(6.30 hodin)
(pokračuje Radovan Vích)
Doplním k tomu ještě komentář hlavní ekonomky Raiffeisenbank Hany Horské, která uvádí, že - cituji... (Hlas z pléna: Helena.) ... Helena, omlouvám se: "Nejvíce rodin se třemi a více dětmi je nyní mezi nízkopříjmovými skupinami obyvatel se základním nebo nedokončeným vzděláním, a naopak nejméně mezi vysokoškoláky." Pokud by tedy stát chtěl motivovat rodiny, aby si pořizovaly více dětí, musí cílit na střední třídu - což je přesně i ambicí tohoto našeho návrhu. Právě ze zmíněných důvodů je zde nejcitelnější podpora adresována pracujícím rodičům pečujícím o tři a více dětí.
Na závěr bych tedy chtěl říct, že navrhujeme zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti žijící s poplatníkem daně ve společné hospodařící domácnosti, a to v případě jednoho vyživovaného dítěte na 30 408 korun ročně, v případě druhého vyživovaného dítěte na 38 800 korun ročně a v případě třetího a každého dalšího vyživovaného dítěte na 96 816 korun ročně. Ustanovení zákona o tom, že jedná-li se o dítě, respektive o další děti, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na něj částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek a zůstává nedotčena.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, uvědomujeme si, že náš návrh na jedné straně oslabí příjmy státního rozpočtu v položce výběru daně z příjmů, ale současně velkou část objemu těchto prostředků vrátí do ekonomiky v podobě zvýšeného výběru nepřímých daní v důsledku vyšší kupní síly a spotřeby pracujících rodin. A hlavně jde o klíčovou investici do pracujících lidí a do naší budoucnosti, o budoucí sílu, stabilitu a prosperitu našeho státu a jeho obyvatel. Prosím vás o zařazení tohoto našeho návrhu do programu dnešní schůze Poslanecké sněmovny a jeho zařazení jako dalšího bodu v pořadí po bodech, které tady byly navrženy mými předřečníky a které budou zařazeny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče, čili další v pořadí. Takže to je vše, ano? (Souhlas.) Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan ministr a zatím se připraví pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Dobré ráno, paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, já bych chtěl čtenáře projevu upozornit, aby si dávali pozor. Ten bod je zařazen na pořadu schůze, a to konkrétně jako bod 42 v bloku prvních čtení, takže ten návrh, co přednesl pan poslanec, není hlasovatelný. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. To znamená, že pan poslanec pokud by chtěl, aby tento bod byl hlasovatelný, tak by ho měl asi upřesnit, za jaký bod by chtěl zařadit tento návrh. (Ministr Stanjura mimo mikrofon: Nemá přednostní právo, nemůže mluvit.) Já si myslím, pane ministře, že je to upřesnění jeho návrhu. (Ministr Stanjura současně hovoří mimo mikrofon, není rozumět.) Pane ministře, prosím, vyřešíme to, bych řekla, vstřícně a poprosíme pana poslance, pokud s tím budete souhlasit, že by nám upřesnil, kam chce svůj bod zařadit přesně. A to i pro ostatní poslance a poslankyně, kteří budou vystupovat, aby své body upřesňovali tak, aby ty návrhy byly hlasovatelné. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radovan Vích: Ano, já děkuji za tento přístup, paní předsedající. Chtěl bych upřesnit, že jsem si vědom, že je to zařazené jako bod číslo 42, a chtěl bych ho proto předřadit za body, které budou odsouhlaseny jako zařazené body v rámci tohoto programu schůze po bodech, které tady přednesli mí předřečníci. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená, že mohu ho tedy formulovat tak, že byste ho zařadil za bod pana Davida Pražáka, který zní Selhání české vlády a tak dále, je to tak? (Poslanec Vích souhlasí.) Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám. Ať se snažím, jak se snažím, vůbec nechápu, kde ten bod má být zařazen. Myslím, že takový podmínečný návrh zařadit za ostatní body, které byly navrženy, je prostě špatně. Pan poslanec má několik možností, může říct, za který bod v rámci bloku prvních čtení to bude, může to zařadit na pevný čas, pevný den a podobně, ale takhle určitě ne. Ten návrh je pořád nehlasovatelný, omlouvám se. Rozumím vaší vstřícnosti, nicméně já po tom, protože jsem nespal, moc vstřícný nejsem. Tady kolegové z SPD se neustále ohání jednacím řádem, ale prostě nemá právo pan poslanec vystoupit v tomto okamžiku. Až budeme o tom návrhu hlasovat, někdo požádá s tím, že to není jasné, pak má možnost upřesnit svůj návrh. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, pane ministře, takto bychom to tedy nechali a popřípadě dojde k upřesnění. Takže pan poslanec Oldřich Černý je dále přihlášen k návrhu pořadu schůze a připraví se pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, máte slovo.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Dobré ráno.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Momentíček. Ještě tedy jednou si ujasníme. Pokud budete navrhovat další body, tak prosím přesně řekněte, kam si přejete tyto body zařadit. Děkuji.
Poslanec Oldřich Černý: Takže ještě jednou děkuji za slovo, dobré ráno. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení občané České republiky, žádám vás tímto o předřazení bodu 53, sněmovní tisk číslo 52, na začátek této schůze za bod, který navrhl můj předřečník, který se týká návrhu poslanců Lucie Šafránkové, Tomia Okamury a dalších poslanců SPD na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Cílem tohoto předkládaného návrhu je odstranění diskriminace některých daňových poplatníků a plátců daně z příjmu v přístupu k možnosti využití daňových slev a daňového zvýhodnění na děti, respektive k daňovým bonusům s těmito slevami a zvýhodněními s tím spjatými, a to konkrétně například ve vztahu k zákonem požadované minimální výši jejich zdanitelného příjmu. A rovněž tak jde o efektivní pomoc nízkopříjmovým pracujícím a daňovým poplatníkům v tom smyslu, aby mohli reálně využít efektu zvýšení slev na poplatníka, ke kterému nedávno došlo. To jim nyní neumožňuje ustanovení zákona o daních z příjmu, které ohraničuje výši čerpání slevy na dani maximálně do výše daňové povinnosti poplatníka, a tedy neexistuje zde možnost dosáhnout na takzvaný daňový bonus - záporná daň, jako je tomu v případě daňových zvýhodnění na děti, kdy v případě, že je nárok na toto daňové zvýhodnění vyšší než vyměřená daňová povinnost, je tento finanční rozdíl poplatníkovi vyplacen, respektive poukázán. Nízkopříjmové pracující osoby plnící si řádně všechny své daňové a odvodové povinnosti vůči státu rovněž nesmí být diskriminovány v přístupu k daňovým zvýhodněním, což nyní v určitých ohledech, například minimální požadovaný příjem, jsou.
Navrhujeme tedy v zákoně o daních z příjmu umožnit překlopení daňové slevy do daňového bonusu po vzoru fungování mechanismu daňových zvýhodnění na vyživované děti a také rovněž navrhujeme odstranit z tohoto zákona pro vznik nároku na uplatnění tohoto daňového bonusu podmínku minimální hranice ročního příjmu ve výši šestinásobku minimální mzdy i podmínku minimální hranice měsíčního příjmu ve výši poloviny aktuální, to znamená měsíční minimální mzdy. Tato úprava napříště umožní dosáhnout na daňový bonus například i těm pracujícím rodičům, jejichž roční hrubý zdanitelný příjem, pokud zvažujeme modelový příklad před předložením tohoto zákona pro rok 2021, nepřesáhne 91 200 korun, to znamená, že v měsíčním průměru činí maximálně 7 600. ***
