(15.00 hodin)
(pokračuje Nacher)
Já za sebe několik poznámek. On už toho docela dost řekl Marek Výborný i paní ministryně, jako by mi koukali do toho mého papíru, tak já to vezmu trochu z jiného úhlu.
Za prvé. Osobně, a myslím si, že i většina klubů, podpořím senátní verzi, která sem k nám přišla, protože v mnoha věcech vylepšuje tu verzi sněmovní. To si myslím, že je poznámka číslo jedna.
Poznámka číslo dvě. Je potřeba znova zopakovat, už teď v diskusi, ne až po odhlasování, jako to bylo minule, za mě, a myslím si, že za nás, můžu říct, že se jedná o největší změny v exekucích za posledních 20 let. O největší změny za posledních 20 let! To znamená, že není pravda, pokud z toho bude nějaký závěr, že jenom proto, že tam není ta teritorialita, se jedná o změny drobné či kosmetické. To v žádném případě pravda není. A když se podíváte do toho obsahu, a já to tady nechci natahovat, mohli bychom tady o tom vést dvouhodinovou debatu, tak zjistíte, že skutečně jsou tam největší změny, které jsme tady kdy v oblasti exekucí přijali, mezi jinými tedy zastavování marných exekucí, to se bavíme o statisících případů. Pak je to ono 6 - 3 - 3, což je vlastně zastavování marných exekucí těch ostatních, byť jako v přísnějším režimu. Je to ono takzvané milostivé léto, to znamená možnost splatit jenom jistinu u exekuce u veřejnoprávního věřitele, a stát, obce a veřejný sektor by měly jít příkladem. Je to zlidštění mobiliárních exekucí, které někdy drasticky dopadaly na lidi, u kterých bylo dopředu jasné, že oblepováním ten exekutor nic moc nezíská, ale šlo o psychologický tlak. A v neposlední řadě je to změna pořadí splácení, kde se první splácí jistina a člověk není v tom nekonečném kolečku.
To mně přijde, že jsou změny, které jsou opravdu velmi, velmi razantní. Na tomto místě mi ještě dovolte, abych připomněl, že kromě toho se tady děly změny ještě v jiných zákonech, které už máme za sebou. Je to například institut chráněného účtu, který jsme schválili, je to například zrušení dětských exekucí. A nota bene jsou to i věci, které vůbec nesouvisí se zákony, ale s nařízením Ministerstva spravedlnosti, a to je opakované zvyšování nezabavitelné částky. To všechno je nějaký kontext, takhle to musíme hodnotit, a kontext říká, že ty změny jsou skutečně největší za posledních 20 let, jinými slovy největší od vzniku soukromých exekutorů.
Za sebe si troufám říct - a po mně vystupuje kolega Kolářík, který to asi bude hodnotit z jiného úhlu pohledu - že to, co poslal Senát, a já to podporuji, je prostě na hraně toho, co se dá schválit ve vztahu k seriózním věřitelům. Všechno další už by znamenalo, že bychom trestali seriózní věřitele za ty neseriózní, se kterými si neumíme poradit jiným způsobem. Já už jsem to tady řekl a zopakuji to znova, protože to je asi potřeba, že my máme stát na straně seriózních věřitelů a odpovědných dlužníků, podtrhuji, odpovědných dlužníků, nikoliv všech dlužníků, kteří se v tom také - někteří z nich - rádi pohybují, jsou rádi a dobrovolně v té šedé zóně a my je nikdy z ní nedostaneme.
Stejně tak je potřeba si uvědomit, že nemůžeme donekonečna změkčovat exekuce, protože tam musí být nějaký rozdíl mezi exekucemi a oddlužením. Prostě kdo má v principu více než pět exekucí, tak je zralý na oddlužení. Tam v zásadě není vůbec šance, aby těmi pěti, šesti, deseti a tak dále exekucemi vůbec prošel.
Pokud jde o ty samotné změny, tak je vezmu jenom v rychlosti, protože je přesně popsal Marek Výborný. Předřazení jistiny byla chyba a je dobře, že se to tam vrací. Na druhou stranu úprava humanizace mobiliárních exekucí, což byl náš pozměňovací návrh, je také správně, protože to je naopak zase drobně prověřitelské, aby když má někdo nějakou hodnotnou věc, která přesahuje limit 36 měsíčních splátek, mu to bylo zabaveno, aby nebyl takhle nad rámec zdravého selského rozumu chráněn.
Stejně tak je dobře, že zmizela platba na začátku, ta záloha. Zároveň tam ta platba bude povinná po šesti letech, to je to 6 - 3 - 3. Já také kvituji to, že paní ministryně v Senátu opakovaně řekla, že výše té zálohy bude maximálně 500 korun, což je dobře, protože tady byly obavy, že kdyby ta záloha byla vyšší, tak to zase znepřístupní vymáhání pohledávek v České republice ze strany seriózních nebo drobnějších věřitelů.
Takzvaná nepravá retroaktivita: já to vnímám tak, že to vlastně kopíruje ten pozměňovací návrh, zastavování bagatelních exekucí, který také jde nepřímo zpět. Má to odklad od 1. ledna. Uvidíme, jak se s tím věřitelé popasují. Možná to je třeba trochu na hraně, nicméně tady bych podtrhl to, s čím jsme do toho šli, že musíme vyřešit ten nános z minulosti, a to je těch 4,5 milionu exekucí. My se s nimi musíme nějakým způsobem popasovat, protože s návratem po covidu je velký předpoklad, že exekucí bude znovu narůstat. Poslední tři roky je počet nových exekucí nižší než počet ukončených, což je stav, který bychom asi chtěli, ale to nebude donekonečna.
Jiným slovy, zrekapituluji: podporuji senátní verzi. Děkuji Senátu za v tomhle případě příkladnou spolupráci s Poslaneckou sněmovnou. Děkuji také všem kolegům, že jsme si mohli vyměňovat názory a Senát nám sem tak neposílal něco, o čem by dopředu věděl, že by nemělo šanci a že by nevyužil možnosti tam dát, jak jsem řekl v Senátu, nějakou přidanou hodnotu, abychom tu normu vylepšili.
Znovu opakuji, že jde o největší změny v exekucích za posledních 20 let a myslím si, že v dalším volebním období bychom si minimálně na rok, možná dva měli dát pauzu a nechat to, protože těch změn už byla celá řada, aby to žilo v terénu a v praxi.
Ještě jedna věc je ve vzduchu, kterou bych tady zopakoval, a to jest vyjednat výjimku nižší DPH pro exekutory a insolvenční správce. Tím zase zlevníme tuhle problematiku vymáhání pohledávek. Já vám děkuji za pozornost a jsem rád, že 7. 7. ukončíme dvouapůlletou práci nad exekucemi. Hezké odpoledne.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, pan poslanec Leo Luzar. Připraví se nebo stále je připraven pan poslanec Lukáš Kolářík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nechtěl jsem vystupovat, ale neustále se tady opakuje teritorialita.
Co stálo při základu novely občanského soudního řádu? Právě teritorialita. To bylo to slovo, kterým jsem se zaklínali jako poslanci, že chceme řešit problém vícenásobných exekucí u různých exekutorů a násobné náklady. Při projednávání třetího čtení jsme na to upozorňovali a KSČM jasně deklarovala, že chce teritorialitu zavést. Byli jsme ubezpečováni, že došlo možná k nějaké chybě, k nějakému šumu v tomto sále, že to vlastně většina také tak chtěla, ale v tom obrovském množství pozměňovacích návrhů to nějak nešlo, a byli jsme jako komunisté ubezpečováni, že se to napraví v Senátu, který toto zohlední. Dneska tu slyším, že senátoři byli přesvědčeni, že to neudělají, protože by se to vrátilo do Sněmovny a tady by to náhodou neprošlo. Tak si tady všichni řekněme, které politické strany v této Sněmovně nechtějí zavést teritorialitu exekutorů. Řekněme si to, které politické strany chtějí jít na ruku exekutorské mafii! A přiznejte se, kolegyně, kolegové, ze kterých politických stran tady jste, že toto, tu mantru, najednou opakujete a hledáte alibi. ***
