(15.10 hodin)
(pokračuje Jana Maláčová)
Velké kouzlo tohoto nástroje spočívá v tom, že pokud nejsou nakažení, nevznikají pro státní rozpočet žádné dodatečné náklady. Jen pro vaši informaci, izolačka pomáhá nejvíce středněpříjmové vrstvě. Například v březnu tohoto roku byla průměrná mzda zaměstnanců s izolačkou 23 308 korun. Bavíme se o čisté částce.
Co se týká nějakého obecného vyhodnocení, díky izolačce šlo do karantény navíc 30 000 lidí měsíčně v průměru oproti hypotetickému stavu bez izolačky, což je také velmi zásadní číslo. Kdybychom měli ten údaj rozdělit do jednotlivých měsíců, oproti očekávání bylo v karanténě v měsíci březnu o 10 % více lidí, v dubnu o 13 %, v květnu o 31 % a tak dále.
Co se týká stanoviska odborníků, podle odborného stanoviska uskupení MeSES je izolačka levným nástrojem kontroly pandemie. Její implementace je hodnocena jako efektivní. Zaměstnanci nemusejí podávat žádost o podporu, pouze informují zaměstnavatele, že jsou nakažení, v rámci neschopenky, zaměstnavatel neprochází žádným administrativně složitým procesem, pouze si příspěvek odečte z odvodů. Celkem byla v jarních měsících izolačka poskytnuta ve 363 000 případů!
A co se týká rozpočtových nákladů, pokud bych měla jít opět po jednotlivých měsících, jak vrcholila pandemie, tak samozřejmě stoupaly i rozpočtové náklady, takže v březnu tohoto roku to bylo 647 milionů korun, v dubnu 311, v květnu 106,9 milionu korun a v červnu už to bylo pouhých 29,8 milionu korun. To znamená, když není nákaza, náklady nevznikají.
Toliko k tomuto návrhu zákona, vše. A tímto vás prosím, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o jeho podporu. Velmi děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně, za přednesení návrhu.
A nyní, výbor pro sociální politiku, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 50/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan poslanec Jan Bauer, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně a kolegové, obecně k parametrům izolačky už více říkat nebudu, protože si myslím, že všechny podstatné informace tady zazněly z úst paní ministryně práce a sociálních věcí. Proto mi dovolte jenom informovat vás, že tímto sněmovním tiskem se zabýval výbor pro sociální politiku dnes dopoledne. Přijali jsme usnesení, které máte všichni před sebou. V něm za prvé navrhujeme, aby se konala obecná rozprava, za další, aby se vedla podrobná rozprava, za další navrhujeme, aby jednání k tomuto návrhu zákona bylo ukončeno nejpozději do 19 hodin dnešního dne, a za čtvrté - a to je to klíčové - doporučujeme Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě ve znění těchto pozměňovacích návrhů. Jsou drobné a jsou dva - za prvé v § 1 odst. 2 se slova "30. června 2002" (správně 2022) nahrazují slovy "28. února 2002" (správně 2022) a za další v § 11 se slova "31. října 2021" nahrazují slovy "30. listopadu 2021". A za poslední v rámci tohoto usnesení jsem byl zmocněn, abych vás seznámil s tímto usnesením, což teď činím.
Já si dovolím jenom zkráceně říci, o co jde v rámci těch dvou drobných pozměňovacích návrhů. Za prvé navrhujeme zkrácení účinnosti návrhu z původního termínu 30. 6. 2022 na nově 28. února 2022 tak, aby toto opatření mohlo být vyhodnoceno a případně předloženo v nové, nějaké upravené podobě, a za druhé navrhujeme alespoň částečně omezit navrhovanou zpětnou účinnost tohoto zákona, a to z 31. 10. 2021 nově na 30. 11. 2021. Toto opatření, takzvaná izolačka, by mělo mít především funkci motivační a působit do budoucna. To bylo cílem toho prvního krátkého pozměňovacího návrhu. A za další, na rozdíl od navyšování ošetřovného, o kterém jsme diskutovali u předešlého bodu, které je opatření kompenzační, a zpětná účinnost je tady pochopitelná.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Jenom bych vás, kolegové a kolegyně, poprosila, pokud hovoří váš kolega zde u mikrofonu, abyste trochu ztišili své hlasy, popřípadě své jednání přemístili do předsálí, protože myslím si, že někteří kolegové neslyší, co říká pan zpravodaj, a přiznám se, že ani já ho příliš neslyším. Děkuji za pochopení.
Nyní zagonguji, budeme hlasovat a rozhodneme o tom, zda povedeme obecnou rozpravu. Ještě chvíli počkáme, až kolegové a kolegyně dorazí z předsálí, abychom mohli hlasovat.
Jenom zopakuji, že budeme hlasovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo s tímto návrhem souhlasí? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 8, přihlášeno 180 poslanců a poslankyň, pro 163, proti nikdo. (Návrh byl přijat.)
Rozhodli jsme o tom, že povedeme obecnou rozpravu, kterou nyní otevírám. Do této rozpravy je přihlášená paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte mi, abych dneska podruhé vás seznámila se stanoviskem našeho poslaneckého klubu SPD k návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, tedy znovuzavedení mimořádného příspěvku zaměstnancům při nařízené karanténě. Náš poslanecký klub myšlenku mimořádného příspěvku zaměstnancům při nařízené karanténě či izolaci, i tento návrh, stejně jako letos na jaře, podporuje. Důležité pro nás je i to, že si náklady vynaložené na tyto příspěvky budou moci zaměstnavatelé odečíst ze sociálního pojištění, které odvádějí státu, což jsme rovněž požadovali a prosazovali i v době, kdy se tato zákonná úprava přijímala poprvé, a což je přesně v souladu s naším dlouhodobým postojem našeho hnutí, aby náklady vládních omezujících opatření a povinností s nimi spojených nenesli pouze občané, živnostníci, zaměstnanci a zaměstnavatelé, ale aby tyto náklady nesl stát, nejlépe v plné výši hradil či kompenzoval. V tom ale stále ještě panují v mnoha ohledech velké rezervy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda je ještě zájem o vystoupení v obecné rozpravě? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím.
Ptám se na závěrečná slova? Paní ministryně nemá zájem, pan zpravodaj evidentně také ne. Děkuji. Žádné návrhy nebyly předneseny, o kterých bychom měli rozhodnout hlasováním. ***
