(17.50 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Neměla bych určitě zapomenout na oblast, kterou zahrnuje Rada vlády pro lidská práva obecně, která má mnoho podvýborů a výborů a pracovních skupin, a já tady zmíním jenom ty, o kterých jistě uslyšíte v jiných souvislostech: výbor pro základní práva a předcházení diskriminaci, výbor proti mučení a nelidskému zacházení. Mimochodem, tento výbor, a já o tom budu hovořit v souvislosti - nevidím tady teď pana... a vidím, pana ministra spravedlnosti - s resortem spravedlnosti se sejde zítra a bude řešit situaci ve vězeňství, kde ve třech věznicích se prošetřují případy - v některých případech - mučení, nelidského zacházení. Víme, že jsou tady případy, které vzbudily i pozornost médií. Musím bohužel potvrdit, že například ve Světlé nad Sázavou je již obžalováno sedm dozorců. Soud probíhá také s dozorci v Rýnovicích, tam už je dokonce soud. Prošetřuje se další případ v Pardubicích. Čili jde už o systémové chyby a samozřejmě resort spravedlnosti - a k tomu se potom vyjádřím, na to budu reagovat, a v programovém prohlášení v tomto bodě, musím říct, klobouk dolů - vězeňství rozumím, myslím, docela dobře a trestnímu právu také, tak v této oblasti se, pane premiére a vládo, to povedlo. Tam si myslím, že opravdu ty úkoly jsou jasné, konkrétní, kontrolovatelné a panu ministrovi závidím i nezávidím. Řada z těch úkolů - to odbočuji - které já jsem začala a nedokončila, například novela zákona o státním zastupitelství, zvýšení odpovědnosti státních zástupců, mohla bych pokračovat. Máte to na stránce 50 a 51, tuším.
Řekla bych, že třeba elektronický monitoring, náramky, které jsem vybírala, které potom můj nástupce Pelikán dokončil, a zdála se ta izraelská firma velmi spolehlivá, se ukázalo potom, že ve výsledku tak nebyla. Za to opravdu nemůže žádný ministr - to se ukáže vždycky později. Ale teď bude na vás, abyste toho náhradního dodavatele vybral tak, aby nám vydržel. Protože to jsou ty perspektivy a v oblasti vězeňství je tedy obrovský kus práce před vámi. Ale narýsovali jste si - na rozdíl od té kritiky, která také z mé strany bude, ale nikoliv v resortu spravedlnosti - narýsovali jste si hodně dobře kontrolovatelných úkolů. Takže se budu těšit, a nejenom určitě já, že například restorativní justice - psala jsem o tom už v roce 1990 příspěvek - bude když ne dominantním, tak alespoň plnohodnotným atributem trestní justice. To znamená vyrovnání mezi pachatelem a obětí, nebudu tady dělat teď přednášku z trestního práva. Pan ministr si to napsal dobře. Je to konkrétní, ale bude se to dobře také kontrolovat. Vždycky je nevýhoda, že obecné fráze se kontrolují hůře.
Já se vrátím k lidskoprávní agendě. Podařilo se přijmout za ty tři roky strategické dokumenty, na které se váže mnoho prostředků nejenom z Evropské unie, ale také se počítá, že určité příspěvky a dotace budou poskytnuty ze státního rozpočtu. Já vám teď přečtu, jaké jsou to dokumenty, protože přijetí a schválení strategie je jedna věc, konkrétní indikátory a přijetí konkrétních opatření druhá a třetí věc je kontrola, a ta už je na vás, a tedy i uvolnění příslušných prostředků, pokud nejdou z prostředků EU - některé jdou. Je to Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na roky 2021 až 2025. Myslím si, že v tomto ohledu nebude tak obtížné ty prostředky zajistit, a pokud vím, tak se s nimi počítá.
Trošku komplikovanější kapitolou může být strategie rovnosti žen a mužů přijatá na rok 2021 až 2030, protože to je to, co jsem v programovém prohlášení bohužel nenašla. Přitom jeden z prvních opatření, konkrétních, které pod mým vedením bylo přijato a vláda ho schválila, byl Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí, který byl teď prodloužený. Ty prostředky, které byly poskytnuté, se velmi hodily a vůbec nestačily samozřejmě na to, co se dělo v dobách covidových, to je jiná kapitola. Takže tady si myslím, že v programovém prohlášení chybí celá oblast vyrovnávání se České republiky s rovností žen a mužů tak, jak by to ve vyspělé Evropě mělo být standardem. Jsme opravdu někde v té poslední čtvrtině.
Další - Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů na léta 2021 až 2030. Poprvé v historii je tam to slovo participace. Za každým právem má být odpovědnost, v trestním právu to máme jasné, ale ono to platí nejenom v trestním právu. Když chce někdo práva, musí být i odpovědný. My jsme udělali takový odvážný krok a já moc děkuji romské menšině, její elitě, že dokázala přepracovat tu původní, úředníky klasicky standardně připravenou strategii, s kterou moc nesouhlasila, na strategii, která je opravdu moderní. Věřím, že prostředky, které na ni budou uvolněny z Evropské unie, budou vhodně využity.
Česká vláda, nová vláda, má za úkol v tomto roce, do konce tohoto roku - doporučuji v prvním pololetí, a to můžu doporučovat, ten termín je tam do 31. 12. 2022 - zřídit pozici zmocněnce pro romské záležitosti, protože ať se snažíte sebevíc jako zmocněnec nebo zmocněnkyně, ministr nebo ministryně pro lidská práva, nikdy nepřesvědčíte menšinu národnostní, v tomto případě romskou, že jste takzvaně jejich a děláte to nejlepší, co by chtěli. Oni si zaslouží mít svého zástupce, který bude mít odpovědnost za své záležitosti. V tomto ohledu je to na vládě, aby zřídila to místo, tu pozici, aby ji vybrala dobře - už je tam nominován dokonce Radou vlády pro romské záležitosti nominant, kterého samozřejmě vy můžete nebo nemusíte akceptovat - aby do konce tohoto roku vzala vážně doporučení Evropské unie i Rady Evropy, abychom více zapojili a dali větší práva i odpovědnosti, hlavně práva teď a odpovědnosti v souvislosti s řízením věcí, které se týkají romské menšiny v České republice.
Dále je to Strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi. Tady jsem byla nespokojena a opakovaně jsem bývalé vládě připomínala, jak je důležité, abychom zlepšili obraz neziskovek, a že některé z nich jsou nenahraditelné, nezastupitelné, velmi vstřícné vůči občanům, a zapomíná se na ně. Většinou se to redukuje na kritiku několika takzvaných politických neziskovek a zapomíná se na ty stovky neziskovek, které dělají za nás práci, která by nás stála mnohem více, kdyby to měl dělat stát. Snad se něco podařilo, ta strategie s tím počítá. Je připravena, je schválena, je na roky 2021 až 2030. Měla jsem zrovna tu čest, ale i současně tu odpovědnost, za strategie, aby byly přijaté a aby byly připravené, zpracované, projednané se všemi resorty, a pak jsem musela přesvědčit vládu, aby je přijala. Ne vždy to bylo jednoduché.
Jedna strategie vám tam leží na stole, protože ten zmocněnec nebo zmocněnkyně musí být také trošku statečný a někdy podepsat něco, co se třeba moc nelíbí. A vy to víte, ale jste přesvědčeni, že by něco takového mělo být projednáno, a nestačilo se už projednat. Nestačil se už projednat jeden dokument a minimálně na některé otázky byste měli okamžitě reagovat, protože jsme tam v rozporu nejenom s judikaturou, s mezinárodními úmluvami a podobně, ale i s takovým obecným konsenzem. Hned řeknu, o co jde. Je to připravená strategie LGBT+, kde je spousta opatření precizně zdůvodněných vědeckými zprávami, studiemi, statistickými tvrdými údaji. Je to jedna z nejpečlivěji připravených strategií, ale neříkám, že se musí schválit. Nicméně některá opatření, která tam jsou - naštěstí jsem to v programovém prohlášení našla, takže tady nemůžu a ani nechci být kritická, že chcete registrované partnerství - a to už jsme s kolegou Nacherem v minulosti se o to pokusili legislativně přivést na úroveň, která už nebude napadána jako diskriminace lidí, stejnopohlavních párů, kteří uzavírají registrované partnerství. Samozřejmě, o sňatku stejnopohlavních párů v té strategii je také řeč. Doteď jako křesťan a katolík nechápu, když takové země jako třeba Irsko a Španělsko umožní občanský sňatek - já vždycky říkám občanský sňatek, církev je něco jiného, církevní sňatek - tak proč my s tím máme takový problém. ***
