(4.00 hodin)

 

Poslanec Jan Síla: Čili tím chcete říct, že jako neurochirurgové jsou nenormální lidi, jo?

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To bych si nedovolila konstatovat, ale jsme na jiné platformě. Děkuji.

 

Poslanec Jan Síla: Dobře. Tak já bych se zmínil ještě o Rakousku, kde je lidové hlasování rozsáhleji upraveno i na spolkové úrovni. Podle čl. 43 rakouské ústavy se lidové hlasování koná o každém návrhu zákona, pokud tak rozhodne Národní rada. Podle čl. 44 odst. 3 je lidové hlasování obligatorní v případě celkové změny spolkové ústavy, v případě částečné změny se koná jen tehdy, když to požaduje třetina členů Národní rady nebo Spolkové rady. Při lidovém hlasování rozhoduje absolutní většina platně odevzdaných hlasů, kvorum stanoveno není. Obligatorní lidové hlasování se koná také v případě odvolání spolkového prezidenta, kdy musí být tímto způsobem potvrzeno rozhodování Národní rady o jeho odvolání. Lidová žádost může mít formu návrhu zákona nebo podnětu a musí ji podpořit jedno promile oprávněných voličů. Prohlášení podpory potvrzuje obec, ve které je osoba oprávněna volit, a musí být buď podepsáno na úřadu obce, nebo musí být podpis soudně nebo notářsky ověřen. Poté spolkový ministr vnitra ve lhůtě tří týdnů rozhodne o předložení lidové žádosti k podepisování. Lhůta k podepisování je zpravidla osmidenní, obce určí místa, kde mohou lidé žádost podepisovat, korespondenční hlasování není možné. Lidovou žádost musí Národní rada projednat.

Zmíním se ještě krátce o Slovensku, kde právní úprava referenda je v rámci Slovenské republiky zakotvena v čl. 93 a násl. Ústavy Slovenské republiky a zákoně č. 564/1992 Sb., o způsobu vykonání referenda. Je rozlišováno mezi referendem obligatorním a fakultativním, ke kterému se vztahují níže uvedené informace. V rámci fakultativního typu referenda můžou být řešeny otázky veřejného zájmu, kromě záležitostí základních práv a svobod, daní, odvodů a státního rozpočtu. Minimální počet podpisů pro vypsání referenda je 350 000, přičemž pro platnost referenda je nutná účast nadpoloviční většina oprávněných voličů. Slovenská právní úprava nezakotvuje povinnost následného ověřování pravosti podpisů.

V Polsku je také referendum, kde je ta právní úprava zakotvena v čl. 62 a čl. 125 polské ústavy a zákoně č. 57 o celostátním referendu. Je rozlišováno mezi referendem obligatorním a fakultativním, ke kterému se vztahují níže uvedené informace. Minimální počet podpisů pro vypsání referenda je 500 000, přičemž pro platnost referenda je nutná účast nadpoloviční většiny oprávněných voličů. Polská právní úprava zakotvuje povinnost následného ověřování pravosti podpisů. Možnost lidové iniciativy návrhu zákona je zakotvena v čl. 118 polské ústavy a zákonem č. 62 o výkonu legislativních iniciativ ze strany občanů. Následné použití je podmíněno schválením ze strany parlamentu.

Dál tady mám předpokládaný finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Výdaje ze státního rozpočtu na realizaci tohoto ústavního zákona budou záviset na frekvenci využití institutu referenda v praxi. V případě referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii v roce 2003, kdy bylo možno hlasovat pouze na území České republiky, činily tyto celkové výdaje podle státního závěrečného účtu za rok 2003 přibližně 401 milionů korun, přičemž byly hrazeny z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa. Konkrétně bylo z kapitoly 398 převedeno do kapitoly Ministerstva vnitra asi 51 milionů korun, do kapitoly Českého statistického úřadu pak 50 milionů a do kapitoly Ministerstva zahraničních věcí 3,6 milionu, územním samosprávným celkům bylo převedeno 297 milionů korun. Bude-li zákon upravující provádění referenda umožňovat i hlasování v zahraničí, náklady na konání referenda se přiměřeně zvýší. V případě, že bude referendum spojeno s řádnými volbami, budou tyto náklady rapidně nižší. Předkládaný návrh nemá dopad na rozpočty krajů a obcí.

Soulad navrhované úpravy s mezinárodními závazky a ústavním pořádkem. Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními závazky České republiky, včetně závazků vyplývajících z práva Evropské unie, např. s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech z roku 1966 a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950. Návrh ústavního zákona je v souladu s usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2012 k povaze petice připojené ke kandidátní listině kandidáta na funkci prezidenta republiky. Návrh ústavního zákona nezapracovává do právního řádu České republiky předpisy Evropské unie a není s nimi v rozporu. Předpokládá, že k němu bude vydán prováděcí zákon. Vzhledem k tomu, že procedura hlasování v referendu je obdobná, jako je procedura hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu, budou do tohoto prováděcího zákona zapracovány instituty shodné s instituty uplatňovanými při těchto volbách a zejména instituty obsažené v zákoně č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů, zákon o provádění referenda, který se při provádění prvního referenda osvědčil. Návrh ústavního zákona vylučuje hlasování o základních právech a svobodách zaručených ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, stejně jako vylučuje hlasování vedoucí k porušení mezinárodních závazků České republiky.

Celkové zhodnocení dopadu navrhované právní úpravy na ochranu soukromí a osobních údajů, na podnikatelské prostředí, na sociální sféru a na životní prostředí. Návrh ústavního zákona nebude mít přímý dopad na ochranu soukromí a osobních údajů, na podnikatelské prostředí, na sociální sféru či životní prostředí. Rozhodnutí přijatá v referendu konaném na základě tohoto návrhu ústavního zákona mohou mít vliv na podnikatelské prostředí, na sociální sféru a na životní prostředí.

Zhodnocení dopadu navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace. Návrh ústavního zákona nemá žádný diskriminační potenciál.

Zhodnocení korupčních rizik návrhu. Návrh ústavního zákona nemá žádný korupční potenciál.

Já bych se chtěl tedy přimluvit za to, aby se tento zákon konečně projednal, aby konečně od toho roku 1990, nebo odkdy, od vypsání ústavy se politici nebyli schopni domluvit napříč politickým spektrem na parametrech tohoto celorepublikového nástroje přímé demokracie. A já doufám, že v tomto volebním období v tomto parlamentu se nám to nakonec podaří. Děkuji za pozornost. (Předsedající mimo mikrofon: Jaký je ten návrh?) Ten bod je, jak jsem říkal na začátku. Sněmovní tisk č. 8... Mám to tady na začátku přesně popsané... Návrh... návrh ústavního zákona o celostátním referendu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, pane poslanče, přesně tak se jmenoval váš bod, ke kterému jste mluvil. Dámy a pánové, přeji dobrý den. Váš návrh na změnu programu jsem si poznamenal. Každopádně v souladu s jednacím řádem chci říct, že jestliže přistupujete k návrhu na úpravu pořadu schůze, je důležité, aby nejprve zazněl váš návrh a poté byl stručně zdůvodněn. Myslím si, že 45 minut je skutečně nadužívání času ke zdůvodnění bodu, protože důvodové zprávy si můžou poslanci přečíst v materiálech, které jsou součástí jednotlivých bodů.

Nyní další přihlášený k pořadu schůze je pan poslanec Oldřich Černý a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Vedu vás, vážené poslankyně a poslanci, k pořádku, abyste respektovali jednací řád. Nikdo vám nebere právo dávat návrhy k úpravě pořadu schůze, ale respektujte jednací řád, kde je uvedeno, že má být tento bod stručně uveden. Prosím. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP