(23.10 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)
Připomenu, že původní pandemický zákon, ačkoli byl mnohokrát a mnohokrát zpochybňován i tady v Poslanecké sněmovně, i ve veřejných fórech, obstál v přezkumu u Ústavního soudu. Ústavní soud ho posvětil s výjimkou jednoho krátkého ustanovení, které se týkalo finančních náhrad, které bylo zrušeno, ale principy pandemického zákona byly aprobovány Ústavním soudem.
Nyní bych se dostal k druhé části svého projevu, kde bych popsal, jak aktuálně vypadá ta novela, kterou tady projednáváme. Často se nám děje, bylo to i v některých výstupech mých předřečníků, že vedou zuřivý boj s návrhem, který tady teď nemáme, vedou boj s návrhem, který sem poslala vláda. Je potřeba sebekriticky říct, že návrh z vlády měl určité nedostatky, které vláda otevřeně přiznala a které jsme tady v Poslanecké sněmovně společnou prací i díky tomu, že jsme naslouchali opozici, i díky tomu, že jsme naslouchali ústavním právníkům a kolegům, tak jsme je napravili. Ty věci, které byly po právu kritizovány, byly změněny, upraveny. Už v té původní vládní novele byla obsažena celá řada oprav určitých chyb nebo nedůsledností, které byly v zákoně, z nichž některé se vynořily až v důsledku judikatury správních soudů, protože vzpomeňme si na to, že během života pandemického zákona se judikatura výrazně posunula a dospěla k závěru, že zákon o ochraně veřejného zdraví nelze používat plošně, ale pouze opravdu velmi úzce na situace kontaktů mezi skupinami nakažených osob, což je závěr, který je výrazně odlišný oproti tomu, co zastávalo Ministerstvo zdravotnictví i za předchozí vlády. A v tomto ohledu si myslím, že to byl závěr, ke kterému se klonila řada odborníků, a že to nelze předchozí vládě vytknout.
Další věci, které byly opraveny zde v průběhu Poslanecké sněmovny, a tedy nemá smysl s nimi bojovat, protože už teď nejsou v návrhu, který projednáváme, byla výše pokut, která byla snížena na 20 % - byla to problematika karantén. Jak už jsem vzpomněl, v dnešní době jsou karantény prakticky bez opory v právních předpisech, takže si myslím, že je naprosto logické řešení, že Ministerstvo zdravotnictví konečně upraví situaci tak, aby všichni adresáti právních norem měli jistotu, která je potřebná, a že bude poskytnuta i záruka autenticity nařízených karantén - když někdo dostane esemesku, tak tam bude odkaz na zabezpečený server Ministerstva zdravotnictví nebo jiné podobné instituce, kde si bude moci ověřit, že skutečně ta informace je důvěryhodná.
Díky pozměňovacím návrhům, které připravila řada mých kolegů, se tam dostaly i věci, které pomáhají v běžném provozu právnickým osobám, což mohou být i spolky, obchodní korporace a tak dále, které umožňují distanční jednání, což je taky věc, které mohou někdy ocenit. Podařilo se tam zrušit zákaz, možnost zákazu soukromých a veřejných akcí, takže je tam jenom možnost jejich omezení, čili je to zmírnění hranic, které stanoví novela pandemického zákona. Díky pozměňovacímu návrhu, který jsem tam načetl já, je zachováno přednostní projednání všech návrhů u Nejvyššího správního soudu. Musím říct, že přednostní projednání u vrcholného soudu, to je nejlepší úroveň právní ochrany u soudu, která je zaručena v celém právním řádu České republiky. Ve všech ostatních případech máte různá instanční řízení. Všichni víme, jak se ty soudy mohou dlouho vléci, ale musím říct, že zde u pandemického zákona a i díky nasazení soudců Nejvyššího správního soudu soudní přezkum je efektivní, funguje, opatření jsou bez ohledu na politickou reprezentaci rušena, pokud nejsou řádně odůvodněna, pokud jsou nedostatečná a tak dále. A to je princip, který je díky pozměňovacím návrhům, které schválila tato komora, zachován.
V maximální možné míře jsme začlenili připomínky pana profesora Wintra, kterého si velmi vážím, které měl opět k původní verzi, o které zde mluvil Radim Fiala, takže argumenty, které tam jsou, jsou použitelné pouze velmi omezeně. A velmi bych se divil, kdyby pan profesor Wintr někde podporoval SPD, tak jak to v podstatě zaznělo v projevu mého předřečníka.
Asi zásadní věc, která byla podrobena velké řadě diskusí v aktuálním návrhu, a to doba, do které ten zákon platí, byla také výrazně upravena oproti původní neomezené době platnosti, která byla v naprostém rozporu s politickou dohodou, kdy jsme tady pandemický zákon na základě dohody mezi pěti koaličními stranami - dnes ANO a ČSSD, které tehdy vládly - schvalovali, tak se tam vrátilo fixní datum, kdy zkrátka zákon vyprší a my bychom měli mít v ten okamžik situaci už plně pod kontrolou. Věřím, že už nebude v ten okamžik nutné zákon použít. Nicméně byla by chyba, kdybychom ho rušili teď, když ještě vlna neskončila. Zákon nám umožní ponechat v platnosti opatření, jako je nošení roušek, jako jsou testy v domovech důchodců. Když kolegové z SPD upozorňují na nutnost pečovat o nejzranitelnější skupiny - a já s nimi souhlasím - tak třeba testy v domovech důchodců pro návštěvníky, aby nebyli ohroženi naši senioři a seniorky, tak to je věc, kterou umožňuje pandemický zákon.
Nyní po tom, co jsem vyložil, jakou aktuální podobu pandemického zákona projednáváme, bych se krátce vyjádřil ke způsobu projednávání pandemického zákona, respektive jeho novely. Bylo zde kritizováno, že nebyly splněny podmínky pro legislativní nouzi, aspoň tak si to myslí menšina v Poslanecké sněmovně. S tímto já se nemohu ztotožnit, protože v § 99 jednací řád jasně stanoví, že pokud hrozí značné škody na zdraví našich občanů nebo na jejich majetku, je možné režim legislativní nouze použít. Zde bylo zmíněno i kolegyní Vildumetzovou, kolik máme lidí, kteří jsou hospitalizováni nebo kteří umírají na covid, takže nepochybně značné škody na zdraví tady hrozí. A současně ten zákon platí i na delší dobu a riziko, že přijde nějaká taková mutace - bohužel ho nemůžeme vyloučit, je potřeba si to říci otevřeně. Nemyslím si, že bychom z toho měli dělat politické téma nebo tím strašit, měli bychom se na to připravit. Stejně tak soukromá sféra potřebuje, abychom jí dali jasná pravidla, podle kterých bude pandemie v České republice zvládána, a pokud to neuděláme, budou vznikat škody na majetku a bude vznikat i určitá nedůvěra ve společnosti.
Dále byl zpochybňován způsob, jak byl zde projednán zákon po vrácení Senátem, a to, že byl pan předseda Okamura přerušen ve svém projevu. Je potřeba připomenout, že pan Okamura byl přerušen ve svém projevu, protože na žádost kolegů z SPD byla vyhlášena přestávka kvůli nepřítomnosti členů vlády. Jeho projev byl v ten okamžik přerušen. V té době už předsedající Poslanecké sněmovny měl na stole písemný návrh předsedů klubů na to, aby skutečně došlo k řekněme ukončení toho obstrukčního projevu, aby bylo možné tu situaci zvládnout. Byla to mimořádná situace v tom slova smyslu, že ten projev byl otevřeně obstrukční. SPD se k tomu přiznalo. Nejvyšší správní soud, pardon, Ústavní soud jednoznačně ve své judikatuře uvedl, že obstrukce nesmí dosáhnout té míry, že by nebylo možné v Poslanecké sněmovně schvalovat zákony, a to byla přesně tato situace, kdy ten postup byl na hraně jednacího řádu, ale stále se domnívám, že byl na hraně, nikoli za její hranou. Byl to v podstatě velmi jemný způsob, jak situaci dostat pod kontrolu a umožnit, aby pan Okamura i další kolegové měli možnost se vyjádřit. Myslím si, že kdyby měl možnost se vyjádřit pouze jeden člověk, tak by to nebylo v souladu s demokratickými principy této komory.
Dále chci uvést, že návrhy v této komoře není nezbytně nutné přednášet jenom zde na mikrofon. Vzpomeňme si, že každé naše jednání začíná tím, že se čtou návrhy z grémia Poslanecké sněmovny, také je zde nepřednáší předseda poslaneckého klubu, a tak dále. Vzpomeňme si na návrhy, které se dávají na projednání bodů, které vyžadují určitý počet podpisů, ať už jsou to návrhy na odvolání, a tak dále. Takže jestliže zákon nezakazuje podat určitý návrh písemně, nelze to z toho dovozovat. ***
