(9.40 hodin)
(pokračuje Jurečka)
My chceme pomoci této skupině osob, která je opravdu systémem znevýhodňovaná, protože důchodový systém v České republice zná bohužel jednu jedinou zásluhovost, a to zásluhovost výše finančního výdělku pro budoucí vyměřovací základ. Nezná generační zásluhovost, zásluhovost o výchovu dětí, budoucí generace produktivních plátců.
Takže my tady jasně cílíme na to, na co vy poukazujete u jiného tisku, že bylo špatně, ale teď to nechcete vidět. Vy to moc dobře víte, ale chápu, že teď tady je určitá vaše póza, kterou tady chcete odehrát, ale my se bavíme o těch, kteří jsou v důchodovém systému České republiky dlouhodobě a nejvíce postiženi. Jsou to především maminky, které vychovaly děti na úkor své kariéry, a jsou to především vdovy a vdovci. Tam míří naše návrhy.
Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Leo Luzar, faktická poznámka.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Budu reagovat na svého předřečníka. Problém starodůchodců a novodůchodců, o kterém se trošičku zmiňujete, to jsou ty nůžky, které tady jsou rozevřeny, nerozevřela tato vláda. Nerozevřeli to komunisté, rozevřely to změny v devadesátých letech, které byly provedeny, a provedeny v dobách vlád, kdy KDU-ČSL měla své ministry, kdy byla u vlády a mohla všechno tohleto řešit a změnit. Ne, držela se židlí, protože byla v menšinových koaličních uskupeních, a spoléhala se na to, že se na to zapomene.
Ale pane kolego, my nezapomínáme. Sice teď se jmenujete SPOLU, ale ten díl viny, kdy jste seděli jako KDU-ČSL ve vládách a neudělali jste nic pro důchodce, to je ten problém, který možná teď si na určitých skupinách snažíte žehlit. Ale bavme se o tom: podpoříte celý tento zákon jako koalice SPOLU? Protože to je ten důvod, který předřečník, nejsilnější koaliční partner ODS, tady u tohoto mikrofonu řekl - my celý zákon nepodpoříme. Tak se k tomu postavte jako KDU-ČSL: My ho podpoříme, řekněte, protože je pro tyto skupiny a pro ty důchodce. Ne, vy budete opět tvrdit, že jste to nemohli podpořit, jak jste před tím podporovali to, co ODS prosazovala, popřípadě jiné vlády, v kterých jste byli. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Dvě faktické poznámky, pan poslanec Jurečka, poté pan poslanec Grospič.
Poslanec Marian Jurečka: Musím vám tady ty zjevné nepravdy, které říkáte, vyvrátit. Například v minulé koaliční vládě premiéra Bohuslava Sobotky jsme seniorům vrátili možnost slevy na poplatníka. Jako KDU-ČSL jsme při pomoci rodinám, těm, kteří mají v průměru - a to připomínám: rodina, která má dvě děti, má v průměru v České republice příjem na hlavu čtyřčlenné domácnosti nižší, než je průměrná penze u starobních důchodců. U těchto skupin obyvatelstva opakovaně i kolegové z koalice SPOLU podporovali, a samozřejmě i díky většině Poslanecké sněmovny se to podařilo, opakovaně zvýšit slevu nejenom na poplatníka, ale i slevy na druhé a třetí dítě. Takže, prosím pěkně, uvádějte fakta tak, jak jsou - jsou to konkrétní věci, které šly za lidmi, za rodinami, za rodiči, za seniory, tak jak to tady v minulosti bylo.
Je škoda, že komunisté si například vetkli jako jedno z klíčových témat podporu vytvoření národní banky, ale nikoliv to, abyste narovnali tyto nespravedlnosti, a dnes bohužel na základě jiných argumentů vlastně vysvětlujete, že tohle podpořit nechcete. Takže je to prostě jenom taková hra, místo abyste těm lidem řekli na férovku: My prostě, senioři, mámy, které jste vychovaly děti, tak my na vás jako komunisti nebudeme pamatovat.
Jenom připomenu, znám spoustu příběhů maminek, které 35 let pracovaly, vychovaly tři, čtyři, pět dětí, a byl jim vyměřen v minulosti v posledních 10 letech důchod ve výši 3 000 až 5 000 korun měsíčně. Jak z toho? Máma, která ty děti vychovala, které řádně pracují, jak z toho má vyžít, navíc v situaci, pokud je vdovou? Tam směřují návrhy, tam chceme napravit tu nespravedlnost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Grospič, faktická poznámka, poté pan poslanec Benešík, také faktická poznámka.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Já jsem chtěl reagovat ještě na otázku superhrubé mzdy. Ano, my jsme to podpořili jako klub Komunistické strany Čech a Moravy, protože jsme to měli v programu a protože jsme to považovali od momentu, kdy byla zavedena superhrubá mzda, jako vysoce nespravedlivé. To, že se nakonec přijal scénář, který rušil superhrubou mzdu, ale nepřinesl daňovou progresi, to znamená, rozložení daní na bohatší skupiny nebo zahraniční kapitál, nadnárodní kapitál, bankovní kapitál, to už je otázka druhá. Ale ve svých důsledcích to vlastním zaměstnancům přineslo zvýšení příjmů, a tedy i potenciálních nadějí, že budou moci více kupovat i třeba spotřební zboží, a pomoci tak ekonomice, čili vytlouci tu tíži a obavu z toho, že nezvládnou svými příjmy inflační spirálu. Čili z tohoto pohledu zrušení superhrubé mzdy bylo správné.
To druhé, že už Sněmovna odmítla nerealizovat (realizovat?) rozložení daňových pásem alespoň do dvou nebo tří vrstev, to správné nebylo. Ano, ale rozhodnutí zrušit superhrubou mzdu určitě bylo ve prospěch zaměstnanců. A o ty především Komunistické straně Čech a Moravy šlo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Benešík, faktická poznámka.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane předsedo. Nechci vyvolávat vášně, ale zaznělo tady něco o rozevřených nůžkách. Jenom jsem chtěl říct takovou zkušenost z naší rodiny. Moje babička, která byla těžce zkoušená minulým režimem, pánbůh jí dej věčnou slávu, umřela v devadesáti čtyřech už před několika lety, měla v době vrcholného reálného socialismu na konci osmdesátých let 750 korun důchodu, přičemž máslo stálo 10 korun, tak si to spočítejte, a průměrný důchod byl skoro dvakrát takový.
Takže ty nůžky byly rozevřené už tehdy a myslím si, že zůstaly rozevřené a že ten lidovecký návrh pro to, ne abychom někoho dostali na hranici bídy, ale abychom snížili nemravné důchody těm, kteří perzekvovali ty, kteří (je) mají dneska kvůli nim tak nízké, je morálně správný.
Předseda PSP Radek Vondráček: Tím jsme ukončili sérii faktických poznámek a já prosím, aby vystoupil pan poslanec Jiří Valenta, připraví se paní poslankyně Valachová.
Přečtu několik omluv, než pan kolega přijde. Ruší svou omluvu pan poslanec Ivan Jáč, už je přítomen, omlouvá se Jiří Kohoutek dnes ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Přemysl Mališ z dnešního jednání z rodinných důvodů, omlouvá se pan poslanec Krejza z dnešní mimořádné schůze bez udání důvodu, omlouvá se pan poslanec Petr Třešňák z rodinných důvodů, omlouvá se pan poslanec Martin Kupka z dnešního jednání z osobních důvodů.
Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedo. Shodou okolností navážu na to, co zde říkal můj předřečník. Dámy a pánové, zcela typickým učebnicovým příkladem, jak rozeštvávat skupiny občanů a zasévat sémě vnitrospolečenské nenávisti, je pozměňovací návrh pod číslem 8850, který podal lidovecký poslanec Marian Jurečka a který ve svém principu obsahuje zcela nepřijatelný zásah do výpočtu důchodů některých skupin českých občanů, a to především na základě falešného předpokladu kolektivní viny, kterážto sama o sobě je navíc v mnoha případech velice sporná. Jestliže měl autor tohoto pozměňovacího návrhu pocit, že se kdokoliv provinil proti tehdy platnému právu, myšleno proti právnímu rámci před rokem 1989, a to se samozřejmě také stávalo, měl on nebo někdo z jeho kolegů, nyní tak spravedlivě zapálených, již dávno podat trestní oznámení, a nikoliv nyní takto trapně paušalizovat a s velkou pravděpodobností pouze předvolebně exhibovat. Vždyť nyní, dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny, jim nemůže věřit dobrý úmysl nikdo, kdo jen alespoň trošku objektivně a realisticky uvažuje.
Zmíněná kolektivní vina a jakékoliv roubování zákonných norem na ni je skutečně zhovadilost z těch největších. A že zrovna lidovci, jejichž ideoví předchůdci a vzory ničili životy milionům obyvatel po celé planetě a po celá staletí násilnou katolizací a rekatolizací, si toto neuvědomují, je velice zarážející, a oni sami kolektivní vinu rozhodně necítí. Dnes mnozí členové této údajně demokratické partaje se na jedné straně podbízejí a poklonkují před předáky landsmanšaftu, oslovují je milými krajany, a to zcela proti duchu rozhodnutí vítězných mocností, které právoplatný a morálně oprávněný odsun po druhé světové válce iniciovaly, a k tomu si ještě dovolují vyzývat český národ ke smíření, nebo někdy dokonce i k omluvám. Sami ale více než 30 let po listopadovém předání moci jednotu národa podkopávají a rozvracejí tím, že společnost kastují a kádrují, a to na ty dle jejich názoru morálně vyhovující a na ty druhé - méněcenné, vinné, vhodné k jakési převýchově formou redukce starobních důchodů. ***
