(17.40 hodin)
(pokračuje Lubomír Metnar)
Druhým argumentem proti uzákonění je přímá závaznost takovéhoto kroku. Nevíme, na jaké úrovni bude česká ekonomika v roce 2025. Z pohledu probíhající ekonomické krize, jejíž vývoj nelze podle dosavadního průběhu dost dobře předvídat, nelze ani legislativně ošetřené navázání obranných výdajů na HDP považovat za prvek, který zcela stabilizuje rozpočet obrany. Naopak lze očekávat meziroční výkyvy dosahovaného HDP, které následně rozkolísají rozpočty výdajů na HDP navázané. Dobře, ale vaše vyjádření o velkém schodku a ušetření 80 miliard mi poté nedává smysl. Nezasloužilo by si Ministerstvo obrany a armáda jasné návrhy, jak budou financovány?
Z posledních kroků vlády je jasné, že chce občany omezovat, snižovat jejich komfort, například omezením slev na jízdném, a především úsměvným navýšením platů z původních, naší vládou schválených 1 400 korun pouze o 700 korun. Vedle toho už de facto za tři roky dávat 2 % HDP do rozpočtu. Toto navýšení platů o 700 korun má být onou motivací pro vojáky a zvyšování náborových cílů? Takto děkujete vojákům za jejich pomoc a mimořádné nasazení? Co slyším od vojáků na vašich 700 korun? Výsměch, raději nic než toto.
Na závěr mi dovolte vzkázat vojákům: Vojáci, nenechte se těmito kroky znechutit, ještě jednou vám za vaši službu děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně panu poslanci Metnarovi a s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Žáček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Samozřejmě mi to nedá. Dnešní den je takový specifický žánr a asi je na některé věci nutné reagovat, byť obecně.
Pro někoho může být - a je to nutné teď říct a dnešní den, dnešní noc bude určitě dlouhá, uslyšíme to tady ještě víckrát - může být i lež, nepravda či dezinformace pracovním nástrojem. Já bych vyzýval, abychom to používali, když už je to nutné z některých úst, co nejméně. Politika, a tak já ji vnímám, a asi nejenom já, by měla být soubojem idejí. Zatím to tady z mnoha vystoupení vypadá, jako by to bylo vyřizování osobních účtů. Zase bych se snažil to omezit. Pokud už potřebujete útočit adresně, ať na členy vlády, nebo na nás, nebo na některé bývalé kolegy, nechme si to do výborů, nechme si to do podvýborů. Tam je to místo, kde se to může dít. Tady takto veřejně před národem je to podlé a ubohé.
Dále bych řekl, obecně, v obecné rovině, to sem myslím patří, to, že výbor pro obranu mnohdy do některých věcí musel resort skoro nutit, jeho vedení, čili není pravda, že je zde nějaká velká diskontinuita, respektive není nutné shazovat činnost toho výboru. A je to napříč a bylo to napříč celým výborem, kdy jsme se shodovali, a bylo to třeba i na žádost kolegů z ANO, na tom, že je nutné něco udělat. A proto tady některé ty ataky, které zde byly vyřčeny například proti ministryni obrany, nejsou naprosto namístě a myslím si, že je nutné připomenout, že to prostě bylo jinak. Děkuji za pozornost. (Potlesk vládních poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím řádně přihlášenou paní poslankyni... Pan Metnar má faktickou poznámku. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom nevím, že by tam byl nějaký adresný atak. To bylo obecné hodnocení situace. Já jsem to bral na sebe, asi to nesměřovalo ke mně jako předřečníkovi. Ale za mě v tom projevu to bylo obecné hodnocení a můj názor a shrnutí mých zkušeností za dobu, kdy jsem byl ministr obrany. Takže nechápu, prostřednictvím předsedajícího, pane poslanče, proč to následovalo za mým vystoupením, ale dobře.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a teď už tedy řádně přihlášená paní poslankyně Válková, připraví se pan poslanec Kolovratník. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Já vám děkuji, pane předsedající. Budu se snažit hovořit tak, aby opravdu už v tomto duchu, v jakém byla teď přednesena faktická poznámka pana poslance Žáčka, vaším prostřednictvím, nenásledovala faktická poznámka ke mně. Nemám to ani v úmyslu, protože si myslím, že to jednání by mělo být velmi konstruktivní, a my se o to určitě snažíme.
Takže, vážený pane premiére, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové, já tady stojím v postavení takové dvojrole. Nejdříve budu hovořit jako prakticky vaše vládní zmocněnkyně, protože jak víte, vládní zmocněnec má jediného šéfa, a to je vždycky premiér, pokud tedy nedeleguje tuto pravomoc na ministra, a já chci poděkovat teď momentálně nepřítomnému bývalému premiérovi, mému premiérovi panu Andreji Babišovi za to, že mně umožnil, abych lidskoprávní agendu předala v klidu, nemusela jsem okamžitě, narychlo spolu s rezignací vlády, jak jsem nabízela, ukončit, ale počkat, a panu stávajícímu premiérovi Petrovi Fialovi za to, že opravdu pečlivě hledá mého nástupce nebo nástupkyni.
Chci říci, že vláda Andreje Babiše, která mně tuto agendu téměř před třemi lety svěřila, hodně z těch věcí, které byly opravdu dosti zanedbané, posunula dopředu. A současně, protože chci být konstruktivní, vás chci upozornit na to, co je třeba v této oblasti ještě udělat, na čem je třeba pokračovat, a není lepší místo než tento řečnický pultík, kde některé aktivity člověk může pochválit, některé aktivity může zkritizovat a některé aktivity zůstanou otevřené do budoucnosti. A teprve ta sama posoudí, zda to byl dobrý krok, nebo ne.
Předně bych chtěla říci, že každý zmocněnec nebo zmocněnkyně vlády pro lidská práva... (V sále je velký hluk.) Já jenom poprosím, abych nemusela tak křičet.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Vážené kolegyně, kolegové, míra ruchu překročila mez, která je únosná. Prosím vás všechny, kteří se chtějí věnovat něčemu jinému než poslouchání vystupujícího, v tomto případě paní poslankyně, aby se odebrali do foyer. Děkuji pěkně. Paní poslankyně, pokračujte.
Poslankyně Helena Válková: Já vám moc děkuji. Já tady navážu a chci říci, že zmocněnec nebo zmocněnkyně vlády pro lidská práva to nemá vůbec jednoduché, a o tom by mohli hovořit členové vlády Andreje Babiše i pan premiér, že často jsem je otravovala, protože jsem kritizovala některé kroky optikou lidských práv, a oni buď vyšli vstříc, nebo nevyšli vstříc, nebo tu problematiku posunuli dopředu, což se v naprosté většině případů stalo, anebo ji prostě nechali a na to upozorním, co vám tam leží na stole.
Takže to úplně první, co bych ráda zmínila, že se podařilo všech šest těch velkých oblastí zaktivizovat, a ve všech těchto šesti velkých oblastech, to znamená ochrana práv zdravotně handicapovaných čili osob se zdravotním postižením, oblast strategie participace romské menšiny na naší společnosti, rovnost žen a mužů, národnostní menšiny, které obzvlášť v době covidové potřebovaly podporu a pomoc, a samozřejmě nesmím zapomenout na Radu vládu pro nestátní neziskové organizace a moji stálou snahu zlepšit obraz neziskovek ve společnosti, což samozřejmě covid jasně ukázal, že bez nich bychom se opravdu s covidem tak dobře, tak jak jsme se vypořádali, nevypořádali. ***
