(9.50 hodin)
(pokračuje Valenta)
Když nyní čtu výčet těch, kterým by se měl takto uměle pokrátit důchod z politických důvodů, pouze žasnu. Zatímco si předkladatel dovoluje se povyšovat ve svém návrhu například nad obyčejnou sekretářku sedící na Ústředním výboru KSČ či nad zaměstnance ve služebním poměru federálního Ministerstva vnitra, vydávající někde na přepážce cestovní doklady, tak soudců a státních žalobců činných před rokem 1989 jako by se tento rek spravedlnosti, bohužel ale jen té jeho, bál. Tak nejen on se samozřejmě bojí, protože mnozí z těchto soudců a prokurátorů aktivně činných ještě dnes by si takovouto jasnou sociálně ekonomickou segregaci určitě líbit nenechali.
Osobně mě také zaráží aspekt, jak může navrhovatel měnit zákonná pravidla k výpočtu důchodu, která zde platila po desítky let. Zapomíná na to, že zde platí jakýsi nepřijatelný princip retroaktivity, a on je chce měnit nejen ideologicky, ale také poměrně hloupým způsobem. Stačí jeden ilustrativní příklad za všechny. Marián Čalfa byl od 7. prosince do 10. prosince 1989 pověřen řízením vlády. Současně od 3. 12. do 10. 12. 1989 byl prvním místopředsedou vlády, od dubna 1988 do 3. prosince 1989 ministrem bez portfeje, to znamená, že by podle pozměňovacího návrhu pana kolegy Jurečky byl v tomto období ještě morálně nečistý. Ale když byl potom ve funkci předsedy vlády od 10. 12. do 30 12. roku 1989, tak už byl stejnou optikou naprosto vyhovující.
Kolegyně, kolegové, skutečně ještě necítíte s prominutím až hloupost a pokus o revanš tohoto ideologického balastu, který má býti námi vpraven do projednávaného zákona? Jakýmsi pomyslným vrcholem nesmyslnosti a zbytečnosti pozměňovacího návrhu kolegy Jurečky je ale pojistná vsuvka, že některým vybraným osobám nebude důchod krácen za dobu, kdy "prokazatelně a bez vědomí svých nadřízených spolupracovali s účastníkem protikomunistického odboje nebo s jinou osobou nebo organizací, která prokazatelně vystupovala proti komunistickému režimu a zasazovala se o ochranu základních lidských práv a svobod a svou spoluprací účastníka protikomunistického odboje nebo jinou osobu vystupující proti režimu v jejich činnosti aktivně podporovala". Tolik citace z pozměňovacího návrhu.
Rozhodovat o tom, kdo je kdo, by měli údajní odborníci ÚSTRu. Tak to je tedy skutečně výborné, zejména když naše veřejnost již dlouhodobě ví, jak tato zbytečná drahá instituce, prosycená předpojatými antikomunisty, funguje. Tak se můžeme těšit na skutečnou spravedlnost, opět takovou, jako když v devadesátých letech, když byly evidenční karty prominentů aktuální politické moci bezpečně uloženy tak, aby do nich bylo pokud možno co nejméně vidět. A také byl u toho tehdy lidovec, za socialismu čelný funkcionář Československé strany lidové a první polistopadový ministr vnitra Richard Sacher. Ostatně - nezasloužili by si podobní obojací lidé také zásah do svých důchodů? Nebo již porevolučně stačí, že jdou někomu na ruku?
Kolegyně a kolegové, možná někteří z vás nevědí, že tento pokus o politický revanš a segregaci části našich spoluobčanů není prvním. O něco podobného se pokusila vládní koalice ODS a TOP 09 LIDEM již v roce 2011, když navrhovali vyšší zdanění formou srážkové daně také u takzvaných prominentů bývalého režimu. Ústavní právníci je však obratem varovali, že v případě takovéto daně hrozí ústavní žaloby, protože jakýkoli diskriminační přístup ke zdanění určité skupiny může vyvolat oprávněnou ústavní stížnost, a to jim dost zkřížilo plány, protože jejich dalším krokem měl být návrh zákazu Komunistické strany Čech a Moravy, strany, která je dlouhodobě registrovaná Ministerstvem vnitra, a která nejen že se nepodílela na všech těch zlodějnách a tunelováních v devadesátých letech včetně například cinklých církevních restitucí, jako někteří členové stran takzvané demokratické opozice, ale nikdy ani na okamžik nevybočila z ústavního rámce České republiky.
A dnes to tady máme znovu. Lustrační zákony, které zničily profesní, ale i osobní život mnoha tisícům nevinných a poctivých lidí, také z důvodu aplikace kolektivní viny, již prostě některým nestačí a na antikomunistickou strunu je třeba zabrnkat tedy i jinak. Jako kdybychom neměli v naší zemi zcela jiné a závažnější problémy. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Mám zde faktickou poznámku, pan poslanec Jurečka.
Poslanec Marian Jurečka: Svůj návrh samozřejmě podrobně v rozpravě odůvodním, ale na předřečníka musím reagovat. Jednak kdyby naši předci a mnoho žijících pamětníků komunistického totalitního režimu mohli slyšet tento projev, tak by žasli, když se tady komunista zaklíná ústavností, segregací společnosti a podobně. Vy jste se tenkrát vůbec nemazali s mladými, se starými, živnostníky, se zemědělci. Statisíce lidí jste brutálně zperzekvovali, mnoho z nich tu vaši péči nepřežilo, nepřežili výslechy. Mnoho z nich jste naprosto neoprávněně v rámci justičních vražd popravili jako nepohodlné osobnosti tehdejší politické i společenské scény.
Můj návrh není o žádné segregaci. Ten návrh jenom říká, kdo režim na opravdu silných pozicích dokázal držet. Byli to ti lidé, kteří byli na úrovni vlády, na úrovni poslanců. A tady znovu zopakuji to, co jsme říkali mnoha novinářům, že se to týká všech poslanců všech stran, které tam tehdy byly. Tak jim prostě tu dobu vyloučíme a bude se jim započítávat jenom průměr tehdejší mzdy v Československu.
Takže není to nic o potrestání, je to jenom o narovnání toho, že tito lidé díky tomu, že byli prominenti režimu, udržovali režim, který šikanoval statisíce jiných, získali vyšší vyměřovací základ pro důchody, které dneska čítají 30 0000 a více tisíc korun měsíčně. Je to nespravedlivé vůči těm, které perzekvovali, kteří třeba někteří z nich, a vy jste se toho dotkl, na starobní důchod bohužel nemají nárok vůbec. Takže přečtěte si ty návrhy, přečtěte si, koho se to týká. Netýká se to žádné paní na podatelně. Týká se to explicitně uvedeného - vedoucích pracovníků klíčových služeb, které jsou tam vyjmenovány, nebo případně orgánů, jako je vláda nebo jako byli třeba poslanci. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já jsem omylem nezapnul časomíru, ale pan poslanec se vešel do dvou minut, jsem přesvědčený.
Paní poslankyně Valachová, připraví se pan poslanec Martínek.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, mimořádně jsme se dnes jako Sněmovna sešli z jednoho jednoduchého důvodu, a sice že chceme pokračovat v tom, aby byla pravda v České republice, že senioři a seniorky po celoživotní práci, výchově dětí a odevzdání toho, co celý život budovali z hlediska hodnot v této zemi, tak také my že jim dokážeme zpátky vrátit to, co si zasloužili, a konečně jim zajistíme důstojné důchody. Víte, že po mnoho let se vláda snaží narovnat to, co se stalo v době hospodářské krize, ale také v době takzvaných Drábkových, Šiškových a Kalouskových reforem. Trochu mě mrzí, že někteří mí předřečníci tady na to zapomněli. A není to o tom, že by byl někdo nehospodárný nebo chtěl někdo rozhazovat, ale je to o tom, co je absolutně normální, a sice pokud se někdo podílí - a v tomto případě jsou to naši důchodci a důchodkyně - na vybudování hodnot a bohatství republiky, tak je logické, že pokud už potom nemohou aktivně chodit do práce, tak se také mají podílet na tom, že jejich důchody jsou důstojné a umožňují jim zajištění jejich základních životních podmínek.
V minulých letech jsme k návrhům vlády my všichni poslanci napříč politickým spektrem hodně zlepšili a určitě po těch několika letech jsou naše důchody důstojnější. Přesto nemůžeme být úplně spokojeni a já nesouhlasím se svými předřečníky, že by to snad mělo být nějaké předvolební rozhazování. To by byla pravda, kdybychom těch minulých pět nebo sedm let nedělali nic, všichni tady měli mlýnek a vůbec by nás nezajímalo, jak důchody v České republice vypadají. To se, kolegyně, kolegové, jak víte, nestalo. Naopak, každý rok docházelo k systémovému navyšování penzí v České republice a bylo to dobře.
Dnes se scházíme, abychom nad zákonnou valorizaci zvýšili důchody tak, abychom zohlednili, že přece jenom výpočet valorizace počítá s úrovní hladinou cen z předchozího roku, a všichni víte, že v letošním roce dochází k dalším různým ekonomickým změnám a také k dopadu covidových opatření. Celkově ekonomika Evropy a světa prochází významnou proměnou, takže z mého pohledu tohle je správně, je to poctivé, je to spravedlivé, je to fér a je dobře, pokud dneska - a já věřím, že se to podaří a poslanecký klub sociální demokracie o to usiluje - navýšit nad zákonnou hranici naše důchody seniorů a seniorek o minimálně 300 korun. ***
