(17.30 hodin)
(pokračuje Lubomír Metnar)
U Vojenských lesů a statků díky efektivnímu krizovému řízení došlo k úspěšnému zvládnutí kůrovcové kalamity s tím, že si státní podnik zachoval kladný hospodářský výsledek bez použití rezerv. Byly přijaty jednoznačné strategie, které zajistí efektivní fungování státních podniků díky konkrétním a měřitelným cílům, které mají pevné termíny a dopředu definované odpovědné osoby za plnění těchto úkolů.
U příspěvkových organizací jsou důležité velké investice do infrastruktury, zejména u vojenských nemocnic v řádu miliard korun. Organizace Ministerstva obrany začaly intenzivně využívat prostředky z evropských fondů, které se v minulosti resortu vyhýbaly. Vojenské nemocnice sehrály a stále sehrávají významnou roli v rámci boje s pandemií koronaviru, a to jak v oblasti léčby, tak v rámci testování, a zejména očkování. Ústřední vojenská nemocnice zajistila vytvoření a provoz úspěšného Národního očkovacího centra.
Za vlády hnutí ANO byla podpora domácího průmyslu prioritou. Armádní zakázky přinášejí práci a peníze Čechům, proto plných 97 % uzavřených smluv bylo s českými dodavateli. Během mého působení v resortu bylo s českými subjekty uzavřeno více než 42 000 smluv za téměř 94 miliard včetně 526 smluv za přibližně více jak 24 miliard se státními podniky, u kterých je zřizovatelem Ministerstvo obrany. Pokud se u nás něco nevyrábí, jako radiolokátory MADR, vrtulníky a další technika, a dodavatel byl ze zahraničí, trvalo Ministerstvo obrany na minimálně 30% podílu českého průmyslu. Uvedu dva příklady: nákup děla Caesar, kde se budou naše firmy podílet ze 40 %, a raketový systém SPYDER, kde se budou české firmy podílet 38 %.
Investice do obrany se pozitivně odrážejí v růstu HDP, výběru daní a zaměstnanosti. Na jaře minulého roku také vznikla Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci pod zkratkou AMOS, jejímž cílem je podpora prodeje vojenského materiálu na mezivládní úrovni. Po podobné podpoře volaly české firmy už mnoho let. Nástrojem pro mezivládní obchod s vojenským materiálem disponuje jen sedm států na světě, nyní i Česká republika. A zároveň už tato podpora sklízí ovoce. Naše vláda schválila uzavření dohody se Severní Makedonií na opravu vojenských vrtulníků.
V oblasti podpory domácího průmyslu je zásadní oblast podpory exportu, neboť český obranný průmysl je na exportu závislý z více než 90 % a úspěch v zahraničí zároveň umožňuje firmám větší investice do rozvoje svých kapacit v Česku. Za vlády hnutí ANO byla schválena aktualizovaná strategie vyzbrojování a podpory rozvoje českého obranného průmyslu, která určuje směřování v oblasti podpory obranného průmyslu nově až do roku 2030.
S podporou domácího průmyslu úzce souvisí také podpora obranného výzkumu, vývoje a inovací. V této oblasti je resort obrany stabilním poskytovatelem finančních prostředků pro subjekty z obranného průmyslu, z akademické sféry i výzkumné organizace.
Co se týče obranné zahraniční politiky, v období let 2014 až 2021 se Armáda České republiky úspěšně zapojila do operací NATO, Evropské unie a OSN. V Mali jsme ve spolupráci s Francií a dalšími evropskými spojenci zapojeni do výcviku tamních ozbrojených sil a boje proti terorismu v rámci úkolového uskupení Takuba, kde jsme se zapojili jako jedna z prvních evropských zemí. Od června roku 2020 do ledna roku 2021 Česká republika úspěšně velela misi EUTM, v době obnovy fungování mise po první vlně covidu a po vojenském puči v srpnu roku 2020.
V roce 2021 jsme v obtížné situaci do konce června bezchybně zvládli stažení vojáků z Afghánistánu. V naprosto chaotické situaci pak byla v srpnu roku 2021 perfektně zvládnuta evakuace zastupitelského úřadu a afghánských spolupracovníků z Kábulu do České republiky.
Včas byla zahájena kvalitní příprava resortu na předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku. V roce 2020 byla během českého předsednictví V4 schválena nová dlouhodobá vize obranné spolupráce zemí V4 s cílem posílit roli zemí V4 v NATO a EU. Na začátku roku 2021 byl úspěšně dokončen projekt společného nákupu cvičné munice prostřednictvím agentury NATO NSPA, iniciovaný a vedený Českou republikou.
Pro zabezpečení obranyschopnosti České republiky je důležité zajištění náboru vojáků. Ke konci roku 2021 měl resort obrany téměř 27 000 vojáků z povolání. Stoupající zájem o službu v armádě odráží zásadní změny v systému odměňování a stabilizaci platového ohodnocení vojáků na úrovni odpovídající trhu práce. Průměrný služební plat vojáků z povolání vzrostl z 26 000 v roce 2014 na více jak 40 000 v roce 2021. V roce 2015 jsme předložili a do praxe zavedli zásadní změny v zákoně o vojácích z povolání a v roce 2016 zcela novou právní úpravu služby vojáků v aktivní záloze. Zvýšil se i počet vojáků v aktivní záloze. Od roku 2018 roste počet vojáků aktivních záloh každý rok v průměru o 10 %, dnes jich máme víc jak 3 500. Došlo k návratu efektivního třístupňového způsobu velení a řízení Armády České republiky, jaký je běžný v armádách NATO, to znamená strategický stupeň, operační stupeň, taktický stupeň.
V této covidové době musím opět zmínit, jak je armáda zapojena do boje s pandemií. Armáda od počátku pandemie pomáhá všude, kde je třeba. Lidé to vnímají a ještě více to posílilo její důvěryhodnost. V září 2020 důvěřovalo Armádě České republiky více jak 75 % našich občanů, což bylo nejvíce od začátku sledování od roku 1994. V první a druhé vlně armáda pomáhala s transportem a distribucí zdravotních pomůcek, na ostrahu státní hranice bylo nasazeno 9 000 vojáků. Bez vojáků by nevznikla Chytrá karanténa, více jak 2 000 vojáků dvakrát pomohly při organizaci voleb. Několik měsíců udržovali vojáci a příslušníci aktivních záloh v chodu Národní očkovací centrum v O2 Universum, ve kterém bylo vyočkováno více jak 680 000 dávek vakcíny. Bylo vybudováno polní záložní zdravotnické zařízení v areálu Výstaviště s kapacitou 500 lůžek. Nasazení v nemocnicích a sociálních domovech v celkem 163 sociálních a zdravotních zařízeních vypomáhalo více jak 5 000 vojáků. Celkem od začátku v boji s pandemií se vystřídalo více než 25 000 vojáků. Armáda také hned zareagovala po tornádu na jižní Moravě a vyslala tam své specialisty, především ženisty, a také například psychology, lékaře a vojenské policisty. Pomáhalo tam téměř 1 200 vojáků, ale také nepočítaně dobrovolníků z řad aktivních záloh.
Závěrem bych se chtěl vyjádřit ke krokům nové vlády a jejímu programovému prohlášení. Jistě se shodneme v navýšení výdajů na obranu, avšak se neshodneme v tempu růstu a formě zajištění. Jednalo by se o skokový nárůst 50 a více miliard do roku 2025. Zatím jsem neslyšel, kde na to chce vláda vzít. Skokové navýšení výdajů na obranu ve výši minimálně 2 % HDP samo o sobě negarantuje jejich efektivní využití, a tedy ani posílení obranyschopnosti státu. Pokud je zde skutečně záměr o skokové navýšení v roce 2025 v takové výši, je třeba na to Ministerstvo obrany rovněž personálně připravit. To znamená, navýšit personál. To je v přímém rozporu s deklarací, že nová vláda chce snižovat počty úředníků. ***
