(15.00 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Téměř dvouleté zkušenosti s praktickými dopady uzavření škol a školek jasně prokázaly potřebu rozšíření okruhu osob, které mohou o děti v době platnosti krizových opatření pečovat, i o jejich příbuzné, i když s nimi nežijí v jedné společné domácnosti. A připomínám, že toto ustanovení se do předchozího zákona dostalo díky SPD a díky našemu návrhu, jelikož možnost péče o děti v rámci krizového ošetřovného i dalšími příbuznými navrhujeme a prosazujeme rovněž od loňského března. Velká část rodin, zejména co se týče rodičů samoživitelů, se totiž bez této možnosti dostává do velmi obtížné ekonomické situace, kdy jim výše ošetřovného nestačí k pokrytí základních životních potřeb. Jedním z hlavních důvodů je právě nemožnost vystřídat se při péči o děti s jinými rodinnými příslušníky. Absence této varianty úpravy ošetřovného též vede k tomu, že v resortu zdravotnictví i jinde chybí mnoho potřebných zaměstnanců.
Proto navrhuji rozšířit okruh osob, které budou mít nárok na ošetřovné dle tohoto zákona, o ty nemocensky pojištěné zaměstnance, kteří jsou k dítěti, o které pečují, v příbuzenském vztahu v přímé či vedlejší linii dle § 772 nového občanského zákoníku. Jednalo by se tedy například o prarodiče, sourozence, strýce či tetu dítěte, což je rozdíl oproti pozměňovacímu návrhu pěti stran budoucí vládní koalice, který rozšiřuje možnost péče o děti, kterým byly zavřené školy a školky, pouze na jejich prarodiče, a jinak řeší péči o dospělé nemocné v rámci standardního ošetřovného. Návrh SPD je tedy pro rodiny předškoláků a školáků výrazně výhodnější a vstřícnější.
České správě sociálního zabezpečení by zaměstnanci žádající o ošetřovné dle tohoto ustanovení dokládali splnění podmínky příbuzenského vztahu k dítěti čestným prohlášením stejně, jako tomu bylo do letošního června. Toto opatření by umožnilo mnoha rodinám potřebnou možnost volby, kdo se péče o dítě ujme, třeba i s ohledem na výši příjmů příbuzných dítěte a dle dalších kritérií, která jsou pro rozhodování tohoto typu důležitá.
Prosím vás o podporu tohoto návrhu.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě?
Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu a ptám se, zda má zájem paní ministryně o závěrečné slovo? Nemá zájem.
Má zájem o závěrečné slovo? Nemá zájem, děkuji. Ptám se také paní zpravodajky, zda má zájem o závěrečné slovo? Také nemá zájem, ano, děkuji.
Vzhledem k tomu, že nebyly předneseny žádné návrhy, o kterých bychom mohli hlasovat, přikročíme k rozpravě podrobné. Otevírám podrobnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Lucie Šafránková. Jen připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji, paní předsedající, a tímto se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem podrobně odůvodnila již v obecné rozpravě a je veden pod sněmovním dokumentem číslo 111.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do podrobné rozpravy není již nikdo přihlášen. Končím podrobnou rozpravu.
Ptám se, zda paní ministryně či paní zpravodajka mají zájem o závěrečná slova? Není tomu tak a končím druhé čtení tohoto návrhu.
Vzhledem k tomu, že byl přednesen pozměňovací návrh, bylo by vhodné rozhodnout o tom, jak Sněmovna bude postupovat dále. Vzhledem k tomu, aby vám mohl být pozměňovací návrh předložen na lavice a legislativa mohla připravit tyto podklady, na základě dohody poslaneckých klubů bychom projednávání tohoto bodu přerušili, pokračovali v projednávání dalších bodů a posléze bychom se vrátili k tomuto bodu až po projednání bodů ostatních.
Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce a přesuneme se dále. Ještě než začneme projednávat druhý bod, a tím je Vládní návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, sněmovní tisk 50 - zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Otevírám rozpravu. Pokud se nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím a přikročili bychom k hlasování.
Zagonguji a počkáme, než se dostaví poslanci z předsálí. Mezitím jenom se ujistím, že paní poslankyně Pokorná Jermanová, pan poslanec Rataj a Feranec, mám je zde vedené s faktickými poznámkami - ano, odmazáváme, děkuji.
Pokud jsme již v hojném počtu, přednesu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání Vládního návrhu zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, sněmovní tisk 50, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 7, přihlášeno 181 poslanců a poslankyň, pro 169, proti nikdo, návrh usnesení byl přijat.
A nyní otevírám tento bod číslo
2.
Vládní návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci
při nařízené karanténě
/sněmovní tisk 50/ - zkrácené jednání
Předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová: Děkuji, paní předsedající, vážení zákonodárci, takže dnes již podruhé. Dovolte, abych ve stručnosti připomněla parametry té takzvané izolačky, to znamená mimořádného příspěvku v izolaci či karanténě. Příspěvek je poskytován nejdéle po dobu 14 kalendářních dnů do výše až 370 korun na den. Součet příspěvku a náhrady mzdy nepřekročí 90 % průměrného výdělku daného zaměstnance. Pokud ano, tak bude příspěvek krácen. Na příspěvek dosáhnou také všichni, kteří jsou pojištěni v rámci sociálního pojištění. Zaměstnavatel si příspěvek odečte z odváděného pojistného. Nárok má nejpozději do tří měsíců. Oproti jaru 2021 mohou izolačku získat i lidé po návratu ze zahraničí.
Co se týká zhodnocení nebo vyhodnocení efektivity takzvané izolačky, ta bezpochyby zafungovala, díky ní lidé více dodržovali karantény. K vyhodnocení tohoto fungování používáme zejména kritérium podílu karantén a podílu izolací versus nakažených v daném období. Je velmi zřetelné, a teď jen některá čísla, že izolačka měla zásadní podíl na zkrocení pandemie. V lednu a v únoru, kdy tento nástroj nefungoval, byl podíl nakažení versus ti, co byli v karanténě a izolaci, 56 % a čerpali nemocenské. Od měsíce března to bylo 62 %, v měsíci dubnu 63 %, v měsíci květnu 73 % a v měsíci červnu dokonce 92 %. V září, říjnu a listopadu tohoto roku, kdy izolačka nefungovala, to bylo 54 %, v říjnu 34 %, v listopadu 36 %. Takže pevně doufám, že izolačka začne opět fungovat. ***
