(16.50 hodin)
(pokračuje Strýček)
Druhá věc, co se týče těch mých připomínek, že jsem je dal pozdě. Já k tomu řeknu asi takhle, já nevím, kolik tam byl ten deadline oficiálně domluvený, jestli dvanáct hodin - já jsem to dal snad ve čtyři hodiny odpoledne, což si myslím, že není zas až tak úplně pozdě. A hlavně, pane poslanče Blaho, prostřednictvím předsedajícího, kdybych tam ty poznámky dal jako člen vyšetřovací komise v pátek, tak je musíte akceptovat. Já tam ty poznámky můžu klidně říct i v pátek, když jsme to projednávali. To vůbec není nic proti ničemu. To je další věc.
A třetí věc ohledně toho chloru. Vy sám víte, že kolem toho chloru tam bylo hodně debat, a sám víte, že jak v protokolech Hasičského záchranného sboru, který tam pod Choryňským mostem a potom pod mostem v Hustopečích zasahoval ten den, je, že z toho jasně vyplývalo, že žádný chlor tam nebyl cítit. Ani ti pracovníci těch dotčených úřadů, kteří tam byli, to necítili. Dokonce je uvedeno v protokolu, že rybář, který chytal pět set metrů po proudu, tam žádný chlor necítil. S tím chlorem přišel někdo snad po třech dnech, že tam byl cítit chlor. Ve všech protokolech, které jsme měli k dispozici, je jasně napsáno, že tam chlor nebyl cítit. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas, pane poslanče. Děkuji. Pan poslanec Holík a připraví se pan poslanec Blaha, všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, havárie na řece Bečvě patří k jedné z největších ekologických havárií, ale nebudu souhlasit s kolegou Bartošem, který tvrdí, že je úplně největší. Totiž 9. ledna 2006 byla podobná havárie na řece Labi, kterou způsobila Draslovka Kolín, a uhynulo tam také 40 tun ryb.
Ale já se teď vrátím k té havárii na Bečvě. Řadě z nás se zdá, že to vyšetřování jde pomalu, a proto z iniciativy kolegů vznikla parlamentní komise. Komise vznikla krátce před volbami a její činnost trvala pouhých šest týdnů, přesně od 30. 7. do 16. 9. 2021, což je absolutně nedostatečný čas. Úkolem této komise nebylo vyšetřovat, ale seznámit se s materiály, podívat se na případ nezávislýma očima a zjistit, jestli vyšetřovatelům neunikla nějaká maličkost.
Já jsem se do té práce v komisi přihlásil také proto, že havárie se stala ve Zlínském kraji. Já se o přírodu zajímám a mimo jiné jsem taky místopředseda výboru pro životní prostředí. Dnes tady nebudu kauzu politizovat ani spekulovat o viníkovi, ale chci se zamyslet, jaké prostředky by bylo potřeba přijmout, aby se tato havárie neopakovala. Téměř v každém domě máme hlásič požáru a já navrhuji podobné jednoduché zařízení, které bude měřit dva základní parametry, to je elektrovodivost vody a pH. Tyto parametry by se snímaly, převáděly někam na server. (Předsedající: Čas.) A byly by signalizované České inspekci životního prostředí a Hasičskému sboru. (Předsedající: Čas.) Je to levné zařízení a já se k němu hlásím.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas. Já bych poprosil, abyste projevy, které mají zaznít v rozpravě, četli v rozpravě, ne na faktickou poznámku, protože pak to nevychází časově. Děkuji. Pan poslanec Blaha a jeho dvě minuty.
Poslanec Stanislav Blaha: Děkuju, pane místopředsedo. Já si v reakci na pana ministra Brabce myslím, že o to právě šlo, popsat všechna pochybení, na které jsme přišli, tak, aby se to příště nestalo, aby pokud možno takovéto záchranné akce byly koordinovány. Jednou je to vodoprávní úřad, jednou je to Česká inspekce životního prostředí, jindy to může být Povodí Moravy. Já to beru právě z tohoto pohledu a často to charakterizuji tím, že všichni dělají všechno a nikdo nic, a to se potom projeví v tom, že pak nemáme klíčové důkazy a tak dále. Takže za mě ano, vodoprávní úřad je skutečně v jiném rezortu, ne v rezortu životního prostředí, ale je to prostě taky státní správa, a možná by bylo dobré, kdyby se stát zaměřil i na toto, aby v takovýchto situacích každý přesně věděl, kde je jeho pozice, jaká je jeho role a kdo mu v tom bude pomáhat a jakým způsobem. A to je všechno.
A ještě v reakci na kolegu Strýčka: já jsem tím nechtěl říct, že ty námitky nebyly přijaty, protože byly poslány pozdě, ale pouze jsem zohledňoval, že i přesto, že byly poslány pozdě, nebo ty připomínky, tak jsme se o všech bavili a hlasovali jsme o nich, takže to nebylo o tom, že bychom to odmítali tendenčně, ale z toho důvodu, že jsme s tím zněním nesouhlasili. Bylo to většinové hlasování a ke každé takovéto připomínce se hlasovalo. To asi nelze vyvrátit.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V této chvíli vystoupí s přednostním právem pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Dámy a pánové, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem ze Zlínského kraje. Je to můj volební obvod a ve Zlínském kraji jsem doma, takže kauza otrávené Bečvy mě zajímá o to víc a není mi lhostejná. A možná vy, kterým také není lhostejná, hledáte odpověď na otázku, jak mohly ryby v Bečvě překonat dva jezy a pět peřejí, aby teprve tři a půl kilometru od místa otravy vzdaly svůj boj o život. Také kroutíte hlavou nad tím, jak si slepí a hluší rybáři těch před otravou prchajících ryb nemohli všimnout? Na tyto otázky by měl odpovědět pan ministr Brabec, ale musím bohužel konstatovat, že do této chvíle tak věrohodně neučinil, a proto pochybnosti zůstávají.
Kvůli ekologické katastrofě na Bečvě jsem se v Poslanecké sněmovně obracel na vládu opakovaně. Dost dlouho trvalo, než se nám přes odpor poslanců hnutí ANO a KSČM podařilo sestavit parlamentní vyšetřovací komisi. Vznikla i petice občanů, kterou podepsaly tisíce lidí. Za tu dobu uteklo v těžce zkoušené řece mnoho vody. Pochybnosti, které v souvislosti s desítkami tun uhynulých ryb oprávněně vyvstaly, ale vláda ani téměř po roce nedokázala vysvětlit. Stále nemáme spolehlivé výsledky vyšetřování a řada otázek zůstává nezodpovězená.
Mluvil jsem s rybáři, kteří byli mezi prvními u otrávené řeky. Nezdál se jim postup vyšetřujících, kteří bezprostředně po katastrofě nešli proti proudu řeky až do místa, kde by našli živé ryby. Provedli proto experiment u výpusti z areálu rožnovské Tesly, která byla vyšetřovateli označena jako zdroj znečištění Bečvy. Vylili zde u jezu sůl a zkoumali, kde se smíchá s vodou. Podle jejich závěrů není možné, aby ryby uhynuly až po třech a půl kilometrech od této výpusti. Místo, kde rybáři našli první otrávené ryby, dělí od rožnovského kanálu kromě této vzdálenosti i pět peřejí a dva velké jezy. Celkově je to s těmi rybáři velmi těžké, protože neviděli to, co vidět měli, ale zato cítili to, co cítit neměli, tedy chlor. A jelikož jsou tihle rybáři moc hlasití, Česká inspekce životního prostředí zahájila jejich kontrolu, protože se snaží podat důkazy a vyvrátit pohádky, které tvrdí soudní znalec.
Vážné pochybnosti budí také fakt, že jako možný zdroj znečištění byla z okruhu podezřelých vyřazena jeden den po havárii chemička DEZA. Česká inspekce životního prostředí spadající pod Ministerstvo životního prostředí tak měla o věci jasno o tři dny dříve, než se o výskytu kyanidu v řece a zdravotních rizicích s tím spojených dozvěděli místní občané. ***
