(18.20 hodin)
(pokračuje Richterová)
Konkrétní příklad: jenom chci připomenout, obzvlášť patrné to bylo na tom vysokém účtu za covid, kdy vlastně bylo vidět, že nejsme schopni jako stát provádět efektivní a rychlá opatření. Dám jenom příklad. Například testování v roce 2020 fungovalo tak, že preventivní plošné a bezplatné testování bylo spuštěno až 16. prosince 2020. To je příklad toho, proč u nás musely být tak strašně dlouhé lockdowny, protože k tomu mnohem levnějšímu testování a trasování se přistoupilo až takhle pozdě. A druhá věc: i třeba taková izolačka, navýšení prostředků v karanténě, aby si lidi mohli pobyt v karanténě dovolit, prošla až k jaru roku 2021, až letos. Takže stát vůbec neřešil, že si lidé nemohou covid v karanténě dovolit, a že v ní proto často nejsou. To dávám jako dva příklady velmi neefektivního chování, které by mělo za cíl snížit covidový účet, ale to se nepovedlo a vláda potom nakonec těch peněz utratila mnohem víc.
Doufám, že příště bude závěrečný účet a zpráva o něm vypadat jinak. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já také děkuji, a pokud nevidím nikoho dalšího přihlášeného... tady pan ministr Zaorálek. Pan ministr Zaorálek, pak paní poslankyně Vostrá, ale ještě mezitím potom bude faktická poznámka paní poslankyně Pastuchové.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. To sundám na chvilku... Mě tady zaujalo několik posledních výroků, které tady zazněly, tak si neodpustím, abych na ně nezareagoval, protože tady zaznělo - tuším, předřečník řekl - katastrofální finanční situace. A pak, že není jasné, kam jdeme, jaký je cíl.
Samozřejmě docela podepisuji to, co tady bylo řečeno o těch 127 miliardách, protože víte dobře, že jsem tady také vystupoval, že mi vadí, že se takto zrušila superhrubá mzda a zbytečně se vytvořila zátěž pro státní rozpočet, a hlavně se ty koleje špatně vyhnuly pro ty, co budou dělat vládu příště. Na druhé straně, když se ptáte na to, jaký je cíl a jaký je smysl, jaký je obsah té finanční politiky, tak já bych vás rád upozornil na to, co teď vyšlo zrovna ve Financialu v posledních dnech.
Tady je první úvodník: Vzestup východní Evropy - zapomenutá success story. Je to teď úplně čerstvý text. V něm je dokonce Česká republika jmenována na prvním místě. Mluví se o tom, že Mezinárodní fond zaznamenává 195 ekonomik a z nich pokládá 39 za pokročilé. Od druhé světové války, tady říkají, pouze 18 se jich prosadilo mezi pokročilé ekonomiky. V poslední době po jižní Koreji to jsou právě země východní Evropy, což, říkají, to je poslední bilance. Právě Česká republika, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, jsme tady jmenováni dvakrát. Také Polsko je tady jmenováno. Takže říká se, že úspěšná historie na světě z těch 195 zemí je za poslední léta právě historie mimo jiné České republiky. To je to, kam směřujeme. Každému doporučuji, ať si to přečte, protože mi to připadá docela zajímavý text, a tady u nás jsem si nevšiml, že by ho někdo někde zmiňoval nebo prezentoval, a mě docela zaujal, že jsme pokládáni po jižní Koreji po letech za příklad země, která jde nahoru
A teď vám řeknu ještě jednu statistiku, aby to nebyl pouze jeden text ve Financialu Times, jako to je Eurostat. Ten mě také zaujal, protože Eurostat uveřejňuje jednotlivé státy EU, vybrané země, kde ukazují hrubý domácí produkt na obyvatele, tedy souhrn toho, co země vyprodukuje na hlavu ve službách za daný rok. A tady vám přečtu čísla z Eurostatu, naposledy uveřejněná. Mně připadá, že stojí za to si je říct, protože pořád se mluví o katastrofální situaci. Tak oni konstatuji vzestup Česka z 80 % průměru EU na 94 % během posledních 10 let. Naše země se tak v sedmadvacítce států EU propracovala na 12. místo. Česká republika předstihla Portugalsko, Řecko, Kypr, Španělsko a dostala se na úroveň Itálie. Zaujalo mě, že dokonce předstihla i Japonsko, které je jenom na 91 %, protože 25 let je chronicky v potížích a neustále padá. Takže dostali jsme se, opakuji, na 12. místo z těch 27 zemí v hledisku hrubý domácí produkt na obyvatele. Nebudu vám teď jmenovat ty země, které šly dolů pod nás, je to samozřejmě, já nevím, Řecko, Španělsko, celý ten jih. Dokonce i země severu si pohoršily, i když jsou stále před námi, ale zhoršila se situace Nizozemska, Rakouska, Švédska, Finska. Ale oni jsou samozřejmě vysoko nad námi, takže se jim pouze přibližujeme. Ale to 12. místo mi připadá zajímavé, také proto, že z toho Eurostatu zjistíte, že Česká republika se tak do (roku) 2013 plácala a teprve od roku 2013 vlastně začala rychle dohánět. Z těch čísel - teď jenom říkám ta čísla suše, jiného k tomu nedodávám - a ten výsledek je ten, který vám tady popisuji.
Takže když se chcete bavit o obsahu, tak já neříkám, že to je jediné hledisko, ale tady je konkrétní příklad, který mě zaujal: hodnocení výkonu té země v porovnání s dalšími, a to je podle mě poměrně dost příznivé pro Českou republiku. Takže je to určitě faktor. Když říkáte katastrofální finanční situace, vlastně jsem také kritikem některých konkrétních kroků. Ale ptám se: Je to opravdu katastrofální finanční situace, když tady se uvádí, že česká ekonomika v mezinárodním kontextu má velice nízké zadlužení, a to jak státu, tak podniků a rodin? Tady se uvádí konkrétně velikost dluhu v porovnání s dalšími zeměmi. Z toho vychází, že to není katastrofální finanční situace. Navzdory tomu, že jsme tu prošustrovali 127 miliard, což jsem tady říkal aspoň několikrát, tak to pořád není něco, co by bylo principiálně, když hodnotíme ten celkový stav, je to špatně, ale při velikosti toho rozpočtu to není něco, co by to řekněme dramaticky, fatálně zadlužilo tak, že bychom byli úplně jinde.
Takže nebudu říkat další čísla, ať si to každý přečte v Eurostatu, to asi není moje role tady. Mně jde o to, abychom se bavili přesně. Tady se píše o tom, že v podstatě ve shrnutí, když takhle budeme pokračovat, tak se dostaneme na úroveň Francie. To je tak jako za první republiky, což si myslím, že je docela slušný cíl. Nedávno mě jakýsi občan někde zastavil a říká: Pořád se nadává na všechno a na všechno, ale ve skutečnosti ta země si nestojí tak špatně. Mě to zaujalo. A když se člověk dívá na tato čísla, tak to platí. S lecčím můžeme být nespokojeni, já to uznávám a myslím si, že to je správné, že tu probíhá kritika, ale řekněme si rovnou, že to není katastrofální finanční situace. To neznamená, že jsem spokojen s daňovým systémem, to neznamená, že s řadou věcí také nejsem spokojen. Ale prostě použít tento výraz je nepřesné.
A hlavně, chcete-li se ptát po obsahu toho, kam Česko jde - a to je docela klíčová otázka - to si myslím, že je v pořádku se o tom bavit. Ale říkám, jak se tedy vypořádáte s těmito údaji Eurostatu anebo ve Financialu? Tedy kecají nebo lžou nebo si vymýšlejí, když mluví o success story České republiky? To jsem si neobjednal ten článek, chápete, neznám ani toho autora. Tak jak to je tedy s pozicí České republiky? (Potlesk z řad ANO, ČSSD.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní zpravodajka vystoupí. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Já bych jenom tady se chtěla opravdu vrátit k tomu roku 2020. Závěrečný účet, hodnotíme celý rozpočet, jak probíhal za rok 2020. Takže si připomeňme, co bylo vlastně těmi hlavními záměry toho původního rozpočtu 2020: zvýšení průměrného starobního důchodu přibližně o 900 000 (?) od 1. ledna 2020, zvýšení rodičovského příspěvku o 80 000 pro rodiny s dětmi do čtyř let, platba státu do veřejného zdravotního pojištění, kde rozpočtový dopad byl zhruba o 3,5 miliardy (vyšší?), zvýšení platů pedagogických i nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 %, posílení výdajů na výzkum, vývoj a inovace o 1 miliardu, výdaje na armádu, zvýšení kapitálových výdajů na celkových 146,2 miliardy korun, zvýšení výdajového rámce státního fondu dopravní infrastruktury o 4,7 miliardy. A tak bych mohla pokračovat.
Nicméně jestli si dobře vzpomínám, už po dvou měsících bylo jasné, že se budou muset řešit úplně jiné, jiné úkoly. A z původně hlavních rozpočtových záměrů se v podstatě jakoby mávnutím proutku staly záměry do značné míry vedlejší. A prioritou, jestli si vzpomínám, i Poslanecké sněmovny se stala problematika řešení ekonomických a sociálních otázek hlavně spjatých s nástupem pandemie koronaviru. ***
