci odebírat legálně držené zbraně, protože v případě záznamu v trestním rejstříku, jak jistě vědí legální držitelé zbraní a zbrojního průkazu, skutečně by to bylo možné. Dále se může omezit mobilita obyvatel, zdravotní péče, může se omezit tedy i volební právo. V případě podzimních voleb to není nijak ošetřeno. Například ten, kdo nemá platný QR kód, nebude moci volit a ani nebude moci být zvolen. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že tady současná vláda prosazuje korespondenční hlasování ze zahraničí, tak naopak budou moci volit lidé, kteří nebudou v souladu s ústavou identifikováni, a budou moci volit i ti lidé, kteří neplatí daně v České republice, žijí dlouhodobě v zahraničí a s českými reáliemi nemají pranic společného.
Tento zákon tedy staví neposlušnost novému režimu do role hrdelního zločinu, který je závažnější než například loupežné přepadení anebo vražda. Nový pandemický zákon tedy zcela bez legrace a bez přehánění je stejný anebo na podobné úrovni jako například únorový převrat 1948 anebo jako velmi nechvalně známé norimberské zákony. Tedy co by mohlo následovat, a to je pro mě naprosto nepřijatelné, to jsou politické procesy s těmi, kteří tedy budou neposlušní v této věci. Já si úplně nemyslím, že bychom tady měli pošlapávat článek 23, základní lidská práva a svobody, kdy občané mají právo se postavit na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.
Mohli jste si možná všimnout, pokud jste byli na Sněmovní 1 na obědě, že tam je jistá skupina lidí, kteří právě článek 23 využívají a dávají vám jaksi najevo, že článek 23 existuje, a tedy ozývají se proti vaší zvůli. Bohužel, tento zákon je velmi podobný jednomu zákonu z roku 1933, a to byl zmocňovací zákon. Tehdy po požáru Říšského sněmu získal kancléř země výjimečné pravomoci a stal se Vůdcem. Zákon umožnil vládě přijímat zákony bez jejich schválení Říšským sněmem, a to po dobu čtyř let.
Když se tedy podíváme do této nové doby, samozřejmě ta podobnost není úplně čistě náhodná, ale lidem, kteří se zabývají historií, to velice tyto zákony připomíná. Klasické norimberské zákony z roku 1935, ty dva zásadní ústavní zákony se staly pozdější základnou pro legální tehdejší vyloučení Židů z německé společnosti a připravily půdu oficiálnímu provádění protižidovské politiky. Já v tom bohužel vidím historickou paralelu, kdy byli vylučováni naši čeští občané z různých oblastí, že nemohli do restaurací, byli šikanováni v zaměstnání, pokud nebyli očkováni, a podobně. A bohužel podobnost s touto historickou paralelou ve mně skutečně zavádí důvodné podezření, že se jedná o něco podobného. (Předsedající: Čas, pane poslanče, čas!) Dovolte mi, abych varoval před přijetím této novely. Děkuji za pozornost. ***
