(23.00 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Pan ministr zdravotnictví tady na schůzi 2. února vystupoval a jasně tady říkal, že na Ministerstvu zdravotnictví a všude je analýza, která jasně říká, že pokud je někdo očkován třetí dávkou, má zpravidla obrovské množství lehký průběh covidu. A z druhé strany, když se podíváme na ta čísla opět, Dánsko má třetí dávkou naočkováno 62 % občanů 18+ a my jsme na 33 %, a místo toho, abychom přišli s nějakým rozumným plánem a řešením a zvolili strategii, tak jsme zvolili strategii absolutní rezignace. Výsledkem osobních apelů je, že bohužel se očkovalo až sto tisíc lidí denně a dneska jsme na deseti tisících.
Ministr zdravotnictví škrtá lidi na hygienických stanicích, zrušili jsme kampaň, rušíme očkovací místa, zrušili jsme trasování, zrušili jsme karantény. Prakticky všechno to, co se kritizovalo na minulé vládě, že to dělá špatně, tak teď to nebudeme dělat vůbec, notabene v situaci, kdy máme... Tak já se v tuhle chvíli ale tedy musím zeptat, když tedy to nebudeme dělat a všechno rušíme, proč tedy tak zásadně potřebujeme ten pandemický zákon? Proč ho tedy potřebujeme? Když znovu zopakuji, škrtáme lidi na hygienických stanicích, zrušili jsme kampaň, rušíme očkovací místa, rušíme trasování, zrušili jsme karantény? Máme přece dostatek legislativních nástrojů pro přijetí případných nezbytných opatření, i když tedy jakých opatření, když je všechna rušíme?
Vláda měla rok na to, aby připravila pandemický zákon. Já jsem seděla v minulé Poslanecké sněmovně a pamatuji si, že to byla opozice, když se tady tak dlouhé hodiny projednával nouzový stav, která přišla s tím, musíme přijmout pandemický zákon - na základě opozice, ta přišla s pandemickým zákonem. Ano a musím také říct, že když skončily volby a už se vědělo, že současná vláda má sto osmičku, tak určitě si pamatujete, že v té době pan premiér Andrej Babiš vyzýval pana Válka, ať už jde dělat ministra zdravotnictví. Zároveň jste si vytvořili spoustu odborných týmů, které byly zvány jak na Ministerstvo zdravotnictví, tak na všechny schůzky, a ty výstupy byly pak Ministerstvem zdravotnictví respektovány. Takže já musím říct, že čas tam byl a že si myslím, že v tuto chvíli, a už jsme na to upozorňovali, že pandemický zákon není dobře připraven, nejsou k tomu žádné analýzy, není k tomu prakticky nic, a pak jsou další důvody, o kterých jsem tady hovořila v rámci rozvolňování. A my neustále opakujeme, že takovýto zákon by měl projít řádným legislativním procesem a měl by být připraven pořádně.
Chtěla bych v tuto chvíli znovu požádat pana ministra zdravotnictví, aby zvážil nevzít tento zákon zpět - není důvod jít proti veřejnosti, odborníkům, senátorům, poslancům jen z rozmaru. Jsem přesvědčena, že takové chování bohužel vykazuje nejen rysy arogance, ale především velké nezodpovědnosti. Děkuju vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. S přednostním právem ještě se někdo hlásí? Poprosím... Ano, pan předseda Jakub Michálek, prosím, s přednostním právem.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážený pane senátore, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se hlásil už během projevu pana předsedy Okamury, a pokud projednáváme takto zásadní a i poněkud - je potřeba si otevřeně říci - kontroverzní záležitost, kterou prodloužení pandemického zákona nepochybně je, tak bych byl rád, kdybychom vyslechli i vystoupení, která budou podporovat přijetí pandemického zákona, protože těch vystoupení, která upozorňují na různá možná rizika, na výhrady, těch jsme tady měli několik desítek. Samozřejmě, koalice se snaží, aby to jednání bylo efektivní a aby dospělo k závěru, nicméně měly by zde zaznít i argumenty a odpovědi na výhrady, rizika a další záležitosti, které byly uvedeny jak ze strany opozičních poslanců, tak ze strany Senátu Parlamentu České republiky, zejména proč potřebujeme pandemický zákon, respektive jeho novelu, kterou aktuálně Poslanecká sněmovna projednává. Chceme dokončit řešení aktuální současné vlny pandemie v České republice a po jejím skončení nebo stabilizaci situace chceme mít pojistku. To už tady zaznělo mnohokrát. Říkal to pan premiér, říkal to ministr zdravotnictví. A zejména chceme celý ten režim podle pandemického zákona uvést do souladu s Ústavou České republiky, chceme, aby byly dodržovány zásady právního státu.
Aktuální režim například v oblasti karantén je takový, že je zcela mimo právní systém České republiky, a karantény, jak každý z nás to zažil, jsou doručovány tak, že vám zavolají z Krajské hygienické stanice, nedoručuje se do datové schránky, nedoručují se doporučené dopisy, a logicky, když jde o desetitisíce případů, nemůžeme postupovat stejným způsobem, jako když se vyměňují písemnosti.
První část svého projevu bych tedy věnoval vůbec tomu, abychom si připomněli, o čem je původní pandemický zákon, a otevřela už tu otázku tady kolegyně místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Mračková Vildumetzová. Za prvé, pandemický zákon je zákon, který není jenom v České republice, ale je i v mnoha zahraničních státech, například ve zmiňovaném Německu, ze kterého jsme se inspirovali. Je to zákon, který je standardní reakcí na nestandardní situaci, kterou nepochybně pandemie tohoto rozsahu je. Tady v Poslanecké sněmovně pandemický zákon schválily jak všechny současné koaliční strany, když tehdy byly v opozici, tak hnutí ANO a ČSSD, které byly ve vládě, a když se projednával pandemický zákon v této komoře, tak ho hnutí SPD neblokovalo. Hnutí SPD pro něj nehlasovalo, ale současně umožnilo bez obstrukcí jeho přijetí. A to byl zákon, který, jak i v podstatě bylo konstatováno v několika rozhodnutích Nejvyššího správního soudu, vykazoval určité problémy, které upravuje právě až tato novela. Pandemický zákon však sám o sobě byl přínosný, protože zcela nepochybně vedl k tomu, že jsme získali nový nástroj, který nám pomohl řešit pandemii, vedl k tomu, že se ukončily lockdowny a začali jsme zvládat nákazy ve vrcholu delty. Díky tomu jsme uchovali svobodu pohybu pro občany, a ne jako na Slovensku, kde se museli, i v době, kdy u nás žádné lockdowny nebyly... tak se vyhlásily uzavírky a lidé nesměli opouštět své domovy, museli se pohybovat v uzavřených okruzích a tak dále. My jsme měli svobodu pohybu tady v České republice a bylo to i díky tomu, že jsme měli pandemický zákon. Takže je potřeba si toto na začátku jasně pojmenovat.
Pandemický zákon tak, jak platí, upravuje mimo jiné spolupráci s armádou a podle informací, které jsem obdržel z ústředního krizového štábu, jsou díky němu ve spolupráci s armádou vystavěny i informační systémy, které se na to spoléhají. Tyto informační systémy slouží i k tomu, že vystavují různé certifikáty, které mohou být potřebné pro cestování. Takže pokud naši občané chtějí cestovat do zahraničí bez problémů, aby byly uznávány jejich certifikáty, skutečně nemůžeme ohrozit provoz těchto informačních systémů.
To zásadní, co pandemický zákon mimo jiné přinesl, je jasný rámec pro soudní a sněmovní přezkum. Připomínám navzdory mýtům, které kolují v různých řetězových e-mailech, které mohou být zavádějící, že skutečně pandemický zákon obsahuje sněmovní přezkum. Sněmovna může kdykoliv vypnout stav pandemické pohotovosti a bylo avizováno vládou České republiky, že k tomu dojde po skončení probíhající vlny, jakmile to bude možné. Nadto zůstává tak, jak ten zákon opustil Poslaneckou sněmovnu, časově omezen. ***
