(6.20 hodin)
(pokračuje David Pražák)
Já bych byl rád, aby ten bod byl zařazen a byly zodpovězeny otázky, proč se podepsala smlouva tajně s vypověditelnou dobou pět, chcete-li pět a půl roku, když jsme chtěli patnáct či dvanáct? A víceméně ten důl bude mít povolení do roku 2044, to znamená dalších 22 let. Proč tam najednou je možno těžit hlouběji, než bylo navrženo v původní smlouvě? Proč se obsah zveřejnil až po tlaku a v pondělí, a ne ve čtvrtek? Zda hraje roli naše podzimní předsednictví Evropské rady a to, že v rámci Visegrádské čtyřky by tento spor byl při jednání zátěž? Je to možné. Jak bude Ministerstvo životního prostředí postupovat v případě, že třeba některé neziskovky z důvodu stažení žaloby u Evropského soudního dvora podají stížnost k Evropské komisi, protože stažením vláda nezabraňuje poškozování životního prostředí? Přitom to je povinnost naší vlády.
Další otázkou je, zda jsme vyměnili diplomacii za poškozování životního prostředí? Je to možné, třeba. Ale v tom případě nevím, proč v programovém prohlášení vlády je napsáno, že prioritou vlády je i dobrá kvalita ovzduší a snižování zdravotních rizik spojených se znečištěním ovzduší? Proč je v programovém prohlášení napsáno, že ochranu vody a jejích zdrojů považujeme za národní zájem a ochrana životního prostředí, přírodních zdrojů, krajiny, přírody, biodiverzity a klimatu bude klíčovou prioritou vlády? Jsou to krásná slova, krásné - možná by se dalo říct i hlášky. Ale nahoře u nás je hnědouhelný důl a u toho hnědouhelná elektrárna. Tak se to trošku bije mezi sebou.
Poslední, co by mě ještě zajímalo, nebo možná bych byl takový trošku i ironický: v té dohodě je napsáno, nebo v té smlouvě, že Evropský soudní dvůr bude dohlížet na dodržování smlouvy. To by bylo super, ale jak všichni víme, Polsko historicky tuto instituci ignoruje a víceméně odmítlo i platit pokutu předtím nařízenou, kterou mělo platit.
Děkuji vám. A poprosil bych, pokud by to bylo možné, protože podobný bod měl pan kolega Richard Brabec, tak my, abychom to měli alternativně, pokud nebude schválen jeho bod, tak abychom to měli zařazeno a schváleno na termín pátek jako první bod ráno. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Ještě prosím pěkně, ten název zůstává stejný jako u pana poslance Brabce? Ano, takže na pátek jako první bod. Dobře, děkuji.
A nyní je přihlášen do návrhu pořadu schůze pan Radovan Vích. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A zároveň vás zde vítám, vážené kolegyně a kolegové, a budeme pokračovat v pořadu schůze. Prosím, pane poslanče, máte slovo, a připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Děkuji.
Poslanec Radovan Vích: Dobré ráno, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Navrhuji zařadit do programu dnešní schůze návrh skupiny poslanců hnutí Svoboda a přímá demokracie na změnu zákona o daních z příjmů, sněmovní tisk číslo 22. Tento návrh se týká zvýšení daňových zvýhodnění na vyživované děti, což je specifická forma slevy na dani v české legislativě, která jako dosud jediná umožňuje vznik takzvaného daňového bonusu, tedy stavu, kdy čistý příjem poplatníka může být vyšší než jeho hrubý příjem, kdy jeho daňová povinnost má zápornou hodnotu a kdy naopak obdrží v daňovém vyrovnání další peníze navíc.
Teď k odůvodnění. V současné době zná náš právní řád ve smyslu zákona o daních z příjmu několik druhů slev a zvýhodnění v oblasti daně z příjmu fyzických osob. Tou nejznámější a univerzální je takzvaná základní sleva na poplatníka. Dále zde existuje sleva na druhého manžela, slevy pro zdravotně postižené pracující, to je konkrétně sleva na invaliditu prvního a druhého stupně, sleva na invaliditu třetího stupně, sleva pro držitele průkazu ZTP/P, tedy osoby se zvlášť těžkým postižením s potřebou průvodce, a sleva na pracujícího studenta. Takzvaná daňová zvýhodnění na děti činí 15 204 korun ročně na jedno dítě, u držitelů průkazu ZTP/P je to dvojnásobek; 22 320 korun ročně na dvě děti, u držitelů průkazu ZTP/P také dvojnásobek; a 27 840 korun ročně na třetí a každé další dítě v rodině, u držitelů průkazu ZTP/P opět dvojnásobek.
Cílem navrhované úpravy je významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilního čistého příjmu pro daňové poplatníky, konkrétně pro pracující rodiče, jejich rodiny, rodinné příslušníky a děti, o které pečují a které vyživují, a s tím úzce související zvýšení motivace pro zakládání rodin, a to zejména rodin s více dětmi, a v neposlední řadě taktéž snaha o to, aby pracující rodiče a rodiny nebyli nuceni, často velmi ponižujícím, složitým a mnohdy i neúspěšným způsobem, žádat o dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouzi jen proto, aby zabezpečili základní životní potřeby pro sebe a pro své děti.
Dlouhodobým cílem návrhu je pak podpora pozitivního propopulačního demografického vývoje české společnosti, to znamená zejména podpora dlouhodobého, nejlépe stálého a stabilního zvyšování porodnosti, což je žádoucí trend jednak z obecného společenského hlediska, ale také z pohledu makroekonomického, například v souvislosti s udržením či zkvalitněním a posílením našeho sociálního systému, zejména pak jeho důchodové složky. Jinými slovy, jedná se o klíčový zájem ve smyslu budoucího vývoje české společnosti tak, aby zde bylo dlouhodobě zajištěno financování sociálních transferů, na prvním místě takzvaných mandatorních sociálních výdajů, především pojistných sociálních dávek i dalších součástí vyspělého systému naší sociální politiky a sociálních služeb.
Pokud vyjdeme z posledních relevantních dat Českého statistického úřadu o sčítání lidí, domů, bytů a domácností a o počtech rodin s jedním, dvěma, třemi dětmi a tak dále, lze propočíst a dovodit, u vědomí pravděpodobnosti různých odchylek způsobených mimo jiné časovým vývojem a průběžnými neustálými změnami některých, anebo do určité míry všech z těchto dat, že celkový předpokládaný objem propadu výběru daně z příjmu fyzických osob v důsledku předkládaného návrhu zvýšení jednotlivých daňových zvýhodnění na děti a kompenzovaný zvýšeným výběrem daní jiného typu by mohl činit zhruba 40 miliard korun. Reálné roční snížení příjmů státního rozpočtu by bylo tedy zcela jistě nižší než učiněný odhad. Navíc je nutné do této kalkulace zahrnout alikvótním způsobem již zmíněné snížení objemu vyplácených sociálních dávek v souvislosti s růstem čistých příjmů.
Když to tedy shrnu, na závěr bych chtěl říct, že cílem této námi navrhované úpravy je významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilních čistých příjmů pro daňové poplatníky, konkrétně pro naše pracující rodiče, pro jejich rodiny, pro jejich rodinné příslušníky a pro děti, o které pečují a které vyživují, což považujeme za zvlášť důležité v dnešní době raketového růstu inflace a cen základních životních potřeb. S tím samozřejmě úzce souvisí snaha o zvýšení motivace pro zakládání rodin, a to zejména rodin s více dětmi, a taktéž snaha o to, aby pracující rodiče a jejich rodiny nebyli nuceni často velmi ponižujícím způsobem žádat o dávky státní sociální podpory.
Dlouhodobým cílem našeho návrhu je rovněž podpora pozitivního propopulačního vývoje české společnosti. Jinými slovy, jedná se o klíčový veřejný zájem ve smyslu budoucího vývoje české společnosti tak, aby zde do budoucna skrze dostatečný počet ekonomicky aktivních občanů v produktivním věku bylo dlouhodobě zajištěno financování sociálních transferů, na prvním místě takzvaných mandatorních sociálních výdajů, především pojistných typů důchodů, bez nutnosti permanentního zadlužování státu.
V souvislosti s filozofií našeho návrhu si dovolím zmínit výsledky průzkumu agentury NMS Market Research z podzimu roku 2019, který uvádí, že 33 % rodičů si nepořídí další dítě výhradně z finančních důvodů a 17 % rodičů tak neučiní z důvodu neodpovídajícího bydlení, což je problematika velmi podobného typu. Podle 43 % respondentů tohoto průzkumu by rodinám nejvíce pomohlo zvýšení takzvané mateřské, peněžitá pomoc v mateřství a rodičovského příspěvku, 18 % respondentů by pak jako největší pomoc vnímalo právě zvýšení daňového zvýhodnění na děti. ***
