(15.20 hodin)
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím k panu kolegovi Luzarovi krátký komentář. Mám pocit, pane poslanče, že vy jste tady tři roky nebyl anebo jste nečetl, neslyšel nikoho. Tady ta vyjádření hnutí ANO, nejenom kolegy Nachera, byla naprosto jasná. Byla jasná před hlasováním, před třetím čtením, byla jasná i potom. Ano, je potřeba to tady říct, a Patrik Nacher to tady jasně řekl, hnutí ANO nebylo pro zavedení místní příslušnosti, ale to, co vy tvrdíte, že tady najednou zčistajasna někdo něco nedodržel, to prostě není pravda.
Takhle to bylo a já jsem velmi vděčný Senátu za to, jakým způsobem se zachoval, protože tím zachráníme množství pozitivních změn, které jsme tady přijali. A nevšiml jsem si, že by s nějakými zásadními návrhy přišli poslanci KSČM.
A k teritorialitě ještě jedna věc. Když jste hovořil o nějakém rozmělňování, tak tedy pozor, pozor! Pokud jde o spotřebitelskou teritorialitu, tak to nebylo žádné rozmělňování, ale moje nebo naše lidovecká snaha přinést nějaký rozumný kompromis, který by zohledňoval například práva i nedobrovolných věřitelů, kteří by měli možnost si exekutora a exekutorský úřad si vybrat, protože to často jsou třeba bytová družstva, která skutečně si nevyberou to, že se najednou stanou věřitelem. S tímto kompromisním návrhem jsme přišli a mohl bych ho rozebírat dál a dál. Ani tento návrh tady většinovou podporu ve Sněmovně nezískal, čili říkat o tom, že zčistajasna najednou na konci procesu jsme zjistili, že hnutí ANO teritorialitu nechce, opravdu vůbec neodpovídá realitě. A to potom tady byl někdo hluchý a slepý od začátku. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku bude reagovat pan poslanec Leo Luzar. Prosím. Máte dvě minuty.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Na faktickou, vaším prostřednictvím, ke svému předřečníkovi. Hnutí ANO tady má více než třetinu poslanců, 78, jestli se nepletu. Ano, deklarovalo hnutí ANO, otevřeně jsem poděkoval, že tu teritorialitu neprosazovalo a odmítá. Ale kdo ostatní? My komunisté říkáme: My ji chceme. Vidím piráty, říkají: Ano, my jsme pro. Slyším tady zástupce (nesrozumitelné) taky. Tak proč to tam není? Protože hlasů měl jasně 78. Stojedničku přece dáme! Kde je problém? Které politické strany mimo hnutí ANO ještě nechtějí teritorialitu? Přiznejte to, řekněte to natvrdo a nedělejme si tady alibi, že tedy senátoři něco špatně, anebo že vyslyšeli a že to chtěli. Vždyť jsme tu většinu měli. A to je ten problém.
Znovu se vracím k základnímu meritu věci. Teritorialita ve třetím čtení neprošla, protože bylo více návrhů - politické rozmělnění se tomu říká. Udělalo se to, ale hned tady vystartovali k mikrofonu lidé a říkali: Ne, ne, ne, Senát to napraví. Dneska se dozvídám, že Senát byl přesvědčen, aby to nedělal, protože by to tady nemuselo projít. Ale když jenom hnutí ANO toto nechce, tak jsme ho mohli krásně přehlasovat. Kde je ten problém?
A tady se znovu vracím k otázce, která tady zazněla. Nejsou v tom ty silné exekutorské lobby, které začínají obcházet nebo začínaly obcházet a prosazovaly své zájmy? A tady si bohužel musím odpovědět: možná to je pravda.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Lukáš Kolářík a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechtěl jsem vstupovat pomocí faktických poznámek do diskuse, co tady teď proběhla, ale chtěl bych na začátek zdůraznit, že my jako Piráti místní příslušnost, tu teritorialitu, tedy chceme. Nemyslím si, že by to bylo úplně tak, že bychom se přidávali ke komunistům, protože já jsem již v červenci roku 2018 předložil celkem velký komplexní návrh, který by místní příslušnost zavedl do českého právního řádu.
A pak tady nepadla ještě jedna důležitá věc, že místní příslušnost se ocitla i v programovém prohlášení této vlády, to znamená, že asi všichni předpokládali, že se jí vláda bude věnovat.
Několikrát tady padlo, že se jedná o největší změny za posledních 20 let. Já s tím můžu souhlasit, je to tak, jsou to největší změny za posledních dvacet let, ale pokud to porovnáváme s těmi velice drobnými změnami, které za posledních 20 let byly, tak opravdu z toho globálního pohledu, z toho velkého měřítka jsou to změny malé a kosmetické, byť jsou největší za posledních 20 let. S tím se dá velice souhlasit.
Mě strašně mrzí, že Parlament, a to myslím i Senát, naprosto rezignoval na princip jedna rovná se jedna, jeden dlužník rovná se jeden exekutor. Pokud si vzpomínám správně na dobu před dvěma lety, tak to byla přesně ta mantra, kterou se všichni zaklínali, že to je to řešení exekučního problému u nás, že jeden dlužník by měl mít pouze jednoho exekutora tak, aby nedocházelo k vícekolejnosti vymáhání, a to se bohužel nestalo. To znamená, že tady stále budeme mít takový systém vymáhání pohledávek, ve kterém může na jednoho dlužníka zakleknout více exekutorů, zdražit celý proces vymáhání, neumožnit mu zaplacení jeho dluhů a v konečném důsledku toho dlužníka vyhánět ven mimo systém, na čemž je tratná celá společnost.
Zároveň nedošlo ke zrušení trhu s exekucemi, to vnímám také jako velký problém. Když odstraníte trh, tak se samozřejmě zruší i obchod s chudobou. A já jsem tu místní příslušnost vnímal jako nějaký mezikrok, nějaký posun mezi vyspělé země, kde nevymáhá soukromý sektor, ale stát, jako například v Německu, kde jim to velice dobře funguje. Byl by to zajímavý mezikrok - zrušíme trh a potom se zaměříme na to, jak to vymyslet tak, abychom zapadli mezi deset evropských zemí s největším HDP, které nepoužívají soukromé exekutory k vymáhání svých pohledávek.
Já to shrnu. Byla to tragédie, když to šlo ze Sněmovny. My jsme hlasovali pro zákon ve třetím čtení jen proto, že jsme doufali, že Senát to nějakým způsobem vylepší. To se stalo, Senát to opravdu vylepšil. Musím říci, že zlepšení zastavování exekucí, přednostní splácení jistiny, ale i částečná digitalizace celého procesu je jistě krok dopředu, ale pořád to není žádná veselohra.
My jako Piráti podpoříme senátní návrh a podpoříme ho právě proto, že tam došlo k nějakému vylepšení, ve které jsme doufali, ale musím říci a říkám, a to říkám opakovaně, že to prostě není žádná veselohra. Jsou to sice největší změny za posledních 20 let, ale nejsou velké. Chybí tam ta systémová změna, kterou jsme měli možnost jako Sněmovna zavést. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová a je to zatím poslední přihláška do diskuse. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Kolegové a kolegyně, vážená vládo, dovolím si také vyjádřit se ke změnám v exekucích, které máme dnes finálně schvalovat. Předně bych chtěla říct, že jsem ráda, že po dlouhých letech, a je to minimálně druhé funkční období této Sněmovny, kdy se snaží najít nová pravidla v exekucích, že jsme to právě my dohromady, kdy tato nová pravidla schválíme.
My jsme jako sociálně demokratický klub celou dobu posledních let prosazovali jak na podvýboru pro oddlužení a exekuce, tak na ústavně-právním výboru i tady na plénu tři základní principy. Všechny vycházely z našeho programu, který k exekucím a k oddlužení máme, jmenuje se Druhá šance. A z toho také vychází naše filozofie. Chceme, aby každý, kdo se dostane do potíží právě s ohledem na nedostatečná pravidla hry, férová pravidla hry v minulých letech, nebo řekněme dekádě, možná dvou dekádách, vedly k tomu, že obrovské množství lidí se dostalo do dluhových pastí, vlastně bez šance tyto dluhy, často nespravedlivě navýšené o lichvářské příslušenství, tyto dluhy splatit. A do této dluhové spirály samozřejmě spadly také jejich rodiny a jejich děti.
Také to postihlo řadu regionů. Všichni víme, že větší problémy s exekucemi jsou v Moravskoslezském kraji, v Ústeckém kraji, v Karlovarském kraji a že tato spirála dluhů znamená samozřejmě i řekněme kradení budoucnosti těchto regionů a rozvoj těchto regionů. To znamená, na nová pravidla a druhou šanci pro nás pro všechny bylo už bych řekla skoro pozdě a ani ne za pět minut dvanáct, ale hodina dvanáctá.
Druhá šance - tento náš program říká také jednoduchou věc, "ano" poctivému splácení a "ne" dlužnímu otroctví. Domníváme se, že v téhle větě je úplně všechno, jak by ty paragrafy, kterým třeba mnohdy někdo nerozumí, měly ve skutečnosti fungovat. Poté, co Sněmovna dokončila své dílo, které bylo ve znamení tříletých debat, a tady děkuji paní ministryni spravedlnosti a jejímu týmu legislativců za nekonečnou míru trpělivosti a právní podpory, stejně jako chci poděkovat pomáhajícím organizacím, jako je Člověk v tísni, Charita, Asociace povinných, Asociace občanských poraden, platforma pro oddlužení a exekuce, zkrátka všichni tito spojili síly, aby nás podpořili v tom, abychom nová exekuční pravidla nalezli. ***
