(3.50 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Ústavní referendum, to je to druhé, je upraveno v čl. 89 francouzské ústavy a jeho účelem je schválení novely francouzské ústavy. Změna francouzské ústavy může být iniciována prezidentem republiky na návrh předsedy vlády nebo členy Parlamentu. Po schválení v obou komorách je návrh novely francouzské ústavy předložen ke schválení občanům v referendu. Je tedy pojistkou změny francouzské ústavy. Nicméně vypsání referenda se nevyžaduje v případě, když prezident návrh předloží na společném zasedání obou komor Parlamentu a získá třípětinovou většinu odevzdaných hlasů. Ze změny francouzské ústavy jsou vyloučeny otázky integrity území a republikánské formy vlády jako dvě jediné podmínky.
V Německá je to tak, že čl. 20 odst. 2 základního zákona Spolkové republiky, té německé ústavy, výslovně stanoví, že státní moc vykonává lid mimo jiné prostřednictvím voleb a hlasování, obsahuje jinak německá ústava pouze jedno ustanovení o lidovém hlasování, a to v čl. 29 týkajícím se změny členění spolkového území na země. V tomto případě jsou však oprávněni hlasovat pouze občané na území, kterého se změna má dotknout, nejde tedy o celostátní hlasování. Jiné lidové hlasování se na federální úrovni konat nemůže. Zákonodárnou iniciativu má podle čl. 76 odst. 1 pouze spolková vláda, poslanci Spolkového sněmu a Spolková rada. Lidová iniciativa tedy také není na federální úrovni možná. Lidová hlasování jsou však upravena na zemské úrovni, a to v právních řádech všech spolkových zemí. Úpravy v jednotlivých zemích jsou velmi rozdílné, jako příklad lze uvést Bavorsko a Braniborsko.
Bavorsko. Základy jsou dány v zemské ústavě, jejíž čl. 71 stanoví, že návrhy zákonů předkládá zemská vláda, poslanci zemského sněmu nebo lid - lidová žádost. Podle čl. 72 odst. 1 zákony přijímá zemský sněm nebo lid - lidové rozhodnutí. Článek 73 vylučuje z přijímání lidovým rozhodnutím státní rozpočet, ten musí být přijat zemským sněmem. Postup při podávání lidové žádosti, respektive lidovém rozhodnutí, upravuje zvláštní předpis. Návrh na povolení lidové žádosti se podává Zemskému ministerstvu vnitra, stavebnictví a dopravy. Musí se jednat o vypracovaný a odůvodněný návrh zákona opatřený neověřenými podpisy 25 000 oprávněných voličů; jejich oprávnění volit se prokazuje při podání návrhu. Ministerstvo lidovou žádost zveřejní a určí 14denní lhůtu, ve které mohou voliči žádost podepsat. Obce stanoví místo a čas k podepisování žádosti. Podpis musí být vlastnoruční. Kdo na daném formuláři místopřísežně prohlásí, že se po celou dobu určenou k podepisování žádosti kvůli nemoci nemohl dostavit na místo určené k podpisu, může svou podporu žádosti na formuláři potvrdit a jím pověřená osoba tento formulář donese na místo určené pro podepisování; podpis nemusí být ověřený. K platnosti lidové žádosti je třeba, aby ji podpořilo 10 % oprávněných voličů. K takové žádosti musí vyjádřit své stanovisko zemská vláda a postoupit ji s tímto zemskému sněmu. Ten ji projedná do tří měsíců. Pokud ji nezměněnou přijme, nekoná se lidové rozhodnutí. Jinak musí být lidové rozhodnutí o žádosti vyhlášeno ve lhůtě dalších tří měsíců. Pokud zemský sněm žádost odmítne, může k lidovému rozhodnutí předložit spolu s lidovou žádostí i vlastní návrh zákona jako alternativu. Návrh zákona je schválen, pokud obdrží více hlasů ano než ne - prostá většina. K přijetí zákonů měnících ústavu je však třeba, aby hlasy ano tvořily alespoň 25 % hlasů všech oprávněných voličů. Lidové rozhodnutí je v Bavorsku dále podle čl. 75 odst. 2 zemské ústavy potřeba ke schválení každé změny ústavy. Změnu nejdříve schválí zemský sněm dvoutřetinovou většinou a poté musí být potvrzena lidovým rozhodnutím prostou většinou.
V Braniborsku naopak je to tak, braniborská ústava jednak v čl. 75 stanoví, že návrhy zákonů může vedle poslanců zemského sněmu a zemské vlády předkládat lid formou lidové žádosti, jednak mají podle čl. 76 odst. 1, upravujícího lidovou iniciativu, všichni obyvatelé právo předkládat zemskému sněmu v rámci jeho příslušnosti určité věci politického rozhodování, mezi které patří i návrhy zákonů a návrhy na rozpuštění zemského sněmu. Lidová iniciativa tedy není omezena na zákonodárnou iniciativu jako v Bavorsku. Článek 76 odst. 2 označuje za nepřípustnou lidovou iniciativu týkající se zemského rozpočtu, platů státních zaměstnanců, dávek sociálního zabezpečení, poplatků a personálních rozhodnutí. K přípustnosti lidové iniciativy tento zákon dodává, že nepřípustná je iniciativa ohledně věci, o které se již v uplynulých dvanácti měsících neúspěšně konalo lidové rozhodnutí.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážený pane poslanče, já se velmi omlouvám. Máme 3.56. Absolutně vás nechci omezovat ve vašem zajímavém přednesení, které se týká návrhu bodu programu. Ale prosíme pěkně, chcete-li navrhnout bod programu, tak vás vyzývám k tomu, abyste tak učinil, neb jste velmi podrobně již učinil své odůvodnění. A vyzývám vás také proto, že máme dobu, která je normálně vyčleněna normálním lidem ke spánku. Nechci vás omezovat ve vašich právech, ale prosím vás, pokud máte návrh na bod programu, tak vás prosím, abyste takto učinil, popřípadě poté zdůvodňoval program, respektive důvod toho, proč přednášíte tento návrh. Myslím, že je to v zájmu nás všech. A podíváte-li se na vaše kolegy, tak si myslím, že je i v zájmu vašich kolegů, abyste tak učinil. (Ozývá se smích.) Velmi se omlouvám, pokud se tady někdo bude ohrazovat parlamentní demokracií a podobnými důvody. (Smích v sále.) Připouštím, že by bylo dobré, abyste navrhli, protože máme tady ještě před sebou dalších asi dvacet návrhů, a myslím, že v zájmu toho, aby probíhala tato diskuse v normálním režimu, prosím, navrhněte program, navrhněte bod programu, můžete pak pokračovat. Ale prosím, chcete-li navrhnout bod, navrhněte a pak pokračujte ve zdůvodnění toho, proč tento bod navrhujete. Děkuji.
Poslanec Jan Síla: Mě zaujala ta vaše poznámka o normálnosti lidí. Víte, já jsem neurochirurg a já jsem třeba jako sekundárně neurochirurg chodil do služby tak - my jsme sloužili po jednom, že jsem přišel třeba v sobotu ráno v 7 hodin do práce, začal jsem operovat, už na mě čekalo poranění hlavy, a tak mně vozili ty hlavy celou sobotu, ze soboty na neděli v noci, celou neděli a na vizity jsem se dostal až v neděli odpoledne ve čtyři hodiny. (Předsedající chce vstoupit do řeči.) Já to říkám proto...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já tomu rozumím, já tomu rozumím (chvíli mluví oba), ale tady nejsme v nemocnici, tady jsme v Poslanecké sněmovně. Vyzývám vás proto, abychom racionalizovali postup a navrhování bodů. Chápu vaši statečnost, ale prosím pěkně, uvědomme si, že jsme v jednání už od rána od deseti hodin. Máme čtyři hodiny ráno. Buďte tak laskav, navrhněte bod programu. Chápu, že jste zdatným chirurgem, prosím pěkně, buďte i zdatným poslancem, navrhněte bod a pokračujte ve zdůvodnění. Děkuji. (Ozývá se potlesk.) ***
