(13.50 hodin)
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Dnes už naposledy, do 14 hodin toho asi už moc nestihneme. Podíval jsem se v rychlosti do pracovního mailu. Těch mailů, které mi přišly a týkaly se této problematiky pěstounské péče, byly opravdu desítky, možná stovky. Přečtu tady poslední větu mailu, který mi poslala paní Krejčíková, což je předsedkyně Aliance náhradních rodin České republiky. Zanechme na chvíli politického soupeření a udělejte prosím dobrou věc pro ty nejzranitelnější, pro děti.
Já jsem podepsal tu žádost o svolání mimořádné schůze právě i proto, že jsem si myslel, že dnešní den vyřešíme problematiku pěstounů aspoň na nějakou dobu, že nějakým způsobem se budeme zabývat zejména budoucností ohrožených dětí, mám to za naprosto nezbytné, a že nebudeme rozebírat to, jací lidé - a nic proti Ústeckému kraji - jak zlí lidé žijí v Ústeckém kraji a jací jsou. Je to určitě problém, ale myslím si, že problematika ohrožených dětí je mnohem důležitější. Mrzí mě to, trošku se za to stydím, že jsme tady strávili docela dlouhou dobu spíše stupidními proslovy v rámci předvolební debaty, než abychom se zabývali meritem věci. Souhlasím s tím, co řekla kolegyně Černochová. Nezbude nám nic jiného, a je to asi jediné schůdné řešení, že si prostě v těch 14 hodin, nebo 14.01 hodin po ukončení této úžasné schůze, že si předsedové klubů nebo pověření členové klubů sedneme a řekneme si, co s tím dál. Mrzí mě, že jsme pro ty ohrožené děti dnes neudělali vůbec nic.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku vystoupí poslankyně Jaroslava Puntová a připraví se místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
Poslankyně Jaroslava Puntová: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající. Bydlím v Mostě. Je to můj domov, ale vadí mi, že celé město se postupně stává vyloučenou lokalitou. A jestliže mají všichni občané stejná práva, tak by měli mít i stejné povinnosti. Proto vítám všechny návrhy, které vedou k možné nápravě, protože to vidím jako šanci pro všechny slušné lidi. Takže tento zákon - bych byla ráda - kdyby opravdu prošel. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip a na faktickou poznámku paní ministryně Maláčová. Prosím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou ke kolegovi Ferjenčíkovi, prostřednictvím předsedajícího. Zeptejte se svého předsedy klubu, pokud jde o pedagogické pracovníky: na každém grémiu, na každém jednání organizačního výboru jsem upozorňoval na to, že jde o ústavní problém, protože jakmile je v zákoně o jednacím řádu napsáno, že zákon vrácený Senátem je zařazený na nejbližší schůzi, a dokonce ta minulá schůze byla ukončena netradičním způsobem, takže se dostáváme do ústavního problému. Já jsem na to upozornil, z toho nás neobviňujte. To se zeptejte svého předsedy, že to opravdu říkám, a na tom trvám. Nikdy jsem si nedovolil tyto ústavní věci...
A pokud jde o 60 dnů: Vážený pane kolego, mezi prvním a druhým čtením je 60 dnů, mezi druhým a třetím 14 nebo 7, takže 60 dnů je zatraceně dlouhý čas na to, aby se něco projednalo. Prosím vás, argumentujte alespoň logicky a nedělejte ze sebe hlupáka.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí ministryně Jana Maláčová, na faktickou poznámku se připraví poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Protože už se nám čas krátí, máme posledních sedm minut, tak bych chtěla všechny požádat, abychom pokračovali v mimořádné schůzi, co se týká novely OSPOD, buď 18., nebo 20. srpna 2021 a budeme na tomto půdorysu hledat dohodu všech předsedů poslaneckých klubů, protože na ten zákon potřebujeme podle mého odhadu alespoň dvě hodiny. Pokud bychom ho projednávali v pátek, tak ohrozíme důchody, upozorňuji na to, oba dva zákony jsou podle mě nereálné. Takže prosím, usilujeme o to, abychom pokračovali v té schůzi buď 18., nebo 20. srpna 2021. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku poslanec Mikuláš Ferjenčík a potom, protože nemám další faktickou poznámku, s přednostním právem tady mám právě paní ministryni Maláčovou. Prosím, pane poslanče. Ne, vy už potom nepotřebujete, tak se připraví, pardon, poslanec Lipavský s přednostním právem. Tak prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem reagovat na kolegu Filipa, který nejprve říkal rozumné věci ohledně zákonů vrácených Senátem, bohužel potom si neodpustil jednu poznámku na závěr. Já bych na ni jenom chtěl reagovat. Vy jste tady říkal, že to tu leží dva roky. Já jsem vás upozornil, že reálný text toho zákona, o kterém budeme hlasovat, jsou dva měsíce. To je poměrně významný rozdíl.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem, protože nemám další faktické poznámky, vystoupí poslanec Lipavský s přednostním právem. Ten není ovšem přítomen v sále, takže... už nechcete, ano. Takže nyní poslankyně Pastuchová. Poslankyně Jana Pastuchová? Není přítomna, takže poslanec Bartošek. Také není přítomen. Nyní poslanec Chvojka, mám ještě poznámku. Dobře, dobře. To mám ještě od kolegy, co řídil přede mnou. Takže také ne, tak půjdeme na ty, co mám tady písemně. Poslanec Ondřej Profant, ten ovšem také není přítomen - je, je tamhle v dálce, už ho vidím.
Jinak upozorňuji, protože nedošlo k dohodě, takže budu muset ve 14 hodin přerušit schůzi Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Profant: Dobrý den. Jelikož viditelně velká část poslanců, ač pro tento zákon chce hlasovat, nečetla a není seznámena s jeho důsledky, tak jsme si pro vás připravili několik příběhů konkrétních lidí, které tento zákon konkrétně postihne. Byl bych velmi rád, aby mi předkladatel nebo předkladatelka, popřípadě zpravodajka vysvětlili, jak se tyto příběhy budou řešit, jak se těmto lidem pomůže.
První příběh je příběh pana Bronislava. Pan Bronislav žije v místě svého trvalého bydliště od dětství, které prožil v sedmdesátých letech. Je svobodný a po úmrtí své matky je prakticky sám. Nemá sourozence ani přátele. Vyžaduje naprostý klid, neměnné rituály a do tohoto vzorce pochopitelně nikdo cizí nezapadá. Spolupracuje pouze se sociálním pracovníkem, s terénní sociálně-psychiatrickou službou a s ošetřujícími lékaři.
Bronislav obývá malý pokoj o velikosti 29 metrů čtverečních. Byt je velmi skromně vybaven. Bronislav nemůže pracovat kvůli své schizofrenii, která se projevuje opakovanými hlasovými projevy, v tomto případě výkřiky, které mu znemožňují i práci v chráněných dílnách. Tento klient uvádí, že nepracuje zhruba již 20 let. Podle dostupných informací od spolupracujících organizací je primární problém jeho špatný zdravotní stav. Objektivní důvody mu neumožňují zajistit si kvalitnější bydlení na volném trhu a obecní byty jeho město nemá.
Bronislav má přiznán invalidní důchod třetího stupně, podle vlastních slov pobírá kolem 8 000 korun. Veškeré náklady na bydlení pravidelně hradí. Jsou zde velmi nízké, celkem 5 743 korun, a pobírá příspěvek na bydlení. ***
