(12.10 hodin)
(pokračuje Michálek)
Samozřejmě se může věnovat i otázkám léků, pořízení zdravotnického materiálu, jeho distribuci po České republice a zásobám v rámci Státní správy hmotných rezerv, které se ukázaly, že jsou nedostatečné, a že nedocházelo řekněme k faktickému přezkumu těch požadavků, ale že se formálně opakovaly pouze ty žádosti, které tam historicky byly. I tam samozřejmě do toho spadá otázka českých dodavatelů zdravotnických pomůcek, ale myslím si, že prioritizaci by měla provést sama komise, říci na začátku, která z témat jsou nejdůležitější, a těm se věnovat tak, aby dodala Poslanecké sněmovně svůj výstup ve lhůtě, kterou jí Poslanecká sněmovna uloží.
V rámci druhého bodu - postupu při přijímání protiepidemických opatření ze strany vlády České republiky včetně vysokého počtu rozhodnutí, která byla zrušena Nejvyšším správním soudem jako nezákonná - je potřeba zejména zjistit faktický postup, jakým vznikala protiepidemická opatření, čili jaký odbor je měl na starosti, jak tam fungovalo připomínkování. Samozřejmě je nutné brát v úvahu, že reakce musela být velmi rychlá v rámci pandemie ve všech případech, protože tam je ten exponenciální růst, takže nejde o to, vyžadovat nějakou přehnanou rigiditu, ale jde o to, podívat se na to, jak fungoval odborný tým na úrovni ministerstva, případně jiných institucí, které se na tom podílely, jestli byl adekvátně sestaven, jestli tam jsou nějaká doporučení k úpravě tak, aby to fungovalo lépe, a zejména se zaměřit i na způsob provedení právní kontroly čili bezvadnosti z hlediska právních předpisů, protože se potom ukázalo, že některá ta opatření byla rušena jako nezákonná.
A vzhledem tomu, že jsem přímo s panem ministrem i s panem náměstkem Policarem při přípravě pandemického zákona je několikrát upozorňoval na to, že pokud se tam napíše pouze omezení, tak to bude mít za následek, že to soudy budou vykládat a contrario proti těm jiným položkám, kde se počítalo se zákazem jako skutečně pouhé omezení, a že nebude možné to používat na zavírání. A oni to skutečně využili na to, že se na to odvolávali, na to ustanovení pandemického zákona při zavírání obchodů. Tak tam musela proběhnout nějaká kontrola právním oddělením a je potřeba si říci, z jakého důvodu tam nedošlo k odchycení těchto případů. Je to závažná věc, protože samozřejmě ta nezákonná opatření budou generovat nároky poškozených subjektů, které budou uplatňovat nárok na náhradu škody proti státu, který jim byl způsoben nezákonným úředním postupem, a škody v rámci dokazování bude mnohem náročnější pro stát prokázat, že nepochybil, než pokud by se postupovalo pouze podle ustanovení pandemického zákona, kde stát hradí skutečnou škodu a tak dále a není možné, aby nesl veškeré břemeno škody. Takže teď jsme se dostali jako Česká republika do výrazně méně komfortní situace, pokud jde o naše postavení v soudních sporech a nárocích na náhradu škody, které vyplývají z porušení pandemického zákona.
Takže to jsou záležitosti, které se budou v rámci toho druhého okruhu promýšlet. Samozřejmě, bude se tam řešit záležitost typu, proč u některých opatření nebylo odůvodnění, ačkoliv ta věc byla vládě několikrát vytýkána, a problém není v samotném pandemickém zákonu. Problém je pouze v tom, že ministerstvo opakovaně překročilo své pravomoci podle pandemického zákona a neuvádělo tam ty náležitosti, které tam být měly.
V rámci třetího bodu - příčiny rekordní doby uzavření škol - je určitě nezbytné se podívat na způsob, jakým byla vyhodnocena nebo sledována na Ministerstvu zdravotnictví, případně na vládě míra rizika, která je spojena s různou činností, a celkový dopad do fungování společnosti, a jakým způsobem vláda prioritizovala segmenty, které mají nést největší oběť v rámci řešení pandemie, a jestli tam bude skutečně nějaká rozumná, logická úvaha, na základě které byly vybrány školy, tak to může být přijatelné, ale pokud byly školy vybrány čistě z toho důvodu, že se děti nemůžou bránit, tak to určitě rozumné nebylo.
V rámci toho posledního bodu - postupy při přijímání opatření pro pomoc ekonomickému sektoru, včetně podpůrných programů - nemyslím si, že je úplně logické se zaměřovat na schvalování zákonů. Je jasné, že do určité míry tam byla nezbytná improvizace, ale je potřeba se podívat i na programy, které byly vydávány na základě těch zákonů, a je možné vyjít i z té komise, která už zřízena byla a která se některým těm záležitostem věnovala.
V rámci posledního okruhu - zajišťování informovanosti obyvatelstva a boj s dezinformacemi ohrožujícími zdraví - tam si myslím, že je vhodné se věnovat i otázkám toho, jakým způsobem vlastně byla vedena veřejná debata i v rámci Poslanecké sněmovny. To z toho důvodu, že všichni víme, jak se vytváří různé mediální vlny, na kterých se politické subjekty vozí v rámci svých volebních kampaní, a že to může být zneužito, a dynamika tohoto procesu. Jakým způsobem to ovlivňovala, by asi bylo také žádoucí se nad tím zamyslet v rámci hodnocení vyšetřovací komise, a pokud se podaří vyšetřovací komisi najít odborníky na toto téma, tak věřím, že se možná najde většina pro nějaký závěr nebo doporučení, která z toho mohou vyplývat, aby nedocházelo k některým ukvapeným závěrům, jako byly různé protesty při zavírání některých akcí, které ovšem v daný okamžik byly namístě.
Souhlasím s tím, co říkal pan Feranec, že bude vyžadovat skutečně mravenčí práci plnění úkolů, které jsou vymezeny v rámci usnesení Poslanecké sněmovny, ale současně se mi vybavuje to, co psal jeden z anglických lordů, kteří měli ve Velké Británii na starosti zpracování něco jako zpráv NKÚ, a vždycky to trvalo rok až dva roky, než zpracují a odevzdají tu zprávu. A když se ptali toho lorda, jak dlouho mu trvá, dokud jejich komise nedosáhne 90 % názoru nebo základů toho, co chtěla zjistit, tak jim řekl, že to trvá přibližně jeden až dva měsíce, aby získali 90 % nezbytných informací pro tvorbu úsudku. Veškerý zbývající čas jsou už potom formulace, přípravy textu a tak dále.
Já si myslím, že pandemie nás poučila, že v některých oblastech je nezbytná improvizace, že je potřeba reagovat rychle. Můžou samozřejmě nastávat i chyby, a pokud máme exponenciální růst, tak skutečně není možné s tím spojovat nějaké aktivity, že budeme o ničem tři měsíce diskutovat, a pak připravíme sofistikovanou zprávu a tu budeme dva roky projednávat. To bychom skutečně s pandemií prohráli a tímto způsobem postupovat nemůžeme. A pokud klademe tento požadavek na vládu, tak si myslím, že bychom ho měli do určité míry, byť třeba menší, klást i na orgány Poslanecké sněmovny a vyšetřovací komisi tak, aby přišla v nějaké relativně krátké době aspoň s částečnými závěry, ze kterých je možné se poučit, takže se nám to bude hodit ještě před podzimem. Takže to je i důvod, proč ta lhůta je nastavena tak, jak je nastavena, a pokud by se ukázal ten čas jako nedostatečný, tak je možné ho prodloužit nebo případně vyšetřovací komisi zřídit i v rámci příštího volebního období. Ale já bych skutečně preferoval, aby doporučení, která jsou navržena v rámci bodu d), kde vyšetřovací komise má navrhnout systémové změny a doporučení, které umožní v době pandemie minimalizovat škody a tak dále, tak aby ta doporučení byla formulována v době, kdy je vláda ještě může zohlednit ve své politice, a nikoliv abychom přišli s křížkem po funuse, kdy už to pro občany České republiky nebude užitečné. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Lubomír Volný a připraví se následně v obecné rozpravě pan poslanec Hájek. Prosím, vaše dvě minuty. ***
