(15.40 hodin)
(pokračuje Golasowská)
Pak bych ještě chtěla říct, že také vítáme návrh na úpravu rodičovských příspěvků u malých dětí, to znamená, pokud se někomu narodí děti krátce po sobě, tak aby si mohli dočerpat rodičovský příspěvek, protože pak na tom byli kráceni, a péče o dvě děti je pořád stejná. Takže si myslím, že to je výborná podpora rodin s dětmi, a potřebujeme, aby se děti rodily a aby rodiny chtěly mít děti.
Takže bych chtěla poděkovat poslancům, že tenkrát i náš návrh na daňové odpočty prošel a že doputoval do Senátu. Děkuji také senátorům za ty opravy a chtěla bych vás požádat o podporu tohoto návrhu zákona, protože si myslím, že je velice užitečný, a jak už jsem říkala, podporuje rodiny s dětmi a také pracující rodiče. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Golasowské. Nyní pan poslanec Juchelka a poté paní poslankyně Richterová.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji také paní poslankyni Golasowské i paní senátorce za pochvalu mého pozměňovacího návrhu ohledně doplacení rodičovského příspěvku. Je to velikánská pomoc pro rodiny, pro vícečetné rodiny, kterým se narodí dítě jako schodeček tak, aby mohli být podpořeni samozřejmě i finančně, protože jak víme, starat se o více dětí v rodině je velmi náročné nejen fyzicky, psychicky, ale samozřejmě také finančně.
Také moc děkuji Senátu i Poslanecké sněmovně, že podpořili i další mé dva pozměňovací návrhy, které podporují aktivitu samotných rodin, pracovní aktivitu studentskou, a to je, že praktická výuka a také brigáda nebudou započítávány do společného příjmu rodiny. Je to z toho důvodu, že pokud samozřejmě nějaký vysokoškolák v Brně - a jeho rodina bydlí v Ostravě - pracuje a vydělává si na studium, tak nebudou jeho mladší sourozenci, kteří berou přídavek na dítě, biti za to, že on si v Brně vydělává, a tím pádem nějak pomáhá té rodině, přitom je 200 kilometrů od ní.
Takže děkuji moc, že jsme tady i v rámci nějaké prevence šedé ekonomiky mohli tyto dva pozměňovací návrhy přijmout, a pevně věřím, že budeme i nadále takto pokračovat v podpoře nejen vícečetných rodin. Děkuji moc.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Juchelkovi. Nyní paní poslankyně Olga Richterová, v tuhle chvíli poslední přihlášená do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, já bych ráda byla tak sluníčková jako moji předřečníci, ale prostě nemůžu, protože rodinná politika u nás není taková, jaká by měla být. Co se týče přece jenom jedné velmi pozitivní věci, tak chci zdůraznit to, že se Senátu podařilo splnit svou roli. Senát opravil to, co bylo potřeba opravit, a já jsem moc ráda, že jsme dvě komory Parlamentu a že takovéto rychlé opravy jsou možné.
Chci také zdůraznit, že jsme podpořili dovyplácení rodičovského příspěvku i s vědomím toho, že v některých případech může ten doplacený příspěvek padnout prostě - rovnou být vyplacen v rámci exekucí, rovnou být přepsán na účet exekutorů. Myslíme si, že tam je trochu škoda, že se nedebatovalo o téhle pojistce, ale už se stalo, třeba se k ní dostaneme v budoucnu.
Nicméně jako člověk, který se rodinné politice snaží věnovat dlouhodobě z pohledu toho, jak by celý stát měl rodiny podporovat, protože, a to je potřeba si zdůraznit, demografický vývoj je u nás dosti neblahý, tak z toho pohledu k zakládání rodin tak úplně nepovzbuzujeme. Chci zdůraznit, že už jsme tady jednou měli podobnou debatu, a bylo to u rodičovského příspěvku, kdy jsem se ptala, proč není valorizovaný pravidelně, aby lidé věděli, že se jim rodičovský příspěvek zvýší o inflaci, tak jako rostou ceny, tak jako rostou náklady, že hodnota, kterou si pořídí za rodičovský příspěvek, bude zůstávat stejná. To se nepovedlo, já věřím, že se to jednou povede, aby v zákonech nebyly pevné částky.
Co se mi ale povedlo a za co vděčím podpoře řady kolegů a kolegyň, je věc, že se zvýšil měsíční limit, měsíční strop pro lidi, kdy jsou třeba oba rodiče dítěte živnostníci, anebo třeba maminka, která otěhotněla na vysoké a ještě nestihla odpracovat, takže neměla mateřskou, a byla jsem inspirována konkrétními příklady lidí, které znám a vím, že by bylo opravdu proti smyslu rodinné politiky naší země, aby zůstal limit rodičovského příspěvku na 7 600, co tehdy byl. Povedlo se nám v této Sněmovně ho navýšit o inflaci na 10 000 Kč měsíčně. Já jsem za to velmi vděčná. Bohužel byla tehdy vlastně, pokud se nemýlím, paní ministryně, která zde sedí, proti, ale osvědčilo se to v praxi, a já řeknu, proč. Protože pokud člověk je s malým dítětem odkázán na sociální dávky, tak to je zhruba tato částka, kterou stejně s tím malým dítětem může dostat v rámci rodiny na podporu bydlení a na živobytí a výživu. A právě proto, že se ukázalo na číslech, že ta částka prostě nemůže být zneužívána, tak to bylo naprosto logické.
Na druhou stranu to dalo ten impulz lidem, kteří třeba se rozhodují, a to chci zdůraznit, jestli třeba, když nečekaně otěhotní, jestli si to dítě nechají, těm to dalo impulz, že stát zohlednil, že má být nějaká základní jistota právě v rodičovství, ten základní, možný, dobrovolně zvolený limit, samozřejmě, měsíční příspěvek až k těm 10 000 korun i pro lidi, co nesplňují jiné podmínky.
A teď, proč o tam tady hovořím? Protože ale stále všichni vědí, že systémově to zakotveno není. Byl to prostě boj, bylo to o hlasy, bylo to proti názoru vládní koalice a bylo to něco, co znamená, že rodinná politika není uchopena systémově a koncepčně. A zase, všechny státy Evropy mají demografickou křivku neblahou, ale u nás je obzvlášť palčivé, že se péče o seniory a péče obecně hodně opírá o takzvané neformální pečující, čili je ukotvena v rodinách, a proto jenom chci zdůraznit, abychom na rodinnou politiku jako takovou přestali pohlížet jenom optikou dávek. Tu máme docela propracovanou, ale zoufale chybí služby, zoufale chybí podpora všeho toho, co rodiny potřebují v různých životních situacích, a zoufale chybí výhled, jistota, plánovatelnost právě skrze jasný přístup státu, že tak a tak se po letech vyvinul náš systém mateřské a rodičovského příspěvku, je to dobře, je to hodně flexibilní, pro lidi, kteří pracují, to nabízí hodně možností, a současně to je rozumná základní jistota zejména pro ženy, které otěhotní v nějaké třeba nečekané životní situaci.
A já teď chci poukázat na to, že se řídíme takovými hodně protichůdnými tezemi v naší zemi. Jedna zní, že rodina je základ státu, a druhá, že stát nemá do rodin co mluvit, že stát se nemá co míchat do rodinné politiky. Jenže ono to ve skutečnosti je tak, že pak máme rodinnou politiku tak trochu všude a zároveň nikde, nikde koncepčně. A zase to je věc, která se odráží i v tomto návrhu, opět je čistě dávkový nebo případně ovlivňující daně, ale přitom je to opět dělané bez té větší, širší vize. ***
