Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Petr Fiala)

333.
Návrh poslanců Jana Bauera, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 290/ - třetí čtení

Jsme ve třetím čtení, projednávání tohoto bodu jsme přerušili v rozpravě ve středu 7. července tohoto roku na 111. schůzi Poslanecké sněmovny. U stolku zpravodajů už zaujala místo zpravodajka garančního výboru, paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, aby tam zaujal místo také, což se už děje, za navrhovatele pan poslanec Jan Bauer. Připomínám, že návrhy na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 290/5, který nám byl doručen 8. dubna 2021. Usnesení garančního výboru nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 290/6.

Nyní otevírám přerušenou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále.) Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o klid, ať můžeme vyslechnout rozpravu k tomuto bodu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající... (Hluk v sále, paní poslankyně vyčkává.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tak ještě jednou prosím o klid.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající - (Silný hluk v sále. Přerušuje svůj projev a vyčkává.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ještě jednou prosím o klid. Děkuji.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já bych velice ráda, aby předtím, než dojde k hlasování o tomto bodu - (Silný hluk v sále. Opět přerušuje svůj projev.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, opravdu prosím o to, abyste se ztišili, abychom mohli pokračovat v projednávání tohoto bodu. Děkuji vám. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Předtím, než dojde k hlasování o tomto bodu, byla bych velice ráda, aby opravdu všichni věděli, co to může způsobit a co to také s největší pravděpodobností způsobí. Už tady vystupovala paní ministryně, která varovala před eskalací napětí a tím, že opravdu není jasné, co to například v okolí vyloučených lokalit může udělat.

Stejně tak byl přečten podrobný rozklad pan ombudsmana Křečka - (Stále silný hluk v sále. Opět přerušuje svůj projev. Poslanci se vzájemně napomínají.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Není potřeba, dámy a pánové, abyste se ztišovali navzájem různými citoslovci. Prostě by stačilo, kdybychom byli potichu a nechali jsme paní poslankyni, aby přednesla svoje názory a návrhy. Děkuji vám.

 

Poslankyně Olga Richterová: Je tady nějaká pandemie šumění. Byla bych velmi ráda, abychom si prostě vyjasnili několik klíčových bodů, které jsou v tom navržené ke schválení, aby pak nikdo nemohl říkat, že o tom či onom nevěděl. Proto bych se ráda nejprve obrátila na pana zpravodaje a opravdu bych chtěla, aby tady zazněly - (Poslanec Bauer se ohrazuje, že není zpravodajem.) Pardon, na pana předkladatele. Opravdu bych chtěla, abychom si tady vyjasnili, jaké to bude mít dopady, protože i třeba dneska v ranní rozhlasové debatě to bylo nepřesné. Sněmovna má rozhodovat informovaně a vědět, co to způsobí.

Celkově ještě mně přijde velmi důležité zdůraznit, že situace v okolí vyloučených lokalit a v samotných vyloučených lokalitách je samozřejmě velmi závažná. Asi jako mnozí z vás, tak i já jsem v řadě z nich byla a i já bych si přála, abychom měli recept, jak to vyřešit, akorát ten recept není snadný. Skládá se z mnoha přísad, zase některé už tady byly zmíněny. Jenom opravdu je za mě důležité si přiznat, když něco, co se navrhuje, tu situaci může bohužel jenom zhoršit.

Ráda bych se tedy pana předkladatele zeptala na hlavní věci, které se tím zavádějí, a sice jaký má postoj k tomu, že se tím zavádí trestání nevinných lidí, lidí, co nic nespáchali, ale s tím takzvaným přestupcem bydlí v jedné domácnosti. Je to tam vlastně navrženo, co se týče srážek z dávek, které se přiznávají na celou domácnost, a z okruhu společně posuzovaných osob se vyjímají pouze nezletilé děti. Takže kdo bydlí v té domácnosti - může to být partner, partnerka, můžou to být prarodiče, může to být ještě někdo úplně jiný nad 15 let - tak bude také potrestán. Přijde mi to poměrně nekonzervativní, proto se na to pana předkladatele ptám na trestání těch, co nic nezavinili, nevinných.

Za druhé jde o zákon, který zavádí pravidlo "jednou a dost". V § 50 se doplní odstavce 2 až 6 a ten čtvrtý zavádí možnost, pokud má obec vážné pochybnosti o způsobilosti pachatele k nápravě, exekuci dávek udělat hned po prvním přestupku. A já vím, že se tady bude argumentovat, jak se k tomu nebudou obce uchylovat, jak se to nebude dít, ale všichni víme, že obce jsou různé. Já bych si přála, abychom žili jenom v ideálním světě, ale nežijeme. Ptám se tedy pana předkladatele, zda uznává, že je to tak široce napsané - protože vážné pochybnosti je možné mít velice snadno - že prostě to je zákon "jednou a dost".

Třetí věc, třetí otázka. Již nyní existují možnosti alternativních sankcí. Došlo k významnému zpřísnění, a to v roce 2016 s účinností od poloviny roku 2017. Tehdy byl starý přestupkový zákon nahrazen dvěma zcela novými. Vznikla evidence přestupků navázaná na rejstřík trestů, vznikla možnost pro obce výrazně přísněji trestat opakování přestupků a tak dále.

Zajímá mě, jestli má pan předkladatel statistiku toho, jak vyhodnocují starostové tyto přestupkové zákony, protože ve veřejně dostupných statistikách je vidět, že řadu těch možností, řadu takzvaných alternativních trestů, které jsou ale velice citlivé a citelné pro toho přestupce - ať už to je propadnutí věci, zákaz činnosti, zabavení majetku v hodnotě anebo také zveřejnění jména, takové využití veřejné ostudy - tak tyhle věci se velmi málo využívají. Hovořil jste o tom, jestli třeba není prostor, aby si i obce postupně osvojily ty další možnosti, které to zpřísnění z roku 2017 zavedlo?

Čtvrtá otázka, na kterou se vás chci zeptat, jestli vám nevadí, že obce si nebudou moci vybrat, jestli ty navržené restrikce zavedou, zákon to prostě uloží všem obcím. A to je zase něco, co mi principiálně přijde podivné. Dneska už obce mohou navrhovat rozmanité obecní vyhlášky, k těm se vážou přísné pokuty v řádu až desetitisíců korun. Proč jim tedy ukládat, že budou muset postupovat podle navržené novely?

Co se týče toho, jak je to celé navrženo, tak jenom ještě zdůrazním: myslím, že to není něco, co je k diskusi, ale je to velice důležité. Jde v podstatě o exekuce čili srážky z dávek v pomoci v hmotné nouzi ve prospěch obcí, které vydají obecně závažnou vyhlášku upravující například povolené chování na veřejném prostranství. Ale to je v rozporu s občanským soudním řádem, který stanovuje nepostižitelné dávky a přednostní pohledávky. Takže to ruší nepostižitelnost, neexekvovatelnost dávek a obce to staví v nároku na pohledávku před oběti ublížení na zdraví anebo před děti bez výživného. Ale tam bohužel asi není o čem debatovat, tak to prostě je. Odpovědi by mě zajímaly na ty první čtyři otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy?

 

Poslankyně Olga Richterová: Já se pak ještě znovu hlásím do rozpravy také.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, tak nejprve s faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Iva Kalátová, potom se hlásí se pan poslanec Krejza do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přeji všem dobrý den. Já bych chtěla, vaším prostřednictvím, na paní kolegyni. Trestáte okolí: a to vám nevadí, že v současné době trestáme všechny ty, kteří si své povinnosti platí? Protože všichni ostatní za ty dlužníky musí koneckonců zaplatit, ať je to soukromý sektor, nebo veřejný sektor. Kde má obec vzít ten deficit, kdy musí doplatit prostředky chybějící v poplatcích za odpady, v platbách za nájemné a podobně? Já bych taky radši dala ty finanční prostředky na opravy komunikací, než abych pořád někde vyrovnávala nějaké dluhy.

Obcím chybí nástroj, jak tyto poplatky využít. Obecně závazné vyhlášky a platební výměry, to už jsme vyzkoušeli tisíckrát. Ta pohledávka je prostě nevymahatelná. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Jana Čižinského. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Tady myslím dochází k určitému zmatení v tom, co je nákladem obce a bohužel co bude nákladem obce. Je nepochybné, že existují lidé, na které v obci není možné dosáhnout, protože jim prostě nic nevadí. To je pravda. Bohužel je potřeba říct to B - čím drastičtější bude ta úprava, tím více takových lidí bude. Nevím, kolik je tady mezi námi poslanců, kteří řeknou: Ano, exekuce, to se dobře povedlo, jsme s tím spokojeni, funguje to perfektně. Ale kdo skutečně řeší náklady obce, dobře ví, že systém exekucí, jak teď funguje, ve skutečnosti znamená drastické náklady obcí v budoucnu, protože přece ten starosta nemůže nakonec ty lidi nechat a nenechá dobrý starosta lidi umřít na ulici. To znamená, prosím také, aby všichni, co tady hájí drakonické zpřísnění, aby si uvědomili, že obce ty náklady stejně někdy budou řešit. To znamená, možná že na pár lidí to třeba bude fungovat. Bohužel se obávám, že skupina lidí, na které nedosáhne nikdy nic, protože už jsou úplně na dně, se zvětší, a bohužel to bude znamenat zase zatížení veřejných rozpočtů, protože - a to je dobře - dobrý starosta nenechá lidi umřít na ulici. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a teď mám několik přihlášek do rozpravy. Nejprve s přednostním právem paní ministryně Jana Maláčová, potom pan poslanec Karel Krejza, poté paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já už to nechci prodlužovat, budu skutečně velmi rychlá, to, co jsem potřebovala říct, jsem řekla v tomto týdnu. Myslím si, že systém dávek má být přísný, má fungovat jako trampolína - dostanete se do problémů, sociální systém vás vyhoupne zpět do normálního života, ale normální je pracovat, platit daně, pečovat o své blízké a chodit do práce a do školy.

Myslím si, že řešením, zásadním řešením - a není to jednoduchý problém - je skutečně sociální práce na obcích. Z evropských peněz sociální práci na obcích extrémně posílíme. Myslím si, že by měla být i povinná spolupráce u sociální práce a z tohoto návrhu mám strach, protože se obávám, že to odnesou úřednice na úřadu práce, že problémy ve vyloučených lokalitách budou dále eskalovat.

Připomínám, že máme 15 opatření boje s chudobou, některá z nich se nám podařilo prosadit společně, ale ten největší problém zůstává, a to je byznys s chudobou. Já vám chci přečíst, jak to funguje v praxi, jak takový byznys s chudobou probíhá.

Založíte si s. r. o., ideálně na správu realit nebo něco podobného. Nakoupíte na základě plné moci - a mám radost, že pan poslanec Volný zpozorněl, protože se ho to velmi intenzivně týká - nakoupíte si na základě plné moci byt. Vlastník zapsaný na katastru je cizinec, ideálně mimo Evropskou unii, protože Česká republika nemá dohody o vymáhání pohledávek, je to velmi nákladné. Ten byt musí být levný, ideálně za pár desítek tisíc korun. Dneska se to už trochu prodražilo, ale standardní cena byla třeba 50 000. Můžete ho koupit taky v dražbě, často ve druhém kole, ideálně v lokalitách, kde jsou byty skutečně levné. Bavíme se o Sokolovsku, Ústecku, Most, Šluknovský výběžek, Moravskoslezský kraj. Často se to týká koupených ubytoven, starých hotelů a podobně.

Tak a teď to začíná být, co se týká byznysu s chudobou, opravdu zajímavé. Byt se pronajme za několikanásobně vyšší cenu, než je běžné nájemné. Příklad: běžné nájemné je 30 korun za metr čtvereční, spekulanti s obchodem s chudobou pronajmou byt třeba za 150 korun za metr čtvereční. Takže například nájemník platí dle smlouvy 15 000 korun měsíčně, a protože nemáme cenové mapy, tak na nájem přispívá úřad práce prostřednictvím dávek na bydlení, ať už je to příspěvek, nebo doplatek. Ale pozor, vlastník zastoupený v s. r. o. platí společenství na účet za fond oprav, služby, to znamená voda, teplo, energie, jen 5 000 korun měsíčně. Zisk z jednoho bytu je pak v rámci obchodu s chudobou 10 000 korun měsíčně. To je případ, kdy vlastník platí.

Pak jsou ale ty častější případy, a starostové z vyloučených lokalit to znají, kdy vlastník neplatí nic a má zisk 15 000 korun měsíčně. Dochází k vyúčtování služeb jedenkrát za rok, a i když je přeplatek mezi vlastníkem a společenstvím, naúčtuje se nedoplatek falešným dokladem. Opět na něj nájemníkovi přispívá úřad práce. A takto se to krásně točí, když jedete ve velkém, tak se bavíme o 100 000 měsíčně. Stát platí, i když to v posledních letech naštěstí, protože se nám to dařilo, kleslo objemově, tak dávky na bydlení stále tvoří několik miliard ročně, 8 a 10, v posledních letech to bylo skutečně nižší. Pokud vlastník neplatí, dluhy rostou, žaloba do zahraničí je bezpředmětná, nájemník stále pobírá dávky, protože nájemník vlastníkovi platí, část nájmu jde z dávek, ať už právě z hmotné nouze, nebo z NSD. Nájemníci jsou tím pádem většinou v pasti, nemají na kauci ani na koupi vlastního bytu, takže žijí dál za předražené nájemné. Stát platí, do vyloučených lokalit se sestěhovávají problematičtí lidé, vlastníci extrémně profitují z tohoto obchodu s chudobou.

A je dobře, že poslanci, kterých se to týká, dávají pozor, protože je to velmi nepříjemné téma, a bez toho, abychom ukončili byznys s chudobou a řešili tyto otázky, tak bez toho se problém vyloučených lokalit nevyřeší. Můžeme tady dělat podobná opatření "třikrát a dost", která jsou protiústavní. Rozumím tomu, že se snaží někteří poslanci řešit tu situaci, kdy se vám lidé smějí do očí, a situaci v těch vyloučených lokalitách jenom eskalují. Ale zásadní problém je byznys s chudobou.

Týká se to tady také mnohých poslanců a poslankyň, sáhněme si, prosím, do svědomí. A bez toho, aby se to vyřešilo, bez toho, aby někteří političtí zástupci profitovali na obchodu s chudobou, pokud to neukončíme, tak se situace ve vyloučených lokalitách nezlepší. A to jsem chtěla, dámy a pánové, říci, aby to bylo jasné, protože to je ten zásadní problém - byznys s chudobou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Teď kromě těch, co jsou přihlášení do rozpravy, tak je tu několik přihlášek s faktickými poznámkami, elektronických i z místa. Bude to v tomto pořadí: paní poslankyně Aulická Jírovcová, pan poslanec Lubomír Volný, paní poslankyně Olga Richterová, pan poslanec Foldyna se také hlásil s faktickou poznámkou a pan poslanec Bauer s faktickou poznámkou do rozpravy... (Poslanec Bauer mimo mikrofon: Do rozpravy jako předkladatel zákona s přednostním právem.) Přednostním právem v tuhle chvíli disponuje pouze paní zpravodajka, ale jste přihlášen do rozpravy, ano. Takže paní poslankyně Aulická Jírovcová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem nechtěla zdržovat, protože máme další věci, které chceme probírat. To, co tady předvádí nejenom paní kolegyně Richterová, to samozřejmě názorově víme, prostřednictvím pana předsedajícího, ale nezlobte se na mě, paní ministryně, co předvádíte vy, to je nechutný. Tři roky jste nepřipravila vůbec nic, tři roky jste neudělala vůbec nic. Z 15 opatření nemáme vůbec nic. Šest ministerstev se na tom mělo podílet, vy jste měla to gros, připravila jste přídavek na bydlení a jediný, co jste udělala, je, že jste se potom vymlouvala, že je tam milion připomínek, a nepustila jste to ani do vlády na projednání! Nezlobte se, ale vy se tady předvádíte, jaký je to strašný problém. My, co tam bydlíme, my jsme z Mostu, z Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje, my dobře víme, jak to tam chodí, ale za tři roky jste z Ministerstva práce a sociálních věcí neudělali nic! Tak tady nepředvádějte, že vás to strašně zajímá!! (Rozčileně. Potlesk z řad ANO a zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Lubomír Volný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poděkovat, prostřednictvím pana předsedajícího, paní kolegyni Aulické za to, že upozornila na jednoduchý fakt. Tahle vláda nesplnila vůbec nic z toho, co slibovala, co se týká dostupného bydlení i pro ty řekněme sociálně vyloučené spoluobčany, a teď prostě na konci volebního období hledá laciného viníka. Tady se stále skloňuje obchod s chudobou. Prosím vás, když jsem zveřejňoval ještě před krajskými volbami 2016 svou životní situaci, více než rok před volbami do Poslanecké sněmovny, tak jsem tam jasně psal, že nemůžu být obchodník s chudobou, protože mí klienti nejsou chudí. Oni mi přinášeli potvrzení a brali v té době částky od 50 000 do 70 000 měsíčně na 10- až 15členné rodiny.

Já už jsem třeba ten zlý člověk, který nemá eseróčko, který nemá nadstandardní nájmy, protože můj nájem je třeba ve výši 70 % průměrného nájmu v Ostravě. A já opravdu nemůžu pronajímat za stejné ceny, jako pronajímá třeba město Ostrava, protože to bere pochopitelně vícezdrojové dotace, takže ve finále sociálně vyloučený člověk, který bydlí v obecním bytě, stojí daňové poplatníky asi trojnásobek toho, co stojí daňové poplatníky, když ten člověk bydlí u mě a ničí mi mou nemovitost, na kterou já nemám peníze, abych ji neustále opravoval, protože naopak mám podprůměrný nájem.

A chtěl bych říct, že diskuse o takzvaném obchodu s chudobou by se měla opravdu společensky rozšířit, protože za prvé to je falešný pojem, tady nikdo neobchoduje s chudými lidmi, a za druhé já nevím, co vy byste dělali, tahle vláda, kdyby lidé jako já, normální lidé, kteří mají nemovitosti a musejí je pronajímat, protože v té oblasti se prostě nikdo z většinové společnosti nenastěhuje, tak co byste opravdu dělali, kdybychom my ty nemovitosti uzavřeli. Jako že já jsem to udělat chtěl a musela mě uprosit katolická charita (Předsedající: Čas.), abych ty nemovitosti neuzavřel, abych nebyl terčem takových primitivních útoků, jako tady předvedla paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Eviduji vaši přihlášku do rozpravy. Nyní je na řadě paní poslankyně Richterová s faktickou poznámkou, po ní pan poslanec Foldyna. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Jenom úplně věcně, chci zdůraznit, že co se týče skutečného potírání příčin obchodu s chudobou, tak jsme předložili konkrétní návrh na pokuty za pronajímání nekvalitních bytů, je to sněmovní dokument 8411, a myslíme si, že bychom se jako stát měli zaměřit na to, že pokud někdo bydlí s podporou, třeba proto, že z nějakého důvodu ze svého invalidního důchodu nedosáhne na to, aby zaplatil plný nájem, protože třeba invalidní důchody u nás jsou často velmi nízké, tak pro takovéto případy má stát, když doplácí příspěvek a doplatek na bydlení, garantovat nějakou rozumnou kvalitu. Je to sněmovní dokument 8411, každý si to může zkontrolovat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jaroslav Foldyna s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Diskusi tady sleduji v němém úžasu. Na rozdíl od všech těch, kteří se vždycky jednou za půl roku jedou podívat do takzvaných vyloučených lokalit, já v ní bydlím. Já blbec jsem si před dvaceti roky koupil byt v krásném centru Děčína v městském bytě, nádherný městský barák. Za dvacet let bydlím ve vyloučené lokalitě, 150 metrů od městského úřadu, v centru města, kde je třetina lidí, vy jim říkáte nepřizpůsobiví. Ti se přizpůsobili, to je jedna báseň. Zčásti má pravdu pan Volný, ať je to, jak je to. Oni se přizpůsobili tomu životnímu stylu a penězům, které dostávají, a jediným, kdo na tom tratí, je společnost a všichni slušní lidé okolo.

Pořád tu mluvíme o nějakém obchodu s chudobou. Kdyby to řekl na ulici člověk, tak tomu věřím, ale paní kolegyně, prostřednictvím, paní kolegyně ministryně, vy jste ministryně, vy musíte udělat něco, aby to nebylo, aby obce měly možnost zpátky o tom rozhodovat, jak se ty věci... Protože to, jak se to tady převedlo z obcí na ministerstvo, to byl ten kámen úrazu. Jenže kámen úrazu... Ten pan Drábek nebyl až takový idiot - promiňte za to slovo. To bylo prostě ustanovení, že obce spolusignují ty změny. Poslaneckým návrhem to bylo vyjmuto, aby obce do toho nemohly mluvit.

Pojďme vrátit zpátky ty věci, aby obce do toho mohly mluvit. V České Lípě v centru paní starostka Volfová správně udělala, že udělala celé centrum jako bezdoplatkovou zónu a posuzuje každého jednotlivě, to znamená matky samoživitelky, které opravdu potřebují pomoc, seniorskou skupinu, která opravdu potřebuje pomoc. Ale ty flákače... Víte, v tom Máchově náměstí v Děčíně - (Čas, pane poslanče, vypršel.) Děkuji.

 

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Jedna omluva ještě - od 12 hodin po zbytek jednacího dne z rodinných důvodů pan poslanec Petr Třešňák.

A teď vás seznámím s pořadím, ve kterém jste přihlášeni. K faktickým poznámkám je přihlášen pan poslanec Juchelka, paní poslankyně Kalátová, Aulická Jírovcová, Fialová a pan poslanec Černohorský, v tomto pořadí. Do rozpravy jsou přihlášeni pan poslanec Karel Krejza, paní poslankyně Richterová, pan poslanec Bauer, pan poslanec Lubomír Volný a před nimi s přednostním právem pan předseda Jan Bartošek. Pan poslanec Juchelka - faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Budu jenom velmi krátký, protože jsem chtěl reagovat na paní ministryni, vaším prostřednictvím, protože ten zákon se vůbec tady tohoto netýká, to, co jste tady říkala, nebo jenom velmi okrajově. A také co se týká cenových map a dalších věcí, které v gesci těch několika bodů boje s chudobou mělo Ministerstvo pro místní rozvoj, tak to bych se chtěl zastat paní ministryně Dostálové, protože ta svému úkolu dostála a všechno předložila včetně právě i návrhu cenových map.

A také bych chtěl říct jedno slovo, a to je prostě a jednoduše zodpovědnost. Pokud bydlím ve společné domácnosti, a to je možná trochu i odpověď na tu první otázku kolegyně poslankyně Richterové, vaším prostřednictvím, tak pokud žiji v jedné domácnosti s manželkou a s dětmi, tak jsem zodpovědný za nezletilé děti úplně stejně, jako ve společném jmění manželů jsem zodpovědný za to, co se uděje z hlediska financí a majetku právě v tom našem manželském vztahu. Takže zodpovědnost mezi jednotlivými členy v domácnosti tam je a funguje. A tento zákon, který předkládá pan poslanec Bauer, je prostě a jednoduše o zodpovědnosti jednotlivých aktérů, kteří v tomto zákoně mezi sebou vystupují, a to včetně starostů, kterým je potřeba dát nějaký nástroj na to, aby už konečně nemuseli být pasivními přihlížeči toho, co se v jejich obcích děje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Pavla Golasowská ruší dnešní omluvu od 12.30. Na řadě je teď s faktickou poznámkou paní poslankyně Iva Kalátová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo. Asi všichni velice dobře víme, jak tu sedíme, že to nemá řešení. Pouze si tady vyměňujeme názory, každý ze svého úhlu pohledu. Prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěla říct předřečníkům k obchodu s chudobou jediné: nám přece vůbec nevadí, že u vás v bytě bydlí člověk za 100 000 měsíčně, když na to nečerpá dávky, respektive příspěvky a doplatky na bydlení. Nám vadí, když oproti běžnému nájemnému v Rotavě, které je 6 000 korun ve 2+1 pro tříčlennou rodinu, inkasuje někdo 15 000, a ještě ty peníze neposílá dál a doplácí mu je stát. Tento příspěvek na bydlení nezůstává u nájemníka. To získává ten obchodník s chudobou. Vy nejste obchodník s chudobou, vy jste obchodník s bohatstvím. Když já u vás budu bydlet za 100 000, tak mi to přece vůbec nevadí, prostřednictvím pana předsedajícího. Ale nedá mi nikdo na to ani korunu a musím si ty peníze vydělat. Ale tam, kde to hradí stát svými příspěvky na bydlení, tam je problém.

A napadla vás někdy odpověď na otázku, co kdyby ti lidé, o kterých tady mluvíme a kterým chceme sahat na dávky a podobně, na nějaké peníze, které dostávají, co kdyby si začali plnit svoje povinnosti stejně jako my? Napadlo vás někdy něco nezaplatit? Poplatek za odpad, poplatek za psa, nájemné... A tady to správně zaznívá. Ale když už si je neplní, jaký je nástroj to z nich vymoci? To je otázka.

Děkuji za pozornost. A myslím si, že to nemá řešení, a dneska už vůbec ne.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom chtěla, aby se ta debata neposunula jenom na úroveň byznysu s chudobou, protože návrh novely se týká vlastně pravidel pro to, kdy by bylo umožněno, že lidem bude odejmuta část dávky z hmotné nouze. Ale chtěla bych opravdu říci, a moje kolegyně to tady řekla přede mnou: přece je zcela úplně normální, aby se dodržovala běžná pravidla a aby i lidé, kteří jsou na dávkách hmotné nouze nebo i na státní sociální podpoře, přece věděli, že mají dodržovat určitá pravidla. Přece tady nebudeme podporovat neustále se rozrůstající skupinu lidí, kteří si myslí, že de facto nemusejí vůbec nic, a podle toho se i chovají.

Já bych tady mohla říci, že sociální pracovníci, a jak se s tím počítá, že budou stále pracovat. No, my těch sociálních pracovníků na obcích můžeme mít milion, ale když ti lidé nebudou chtít a nebudou dodržovat a nebudou nuceni dodržovat žádná pravidla, tak ti sociální pracovníci neudělají vůbec nic a stát bude jenom vydávat další peníze a bude říkat: Je potřeba něco dělat, je potřeba. Tady je jenom potřeba, aby se dodržovala běžná pravidla, to znamená, aby děti chodily do školy, aby lidi chodili do zaměstnání anebo aby se umožnilo, aby chodili pracovat, aby měli běžné návyky jako ostatní lidi. A to je to, co dělá vlastně tu největší nevoli v celém systému.

Já bych třeba mohla otevřít i otázku drog a návykových látek. Uvědomujete si, že právě v těchto lokalitách ty děti dneska už od malých, od pěti, čtyř let, jsou zvyklé brát návykové látky? A co potom z nich chcete udělat, jak s nimi chcete pracovat? To je ohromný velký problém, který se snažíme aspoň touto částí nějak řešit, aby si ti lidé uvědomili, že si opravdu nemůžou dělat, co chtějí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat v diskusi. Kolega Fiala řekl pořadí, takže zopakuji, že teď s faktickou poznámkou vystoupí Eva Fialová a připraví se Lukáš Černohorský. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já se budu snažit reagovat hodně bez emocí. Nechci se vyjadřovat celkově k problematice vyloučených lokalit a chtěla bych se vrátit zpátky, k čemu je tento zákon. Tento zákon je o tom, abychom dali nějakou stopku lidem, kteří absolutně ignorují veškerá pravidla. Prostřednictvím pana předsedajícího budu reagovat na pana Čižinského s tím, že každý starosta nenechá nikoho padnout na to nejnižší dno a nenechá umřít na ulici, to je jeho povinnost. Ale také je povinnost se zastávat slušných lidí, kteří v tuto chvíli dodržují veškerá pravidla. Tady se všichni oháníte protiústavností. Co ten zbytek slušných lidí, co v těch lokalitách bydlí? Ti přece mají nárok na to, mít klid, mají nárok se v klidu vyspat, mají nárok na to, aby jim nikdo nekradl neustále boty, mají nárok na to, jezdit slušně v autobuse společnou MHD. O těch tady nikdo nemluví. Přece o nich je tenhle zákon, aby aspoň dával těmhle problémovým lidem nějakou stopku! A není to přece, že hned se něco odebere. Proto je tam "třikrát a dost", je tam upozornění. Tak kruci, pojďme se sebou něco dělat! A pokud budeš zlobit a nebudeš chtít tolerovat a absolutně brát v potaz zákony naší republiky, tak holt tě to bude něco stát! O tom to celé je.

A ještě si dovolím v posledních pár vteřinách se i trošku zastat pana Volného, protože pokud je ten nájemce slušný, tak ti lidé nemají kam jít bydlet, nikdo jiný je neubytuje. A neustále dokola opravovat zničené nemovitosti, kdy nedostáváte ten nájem, o kterém se tady bavíme, který dostává stát, a nejdou -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil váš čas k faktické poznámce, paní poslankyně. Nedá se nic dělat, musím být přísný. Nyní Lukáš Černohorský faktickou poznámku, po něm Lubomír Volný. Jiří Bláha, Jan Čižinský, to jsou faktické poznámky. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl zareagovat, vaším prostřednictvím, na pana poslance Volného, který tady uváděl hausnumera o tom, jak mu předkládali informace o tom, kolik berou. Když si dohledáte, kolik můžete získat na případných sociálních dávkách, tak ani 15členná rodina na ty částky, které generujete, nedosáhne. Navíc vzhledem k tomu, že doplatek na bydlení se dává pouze v případě, že náklady na bydlení přesahují více než 30 %, tak byste musel mít ten nájem extrémně vysoký a v tu chvíli byste ho ale úplně nedotoval. Pokud se podíváme na tu reportáž, kterou o vás, prostřednictvím pana předsedajícího, tedy ne ta televize, prostřednictvím předsedajícího, ale to oslovení, tak tam bylo, že většina lidí tam bydlela po dvou, takže určitě to nemohla být 15členná rodina.

A pak tady ještě padlo, že kdo z nás třeba nezaplatil něco. Ono to nemusíte ani úmyslně, ale může se vám stát, že zapomenete. V některých případech třeba Ostrava změnila to, že už neposílala odpad - papírovou složenku, což v tu chvíli se v mnoha případech stalo, nebo stane se vám, že v tu chvíli zapomenete. Já třeba sám jsem to zjistil až o několik měsíců později, že mi vlastně nic nedorazilo. Takže až na základě nějakého náhodného zjištění na úřadě jsem zjistil, že jsem nezaplatil odpad. I to se může případně stát.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Lubomíra Volného, připraví se Jiří Bláha. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Já tady svému velmi hodnému kolegovi, nezkušenému a naivnímu ze strany pirátské, vysvětlím, jak ti lidé dosáhnou na těch 70 000, 80 000 měsíčně a proč je to pro stát extrémně výhodné. Protože kdyby jim stát nedal 70 000, 80 000 měsíčně nějakým způsobem, tak by jim musel odebrat děti a ta desetičlenná rodina by nás vyšla za ten měsíc na milion. To tak je, prostě tady existuje taková tichá dohoda mezi touto skupinou lidí a státem, kterou ty vlády jakoby respektují. Já to vysvětlím později. To je opravdu složitá problematika. Doufám, že mě nebudete v mém vystoupení potom omezovat na dva krát pět minut, až přijdu na řadu, protože bych tu debatu opravdu jako zkušený nedobrovolný sociální pracovník rozdmýchal tady v téhle společnosti, tak aby se začalo... Slečny, prosím, vám, já vím, že to je zajímavé téma, ale já bych tady potřeboval, slečny, mluvit, taky bych potřeboval něco právě vám vysvětlit, myslím paní kolegyně (k poslankyni Kalátové). Taky bych potřeboval něco právě vám vysvětlit, myslím paní kolegyně. To jste byla vy, myslím, těch 15 000. Vy žijete právě v mediálním bludu, stejně jako miliony lidí žijí v mediálním bludu ohledně vakcinace.

Tam 15 000 je poplatek za třípokojový byt pro 15člennou rodinu i s teplem a vodou. Vy jste říkala, že běžná cena je za 2+1 pro tří-, čtyřčlennou rodinu 6 000. Já mám nájemné, jako nájemné 8 000, když ho dostanu, protože ti nájemníci to neplatí na účet. To záleží na té úřednici, jestli to pošle mně, nebo jim. A když to pošle jim, tak oni to utratí. A je to ve 3+1 pro 15- až 20člennou rodinu s tím, že 15 lidí tam bydlí oficiálně a těch pět, deset navíc tam bydlí načerno. To je prostě, jako kdybych já teď chtěl vysvětlovat operaci mozku a chtěl bych operovat mozek, tak asi ten pacient nepřežije. A když vy se vyjadřujete k téhle situaci na základě reportáže ČT, kterou jsem přenášel v přímém přenosu na Facebook, který mi zablokovali, a ten přenos byl asi 40minutový, všechno tam bylo vysvětleno a ČT to prostě účelově sestříhala. Tak vy žijete bohužel všichni v mediální lži.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha s faktickou poznámkou, připraví se k faktické poznámce Jan Čižinský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, děkuji za toto téma. Určitě si myslím, že je důležité, abychom takováto témata zvedali a abychom se o nich bavili, aby to opravdu nebylo tak, že pospícháme, protože řadu dní, kdy jsem chodil do této Poslanecké sněmovny, jsme řešili věci, o kterých nikdo z nás nic nevěděl, byly z druhé strany světa, a bylo to hrozně důležité, abychom kvůli nim udělali mimořádnou schůzi. A já si myslím, že kvůli těmto tématům bychom měli dělat mimořádné schůze. Měli bychom třeba celý týden o nich mluvit, abychom došli opravdu ke konsenzu, že se to týká hromady zákonů, které se musejí znovu nastavit.

První věc, o které jsme se bavili nedávno, jsou exekuce. Prostě pokud je nevyřešíme tak, aby ty lidi motivovalo, když jsou v exekuci, pracovat, tak s tím nepohneme. Druhá věc, která je velice důležitá, to je důchodová reforma. Pokud budeme a pojedeme v tomto stavu, tak jak to je udělané, že nikdo o ničem nic neví, a to platí i pro ty exekuce, že nikdo neví, jaké má dluhy, a nikdo neví, kolik si spoří na důchod, tak v životě ti lidé nebudou mít zájem se o sebe starat. To jsou dvě věci, které velice spolu souvisí. A to celé se musí spojit s daňovou reformou. Protože tak, jak máme nastavené daně dneska, tak to nemotivuje nikoho, aby pracoval. Takže to musíme změnit taky. Ale to je potřeba, abyste vy si to tady řekli a šli jste do toho a změnili to, protože já už tady nebudu.

A samozřejmě k tomu je celý sociální systém, který je postaven tak, že ti, kteří nepracují, diskriminují nás, kteří denně chodíme do práce! Není to tak, že dneska diskriminuje my je. Je to obráceně. Dneska jsou diskriminovaní ti sluší. A viděli jste, co se dělo v Anglii, když jakoby někdo něco řekl, a přitom neřekl... (Předsedající: Pane poslanče. Pane poslanče, i vám skončil čas k faktické poznámce.) a za to, že někoho někdo zmlátil, dostal víc ten, co něco řekl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Jan Čižinský, připraví se Vlastimil Válek, také k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Skutečně jenom velmi krátce. Myslím si, že tady skutečně není nikdo, kdo by hájil někoho, kdo trpí tím, že vedle někdo dělá binec a podobně. Tito lidé si zaslouží naše intervence. Ke zlepšení bohužel tento návrh nepovede. Vím, že tady určitě bude spousta názorů, že nevím, o čem mluvím, přesto prosím, aby... mezi 45 000 lidmi v naší městské části jsou také různí lidé. Ano, je jich tam třeba méně než jinde, ten argument beru.

Na druhou stranu, když je nějaký problém, tak okamžitě jedu na místo, volám s těmi lidmi, jednáme s těmi lidmi. Jakmile někdo v našem bytě nezaplatí, okamžitě je upozorněn, že nezaplatil. S těmi lidmi se pracuje, jsou pravidla, funguje to. To, co my tady řešíme, se má řešit ne tímto zákonem, ale skutečně změnou parametrů. Bohužel situace vedla k tomu, že se obce vzdaly bytového fondu. To je a bohužel i teď (zdroj?) velmi zajímavých příjmů, protože která obec nezbavila bytů, ta je bohatou obcí, protože má poměrně značné příjmy z bytového fondu. Kdo se toho zbavil - naše městská část byla bohužel také ta, která se toho zbavila - tak teď těžce bojuje. Ale to je ten základ problémů, to je základ obchodu s chudobou a podobně, že zbytečná regulace vedla ke zbavení se bytového fondu. A teď jsou skutečně velmi slabé nástroje. A já si ponechávám přesvědčení, že tato úprava bohužel povede ke zhoršení situace, jako bohužel vedly i zbytečně, zvláštně, tvrdě nastavené exekuce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Vlastimil Válek s faktickou poznámkou a ještě jedna faktická poznámka Evy Fialové. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jen velice stručně bych reagoval, vaším prostřednictvím, na vystoupení pana poslance Bláhy. On říkal, že ta situace je normální. Myslím, použil ten termín, že tady debatujeme o tomto problému. Podle mě ta situace není normální. Je abnormální, je patologická. Normální by byla, kdyby ministryně práce a sociálních věcí předložila nějaký zákon, na kterém jako včelička pracuje několik let, obhajovala by ho koalice, opozice by měla protinávrhy, měli pozměňováky a debatovali jsme to. Ale ta situace taková není. Tady poslaneckou iniciativou vzniká legislativa napříč politickým spektrem, s tím někteří souhlasí nebo nesouhlasí, a ministryně, která na to má aparát a má to chystat, dělá mrtvého brouka a postuje na Facebooku capoviny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Evy Fialové a pak se třeba dostaneme k rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Budu reagovat vaším prostřednictvím na pana Čižinského. On to tu hezky popsal, ale vy máte ty byty. Můžete to řešit, pokud ty byty máte. My se bavíme o lokalitách, kde ty byty nevlastníte, a tohle je jediná možnost, tento zákon, jakým způsobem dát aspoň malý nástroj starostům v problémových obcích, aspoň nějakou malou naději, že je to řešitelné, protože v tuhle chvíli co sousedé můžou dělat: zavolat policii. Zavolají jednou, dostanou napomenutí. Zavolají podruhé, dostanou napomenutí. Zavolají potřetí. To se opakuje třeba i třikrát do týdne.

Do toho vám té samé rodině ukradne někdo boty, na které si ta stejná rodina šetřila třeba tři měsíce, aby mohla dítěti koupit boty! (zvýšeným hlasem) To jsou reálné situace, které se odehrávají těchto lokalitách! A proto tento zákon vzniká. Jedna rodina jezdí normálně klasicky MHD. Proč ta druhá se jí směje, že jezdí načerno, a vysmívá? O tom je tento zákon, aby dal, nastavil pravidla a řekl některým těm lidem, kteří absolutně ignorují veškeré zákony této republiky a veškerá nastavená pravidla - a dost. A dost, anebo budete potrestáni.

Takže já jsem přesvědčena o tom, že to pomůže v těch lokalitách, protože se jedná o zdvihnutý prst. Znovu se budeme bavit o tom - uděláš to poprvé, může se ti to stát. Ale pozor - uděláš to podruhé, větší pozor. Uděláš to potřetí, a končíš. O tom je ten zákon! (zvýšeným hlasem) Každý má možnost nápravy. Neříkám, že jsme všichni svatí, každý z nás může dělat chyby a každému z nás se stávají ty chyby. Ale buď si uvědomíme a nebudeme ignoranti, anebo budeme ignoranti. A pokud jsme ignoranti, tak za to máme být právem potrestáni. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času a omlouvám se, že jsem byl velký optimista. Kolega Bartošek ještě nepřijde na řadu, mám tady dvě další faktické poznámky Jana Čižinského, Aleše Juchelky. Takže další faktické poznámky. A ti, kteří jsou přihlášeni, jsou na čekačce. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Čižinský: Já jenom opravdu, opravdu velmi krátce. Nebude to fungovat. I předkladatelé připouštějí - a velmi správně - že to žádný kouzelný proutek není. Nedávejte, prosím, tady lidem teď bianko šek, že to bude fungovat. Fungovat to nebude. Ta situace bude ještě horší, protože - a ty obce na to doplatí. Jen čistě prakticky, když obec nemá bytový fond, což je velmi časté, tak si můžete ty byty taky pronajmout a potom podnajmout. To je velmi rychlé, levné řešení a pak se s těmi lidmi dá pracovat. Ale rozumím tomu, že, že tady se prostě vede válka hesel. Ale pod ta vaše slova, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně, se musí napsat heslo: nebude to fungovat, a pak to stejně zaplatíte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Aleš Juchelka, připraví se Jaroslav Holík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Vaším prostřednictvím, pane Čižinský, kouzelný proutek to není, protože kdyby byl kouzelný, tak se to řeší samozřejmě úplně jinak. Ono je totiž něco jiného to vidět opravdu z pohledu toho, projet se po Praze na koloběžce do svého městského obvodu, anebo se na to koukat prizmatem například našeho úžasného starosty na Ostravě-jihu pana Bednáře, který tady toto řeší dnes a denně, který právě ten kouzelný proutek samozřejmě nechce, ale nějaký proutek by to chtělo pro ty starosty, nějaký nástroj, něco, o co oni se mohou opřít. Takže buďte třeba tím, který to nějakým způsobem ještě jakoby vytuní, doplní, dodělá, dá nějaký pozměňovací návrh, a najdete řešení pro své kolegy, ostatní starosty. Ale je opravdu rozdíl dívat se na to v Praze a dívat se na to třeba v Ostravě, v Mostě, v Děčíně nebo v Teplicích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Juchelkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní Jaroslav Holík s faktickou poznámkou, připraví se Mikuláš Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v naší republice žije zhruba 90 % slušných lidí, kteří chodí do práce, platí daně, udržují si své domácnosti, vychovávají děti. Je tady jistá skupina, kteří toto nedodržují, a pokud jim budeme dávat další a další dotace, tím je nevychováme. My je prostě musíme nějakým restriktivním tímto přinutit. Já jinou cestu nevidím. A opravdu znovu opakuji, pokud je budu rozmazlovat, to je cesta do pekel.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Holíkovi za skutečně faktickou poznámku. Nyní faktická poznámka Mikuláše Ferjenčíka a další Jana Čižinského. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom reagovat na tu poznámku kolegy Juchelky směrem k panu Čižinskému. Myslím si, že skutečně to, kdo jezdí na jakém dopravním prostředku, nemá být argument na plénu Sněmovny. Myslím si, že je nedůstojné té debaty tímhle bizarním způsobem tady argumentovat a odvádět pozornost jinam. Asi každý komunální politik má nějakou svoji zkušenost s tím, jak věci fungují, ale snad ty zákony děláme spíše podle toho, jak dopadnou na společnost jako celek, a neměly by se opírat jenom o lokální zkušenost jednoho konkrétního člověka. To pak ty výsledky jsou často dost nešťastné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní kolega Čižinský s faktickou poznámkou, připraví se Eva Fialová.

 

Poslanec Jan Čižinský: Jinak já tady, prostřednictvím pana předsedajícího, k panu poslanci Juchelkovi. Já na tom kole jezdím za lidmi to řešit. A musím říct, že hodně je systém, který se v té městské části nebo obci zavede. Máme skutečně velmi obětavé úředníky, máme ale také velmi rychlou pomoc. Když někomu vypadne příjem, tak aby se nedostal do dluhové pasti, dostane okamžitě, v řádu hodin, pomoc, aby svou situaci mohl řešit, dostane splátkový kalendář, řešíme to velmi, velmi rychle. Skutečně patří velký dík celému aparátu. Kdyby ty aparáty fungovaly takhle, tak třeba nemusíme řešit kojenecké ústavy - nemáme žádné dítě mladší šesti let v ústavu. Takhle funguje motivovaný úřad, který skutečně chce problémům předcházet.

Takže mně nevadí, že zmiňujete, že jezdím na kole. To mi nevadí. Zmiňujte ale, co na tom kole dělám a kam jezdím. A když jsme měli ghetto, měli jsme tam totálně vybydlený dům, který snesl srovnání s jakýmkoliv jiným domem, pane poslanče, tak se to nakonec podařilo vyřešit, podařilo se všechny lidi umístit, pracovat s nimi. Ten dům byl nakonec prodán a teď už se opravuje. Prostě je to o té práci, je to o práci těch lidí, ale je to také o tom, každý problém řešit, co nejrychleji to jde. A když prostě někdo třeba ztratí občanku, na základě které dostává důchod, a tak podobně, ztratil ji dvakrát, nemá už nárok na bezplatnou, dostane od nás z humanitního fondu ty tři stovky, dostane půjčku 10 000, 15 000, když je potřeba, do řádu hodin.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil váš čas k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Eva Fialová, připraví se kolega Kohoutek a Růžička s faktickými poznámkami. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já budu reagovat, vaším prostřednictvím, na pana Ferjenčíka. My tu schvalujeme zákony jako celek a dopad na celou společnost. Kdyby ta společnost byla tak úžasně jako celek zdravá, tak tenhle zákon ani nevznikl. A pokud se někdo bude chovat podle pravidel, a já to tu budu opakovat znovu, tak v životě tenhle zákon nemusí být ani uplatněn v praxi. Pokud se ti lidé chovají podle pravidel a věci, na které se to vztahuje, budou dodržovat, což je v běžné společnosti normální, tak v životě tenhle zákon nebude uplatněn. Toť celé. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kohoutek s faktickou poznámkou, připraví se kolega Růžička. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Tomáš Kohoutek: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Já bych, pane předsedo, vaším prostřednictvím, chtěl reagovat na pana Čižinského. Pane poslanče Čižinský, nebo pane starosto Čižinský, vy žijete na Praze 7, možná tam máte pár desítek bezdomovců, nějaké feťáky, ale jinak žijete, promiňte mi ten pojem, v ráji. My, co jsme ze severních Čech, z Karlovarska, Ústecka, ze severní Moravy, my tam těch lidí máme stovky, tisíce. Jak chcete pracovat s tisíci lidmi, kteří si neplní nic, co mají, nepracují, chodí jenom pro dávky a slušným lidem se smějí? Když se vyplácejí dávky, my na těch úřadech musíme mít městské strážníky, aby ti chudáci ženské, které jsou za těmi přepážkami, a těm lidem, kterým se musí slušně politicky korektně říkat klienti, vyplácejí dávky, aby se vůbec nebály bát jít domů, anebo aby byly v bezpečí toho, že se k nim prostě ti lidé aspoň budou chovat nějak slušně.

Vy tady všichni furt mluvíte o nějaké sociální práci, ale jediná práce, o které máme mluvit, je to, aby ti lidé pracovali. To je práce, o které se máme bavit, aby měli tak malé dávky, že prostě maximálně vyžijí a věděli, že když půjdou pracovat, že to pro ně bude dobrý. Ale za situace, že dvě, tři generace nepracují, protože nemusí, protože se mají sakra dobře, tak s tím nikdy nic neuděláme a jenom se budou těm většinovým slušným lidem smát. Děkuju. (Potlesk z levé a střední části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Pavel Růžička s faktickou poznámkou, dále Mikuláš Ferjenčík a Aleš Juchelka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já už jsem to také nevydržel. Já jsem ze sociálně vyloučené lokality z malého pětitisícového městečka.

Musím reagovat na pana poslance Čižinského. Pane poslanče, víte, když tam máte u vás v Praze 10 rodin, tak se vám to tam ztratí. My, když máme v maličkém městečku 10 takovýchto rodin, tak máme obrovský problém. Já se musím zastat těch starostů, kdy jste tady de facto řekl, že jsou to hlupáci, kteří tu situaci neumí řešit, že jediný borec starosta jste vy. Vy, prosím vás, vůbec nevíte, o čem mluvíte. My to taky děláme, že chodíme za těmi lidmi, že je přemlouváme, aby posílali děti do školy. A víte, co ještě jako obec děláme? Kupujeme baráky, aby se nám tam nenastěhovali takoví lidé, které vy tady z Prahy vyhodíte. Kdybyste nám je neposílali do severních Čech, tak jsme tam měli klid! (Potlesk v levé a střední části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Mikuláš Ferjenčík s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jen reagovat na kolegyni Fialovou, vaším prostřednictvím. My máme shodu na tom, že je potřeba, aby lidi dodržovali pravidla, že je potřeba snažit se, aby lidé ve vyloučených lokalitách začali chodit do práce a podobně. Nicméně pojďme tedy věcně řešit, jestli tento návrh k tomu pomůže, nebo nepomůže. A to je to, z čeho já mám obavy, protože bohužel v tom ideálním světě, který bychom chtěli, nežijeme a já mám třeba obavy, že se pak kolem těch vyloučených lokalit bude o něco více krást. A nemyslím si, že to je to, co pomůže těm sousedům k lepšímu životu.

Stejně tak ve chvíli, kdy velká část těch lidí je v exekucích, tak oni legálně pracovat nebudou, protože se jim to prostě nevyplatí, protože z toho, co vydělají, nic nemají. Takže tohle jsou problémy, na které je z mého pohledu se potřeba taky zaměřit. A prostě řešme to, jestli ten zákon plní cíl a jestli ty vedlejší škody, třeba to, že se kvůli jednomu problémovému dítěti zabaví rodině dávky, jestli to nepovede k tomu, že ty ostatní se taky stanou problémovými. To jsou věci, kterými se máme zabývat. A proto já volám po tom, abychom zvažovali celkové dopady. Vím, že to není lehké, vím, že v severních Čechách je to průšvih, a přispěla k tomu i Praha rychlou privatizací bytů. Já s tím souhlasím, ale to se stalo. Pojďme řešit ten problém věcně. (Potlesk v řadách Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Juchelka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Doopravdy naposledy k panu poslanci Čižinskému, vaším prostřednictvím. Ale my to děláme taky. To je přesně to, o čem jste hovořil. Když se nějaká rodina dostane do krize, tak samozřejmě že se jí musí pomoci. Ale tady tento zákon je o tom, že když se někdo chová a jedná protizákonně, a to opakovaně, tak potom musí přijít nějaký nástroj, kdy těm starostům můžeme pomoci v tom, aby mohli nějakým způsobem tento nešvar napravovat. A oni ho doteď nemají. Takže pokud se nějaká rodina dostane do krize, tak jí samozřejmě pomozme. To je všechno v pořádku, co jste tady uvedl. Ale to není gros toho zákona.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Juchelkovi. Nyní pan poslanec Čižinský s další faktickou poznámkou. Řádně přihlášeným kolegům, tedy s přednostním právem, pan kolega Bartošek, Jaroslav Foldyna a další, musím říct, že tady ještě mám pět faktických poznámek. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Díky za slovo. Já bych se rád vyjádřil k předřečníkům. Prosím, nevkládejte mi do úst, že jsem se nějak otíral o nějaké kolegy starosty. To jsem neřekl ani v nejmenším. Vážím si každého, kdo pracuje pro svou obec, pro svou městskou část.

To, co tady řešíme, je to, jestli to bude fungovat, nebo nebude fungovat, jestli to situaci zlepší, nebo zhorší. Mám vážné pochybnosti, a opět bych to srovnal s těmi exekucemi, že tato úprava tu situaci zhorší a že starosta, který bude hledět skutečně dopředu, ne dopředu na jedno volební období, ale na více volebních období, tak se této úpravy vlastně bude obávat, protože si dovede představit, co to bude znamenat za 10, 15 let.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Kalátové. Připraví se kolegyně Fialová a Hyťhová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo, já už také naposledy. Každý problém je tak velký, v jakém území a v jakém měřítku se projeví, to znamená 100 lidí ve třítisícovém městě a 200 lidí v milionovém městě. Tady už to zaznělo. Ke svým předřečníkům. Já jsem žila v bytovém domě zatíženém sociálním vyloučením. Starostovala jsem v obci, kde bylo původně 3 500 obyvatel, 400 lidí uteklo nikoliv jenom za prací, ale i před těmi problémy, protože tam zkrátka nechtěli žít.

Ono to samotné označení sociálně vyloučená lokalita Rotavě přinesla akorát přejmenování na Romavu. Takhle strašné to je. Mě se to možná dotýká proto, že u nás ten problém byl naprosto zásadní. Jedna ulice, sídliště, panelové domy - tam ten problém byl úplně největší. Vedle rodinné domy - ty už o tom problému věděly méně. V měřítku Karlovarského kraje to není zanedbatelné, ale z hlediska státu nějakých 300 lidí, to můžeme přehlédnout. Ale lidem vadí i to, že jsou označováni za sociálně vyloučenou lokalitu, že jsou s tím spojováni, a když někdo přijel, tak řekl: Jé, co to máš za problémy? Vždyť tady je tak krásně. Jo tohle? Tak s tím jdi do háje! Taková je realita. A já děkuji anebo vítám každý nástroj, kterým může být starostům pomoženo tu situaci řešit. Někdo to umí jinak, ale my tam opravdu nemáme nástroj žádný. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kalátové. Nyní paní poslankyně Eva Fialová s faktickou poznámkou, připraví se kolegyně Hyťhová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já se přiznám, že už se také budu snažit naposledy, a budu opět mluvit, vaším prostřednictvím, k panu Ferjenčíkovi. Děkuji. Já vlastně ten váš pohled chápu, já mu i rozumím, na druhou stranu bych byla ráda, abyste pochopili i trošku náš pohled, a teď způsoby řešení. Nevím, jestli je lepší způsob řešení a pomoc dlouhodobá těm rodinám ve chvíli, když vezmeme konkrétní příklad záškoláctví, který bude intenzivní, dlouhotrvající, jestli té rodině pomůže, že někdo z těch rodičů, jak se to řeší dnes, půjde do vězení, nejspíše ta maminka, za to, že prostě to dítě nechodí. A tak se to řeší. Ale je to po strašně dlouhé době, kdežto z mého pohledu tenhle nástroj může být mnohem efektivnější, protože přijde hned. A z pohledu toho, jestli má rodina přijít o pár stovek na hmotné nouzi a vyřešit si tím dlouhodobé záškoláctví, je pro mě efektivnější. Já se snažím vysvětlit ty své důvody než nechat dlouhodobě nechodit dítě do školy a pak nechat trpět celou rodinu za to, že jeden z rodičů za to půjde do vězení. To je můj názor.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Tereza Hyťhová s faktickou poznámkou a ještě další faktická poznámka kolegy Ferjenčíka. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já bych se chtěla vyjádřit, protože bydlím v Ústí nad Labem a celý život bydlím v Ústeckém kraji, a my máme opravdu nejvíce sociálně vyloučených lokalit z celé České republiky. Takže bych se tady chtěla přidat ke kolegům a také bych chtěla apelovat na jiné kolegy, a to třeba například na pan Čižinského, protože já vím, že jste z Prahy, a ono se to opravdu trošku jinak porovnává, když nežijete v tom, v čem žiji já. Bydlím kousek od Předlic a můžu vám říct, když tam jedu každý den, tak opravdu nic horšího, jak jste tady řekl před chvílí, že to zhorší situaci, nezhorší! To už horší být nemůže. Vždyť ta lokalita je úplně vybydlená, zničená a ti lidé nemají motivaci pracovat. Každá věc, která pomůže alespoň trošku k tomu, aby děti chodily do škol, aby děti řádně chodily do škol, aby rodiče pracovali, je prostě dobrá. A já vám říkám ze své vlastní zkušenosti ne jako politik, ale jako člověk, že už to prostě horší být nemůže.

My potřebujeme udělat kroky k tomu, aby ty děti chodily do školy, protože rodiče je do školy zkrátka neposílají. Oni nemají motivaci. A pokud dítě nechodí do školy a ví, že může žít za sociální dávky a že to v této zemi je možné, tak proč by to neudělali? Tak dalších X generací bude doma na sociálních dávkách a my to všichni budeme platit ze svých daní. Taková je realita! A neříkejte tady takové nesmysly, protože v tom nežijete! My v tom žijeme. Přijeďte k nám do Ústeckého kraje, ne jen na jedno odpoledne, pojďte tam měsíc žít, a já vám říkám, že změníte názor. A pokud ne, tak jste pokrytec, protože to prostě je pravda, a ta situace se musí řešit. Pojďme udělat kroky k tomu, aby se tomu zamezilo, a začněme to řešit. A ne pořád o tom tady mluvit a něčeho se bát! Já se bojím, že naopak to bude jenom horší tím, že to necháme být, a to vy tady zřejmě chcete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Hyťhové za dodržení času, ale vyvolala další faktické poznámky. Nyní kolega Ferjenčík, poté kolega Dolínek a Navrkal. Řádně přihlášeným opakuji, že jejich přihlášky eviduji a vím o nich. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Pane předsedající, já jsem chtěl zareagovat na kolegyni Fialovou. Já si vás, paní kolegyně, velmi vážím v této věci. Vím, že se snažíte hledat to řešení, které je podle vašeho pohledu nejlepší. Přál bych si, aby bylo v této otázce víc takových kolegů, co o tom přemýšlejí podobně jako vy, nicméně já prostě nejsem zcela přesvědčen, že ten mechanismus skutečně zafunguje, tak jako vy tady předestíráte, a tom tady diskutujeme. Prostě mám pochybnosti o tom, že skutečně to povede k rychlé nápravě, a to je důvod, proč jsem skeptický. Pokud se to potvrdí, tak já budu jenom rád. Tohle je třeba důvod, proč my prosazujeme dlouhodobě, aby bylo možné třeba nějaký zákon testovat lokálně, zavést to třeba na dva roky na nějakém konkrétním území a vyzkoušet, jak se ta regulace v praxi osvědčuje nebo neosvědčuje, a potom to případně zavést na celou zemi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Petra Dolínka a připraví se František Navrkal. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji, pane předsedající. Mne jímá hrůza z toho, co jsem tady od paní kolegyně Hyťhové slyšel. To je něco až neuvěřitelného. To jsem si nemyslel, že budu sedět ve Sněmovně, která bude schopna poslouchat takováto vyjádření a názory. To je prostě něco úplně šíleného. Ona tady začne nějakou vrstvu společnosti - a vůbec nepátrá po tom, proč tam je nebo z jakých důvodů - tímto způsobem dehonestovat, deklasovat a házet do nějakého pytle jakoby nějakých příživníků společnosti de facto, když to zjednoduším, což je úplně šílené. Samozřejmě stát má již jiné nástroje, které lze používat.

A já bych vám chtěl vám, všem kolegům tady, připomenout, kteří nejste pražští poslanci, kolikrát jsem tady zaslechl, když jsem řešil nějaký problém Prahy u tohoto pultíku, když jste říkali: Neřeš pražské problémy, neřešte pražské problémy, řešte obecné zákony. A dnes u tohoto zákona řešíme konkrétní lokality, které můžeme řešit jinými nástroji již platnými a nemusíme na to schvalovat zákon, který pro většinu republiky je špatný. Proto říkám, nehlasujte prosím pro tento zákon, neschvalujte ty věci, co jsou navrženy, protože zde kvůli nějaké teoretické menšině, kterou vy nám tady představujete jako špatnou - já si myslím, že ti lidé nejsou špatní, ti lidé prostě potřebují od společnosti, aby jim pomohla - tak nemůžeme přece podpořit zákon, který většinově může být uplatněn i v jiných oblastech negativně vůči právům obyvatel! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní František Navrkal, připraví se Jan Čižinský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Navrkal: Díky za slovo. Přeji pěkný den, vážené dámy, vážení pánové. Já bych jenom rád velmi krátce zareagoval na kolegyni Hyťhovou, vaším prostřednictvím. Já jsem v Ústeckém kraji prožil drtivou většinu svého života a naprosto s kolegyní Richterovou a s kolegou Ferjenčíkem, potažmo i s kolegou Čižinským souhlasím. Skutečně nevidím jako správnou cestu tady ještě zhoršovat potenciálně životní stav těch sociálně vyloučených lidí. Myslím si, že bychom měli naopak pracovat na tom, aby se z té své složité sociální situace dostali, a to nějakým pozitivním přístupem, nikoliv tím, že je ještě budeme dostávat do hlubší a hlubší pasti. Takže beru to opravdu třeba i od kolegy Kohoutka, který je notabene ze stejného města jako já, Děčín je tady nadstandardně ve Sněmovně zastoupen, tak dle mého je velice farizejské tady třeba nepodporovat naše návrhy na skutečnou reformu exekučního systému, které by pomohly skutečně ten problém řešit, a místo toho tady vymýšlí takovéto v podstatě represivní negativní kroky, které by byly naprosto kontraproduktivní a jenom by tu situaci zhoršily. Takže já tomu skutečně nerozumím, a to je asi všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. V tuto chvíli poslední faktická poznámka Jana Čižinského a kolega Bartošek se jistě dostane na řadu. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Kolegyně a kolegové, dovolte mi prosím ještě jednou srovnat tu situaci s těmi exekucemi. Když jsem si vyjížděl diskuzi o exekucích, když došlo k zavedení toho, co se tady snažíme zlepšit, když byly zaváděny exekuce a vlastně byly zaváděny tak, aby se ten člověk ani o tom nedozvěděl, aby nemohl ukrýt majetek a tak dále a tak dále, tak se řešil velmi komplexní problém a zvolilo se jednoduché řešení.

Myslím si, že dneska tady nikdo není, kdo by přišel a řekl: To se povedlo, funguje to, je to skvělý. Na ty exekuce, jak byly schváleny před lety, doplácí nejvíc daňoví poplatníci, obce, kraje, protože řeší situaci lidí, kteří mají obrovský batoh problémů, který si táhnou životem. Teď mi to připomíná tu atmosféru, ta atmosféra je tedy podobná. Velmi komplexní problém, který v drtivé většině případů také souvisí s exekucemi, které se tehdy nepovedly, tak teď tady zaznívá, že existuje jednoduché řešení. Kdo se tím skutečně zabývá, tak ví, že jednoduché řešení neexistuje, že to je něco, co opravdu nepomůže, protože je to úplně na konci všech těch opatření, a jenom to tu situaci zhorší, podobně jako to bylo s těmi exekucemi.

Takže bych chtěl apelovat, nedělejme tutéž chybu, jako se udělala v exekucích, a vraťme se k tomu, že to je skutečně komplexní. A když jsem tady vyzýván, abych se zapojil, tak já to zvedám, dávám návrh na vracení do druhého čtení. A pojďme to, prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče Juchelko, pojďme to tedy skutečně zlepšit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Návrh na opakování druhého čtení jsem si poznamenal. A snad se situace zklidnila tak, abychom mohli už pokračovat v diskusi.

Ještě předtím, než dám slovo kolegovi Bartoškovi, přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Ze zdravotních důvodů se omlouvá z dnešního jednání Daniel Pawlas, dále se omlouvá paní ministryně Marie Benešová od 9.30 do zbytku jednacího dne a pan poslanec Josef Hájek se omlouvá od 10.30 do 14 hodin.

Nyní tedy pan kolega Bartošek, kterého jsem již ohlásil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Při projednávání tohoto zákona jsem si vzpomněl na svoji předchozí profesi terapeuta a obtížnost a složitost této práce. Leží proti sobě dva póly. Na jedné straně řada starostů, která je vystavena bezmoci k tomu, aby zjednala pořádek ve svých městech a obcích, a netýká se to jenom Ústeckého kraje, ale i v jižních Čechách, například Benešov nad Černou, a každý ve svém regionu najdete takové město.

Týká se to rodin, které si neví rady s tím, že jsou s malými dětmi opakovaně v noci buzeni, případně se jim ztrácejí věci a mají pocit, že se nedovolají svého práva a jsou vystaveni bezmoci toho, že neví, jak to řešit. To nejhorší, čeho se tento stát může dopustit, je to, že lidi žijí s pocitem, že ti, kteří chodí do práce a snaží se, tak chodí a pracují, platí odpady a všechno, co se k životu ve svých městech a obcích váže, a na druhé straně skupina lidí, která žije s pocitem, že vlastně nemá žádné závazky, nic nemusí, je to normální a je to tolerováno.

Co řekneme lidem, kteří si koupili nemovitost a následně tam vznikla vyloučená zóna? A jejich nemovitost ne že se propadla na ceně, ale stala se prakticky neprodejnou. Znám tuto tvář, znám tento problém i z této strany, a zde na rovinu říkám, že se těchto lidí zastávám, protože každý chce vychovávat své děti v klidu, nikdo nechce, aby mu kdokoliv jiný kradl to, na co si vydělal svojí poctivou prací, a nikdo nemá zájem na tom, aby se snížila cena jeho nemovitosti jenom kvůli tomu, že tam vznikne vyloučená zóna.

Kdybychom se zde bavili o půlroční vládě sociální demokracie na MPSV, tak si řekneme, máme před sebou ještě tři a půl roku, dá se to spravit. Ale bohužel musím konstatovat, že Ministerstvo práce a sociálních věcí spravuje sociální demokracie už osm let. Dost času na to, abychom na toto našli řešení. Podle lidovecké politiky smysluplná, sociální politika funguje systémem sociální trampolíny. Každý to známe, že se v životě něco nepovede. Můžeme se sociálně propadnout, můžeme upadnout do dluhů nebo do jiných těžkých sociálních situací. A zde skutečně, jestliže člověk sám nestačí na svojí životní situaci, by měl nastoupit stát, se smysluplnými, účinnými nástroji sociální politiky a lidi vracet zpátky do života, zastabilizovat je a pomoci jim, aby se vrátili do života, chodili do práce, vychovávali své děti a platili si závazky a dluhy vůči společnosti, které mají. To je smysluplná sociální politika, ne pseudosociální smír, kdy se vyplácí - a z mého pohledu často nehospodárně - velké množství peněz, které situaci neřeší.

Máme za sebou osm let, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí spravuje sociální demokracie. Snižuje se nám počet vyloučených míst, nebo ne? Jestli ne, v tom případě přece stojí za to přehodnotit to, jakým způsobem sociální politiku stát dělá, a tyto nástroje změnit. Už v minulém volebním období lidovci přišli s tím, že jedno z klíčových řešení je, aby stát zcela výrazným způsobem posílil výstavby obecních bytů a družstevního bydlení, ale především obecních bytů tak, aby se výrazným způsobem snížila cena nájmů, a tímto způsobem měly obce a města k dispozici nástroj na řešení své sociální oblasti.

Z praxe víme, že to funguje. Je řada organizací, a mohli jste to vidět i v řadě reportáží, že řada těch lidí se dostala do sociálních problémů, ráda by to řešila, ale i ti lidé jsou vystaveni sociální tísni a mnohdy nevědí jak. Týká se to řady matek samoživitelek, i řada jiných lidí, kteří chtějí fungovat, ale bohužel, je to pro ně velmi složité a dost často si s tím neví rady. To, co já vyčítám této vládě, je to, že jste měli nástroje a mohli jste zavést dostatek nástrojů k tomu, aby se začaly ve velkém stavět obecní byty za výrazně nižší nájem, než je komerční. A o čem to je? Rozpočet na letošní rok, z plánovaných 3 miliard na výstavbu obecních bytů skončil na miliardě. To je vaše podpora v této oblasti? Pravda je, že na Ministerstvu pro místní rozvoj se snažili nastavit pravidla, ale o čem to je? Pravidla jsou složitá, starostové mají problémy s tím, aby žádali. Ten program není nový, stačilo ho přehodnotit, zjednodušit podmínky čerpání. Starostové by stavěli, ale pro řadu z nich je to velmi komplikované.

Jednoduchý recept z praxe v rámci jižních Čech, jihočeské koalice. A tady je třeba říct, že tam sedí i ODS, a to řešení jsme našli společně. Rozhodli jsme se, že obcím a městům uhradíme projektovou dokumentaci na výstavbu obecních bytů - pro obce do 3 000 80 % projektové dokumentace, pro obce do 5 000 60 % projektové dokumentace. Samozřejmě je to vázáno na to, aby ty obce potom v horizontu pěti let postavily a zkolaudovaly. Jednoduché, konkrétní kroky, které musíme dělat, abychom tuto situaci řešili. Je pravda, skupina lidí nebude bohužel respektovat pravidla, a některé nezastaví ani ten trest, který přijde. Ale věřte mi, že je řada lidí, která to řešení chce a je připravena ho řešit.

A já se ptám, co MPSV udělalo pro to, aby posílilo terénní sociální práci? Řada lidí, předtím jsme se bavili o resocializaci, řada těch rodin - není co resocializovat, tam nejsou ani pracovní návyky. Je to spousta mravenčí práce, dny, měsíce, aby u této skupiny lidí především vzdělání dostalo svoji hodnotu, aby byli motivováni, aby obce k tomu přistupovaly aktivně v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Tu situaci nevyřeší ani trest a nevyřeší to ani byty zadarmo. Bez toho, že tento stát neposílí individuální práci s těmi rodinami, tak se to nezmění.

Tady selhává MPSV, tady selhává tato vláda. Každopádně my jsme zodpovědní za to, abychom těm lidem, jestliže změnu chtějí, pomohli, abychom měli dostatek lidí v terénu, aby si nezvykli na to, že ten marasmus a špeluňka je doživotní řešení. Naše zodpovědnost je za to, aby ti, kteří chtějí změnu, měli šanci na tu změnu, abychom jim ji poskytli, ale na rovinu současně říkám, že naší povinností je současně chránit ty, kteří se snaží, pracují a plní si své povinnosti, aby nebyli vystaveni pocitu bezmoci, který mnohdy v praxi zažívají.

A jedno kouzlo na závěr. Výstavba a podpora výstavby obecních bytů s nízkým nájmem nepotřebuje zákon. My jsme nepotřebovali žádný zákon, tady to byla pouze otázka vůle dohodnout se mezi sociální demokracií a hnutím ANO. Stačilo nastavit jednoduchá pravidla, vyčlenit na to peníze a starostové by si s tím poradili. Ten, kdo by chtěl stavět, tak by si byty postavil.

Jsem přesvědčen, že stejně tak jako nedokončená a vůbec nerealizovaná důchodová reforma, stejně tak jako neřešení bytové otázky a sociálních problémů vyloučených lokalit, je jasný důkaz neschopnosti této vlády vidět v reálu celý problém tak, jak je. A představa, že se tato záležitost vyřeší ve dvou letech nebo v jednom volebním období, je zcela lichá. Ten problém se zde táhne desetiletí, a jestli budeme chtít změnu, bude nás to stát peníze a bude to trvat mnoho volebních období, aby se ten stav napravil. Ale chce to dlouhodobou koncepční a systematickou práci a to, co vám jako bývalý místostarosta říkám, že pocit, že vám někdo opakovaně ruší veřejný pořádek, dělá vám problém na městě a prodavačky v Jednotě vám říkají, že mají problém ráno, když otevírají krám, protože tam lidi přijdou hned po ránu pro pivo a nadávají jim za to, že není chlazené, a nikdo je nevidí chodit do práce, tak tohle se u nás v rámci jižních Čech těžko vysvětluje.

Takže jestli chceme celou situaci změnit, chce to několik opatření - masivně podpořit výstavbu obecních bytů, a za KDU-ČSL říkám, že to chce aspoň 50 000 bytů ročně, systematickou terénní sociální práci, aktivní politiku zaměstnanosti a tam, kde to nefunguje, v tom případě musí nastat trest. A z tohoto důvodu návrh z dílny ODS podporuji, protože jsem přesvědčen, že u jisté skupiny obyvatel musíme postupovat tímto způsobem, protože tam, kde nefunguje domluva a motivace, musí následovat pravidla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Bartoškovi. Musí si ujasnit uvnitř klubu, jestli tedy bude podpora vrácení do druhého čtení, jak navrhuje jeho stranický kolega, ale to je věc, která sem momentálně nepatří, to uděláme na konci druhého čtení. Já bych rád pokročil, ale kolega Foldyna musí ještě počkat, protože je tady přihlášena faktická poznámka Patrika Nachera a Lubomíra Volného. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já jsem tedy hovořit nechtěl (smích v sále), to je pravda, ani jsem se nenarodil v nějaké takové podobné lokalitě, protože jsem se narodil 100 metrů od Václavského náměstí, ale musím reagovat na to, co tady zaznělo v této věci v oblasti exekucí, protože to je neuvěřitelný mýtus, nepravda, já bych skoro řekl lež. Tady kolegové Navrkal a Čižinský říkali, že exekuce se nepovedly, a vlastně nám tady vytvářejí pohádku, že když má někdo z této lokality pět exekucí u pěti exekutorů, tak nesplácí, ale kdyby měl pět exekucí u jednoho exekutora, tak by zázračně splácel a všechno by fungovalo. Jako to si děláte z těch lidí srandu? Jako co to tady říkáte? Ale i kdybych s tímhle souhlasil - jako že to je hloupost, to je hloupost týdne - tak přece návrh teritoriality je směrem do budoucna, takže on by ani tohle nevyřešil. Kdo má dnes pět exekucí a pět exekutorů, tak by je měl i do budoucna, a teprve ta případná šestá by šla podle místní příslušnosti. Počet exekutorů by se pro stávající dlužníky vůbec nezměnil. Takže vy tady prostě vytváříte chiméry, pohádky, že za všechno zase může někdo jiný, v tomhle případě exekuce.

Já jsem hrozně rád, že je obecná shoda na tom, že jsme tady udělali revoluční změny, které tady nebyly za posledních 20 let, a že těm lidem, kteří jsou zodpovědní dlužníci, to pomůže. Těm, co v tom záměrně bruslí, tak těm to nepomůže, ale to ani nebylo cílem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, ale vyvolal jste další faktické poznámky. Nyní faktická poznámka Lubomíra Volného, poté Mikuláš Ferjenčík a Jan Čižinský. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Mně se tady dneska stalo něco, co jsem nečekal, že by se ještě do konce volebního období mohlo stát. Já bych chtěl poděkovat, prostřednictvím pana předsedajícího, kolegovi Bartoškovi, že chápe moji situaci a že lituje, že cena mých nemovitostí klesla o nějakých 50 % a jsou naprosto neprodejné v porovnání s částkami, které jsem za ně zaplatil, i díky činnosti zastupitelů KDU-ČSL, ČSSD, ODS na Moravské Ostravě, kteří tam umožnili v luxusní vilové čtvrti vzniknout bohužel ghettu nepřizpůsobivých občanů, které tam město po dohodě se zastupiteli na Moravské Ostravě posváželo z celé Ostravy, a ze čtvrti, která byla výstavná, kde bydlely špičky zaměstnanců Českých drah, kde jsou nádherné vily a je tam nádherně, je to připojeno na dálnici, do centra máte kousek, všechno, prostě dokonalá strategická pozice, tak tam i vaši zastupitelé vyrobili ghetto. Takže děkuji vám za to, že chápete moji těžkou situaci.

Druhá věc je, že bych se chtěl pana Bartoška prostřednictvím pana předsedajícího i prostřednictvím (směje se) jeho kolegů, všech, zeptat, proč tedy v rámci své strany šikanují jediného člověka, který přišel s jediným možným řešením, kdy bez ohledu na sex, náboženství, pohlaví, gender, barvu kůže krásně vyčistil centrum města Vsetín od nepřizpůsobivých, prostě nebavme se o nějaké barvě kůže nebo národnosti, vyčistil to od těch lidí, kteří tam otravovali všechny ostatní, a vy místo toho, abyste se ho zastali a ukázali, že přesně takhle půjde lidovecká politika, tak jste si ho v rámci strany odstřelili a udělali jste z něho takový odstrašující příklad. Takže vivat Čunek -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil váš čas k faktické poznámce, pane poslanče. Nyní faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka a připraví se rekordman faktických poznámek, kolega Čižinský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl reagovat jenom na kolegu Nachera a jeho poznámku k exekucím. Za prvé je bez debat, že se včera podařilo schválit nějaký posun správným směrem, z našeho pohledu bohužel ne dost velký. Každopádně kolega Čižinský, pokud se nemýlím, hovořil o tom, že když se zavedl systém exekucí v době za premiéra Zemana a následně za ministra Němce, kde tehdy byla ta atmosféra, že je potřeba rychle něco udělat, a zavedl se systém, který skončil naprosto katastrofálně. Byl to příklad nedomyšlené legislativy, která měla pak velmi negativní následky. Rozhodně se to netýkalo včerejší debaty, pokud se nemýlím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Faktická poznámka kolegy Čižinského, připraven je kolega Foldyna s řádnou přihláškou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Čižinský: Díky. Já jsem tady neustále jako vyvoláván, proto se hlásím. Já bych zareagoval na pana poslance Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího. To je nějaká strategie, vymyslet si něco, podobně jako kolegové mi vkládali do úst, že si třeba nevážím nějakých kolegů starostů, nějaká taktika.

Já jsem mluvil o tom - vždyť přece jsme v podvýboru pro exekuce a ten systém řešíme - já jsem tady přece ani vteřinu nemluvil o tom, že se něco změní do minula. Dokonce ve středu, když jsme tady schvalovali tu úpravu, tak jsem právě upozorňoval na to, že teritorialita by platila do budoucna. To znamená, nerozumím tomu, proč jsem tady podezírán, že jsem hovořil o budoucnosti a o tom, že se budou slučovat exekuce z pěti do jednoho, u pěti exekutorů do jednoho exekutora. Mluvil jsem o tom, že situace byla podobná skutečně za premiéra Zemana a za pana ministra Němce, kdy komplexní problém se měl řešit a chtěl se řešit jednoduše, a výsledkem byly exekuce, které skutečně do nejhorší situace nakonec dostávají stát a daňové poplatníky, protože nás jako stát přišly skutečně velmi draho, protože tři čtvrtě milionu lidí dostaly mimo systém placení daní, do černé nebo do šedé zóny. A bavil jsem se o tom, že atmosféra je v tuto chvíli tady bohužel podobná.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Bartošek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím, k panu místopředsedovi Filipovi, já bych ho požádal, aby příště pouze řídil schůzi a nekomentoval, kdo jakým způsobem bude v rámci klubů hlasovat. A pouze pro vaši informaci, kolega Jan Čižinský není členem KDU-ČSL. Tak to pro pořádek. My se s tím vypořádáme, to věřte, a my jako klub KDU-ČSL máme a víme, jakým způsobem budeme hlasovat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Petr Dolínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího, k panu předsedovi Bartoškovi. Chápu, že to vyvolalo potřebu říct jednotlivé nástroje a semlít tady de facto páté přes deváté, což je správně, chápu, že je to nějaký postoj, já to respektuji. Jenom jedna nepřesnost tam byla: vy jste řekl, že paní ministryně nepředložila návrh řešení důchodové reformy. Paní ministryně ho má, takže prosím, když už tady chcete dehonestovat všechny, jak tady nesedí ministři, to se shodneme, ani jeden tady dnes není přítomen, tak paní ministryně to předložila, paní ministryně to vypracovala, její expertní tým svoji práci odpracoval a myslím si, že nástroje, které sociální demokracie navrhla, jsou nástroje, které jsou pro budoucnost akceptovatelné a řeší daný problém. A mrzí mě, že u takto technického bodu, s kterým hluboce nesouhlasím, do toho vnášíte politikum, které tam vůbec nepatří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Bartošek bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, k panu poslanci Dolínkovi, vaším prostřednictvím, očividně se chováte jako gentleman a vaši ministryni hájíte, přestože ona sedí venku a mohla by reagovat sama. Přišlo by mi logičtější, kdyby se účastnila jednání, protože se to týká jejího resortu, ona by se jistě ráda k tomu vyjádřila a svoji úžasnou a skvělou důchodovou reformu by nám tady určitě ráda obhájila, včetně toho, že by nám tady asi dokázala obhájit i to, že ve státním rozpočtu poklesly peníze na výstavbu obecních bytů v rámci fondu rozvoje bydlení a další úspěšné kroky této vlády. Čímž pouze říkám, že jestliže tato vláda anebo kdokoliv chce řešit celou situaci, není to pouze o trestu, je to i o motivaci a nabídnutí řešení. To bylo předmětem mého vystoupení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktické poznámky další nejsou, takže se vracíme k těm, co jsou přihlášeni do obecné rozpravy. Přednost mají přihlášky elektronické. Na řadě je pan poslanec Jaroslav Foldyna, po něm pan poslanec Petr Beitl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Já vlastně už ani nevím, jestli je to vystoupení, nebo jestli si přicházím ulevit, protože jsem poslouchal tu diskusi a vlastně vycházím z reality života lidí v Ústeckém kraji. Heleďte, kdyby byla, přátelé, ta naše politika sociální tak dobrá, tak by se počet lidí ve vyloučených lokalitách nezvyšoval, nezvyšoval by se počet vyloučených lokalit, ale opak je pravdou. Ti nepřizpůsobiví se přizpůsobili tomu vlídnému humanistickému přístupu, který se tady předvádí, to znamená, rozdávají se peníze lidí, kteří chodí do práce, těm, co do práce nechodí. Jim se to šíleně líbí, takže stále se zvětšujou počty a rozšiřujou ulice a zoufalí starostové to řeší opatřením o bezdoplatkové zóně. Teď je to třeba Česká Lípa, paní starostka Vojtilová (Volfová) musí řešit situaci v České Lípě, a vyhlašujou několik ulic. A já chci, ať to vyhlásí všichni, protože ta politika, kterou tady reprezentuje - a Petře, promiňte, že mluvím bez toho, že jsem řekl předsedajícímu - není přece možné se takhle k té věci stavět. My vlastně 800 000 lidí v Ústeckém kraji odepisujeme. Přijedete do našeho kraje a řeknete: to je krásnej Děčín. Přijďte v pět hodin večer, přijďte v sedm hodin večer do Děčína IV, projděte se tam, co je tam krásnýho. Tam běhaj děti, že ani za Husáka tam neběhalo tolik dětí! Víte, co mají společného? Že se o ně nikdo nestará. Vůbec nikdo. Ony se narodily jenom proto, aby jejich rodiče čerpali dávky. A rodiče tam pochodujou s dalším miminkem a paní už má bříško a jsou připraveni. Kdy se to zastaví? Ta druhá skupina lidí je totálně naštvaná.

Takže kdo tady vytváří to napětí v té společnosti? No přece my. Ti Romové sem nechodí odhlasovávat ty zákony, to děláme my jak tupci. My rozdáváme peníze pracujících lidí těm, co nepracují! Víte, kolik vzrostlo těch smažek, těch lidí, kteří žijí na pervitinu v těch ulicích - Divišova a já nevím, jak se všechny jmenujou, Purkyňova, a všechno, jak se tam schází, kolik je tam poházenejch stříkaček? A taky žijou jenom z toho, že prostě nemakaj, občas něco vykradou, auto, aby měli na ten pervitin. To je realita Ústeckého kraje, 820 000 lidí žije v tomto kraji, přicházejí o cenu svých nemovitostí. Protože u nás klesá ta cena. Takže když chcete vyčistit sídliště, třeba v Mladé Boleslavi, kde jsou lukrativní byty, no tak se domluvíte s nějakou agenturou, která vám zajistí byty ve Šluknovském výběžku. Starostové Jiříkova, Šluknova, Varnsdorfu, Rumburku - zeptejte se jich, v jakých žijou problémech! A co ti obyčejní lidé, kteří platí ze svých peněz naši činnost, to znamená tento parlament, co platí ty dávky těch nepřizpůsobivých? (Hovoří velmi emotivně, naléhavě.)

Zeptejte se těch slušných kluků, těch cigánů, s kterýma já chodím do hospody. Nevím, kolikrát tady ty humanisti, co tady breptaj o těch věcech, chodí do hospody. Já sedím s tím cigánem, který zaměstnává 100 lidí, a říká mi: Ty vole, Jardo, já se stydím. Když vidí to, co tam vyvádějí v Teplicích, jak tam řvou na ty policajty, a ten policajt musí stát jak blbec, protože neví, kterej idiot ho natáčí na telefon, aby mu zítra nedali přes prsty! Tu situaci nenávisti v tý společnosti, tu máme na svědomí my, že nechceme realisticky přistoupit k řešení těchto problémů.

Ano, tento zákon je strašně důležitý. Ano, je docela nedokonalý. Je tam celá řada nedokonalostí, pojďme pracovat dál. Ale pojďme ho nejdřív schválit, aby aspoň nějakou část naděje těm starostům a lidem v těch krajích, kde s tím musí žít, na severní Moravě, v Ústeckém kraji, abychom jim nějakou dali. Ale přestaňme tady vytvářet dojem toho, že se tady někomu chce ubližovat. To není pravda. My jsme jim už ublížili tím, že jsme vytvořili tenhle systém, ve kterém jsme degenerovali hodnoty. Ta děcka chodí do školy a říkají: Já půjdu na sociálku. Ony si myslí, že peníze jsou podložené jen v bance a na sociálce, a nic jiného, žádná práce. Za to nese odpovědnost politická reprezentace, majorita, my, co tady sedíme! Pojďme to změnit! Pojďme to ještě přitvrdit, protože oni jsou přizpůsobiví, oni vědí, že když je to horký, že už si na to nikdy nesáhnou. Oni vědí, že jestliže dostane přes prsty, že musí to dítě poslat do školy, že nemůže řvát. Tuhle jsem ve 4.20 hodin ráno vylezl z okna a myslel jsem, že omdlím. Přijel tam frajer k baru a pustil na plná kola - já myslel, že přijela Matějská. A nikdo to neřeší, protože ti policajti dělají radši, že to nevidí.

Musí se to řešit! Žádná humanita. Tenhle přístup, na tomhle se prostě rodí nenávist, a já nechci, abychom byli v nenávisti. Ti kluci v těch žlutejch vestách, když choděj v neděli a říkaj mi: Dobrý den, pane Foldyna, vidíte, my tady makáme, a přesto když sháním byt a zavolám, že se jmenuju tak, tak mi řeknou, že byt nemá. A jsou to slušní. Za to neseme odpovědnost my.

Tento zákon pomůže narovnat ty vztahy. A pojďme ještě hledat další kroky a další zákony, abychom to srovnali. Díky. To byla moje poznámka. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou reagovat někteří poslanci faktickými poznámkami. Nejprve pan poslanec František Navrkal, poté pan poslanec Petr Dolínek.

Ještě vás seznámím s omluvami. Paní poslankyně Ivana Nevludová od 11 hodin do konce jednání z osobních důvodů, pan ministr Vojtěch Adam od 11 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom, vaším prostřednictvím, krátce zareagovat na kolegu Foldynu. On tady vyprávěl, že Děčín někdy večer, už po 17. hodině nebo tak, není bezpečný. To si myslím, že je nesmysl. Samozřejmě tam máme nějaké problematické lokality, ale normálně večer přece v Děčíně teď v létě tam lidi sedí venku na zahrádkách, před restauracemi a tak podobně. To je úplně směšné, co tady vyprávíte.

Z toho, co vy tady říkáte, tak tady pomalu aby se nějací turisté, kteří třeba chtějí teď cestovat po České republice, prohlédnout si Českou republiku, třeba zajet k nám podívat se do Českosaského Švýcarska nebo tak, že se musí bát, aby tam večer je někdo snad nezavraždil, nebo já nevím. Já tomu fakt nerozumím, co tady vyprávíte, úplně tady vytváříte nějakou virtuální realitu. Já tomu opravdu - fakt je to směšné, to, co tady předvádí SPD, ANO a tady další. Neuvěřitelný, neuvěřitelný.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Petr Dolínek, poté paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím, máte slovo. (Poslanci se před řečnickým pultem dohadují.) Prosím o klid. Bavme se odpovídajícím způsobem a umožněme dalším řečníkům, aby vystoupili. Na řadě je pan poslanec Petr Dolínek.

 

Poslanec Petr Dolínek: Já bych chtěl kolegu Foldynu - a on mě zná - ubezpečit, že, prostřednictvím pana předsedajícího, že já potkávám někdy Romy v Josefově, ve Větříně a jinde. Schválně jmenuji lokality, které nejsou tak exponované, ta města nedostávají žádné zářné dotace nebo městské části těch měst a mají tam tyhle problémy. Kdo jste byl v Josefově - nebo problémy - víte, jaká je tam takřka většinová populace, a myslím si, že jsou to slušní lidé ve finále. Tady souhlasím s kolegou Foldynou, že ve finále drtivá většina jsou slušní lidé, kteří chtějí nosit domů peníze na nájem, aby jejich děti vystudovaly školy a zkusily ten život třeba jinak, než jim se nemusel konkrétně povést.

Ano, je tam nějaká část, procenta, procento, pět, osm, deset, nemůžu říct, kolik, kteří bohužel to celé ničí. Ale já přece nemohu souhlasit, aby zde ve Sněmovně se přijímal zákon, u jehož zdůvodňování se říká, že je proti Romům. Proboha, to já tady jako budu hlasovat pro zákon - ne, vystupující, pan předkladatel - ale zdůvodňování zákona, jak ho slyším od některých zde, je, že je na jeden segment populace. Přece nemůžeme přijímat protiromské zákony v této Sněmovně. A takto to tady pan, můj předchůdce, co tady před chvíli mluvil, vlastně zdůvodnil.

Já vám můžu říct z Prahy o desítkách, stovkách rodin, kteří nemají s romskou populací nic společného a je to soužití často daleko těžší. Přesto nepodpořím takový zákon, protože ten zákon je totálně proti demokracii ve společnosti a je totálně proti tomu, aby si někdo mohl být jist svými právy. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Podívejte se na Listinu práv a svobod a podívejte se na to, co chcete schválit.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová, připraví se paní poslankyně Hyťhová. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych možná doporučila některým kolegům a pražským poslancům, aby opravdu už konečně přestali koukat na celou Českou republiku očima Prahy, protože Praha není Česká republika, a konečně se jeli podívat, jak žije zbytek republiky, aby viděli tu realitu a přestali tady nějak snít o tom, jaká je situace podle Prahy, protože podle Prahy se v České republice nežije. To je jedna věc.

A ta druhá - mě opravdu velice mrzí, že se tady pak zaměřuje - nebo se zvláštně vkládá do úst některým kolegům - to, že se tady bavíme o Romech. My se tady nebavíme o Romech, my se tady bavíme o lidech, kteří prostě žijí tak, jak se nemá. Proto tady chceme řešit tou novelou, aby určitá skupina lidí dodržovala ta pravidla, která běžně - myslím si, že odmala se to učí každé dítě ve slušné rodině - že se mají dodržovat, a vedou je k tomu. To bohužel určitá skupina lidí nezná, protože je to nikdo neučí a protože už tady vyrůstá asi čtvrtá generace, která ani neví, co to je ráno vstávat a jít pracovat. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Tereza Hyťhová, připraví se pan poslanec Marian Bojko, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěla reagovat na pana poslance z Pirátů Navrkala. Asi někam odešel, nevím, asi si šel zjišťovat, jak to skutečně je. Já bych chtěla na něj reagovat, protože on říkal, že tady šíříme nějaké nesmysly, že v Děčíně sedí lidé na lavičkách, v restauracích a že se tam nic takového neděje. Tak to není jenom v Děčíně, za prvé. Je to v Ústí nad Labem, je to v Teplicích, v Krupce a dalších městech. Mluvím o těch, které jsou mi nejblíž.

Ale vážený pane poslanče Piráte, vy opravdu žijete v nějakém jiném světě, ale rozhodně ne v tom reálném. Přestaňte nám tady říkat takovéhle nesmysly. Byl jste vůbec někdy se tam podívat? Nemyslím jenom někde na kafe. Byl jste tam, žil jste tam, žili jste tam? Mluvím k Pirátům. Jestli tohleto vy nevidíte, tak já vás upozorňuji, že to občané vidí. A nemyslím jenom tady kolegy poslance, kteří mají stejný názor jako já. Viděli jste to, co se tam děje, jak zasahuje policie, ten nepořádek, zničené domy? Viděli jste tu kriminalitu tam? Ti lidé nečekají na to, až jim nabídnete práci, ti lidé nechtějí pracovat, ne že nemůžou. Vy to pořád nedokážete pochopit. Podívejte se na to očima reálného člověka a občana, který na tyto lidi vydělává svými daněmi. Vy pořád žijete v nějakém svém světě. Ale váš svět není reálný. Tohle je reálný svět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím, abychom na sebe nepokřikovali, a současně připomínám, že je potřeba oslovovat kolegyně a kolegy, poslankyně a poslance, prostřednictvím předsedajícího. Na řadě je pan poslanec Marian Bojko, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Nejdřív budu reagovat, vaším prostřednictvím, na pana Chvojku, který tady tak hřímal, že to je nějaký protiromský zákon. Žádný protiromský zákon není. Je to o tom, jak - (Je upozorněn poslanci, že se nejedná o poslance Chvojku, ale Dolínka.). Pardon, pane Dolínku, omlouvám se. To je prostě proti nepřizpůsobivým, jak z té situace vybřednout nebo jak těm normálním lidem pomoci. Protože ne jenom Romové, ale já znám spoustu takových, kteří léta nechodí do práce, dvacet let nebyli v práci. Jsou bílí, nemuseli chodit do práce a berou nějaké podpory. Ale za to, že se tady rozdávají takové obrovské podpory, můžete hlavně vy, socanské vlády. Vy jste to tady zavedli a teď z toho nemůžeme vybřednout.

Co se týče tady pana Navrkala, prostřednictvím pana předsedajícího, já říkám, že už by konečně měl tady někdo dát novelu zákona, aby do Poslanecké sněmovny byli voleni lidé alespoň od 35 let, kteří něco v životě dokázali, jsou schopni uživit své rodiny a něco za nimi je, nějaká práce. Protože poslouchat vás, pane Navrkale - nejdřív za mnou seděl Peksa, a teď jste to vy. Já mám nejrozkývanější lavici tady ve Sněmovně, protože se držím, abych se neotočil náhodou s nějakou větší silou.

Říkám to jednoznačně. Máme pomoct občanům a zamezit... Piráti by jim nejradši přidali ještě, že my jim chceme ubrat, oni by jim nejradši přidali, protože to není z jejich peněz. Ale prvně něco v životě dokažte, vychovejte děti v těchto podmínkách, kde se nedá žít. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím o dezinfekci. Vidím, že tady paní je připravena, tak uděláme krátkou přestávku. (Probíhá dezinfekce řečnického pultu a mikrofonu.) Budeme potom pokračovat faktickými poznámkami. Přihlášeni jsou páni poslanci Ferjenčík, Kopřiva, Černohorský, v tomto pořadí. Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Za prvé bych chtěl reagovat na pana Bojka. Myslím si, že tady vyhrožování fyzickým násilím skutečně není na místě. A tady nepřímo říkat, že máte chuť mu jednu natáhnout, to fakt není adekvátní jednání této Sněmovny. Takhle přesně váš projev zapůsobil a prosím trochu o uklidnění emocí.

Co se týče paní Hyťhové, kolega Navrkal je z Děčína, takže ví, o čem hovoří, a jenom chtěl, aby toto jednání Sněmovny nevedlo k tomu, že se lidi, turisté, budou bát přijet do Děčína. (Poslanec Foldyna má poznámku z lavice mimo mikrofon.) Klidně pojedu za panem Foldynou do Děčína, jenom poprosím, ať na mě hovoří přes mikrofon.

A poslední poznámka k paní Aulické Jírovcové. Naprosto souhlasím s tím, že problém vyloučených lokalit je vážný problém této země. Vyčítám této vládě velmi, že se na to vykašlala a neudělala nic pro reálné řešení toho problému, takže chápu, zoufalí poslanci z pohraničních oblastí a oblastí, které jsou zasaženy tímto problémem, to pak řeší poslaneckými návrhy. Nicméně - a to je to, co vyčítám tomuto návrhu - mám vážné pochybnosti o tom, že tento zákon povede k tomu, že lidé, kteří 20 let nepracovali, začnou pracovat. Rozhodně tam nevidím tu mechaniku, že by to tento zákon zavedl. Tady se prostě prodává falešná naděje, že se tím vyřeší problém ve vyloučených lokalitách. Podle mého názoru se nevyřeší, naopak hrozí, že se zhorší. Vyhodnotíme to za pár let, jak to dopadlo, ale já mám prostě vážné pochybnosti, že to nepomůže, a snažím se, aby ta debata byla věcná, o tom, jaké mechanismy pomůžou a zlepší situaci obou těch skupin, jak v těch vyloučených lokalitách, tak v těch, co žijí v blízkém okolí nebo jsou v těch lokalitách a nejsou sociálně slabí. A je potřeba (Předsedající: Čas, pane poslanče.) tu situaci řešit, s tím naprosto souhlasím, ale správně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec František Kopřiva, připraví se pan poslanec Černohorský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl přimluvit za to, abychom se vrátili zase trochu do věcné roviny, byť potrefená husa se často ozve a nechápu, proč teď tady předkladatelé, obhájci toho zákona, horují za to, že to rozhodně není rasistická předloha, ale já bych tohleto ponechal na nějakou jinou diskusi. Stejně tak zase trumfování se tady, kdo odkud pochází, kde bydlí, jaké má osobní zkušenosti. To je podle mě mimo. V poslaneckém slibu je, že poslanec má hájit zájmy všeho lidu, takže ne svého regionu nebo to, co slíbil třeba svým starostům řešit, a tak dále. Já chápu, že to je v těch městech problém, nicméně stejně jako můj předřečník úplně nechápu, proč by teď, na základě toho, že se tady schválí tenhle zákon, si ti lidé měli najednou vzpomenout, že už budou dodržovat ty zákony a vyhlášky, že budou bezproblémoví. To si úplně nemyslím, že by byl důsledek. Myslím, že těm lidem, kterých se má tento zákon týkat podle předkladatelů, je to celkem šumák, co tady schválíme, a budou v tom prostě pokračovat.

A ještě bych se chtěl vrátit - a pojďme to tedy přenést do té věcné roviny - k tomu, že zákon se prý, jak jsme slyšeli, netýká jenom nějaké jedné skupiny, třeba etnické nebo tak. Myslím, že bychom tady skutečně měli schvalovat zákony z pohledu většinové společnosti, a právě pro většinovou společnost pro tenhle stát podle různých studií je přínosnější naopak prevence, protože je levnější a spíše vyřeší ty problémy, byť je to běh na dlouhou trať, než represe, která je dražší, často bezzubá, je to spíš takový symbol. Někteří předkladatelé to tady sami tvrdí, že jde spíš o nějaké gesto než o reálnou snahu vyřešit příčinu problému. Takže chci, abychom se opět na to podívali optikou teď... (Předsedající: Čas, pane poslanče, vypršel.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Lukáš Černohorský, poté pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já bych, prostřednictvím vaším, zareagoval na pana poslance Bojka. On tady vždycky chrlí hromady čísel, kolik ti lidé mohou brát na sociálních dávkách a dalších věcech. Tak abychom si řekli jasně, kolik to zhruba vychází. Dávky hmotné nouze, o kterých je tady řeč, to jsou tedy peníze pro rodiny, které jsou finančně na dně, oni už nemůžou nic mít. Jedná se o ty rodiny, které jsou v největších problémech, často mají případně exekuce. Dávky v hmotné nouzi jsou jediným příjmem, který jim zůstává, s tím, že podle stávajících pravidel je to jediný příjem, který doposud nepodléhá případným exekucím, o kterých jsme se tady bavili předtím s panem poslancem.

A teď, o kolik jde tedy peněz. Například částka živobytí se odvíjí od částek životního minima, která činí - a teď prosím, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, poslouchejte: 3 860 korun na měsíc u samostatně žijícího jedince, 3 550 u prvního dospělého, případně 3 200 korun u druhého dospělého v domácnosti. V případě, že je to dítě, jsou částky ještě nižší. Jedná se o peníze, z nichž tedy kromě jídla, nějakých hygienických potřeb a tak dále či oděvů lidé hradí případně i bydlení, pokud nedosáhnou na nedoplatek na bydlení kvůli vyhlášení případných bezdoplatkových zón, což se týká například Karviné. Pokud si pamatuji, odtamtud pocházíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Lubomír Volný, poté paní poslankyně Fialová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Já jsem se teď sem přišel hlavně zastat pana kolegy Bojka, protože ten rozhodně Pirátům nevyhrožoval. On jenom oznamoval tady údržbě Poslanecké sněmovny, že bude za chvilku muset zřejmě spravit náš stoleček, protože ty výkony, které předvádějí pirátští poslanci za námi, jsou opravdu někdy tak stresující, že ta lavice nemusí jeho záchranářský stisk opravdu vydržet, zvlášť v okamžiku, kdy se za námi ozývá smích na úrovni - a to já můžu profesionálně zhodnotit - žáků čtvrté, páté, maximálně tak šesté třídy.

No a k té debatě, jestli to je, nebo není rasistický zákon. To tady přinesl kolega z ČSSD, protože o tom do té doby nikdo nemluvil, takže předhazovat to ostatním, že to chtějí teď řešit rasisticky, je nesmysl. To je přesně ten důvod - já o tom budu mluvit potom trošičku obšírněji, takže se připravte, že to moje vystoupení nebude úplně krátké - to je přesně ten důvod, proč v Anglii znásilnili desetitisíce anglických dívek. Po dekády je znásilňovali příslušníci muslimské komunity a policisté měli strach to vyšetřovat, anglická policie se omluvila, měli strach to vyšetřovat kvůli lidem, jako jsou tady Piráti, kteří je obviňovali z rasismu. Proto se to dekády nevyšetřovalo a desetitisíce anglických dívek byly brutálně znásilňovány po dekády a policisté to strkali pod koberec. A je to důvod, proč umřela strašná spousta lidí při tom předposledním teroristickém útoku v Anglii. Opět ochrankář, který si všiml podezřelého muslima, který s sebou nesl batoh a byl tomu člověku podezřelý, že by to mohl být teoreticky muslimský terorista, kterým on byl, tak ten ochrankář nezasáhl, protože se bál kvůli lidem, jako jste vy, obvinění z rasismu. Takže pojďme si říct, že existuje jedna jediná barva lidí, je to barva jejich aury, tečka, a přestaňte se zastávat někoho (Předsedající: Čas.) jenom proto, že má jinou barvu kůže.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tak ještě prosím úprava, aby paní poslankyně počkala... Nebo vám to nevadí, dobře. Paní poslankyně Eva Fialová půjde s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Já už jsem myslela, že vystupovat nebudu, ale musím zareagovat na kolegy Piráty. A teď nebudu konkrétní. Prevence je dobrá, já s ní souhlasím, ale bohužel nám trošku selhává. Já jsem hodně liberální člověk i v přístupu k životu, ale pokud něco chci od státu, aby mi pomohl z těch největších problémů v životě, a chci od něj peníze, tak taky budu předpokládat, že budu dodržovat nějaká pravidla. A tento zákon ta pravidla nastavuje a říká - dodržujte je a nic se vám nestane.

Z mého pohledu, když budu fakt tolerantní a říkat, tak dobře, žijte si, jak chcete, tak nechtějte pak nic od státu. Ale tohle, tady se bavíme o skupině lidí, kde prevence naprosto selhala. A pokud nefunguje prevence, tak musí přijít i restrikce, která... já se omlouvám... (Odmlka v reakci na situaci, kdy jedna poslankyně v sále upadla.) Bohužel, prevence u těchto lidí nezabírá. Tak by mě zajímalo, jakým způsobem by se dala řešit u těchto lidí. A když nezabírá prevence, musí přijít restrikce, která je tady nastavena. A já moc prosím za Ústecký kraj, pojďme pustit tento zákon, pojďme ho schválit. A znovu se tu budu opakovat. V případě, že budou lidé, kteří chtějí od státu peníze, dodržovat pravidla a budou je dodržovat, tak v životě tenhle zákon nebude použit. (Předsedající: Čas.) To tu furt opakujeme dokola.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Pastuchová je na řadě s faktickou poznámkou a potom pan poslanec Marian Bojko. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Moc děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jako zpravodajka tohoto tisku vím, že máme demokracii, každý může mluvit, jak dlouho chce. Ale navážu... nebo využiji slova Pirátské strany, kdy říkají, že bychom tady měli schvalovat zákony pro 90 % lidí, a ne pro těch 10 %, kterých se třeba tohle týká. Tak to pojďme udělat. Máme před sebou další zákony, jak vy říkáte, pro těch 90 % lidí. A mně přijde už z minulé schůze, je to můj názor, kdy jste obstruovali tohle, aby se to nedostalo k hlasování, tak to samé předvádíte dnes. Pojďme, vašimi slovy, tento zákon rozhodnout hlasováním a pojďme dál schvalovat zákony, jak vy říkáte, pro těch 90 % slušných lidí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Marian Bojko, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Faktické poznámky pokračují. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo. Chtěl bych jenom, vaším prostřednictvím, ke kolegovi z Pirátské strany Lukáši Černohorskému, který mi připadá, že je v tom hodně naivní. Já jsem se nenarodil v Moravskoslezském kraji, ale v Olomouckém, ale žiju 50 let na severní Moravě v Karviné. A byl jsem jenom přes ulici, my jsme tomu říkali Bronx, hlavní cesta byla Stínadla. A to jste v noci viděli, jak ze Stínadel šly roje lidí. A nebyli to jenom Romové. Prostě banda nepřizpůsobivých, která to sídliště tak vybydlela, že pak šlo k zemi 14 domů. Karviná měla 80 000 obyvatel v osmdesátých letech, teď máme s bídou 50 000. Ale o tom jsem hovořit nechtěl.

Mně jde o ty dávky, jak on říkal, na kolik oni můžou dosáhnout. Můj syn dělá terénního pracovníka v sociální péči a on vám řekne: v rodině žije deset lidí, mají pět šest dětí, z toho mají minimálně dvě postižené, dementní, protože spí každý s každým, patnáctiletá holka porodí dítě, napíše se to na dědečka, dítě má do 26 let sirotčí důchod, na dementní dítě berou taky 20 000. A v téhle rodině nasbírají běžně - v jedné rodině - 70 000 až 80 000 na tady těch příspěvcích, nemluvě o tom, že některé dítě si nechá babička adoptovat, matka je ve vězení, babička adoptuje děti, zase dostává další peníze. To jsou ty dávky, to jsou ty obrovské peníze, které utíkají v tom systému. A za tohle můžeme vděčit socanským vládám, protože tak se to nastavilo v té době. Tohle je třeba změnit.

A mě těžko může někdo nařknout z rasismu. Já jsem měl asistentku z Iráku, mám švagrovou cikánku, protože ona nenávidí slovo Rom. Neznám pracovitějšího člověka na světě, od 15 let, kdy přijela do České republiky ze Slovenska, tak makala ve fabrice, dneska je po dvou mozkových mrtvicích, bohužel upoutaná na vozík, protože fakt dřela a pracovala poctivě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je prostor opět pro dezinfekci. A potom vystoupí s faktickými poznámkami páni poslanci Ferjenčík, Kopřiva a Černohorský. (Probíhá dezinfekce řečnického pultu.) Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík je na řadě. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem reagovat na kolegyni Fialovou, která se ptala, co navrhujeme. Tak my navrhujeme především to, aby obce dostaly peníze na sociální práci podle toho, kolik mají lidí v hmotné nouzi, protože skutečně v situaci, kdy tam je obrovské přetížení úředníků, tak ta sociální práce se nedá dělat dobře. Takže já tady naprosto souhlasím, že tohle je problém, který je potřeba řešit. To je jedna věc.

A strašně bych si přál, abychom skutečně zkoumali jednotlivá navrhovaná opatření a byli jsme schopni aspoň odhadnout, jaký bude reálný efekt. My tady hovoříme o celé řadě problémů, kterými se ale tento zákon vůbec nezabývá, ten dělá několik konkrétních opatření. Ale potom se tady tváříme, jako že to vlastně řeší problém zneužívání dávek. Nicméně určitě se lidí, kteří mají desetitisícové příjmy, netýká problematika zabavování dávek v hmotné nouzi a podobně. Zkusme prosím věcně řešit, která opatření fungují, která ne, co můžeme udělat pro to, aby se dařilo víc lidí z vyloučených lokalit dostat do práce. Jak říkám, jeden z velkých problémů je, že vzhledem k exekucím, které často mají, se jim nevyplatí pracovat. A pojďme reálně řešit to, jak situaci zlepšit, a ne že tady řekneme: Hurá, aspoň něco jsme udělali, a přitom vůbec nevíme, jaké to bude mít dopady.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec František Kopřiva, faktická poznámka, poté pan poslanec Lukáš Černohorský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím bych chtěl ctěné kolegyni Fialové objasnit, jak jsem to myslel, asi jsem to neřekl úplně přesně. Vůbec nezpochybňuji to, že prevence mnohdy může selhávat a že ten problém asi nikdy nevyřeší na sto procent. Ale zpochybňuji to, že by snad schválení tohoto zákona mělo stoprocentně přispět k řešení té příčiny problému, který tvrdí, že řeší. A ve chvíli, kdy si připustíme, že ten problém asi nikdy stoprocentně nevyřešíme, minimálně v blízké budoucnosti, tak se ptám, jaké tedy budou náklady prevence a represe. Tady nám vychází prostě na základě studií, a to třeba i ze zahraničí, že represe je prostě nákladnější.

Takže já jako člověk, kterého se to bezprostředně nedotýká, co se třeba týče místa bydliště, tak já bych po státě chtěl, aby se jednak snažil vyřešit tu příčinu - o tom veďme diskusi, jestli je tedy účinnější represe, nebo prevence - ale také s vědomím toho, že se to nikdy nepodaří zcela vyřešit, se budu ptát jako občan na náklady. Já tady rozporuji zkrátka i tu složku řekněme celé společnosti, respektive státu, aby se tady kvůli nějakému siláckému gestu vůči nějaké skupině lidí nezvyšovaly zase náklady státu. Samozřejmě jestli to dlouhodobé řešení přinese represe, nebo prevence, to je další diskuse. Takže bych rád slyšel tohle vyčíslení i nákladů z pohledu toho, že když třeba přijde člověk o střechu nad hlavou, tak se zvyšují další náklady, třeba na zdravotní péči pro lidi bez domova, a to je prostě podle mě problém.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nevidím zde žádného reprezentanta vlády. Nepřeruším bezprostředně jednání, jenom vyzývám členy vlády, aby se někdo z nich dostavil a byl přítomen jednání Poslanecké sněmovny.

Na řadě je pan poslanec Černohorský s faktickou poznámkou.

Pan předseda Bartošek? (Upozorňuje na nepřítomnost ministrů.) Já jsem na to upozornil, dal bych minutu, dvě, ať se někdo dostaví. A pak když tak se s tím vyrovnáme, jak musíme, to znamená, přerušíme jednání. Paní ministryně už je tady, tak je to v pořádku.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Pokud ti lidé můžou pracovat, tak nechť pracují, s tím asi není problém. Můžeme tady mít zákon o sociálním zaměstnávání, v rámci kterého pracujete přímo s těmi lidmi, přivádíte je do práce, věnujete se jim a tak dále, ale, a jsem rád, že tady dorazila paní zpravodajka, prostřednictvím pana předsedajícího, já bych jí jenom odpověděl, proč my to tady všechno zdůrazňujeme. Jde totiž o to, že ve chvíli, kdy se potvrdí většina těch věcí, které tady říkáme, tak potom ať nečtu, jak se tady občas stává, vyjádření: No, my jsme to nevěděli.

V tuto chvíli jednoznačně upozorňujeme na nebezpečí, které to může způsobit. Podobně to bylo třeba u mnoha bezdoplatkových zón, v rámci kterých naši zastupitelé upozorňovali na to, co se stane, a teď spousta lidí je najednou překvapených, že tam musí sestěhovávat do té zóny spoustu lidí, samoživitelky, důchodce i případně nějaké problémové občany, protože je to jediné místo, kde ti lidé můžou přežít, protože nemají peníze na to, aby si dovolili bydlení z nějakých různých důvodů. Odpovídajícím způsobem upozorňujeme na nebezpečí u tohoto zákona tak, aby na ně mohlo být zareagováno, a každý poslanec, který zde v tuto chvíli je nebo který bude v průběhu toho hlasování, jednoznačně věděl, o čem hlasuje, a bere na sebe tu zodpovědnost, že když jeho hlasování způsobí tyto škody, tak se těm lidem bude on za to zodpovídat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Lipavský je na řadě s faktickou poznámkou.

Mezitím přečtu omluvy. Pan poslanec Jiří Bláha od 11.30 do 14 z rodinných důvodů, paní poslankyně Věra Kovářová od 11.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a z rodinných důvodů od 11.15 do konce jednání pan poslanec Jan Farský.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se v rámci své faktické poznámky chtěl, pane předsedající, vaším prostřednictvím, obrátit na pana poslance Bojka, aby nám nějakým způsobem dovysvětlil svůj příspěvek, protože všechno to, co tam popisoval, se asi děje. Možná bychom dokázali volit jiná slova pro popis těchto fenoménů, nicméně mě by opravdu upřímně zajímalo, jakým způsobem tento zákon tu situaci bude řešit, protože pan poslanec tam popisoval daleko širší fenomén - fenomén toho, že ty rodiny žijí z těch dávek, ale jaký to má vztah k tomu dodržování nebo nedodržování pravidel, o čemž se zde poměrně detailně a vyčerpávajícím způsobem hovoří. Tak pokud by vyslyšel tuto prosbu, tak budu velice rád. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Jan Čižinský, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Neměl jsem už moc v úmyslu vystupovat, ale skutečně mnou otřáslo líčení pana poslance Bojka, protože nevím, jestli to někdo další zaznamenal, ale tam došlo ke spojení slov dementní dítě, 20 000 a nepřizpůsobiví. Musím říct, že skutečně jsem tím velmi otřesen. Pokud se někomu narodí dítě s postižením, které evidentně je v tom nejvyšším stupni, a my jsme tady velmi správně navyšovali ten nejvyšší stupeň, pokud se někdo stará o dítě s postižením, čerpá na něj to, na co má ze zákona nárok, tak skutečně nepatří mezi nepřizpůsobivé. Takového člověka bychom si měli vážit, protože šetří státu dramatické prostředky, které by jinak člen rodiny s postižením stál, kdyby se o něj ten člen rodiny nestaral. Skutečně si myslím, že je dramatické, pokud někdo v projevu použije takovéto výrazy, a ještě to prováže s nepřizpůsobivostí. Lidé, kteří se starají o členy rodiny s postižením, o děti s postižením, si zaslouží hlubokou, hlubokou úctu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Olga Richterová, připraví se pan poslanec Bojko. Pokračujeme stále ve faktických poznámkách. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážené kolegyně, kolegové, jenom velice stručně chci doplnit k paní poslankyni Fialové. Ta se ptala na souvislosti s bydlením a má s tím velkou pravdu, a sice, skutečně ty obce, o kterých ona mluví, jsou tak zásadně postižené, že nemají nástroje v podobě možnosti pracovat s těmi rodinami, které chtějí, pomocí podpory v bydlení. A jenom jsem chtěla doplnit, opravdu aby to tady jasně zaznělo: Jako jsme navrhovali sociální práci, prostě obcím garantovat, že na ni peníze budou mít, že to nebude dotace, o které se bude každý rok hlasovat, jak bude vysoká, tak aby se to navázalo na počty lidí v hmotné nouzi, protože s nimi je ta práce prostě těžší, je jí potřeba víc, tak aby se zohlednilo opravdu jednoznačně a dlouhodobě pro strukturálně postižené regiony více peněz na dlouhodobě plánovatelnou sociální práci. Tohle jsem chtěla zdůraznit, a že na to musí být zase systémově navázáno, aby tyhle obce měly jistotu, že mohou dlouhodobě plánovat výstavbu, výkupy, opravy bytů, ale taky právě tu sociální práci v bydlení s podporou - že se jim to vyplatí, že na to nebudou zbytečně doplácet, ale že protože ušetří ve finále celku.

A to je poslední věc, kde si dovolím navázat jenom v té faktické na kolegu Františka Kopřivu, že v podstatě, když to řeknu velice tvrdě, například předejdou tomu, aby bylo ještě více lidí v našem vězeňském systému. A to je něco, co tady zatím nezaznělo, ale je dobré si říct, že v okamžiku, kdy máme už nyní naprosto přeplněná vězení, prostě je to velmi tvrdé, ale je dobré si říci, že tedy něco děláme jinak než zbytek Evropy, protože máme téměř nejvíce lidí na 100 000 obyvatel v průměru ve vězeních a že to je velice drahé. A že tedy kdybychom cíleně a systematicky, jak jsem popsala, s jasným dlouhodobým výhledem podporovali obce, tak by se i toto změnilo. Ale bohužel to není podstata toho návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pan poslanec Marián Bojko, v této chvíli poslední faktická poznámka. Pak bude na řadě v obecné rozpravě pan poslanec Beitl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nejdřív vaším prostřednictvím panu poslanci Čižinskému - mě opravdu mrzí, že jste vy, takový zkušený komunální politik, který zvládá dvacet funkcí, šokován tím, co jsem řekl. Říkám jednoznačně, že tady bylo zakázáno mluvit o nějaké problematice incestu mezi nepřizpůsobivými, ačkoliv se to normálně děje. Z incestního vztahu se někdy narodí mentálně postižené dítě. A to, co jste říkal, že by měli dostat pomalu svatozář, že se o ty děti starají - tak oni se nestarají. Nestarají se! Říkal jsem vám, jestli jste to poslouchal, že můj syn dělá v sociálních službách, dělá terénního pracovníka, a některé ty příběhy jsou hrůzostrašné. A je to tak.

Nejhorší na tom je to, že jim v tomhle napovídá a pomáhá hlavně organizace Romea, která pro tyhle lidi přímo zřídila pobočku. Vy jako člověk, který přijdete o práci, o vás se nikdo nepostará, všechno si musíte vyřídit sami, nikdo se o vás nepostará. Oni na to mají tým lidí, kteří s nimi chodí, všechno jim vypíšou, všechno jim poradí, co mají napsat. Patnáctiletá holka, jak už jsem to říkal - napíše tam dědečka, který zemřel před měsícem, že je otcem dítěte - 26 let bude brát dávky! To samé je s těmi dětmi, které se narodí někdy z incestních vztahů. Prostě je to tak, děje se to, nezavírejte před tím oči! Děje se to normálně. A to jsou ty obrovské peníze, které vlastně utíkají. A oni nemusí pracovat, protože jim stačí ty dávky na dítě, na adoptované dítě, když maminka je třeba ve vězení nebo to předá, že se nemůže starat.

A vaším prostřednictvím, k panu Lipavskému: ty informace, které jste chtěl, tak ve svém projevu vám řekne kolega Lubomír Volný, my jsme na tom pracovali spolu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Opět prosím o dezinfekci. (Probíhá dezinfekce řečnického pultu.)

A ještě se přihlásil s faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Holík. Pan ministr už je tady, tak je to v pořádku.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně a kolegové, ještě jednou dobrý den. Dovolte, abych se prostřednictvím pana předsedajícího vyjádřil tady k vystoupení kolegyně Richterové. Sám tvrdím, že naše společnost není zdravá a je potřeba ji léčit. A jestli tady mně bude někdo říkat, pokud jim ty dávky nedáme, tak se zvýší kriminalita - nezlobte se na mě, ale toto už je vrchol.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Petr Beitl, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod bych asi rád opravil kolegu Foldynu, prostřednictvím pana předsedajícího. Starostkou České Lípy je paní Jana Volfová. (Poslanec Foldyna z lavice: Já říkal Jitka. Omlouvám se.) Tak napodruhé, paní Jitka Volfová. (Pobavení v sále.) Zdravíme paní starostku ze Sněmovny. Omlouváme se jí tady v tomto případě už oba.

Další věc, kterou bych rád zvedl. Předkladatelé zákona, kterými jsou členové ODS, rozhodně nemohou za to, jakým způsobem se tady někdy ubírá debata. Ale tady zaznělo minimálně jednou, že předkládáme jakýsi rasistický návrh zákona. Já bych rád vyzval kolegy naprosto seriózně a vážně, aby s takovými slovy opravdu šetřili, pokud nejsou schopni něco takového doložit.

Další klišé, které tady zaznívá, že tahle novelizace zákona není řešením situace ve vyloučených lokalitách. Tak opět musím vyzvat všechny, kteří používají tento obrat, aby si přečetli důvodovou zprávu a našli tam jedno písmeno, větu, odstavec, který by tvrdil, že to má být řešením situace. Všichni, kteří se pohybujeme, pohybovali jsme se v komunální politice, jsme s touhle problematikou přicházeli do kontaktu a já můžu ze svých osmiletých zkušeností říci, že jsem vždycky vnímal a podporoval tu preventivní péči, sociální politiku ve městě. Máme nízkoprahy, máme služby - sociální asistent, pracujeme s veřejně prospěšnými pracemi, měli jsme jedno z největších procent zaměstnaných lidí v rámci České republiky ku počtu obyvatel. Máme asistenty městské policie, kteří se snaží v těch komunitách působit, takže víme, co to je. Neříkejte nám to tady prosím, opravdu, chovejme se k sobě seriózně.

Ten problém jako skládačka, ta skládačka má x dílů, každý ten díl je důležitý, a jak je tam důležitá ta prevence, jak jsou důležité ty sociální služby, tak je ale také důležitá účinná represe. A ta, vážení kolegové, ta v tom systému prostě chybí, ta tam není, účinná represe. Můžete tady vykládat teorie a zkušenosti ze zahraničí, ale prostě tam chybí. A my touto novelizací chceme do systému dosadit jeden kamínek. Neříkáme, že to je samospasitelné, neříkáme, že to je jednoduché, jenom říkáme, že to tam chybí a je to potřeba. A ujišťuji vás, že to není názor jenom můj, ale je to názor minimálně většiny starostů Libereckého kraje. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bartošek s faktickou poznámkou, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, jenom krátká poznámka ke kolegovi Holíkovi, vaším prostřednictvím. Já bych naopak viděl, že společnost je zdravá a dobro je silnější. Podívejte se, jak se česká společnost zachovala v případě tornáda. Lidé si pomáhají, lidé stojí při sobě a pevně věřím, že dobro a spolupráce v tomto národě má navrch. Jo, jsou tady někteří, kteří nerespektují pravidla, a někteří, kteří podvádí, ale většinově si lidi pomáhají. A zkusme vidět to dobré. Zkusme vidět to dobré lidech i ve společnosti. Opakovaně jsme prokázali, že chceme, aby společnost fungovala, že chceme, aby si lidé pomáhali, aby stáli při sobě. To znamená, za sebe říkám ano, řešme problémy, ale většinově tato společnost chce, aby se v České republice žilo dobře, abychom jako stát fungovali.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Juránek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem rád, že na mě vyšlo slovo právě po kolegovi Beitlovi, na kterého jsem chtěl zareagovat, protože on tady teď tak konejšivé hovořil o tom, jak mu záleží na sociální práci a jak je to jako druhá noha toho systému, ale přitom včera psal na sociální síti něco úplně jiného. Já to tady odcituji: "Od našich odpůrců, Pirátů a paní ministryně Jany Maláčové, jsme se dozvěděli, že tím ti dotyční budou trpět, ale o to nám jde, a já prostě mám za to, že tohle skutečně není dobrá motivace pro schvalování nějakého zákona. Já jsem doufal vždycky, že chceme zabránit těm dalším přestupkům, chceme přispět k tomu, aby se to nedělo. Chceme přispět k tomu, aby se ta situace lidí, co v těch lokalitách bydlí, zlepšila. Ještě bych pochopil, že chce někdo někoho potrestat za to, co špatného udělal, byť já si myslím, že soustředit bychom se měli především na tu nápravu, ale přece nechceme, aby kvůli zákonům, které přijímáme v této Sněmovně, někdo trpěl."

Na mě to působí dojmem, že to je prostě nějaký akt pomsty za to, že tady nějaká skupina lidí nějaké jiné skupině lidí dlouhodobě ztrpčuje život a my si jako Sněmovna vláda s tím nevíme rady, tak je aspoň potrestáme, aby trpěli, a budeme se tady plácat po ramenou, že jsme něco hrdinně v tomhle volebním období udělali. Ale ten problém samotný prostě neřešíme. Já si myslím, že daleko víc energie bychom měli soustředit na to řešení toho problému a daleko méně na to, abychom se někomu mstili, protože to skutečně tu situaci vyřešit nemůže.

A ještě poznámka k panu Holíkovi, který říkal, že tady nemá... proč mluvíme o tom, že hrozí v těch lokalitách zvýšení kriminality. To není názor jen můj, ale to je i názor například pana ombudsmana Křečka. Měl jsem za to, že SPD byla jedna z těch stran, co ho do této pozice zvolila, a ombudsman Křeček... já jsem tady četl ten jeho dopis nedopatřením podruhé, tak ho asi nebudu číst potřetí, ale jednoznačně tam píše, že přece ti lidé nepřestanou zajišťovat své základní životní potřeby, protože přišli o dávky v hmotné nouzi. Přece logicky tak si nějak ty peníze opatří. A jestli si myslíte, že díky tomuhle zákonu se zázračně vrátí do práce, já o tom mám vážné pochybnosti, zvlášť v situaci, kdy člověk v exekucích z toho, co vydělal, nedostane prakticky nic. Takže prostě zbývá alternativa drobné kriminality, což ještě více ztrpčí život lidem v těch lokalitách.

Já na to jenom upozorňuji a považuji to za problém toho zákona. Je to důvod, proč já bych si strašně přál, aby ta debata byla co nejvíce věcná, abychom skutečně řešili to, jestli ten zákon zlepší životní podmínky lidí ve vyloučených lokalitách, nebo ne. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Petr Beitl bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážený pane Ferjenčíku, předsednictvím pana předsedajícího, vy jste mě asi neposlouchal, možná jste neposlouchal de facto ani sebe. Já jsem mluvil, že potřebujeme účinnou represi, a represe není prevence. Represe prostě musí bolet. Kdyby nebolela, tak není účinná. Toť vše. A skutečně to nezlepší život lidem v té lokalitě, kteří tam páchají ty přestupky - s tím souhlasím! (Zvýšeným hlasem.) Ale zlepší to život všech slušných lidí v té lokalitě! A za to tady budu hlasovat a kvůli tomu tady jsem! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Stanislav Juránek v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Krejza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegové, kolegyně, někdy by si myslel, že když jsem z Brna, tak že tuhle problematiku nemůžu znát a že jí nemůžu rozumět. Byl jsem tam starostou v městské části, do které zasahuje něco, čemu se říká brněnský Bronx. A musím říci, že po nedávné návštěvě mám úplně jasné srovnání s Ústím nad Labem a děkuji paní poslankyni Fialové, že jsem měl možnost si opravdu podrobně projít i tu situaci, která je momentálně v Ústí.

Já bych byl rád, abychom si teď, v tuto chvíli řekli, že nemusíme dělat žádné experimenty, že si můžeme říct, jakým způsobem pokračovala situace v Brně a jakým způsobem může pokračovat situace v Ústí, i když trošku jinak, protože každé město je jiné, každé má ještě trošku jiné problémy, které k tomu je třeba přidat. Ale je strašně důležité si říct také to, že den ze dne tento problém nevyřešíme, a prosím vás, nevyřešíme ho ani za čtyři roky, protože čtyři roky jsou příliš krátká doba, aby se mohlo něco změnit. Nicméně nejdeme z nuly. Můžeme se podívat na několik desetiletí, které dělí vývoj problematiky ve městě Brně a v Ústí nad Labem, a můžeme si říct, že se to dá někam posunout.

V tuto chvíli tady na pultíku nemáme nic jiného než jednu malinkou mozaiku a já si to dovolím citovat, jak to tady zaznělo, jednu malinkou ne mozaiku, dokonce jenom jeden jediný kamínek do mozaiky, který nám ukazuje problém, který s tou vyloučenou lokalitou automaticky nastává pro každého starostu, ale pro každého člověka, který se v té lokalitě objeví, a to je, že nemůže zasáhnout ve prospěch těch, kteří jsou slušní a v té lokalitě jsou. My máme tenhle malý kamínek. Já si nemyslím, že to je řešení. Prosím vás, tady se rozběhla široká debata, která zaběhla do exekucí, zaběhla do všech možných věcí. A já řeknu: ano, je v pořádku, že se tady budeme bavit o bydlení, protože to je taky jedna z podmínek, aby se to mohlo řešit, budou se musit postavit nějaké byty. Ale to všechno leží třeba také před tím zastupitelstvem, a teď budu mluvit konkrétně o tom Ústí, třeba před tím zastupitelstvem v Ústí, jak to budou řešit v příštím volebním období a ty první kroky udělají.

Ale žádné takové řešení této problematiky, žádné velké řešení, které by teď vyřešilo nějaký problém, tady skutečně není. Ale prosím vás, pro mě jako pro starostu bylo velmi těžké, když v nějaké té lokalitě za mnou přišli lidé a říkali: Udělej s nimi něco, oni tady křičí, oni nám tady kradou boty. Mně se to stalo před nějakými patnácti, co před patnácti, no, je to strašné, prostě v devadesátých letech, když jsem dělal starostu, a opakuje se to samé z úst paní poslankyně Fialové, která má dobře zmapovanou situaci v Ústí. Ano, tyto věci se tady opakují. A já jsem přesvědčen o tom, že je třeba zasáhnout, že je třeba, aby byla nějaká represe, a že nemůžeme nechat starosty v těch obcích, protože to se samozřejmě týká řady jiných obcí, nejenom Ústí nad Labem, aby měli prázdné ruce, aby nemohli udělat vůbec nic ve prospěch svých občanů.

Já tady nemám žádnou námitku pro to, ať se o ty lidi postaráme, ale myslím si, že to tady není k řešení v tuto chvíli. Teď v tuto chvíli je zde řešení, abychom malým kamínkem přispěli k možnosti, aby se v těch obcích vůbec mohli lidé bránit. Já vás chci ujistit, že budu velice rád, když se potom povedou v tom příštím období zásadní věci, které vyřeší například bydlení - nebudu mluvit o exekucích a o těchto věcech - když se část nájemních bytů podaří vybudovat. Viděl jsem, že v Ústí na tom teď začínají pracovat, že jsou tam nějaké plány, aby nějaké byty k dispozici měli. Ale znovu říkám, toto není součástí tohoto zákona, který zde schvalujeme. Je to spíše otázka pro příští rozpočty, aby tam byly nějaké prostředky pro tyto lokality.

A já vám teď řeknu, bude to znít možná z mých úst tak trošku i rouhavě: jsem z jižní Moravy a my tam máme v tuto chvíli velký problém s tornádem. Já jsem zrovna před tím, než bylo to tornádo, měl možnost se více a podrobněji zabývat otázkou v Ústí a řeknu vám, že situace s tornádem se vyřeší a máme v tuto chvíli nalinkováno, jak se to vyřeší. Je spousta lidí, kteří to budou řešit a budou ochotni na to poskytnout peníze, dát je i ze svého. Já si myslím, že situace konkrétně v Ústí nad Labem je podobná a podobně těžká pro ty lidi, jako je situace, která je spojena s tornádem. Záležitost k tomu řešení bude na prvním místě tady v Poslanecké sněmovně při schvalování rozpočtu a připravování návrhu rozpočtu na příští rok i na další roky, protože tady musí být dlouhodobý výhled pomoci v této věci. A já tady v tuto chvíli tedy říkám, že zcela určitě podpořím návrh tohoto zákona, který dává těm lidem v první linii možnost aspoň bojovat, a na druhou stranu na vás apeluji, abyste hledali ty prostředky v rozpočtu stejně intenzivně, jako je v tuto chvíli hledáte pro můj postižený Jihomoravský kraj, dole v obcích Moravská Nová ves, Hrušky, Mikulčice - asi jsem na někoho zapomněl, strašně se jim omlouvám.

Ale prosím, abyste nezapomněli, že tady můžete pomoct a že to je právě to poslání v té politice, které máme, abychom pomáhali prostřednictvím i státního rozpočtu tam, kde je to opravdu potřeba a kde je to spravedlivé. Prosím tedy teď především za ty, kteří budou rozhodovat a budou schvalovat tento rozpočet, abyste v něm skutečně našli prostor pro Ústí nad Labem a jemu podobné lokality. Děkuji. (Potlesk poslankyně Fialové a poslance Foldyny.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké poledne. Nyní dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Tak, prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já tu debatu nechci příliš natahovat, nicméně potřebuji zareagovat na jednu věc, která tady zazněla. Budu, myslím, parafrázovat kolegu navrhovatele. Není to asi přesná citace, ale pokud vím, tak tady řekl, že represe, která nebolí, není účinná. Já si s tím dovolím částečně nesouhlasit. Souhlasím naprosto s tím, že represe, která nebolí, není represí, pak to není represe. Nicméně účinnost represí nemůžeme měřit podle toho, jak moc bolí, ale podle toho, jestli pak mají, nebo nemají nějaký reálný efekt, jestli skutečně adresují ten problém a jestli nevytvářejí problém nový. A to je, myslím, to, o čem tady celou dobu diskutujeme. Děkuji. (Potlesk z řad Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku vystoupí paní poslankyně Hana Aulická, připraví se pan poslanec Karel Krejza. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím na pana kolegu Juránka. Já bych chtěla říci, že to dogma nejsou peníze ve státním rozpočtu, to dogma je legislativní nástroj. To se neobsáhne jenom v jednom, ve dvou zákonech, to je prostě sbírka záležitostí a věcí, které by měly jít ruku v ruce. A to je to, co vyčítáme této vládě, že prostě nebyla schopna, i když těch 15 opatření, které se vytvořily za účasti dotčených krajů, za účasti dotčených samospráv, starostů a primátorů, řešit. Neudělalo se vůbec nic. A proto, nezlobte se na mě, je potřeba aspoň tuto část udělat. Je to bohužel poslaneckým návrhem, ale za nás je to úplně jedno, protože je to aspoň jeden trošku takový malý nástroj, který bychom potřebovali.

A druhá věc je, že se bavíme o vyloučených lokalitách, ale ten problém není jenom ve vyloučených lokalitách. Vyloučené lokality už jsou vlastně taková ta fáze, kdy se bohužel sdružují, nebo je to díky tomu, jak je ten byznys s chudobou, jsou nahnáni uměle do určitých lokalit a z toho vznikají samozřejmě ty vyloučené lokality. Ale ti lidé na hmotné nouzi a i problémoví žijí úplně běžně v dalších oblastech, mají soužití s dalšími lidmi, nebavíme se jenom o vyloučených lokalitách. A tak jak na začátku problému, kdysi před 12, 13 roky, byl problém ubytovny, tak já vám říkám, že my v Mostě nemáme s ubytovnami problém. My máme problémy s tím, že nám žijí tito lidé ve standardní formě bydlení, tedy v bytech.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku poslanec Vlastimil Válek a stále je připraven pan poslanec Karel Krejza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Při vší hluboké úctě nemohu souhlasit s tím, že represe, která nebolí, má smysl. Pokud nikoho nevyhodím od zkoušky, a to je represe, která bolí, tak pak nemá smysl, abych zkoušel. Pokud nikoho nevyhodím od atestace, což je velká represe, která velmi bolí, nemá smysl, abych zkoušel atestace. Pokud nikoho nenechám opakovat ročník a pokud nikoho nevyhodím z vysoké školy, což je represe, která mu dramaticky změní život, pak nemá smysl, abych někoho vyhazoval od zkoušky.

Otázka je, jak si definuji represi. Já myslím, že v tomto zákoně represe není nějakým brutálním způsobem definována, a ani bych si nedovolil použít slovo represe. Souhlasím s tím, že neexistuje žádné dobré řešení. Všechna řešení mají svoje problémy a svoje chyby.

Podle mě celá ta debata je o tom, jestli donekonečna nastavovat tvář, nebo v určité fázi říct: Stačilo, už nebudeme dál nastavovat. Tak já vnímám tu diskusi. Oba dva ty postupy jsou správné z mého pohledu, oba dva mají svoje plusy, oba dva mají svoje minusy a já to řeším každý den v nemocnici, kdy mně chodí ti stejní pacienti, bezdomovci, opilí na urgentní příjem. Musím je vyšetřit, musím jim udělat CT, musím se o ně postarat, dělám to kvůli Hippokratově přísaze a mám výčitky, že pak nezbudou peníze pro pacienty, kteří potřebují centrovou léčbu a protonovou léčbu. To nemá dobré řešení, a pokud nějaký stát přišel na to správné řešení, sem s ním, já budu velmi rád za něj bojovat! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku paní poslankyně Iva Kalátová. Prosím, máte slovo. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Sociální práce v lokalitách: snažíme se, jak můžeme, ale tady je jedna důležitá věc, která tady nezazněla. Pokud chci někomu pomoct, tak musím mít druhou stranu, která tu pomoc přijme. Bavíme se o skupině lidí, která ji vědomě odmítá, ale to jen na okraj.

Já jsem vám všem chtěla říct, že to, co je nejstrašnější pocit pro mě jako pro bývalou starostku, je pocit bezmoci, bezvýchodnosti, když nevím, jak tu situaci řešit. A já vám garantuji ne za sebe, ale za všechny ostatní, se kterými jsem dneska mluvila, že se každý v těch lokalitách snaží podle svého, jak může, ale když mu ty nástroje dojdou, tak přestává být jakékoliv opatření účinné. Proto vám všem chci poděkovat za to, že jsme vůbec tohle téma zvedli na tuto úroveň, že o něm jednáme. Děkuji všem, kteří ten návrh zákona podpoří z toho důvodu, že i já to vnímám jako jeden střípek, jako jeden mininástroj k tomu, aby nám v těch sociálních lokalitách, v sociálně vyloučených lokalitách, bylo pomoženo, abychom mohli bojovat dál a aspoň trošku účinně. A pokud se všichni budeme chovat tak, jak máme, to znamená, že si budeme plnit svoje povinnosti, budeme plaitt poplatky, nikdo přece proti nám ten nástroj využívat nemusí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Karel Krejza.

Mezitím přečtu dvě omluvy. Od 12.15 do konce jednacího dne se z rodinných důvodů omlouvá poslanec Václav Votava a ministr zemědělství Miroslav Toman se omlouvá od 12 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Krejza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji. Já jsem původně vystupovat chtěl, a to mnohem dříve. Dokonce mě napadalo něco jako "třikrát a dost" na faktické poznámky. Hlásil jsem se asi v 9.20 hodin, ale to je jedno.

Chtěl bych říct, že z mého pohledu sociální záchranná síť je cokoliv jiného, jenom ne přísná. Dokonce mi spíš připomíná měkkou peřinu než trampolínu. To za prvé.

Mrzí mě, že MPSV nezvedlo aktivitu starostů z Ústeckého, Karlovarského kraje, kteří chtěli, aby o výši nájmů, které jsou podpořeny, rozhodovala místní zastupitelstva, která situaci znají mnohem lépe než kdokoliv z Prahy, a ani to není možné, aby to tady na centrální úrovni někdo znal. A myslím si, že by to pomohlo oné problematice takzvaného obchodu s chudobou.

Zaznělo tady mnoho argumentů proti přijetí této novely a jako červená nit se tím táhne taková domněnka nebo premisa, že nemůžeme sankcionovat za přestupky, protože to dopadá ekonomicky na ty rodiny. Takovou optikou ovšem se zamysleme nad tím, zda takový zloděj automobilů, když půjde do vězení, zda se také nezhorší ekonomická situace jeho rodiny. Rozhodně se zhorší! Já si myslím, že toto nemůže být argumentem. Navíc opravdu se nejedná o žádná drakonická opatření, nesekáme ruce, nohy. Jedná se o nějakou pokutu, která bude exekvována, a opravdu jednoduché řešení: Nedělejte to, nebudete trestáni. Já si myslím, že se musíme zastat slušných lidí, kteří pracují, z jejich daní je to všechno hrazeno, aby opravdu měli aspoň trochu klidu. Když už tyto lidi nedonutíme pracovat tímto způsobem, ale těm ostatním umožníme klidnější život. Myslím si, že nemůžeme nadřazovat nějaký domnělý nárok nebo domnělou potřebu nad alespoň elementární spravedlností, a myslím si, že tato novela je právě o tom, abychom aspoň ten slušnější život pro ty slušnější lidi zajistili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní bude pořadí takové, že jako první vystoupí poslanec Lubomír Volný, potom vystoupí paní poslankyně Olga Richterová a nakonec si přál vystoupit pan poslanec Jan Bauer. Zatím registruji tyto tři přihlášky, další přihlášku tady zatím nemám. Tak, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Nemohu slíbit, že budu krátký, nicméně vítám tuto příležitost se s vámi pobavit o tématu, kterého se bojíte jako čert kříže a ke kterému v absolutní většině případů máte velké obavy vystupovat.

Tady nám vznikl falešný pojem obchod s chudobou. Nic takového, jako je obchod s chudobou, mimo obchodu s chudobou tak, jak spolu obchodují vyloučení lidé, vyloučení spoluobčané, neexistuje. Obchod s chudobou je úplně stejně falešný pojem jako konspirační teorie a vznikl čistě proto, že když se obce zbavily svých bytů a zjistilo se, že je tady určitá skupina lidí, která má kompetence k bydlení na úrovni 15. století, a začali žít opravdu tak, jak se žilo v Chanově nebo jak se žilo na Slovensku v tom slavném sídlišti, na které si teď nevzpomenu, které jim nově postavili a tak dále, tak se musel vymyslet viník. Muselo se přijít na to, kdo za to může, a nesměli to být ti vyloučení spoluobčané, protože na ty vyloučené spoluobčany se už tehdy nesmělo ukazovat. A to, že oni jsou nejen součástí toho problému, ale že jsou 99% viníkem tohoto problému, to se prostě nesmí říct. Ti sociálně vyloučení musí být nevinní a za jejich situaci musí nést zodpovědnost někdo jiný. Pochopitelně je to politická reprezentace, která umožnila vznik této situace za posledních 30 let, takže jste pod tím podepsány všechny tradiční poslanecké nebo parlamentní strany, všechny, i ty, co jsou posledních osm let ve vládě, jste pod tím prostě podepsány, pod tím stavem, ve kterém to je, to je jasné, ale potom musí být ten viník, na kterého se mediálně ukáže, aby se z toho vyvinila ta politická garnitura.

Krásně to tady dneska ukazovala paní ministryně práce a sociálních věcí, která nese přímou politickou zodpovědnost za tu situaci, která v této části společenského života existuje, a ona se z toho klasicky pokusila vyvinit neexistujícím nepřítelem, který prosím vás prý nakupuje byty za desetitisíce. Jestli je nějaký byt i v Ostravě nebo v Sokolově nebo v Chanově na prodej za desetitisíce, tak se ptejme, co to je za byt, kdo v něm bydlel předtím a kdo ho dostal do takového stavu, že ten byt je k dispozici za desetitisíce. I v Ostravě se ty byty v nejhorších čtvrtích prodávají za statisícové, dneska už i v Přívoze běžně za milionové částky. Takový je prostě stav na trhu s byty. Potom to pojmenuje tak, že tady existuje nějaká organizovaná skupina zločinců, kteří zakládají eseróčka a vyvádějí ty majetky do zahraničí.

Netvrdím, že nic takového neexistuje, protože třeba největší obchodník s chudobou v tomhle systému je pochopitelně pan Bakala, bývalý vlastník bytů OKD, který teď skrytě pravděpodobně vlastní ty byty přes další firmy, a ten tam ubytovává tisíce a tisíce lidí, kteří mu platí nadstandardní nájem v těch domech, které se neopravují, a také se do nich neinvestuje, přestože on ty peníze dostává. Ale tohle všechno nesmí existovat. To nesmí existovat. Musí existovat jeden konkrétní člověk, na kterého ukážete, marginálně neexistující nepřítel, kterého pojmenujete, protože prostě ti, kteří bydlí tak, jak bydlí, protože si to zaslouží a protože tak bydlet chcou a vždycky udělali všechno za každého režimu pro to, aby tak bydleli, tak oni za to nesmí nést zodpovědnost, protože politická scéna v České republice je scéna buďto populistů jako Piráti, kteří si hrají na ty hodné, kteří každému chtějí pomáhat, nebo - pardon - zbabělců, kteří si nechtějí vysloužit od těch prvních označení rasista a xenofob.

Takže my jsme si tady zakázali v téhle republice na několik dekád o nějakých problémech mluvit a rozhodli jsme se, že si vymyslíme nějakého marginálního nepřítele. Pojďme si říct, kdo skutečně ohrožuje tu vyloučenou komunitu, a já se teď nebudu bát zaměřit se i na romskou část té vyloučené komunity, protože tohle jsou jejich největší problémy.

Největším problémem, který vraždí romskou komunitu, je cikánská lichva. Já jsem tenhle pojem tady v téhle Sněmovně ještě letos neslyšel - nebo v tomto volebním období, pokud to nebudu brát tak, že já jsem ho možná jednou, dvakrát použil - od žádného kolegy. A jsou tady profíci. Naše budoucí ministryně práce a sociálních věcí ze strany pirátské, prostřednictvím pana předsedajícího, nemůže nevědět o cikánské lichvě, kde se za měsíc půjčuje sto na sto. Vy si půjčíte tisíc korun a musíte vrátit dva. Většinou vrátí ten dotyčný jenom tu tisícikorunu, takže příští měsíc zase dluží dva. A příští měsíc zase dva. A když ty peníze nemá, tak ti cikánští lichváři, cikánští lichváři, to nejsou žádní Romové, oni si sami říkají cikánští lichváři, vezmou metrové gumové hadice, z těch lidí ty prachy vymlátí, a vy tam u toho nejste, Piráti. A kdybyste u toho byli, tak budete dělat, že to nevidíte, protože tím násilníkem, který mučí ty Romy, je cikán. A tenhle problém nesmí existovat ve vašem světě a neexistuje ve vašem světě. Ani jednou jsem neslyšel, že byste se k této problematice vyjadřovali, ani jednou jsem neslyšel, žádnou ministryni práce a sociálních věcí za tuto vládu, ani v minulém volebním období, že by to někdo řešil. To je to, co nutí lidi z těch sociálně vyloučených skupin, ale převážně se to týká Romů, protože oni mají klanové uspořádání, řeší veškeré problémy mezi sebou fyzickým násilím a vulgárním urážením, mají svoji vlastní klanovou strukturu, mají svůj vlastní systém (se smíchem) spravedlnosti, který vymáhají sami na sobě brutálním fyzickým násilím, daleko za úrovní mučení. Tak to přesně chodí, tak to funguje v té komunitě. A vy to nechcete vidět, a proto ten romský problém nikdy nevyřešíte.

A do toho potom spadají samozřejmě nepřizpůsobiví všech ostatních národností, s výjimkou třeba Vietnamců, kterého... tedy já jsem ještě nepřizpůsobivého, nebo respektive nepracujícího příslušníka vietnamské komunity opravdu nezažil, i když věřím tomu, že i takový musí existovat. Dalším obrovským problémem romské komunity, ale věřím tomu, že to i bude těch nepřizpůsobivých jiných skupin, je to, že romští rodiče systémově a úmyslně okrádají své děti a zneužívají je jako zdroj příjmů. Kradou jim peníze na jídlo. Romští rodiče kradou svým dětem peníze, které vy jim posíláte na jídlo jejich dětí. Oni jim je kradou. Důkaz: jejich děti nemají zaplacené stravenky ve škole. Oni jim ty peníze prostě ukradnou a použijí je pro sebe. A my potom na krajském úřadu zase nesystémově jsme vymýšleli, že těm dětem oběd zaplatíme. Další ústupek. Prostě já jsem ukradl svému dítěti peníze na oběd, protože vím, že ten gádžo, nebo ti ostatní, mu ten oběd zaplatí.

Když znám nějaké maminky samoživitelky, které se rozešly se svými příteli, nebo bohužel si udělaly dítě s kriminálníkem, nebo jim umřel, a to jsou všechny ty tragické... nebo někdy to je prostě... to je život, to je jedno, tak ty maminky mají zaplacené obědy pro svoje děti. Vezmou peníze - první, co ta maminka udělá, je, že zaplatí nájem, elektriku, plyn, koupí stravenky, rozpočítá ten zbytek, aby její dítě mělo každý den svačinu ve škole, až pak ta maminka myslí na sebe. Ale v romské komunitě to tak nefunguje, tam to tak prostě není. Přijdou peníze a peníze, které se dostanou tomu člověku do ruky, jsou jeho peníze, ať už byly určeny na nájem, na plyn, na elektriku, na vodu, na oblečení pro jeho děti anebo na stravu pro jeho děti, jsou to jeho peníze. Děcka ať se živí, jak chcou, nejlépe u nějaké katolické nebo křesťanské charity, kde jim jeptišky vždycky dají nějaký rohlík s máslem.

Tohle jsou obrovské problémy, které když si tady nepojmenujeme, tak skončíme právě jako v té Anglii a na Západě a všude. Z těch ghett se stanou no-go zóny. Už ghetto je prohrou státu. Už to, že existuje nějaká část, kde neplatí zákony České republiky a kde platí právo silnějšího, kde platí právo gumové hadice a právo pěsti, právo ocelové tyče, už to je prohra státu. A tyhle čtvrti se změní v no-go zóny právě tím vaším přístupem, který bohužel zřejmě sem dojde, protože to je taková vlna, která ze Západu se postupně šíří přes ty země. Vy jste podporovaní ze zahraničí, studujete tam na těch školách, dostáváte granty, peníze, přístup k informacím, učí vás, jak manipulovat s lidmi, a vy jste vlastně ti dobří. Vy chcete dobro, vy přece šíříte ty pozitivní věci: buďme na sebe hodní. No, to je fajn, ale k čemu to na tom Západě vedlo? No, vedlo to k tomu, že samozřejmě v rámci převýchovy my nebudeme zavírat drobné zločince v některých státech Spojených států amerických. Dneska už není krádež tuším do 150 dolarů, takže ti lidé chodí do obchodu, normálně si berou zboží a odcházejí. Tam stojí policistka, vedle ní majitelka obchodu, natáčí to na video a policistka nic nedělá, protože to není trestný čin. Ten člověk si tam prostě přijde, nabere si, co potřebuje v tom obchodě, a odejde. A to je ten váš přístup, že vy jste hodní přece.

My nesmíme být zlí na narkomany. No, nesmíme být na ně zlí, ale musíme před nimi chránit většinovou společnost. Nesmíme být zlí na nepřizpůsobivé, ale my musíme před těmi nepřizpůsobivými chránit většinovou společnost. A vy řešení nenabízíte. Vy kopírujete to, co vás učí na těch vašich školeních a na těch školách, které jste absolvovali někde, a to je cesta do pekla. Je to cesta do pekla, protože těch no-go zón, v oficiálním slovníku EU citlivých zón, jsou po celé Evropské unii dneska už tisíce. A ta no-go zóna se nepozná podle toho, že by tam nikdo vůbec nešel. Ta se pozná podle toho, že tam třeba nesmí policisté, protože jakmile tam vjedou, tak na ně ti místní obyvatelé zaútočí vším, co mají po ruce. A jsou lidé někde, kde švédští policisté odmítají dělat asistenci, tuším australské novinářce, v nějaké čtvrti ve Švédsku, která vypadá v pohodě, protože oni tam pustí ty uklízeče a ty peníze tam dotečou, samozřejmě švédských daňových poplatníků, ale policista řekne, já tam s vámi nemůžu, protože moje přítomnost by vyprovokovala násilí. A ta reportérka tam je pět minut a stane se obětí násilí. Ale pak se jí zastane jiný obyvatel této no-go zóny, který ve svém invalidním vozíčku srazí člověka, který ji napadl. To znamená, že tam nevládne švédské právo, ale vládne tam právo silnějšího a silnější v tom okamžiku byl ten pán na tom vozíčku. Otázka je, jak dopadl, když ta kamera zmizela, to už se nikdo nedozví. A to je přesně ta cesta, kterou vy se chcete vydat.

A víte co, represe prostě musí bolet. Když represe nebude bolet, tak nebude účinná. Mě to také bolelo teď, když jsem se tady pošťuchoval s pány z Policie České republiky. Mám namožené kolínko, protože mě do něho pán kopl, protože prostě potřeboval nějakým způsobem v té situaci zvítězit, a je to v pořádku. Když někdo vědomě a úmyslně porušuje nějaká pravidla a nařízení, třeba proto, že chce vyslat nějakou politickou zprávu jako já, anebo proto, že chce něco ukrást, tak musí počítat s tím, že ho to bude bolet. A když ta represe nebude bolet, tak nebude fungovat. A zejména nebude fungovat - a to říkám naprosto otevřeně - v romské komunitě, protože v romské komunitě platí právo silnějšího. Je to jejich kulturní tradice. A jestli budete tvrdit, že to není nedílnou součástí kulturní tradice romské komunity, není právo silnějšího, tak lžete.

A naší povinností je si to přiznat, stejně jako si to museli přiznat v Austrálii, že nedílnou součástí aboridžinské kultury je pohlavní zneužívání mladých dívek. To je jejich kultura. Oni se tak vyvíjeli tisíce let ve (nesrozumitelné) v Austrálii, v komunitě Aboridžinců - prostě dívka dostane menstruaci, tak je hromadně znásilněna v tom kmenu. Je to prostě součástí jejich kultury. V Austrálii s tím strašně bojovali a bojují, teďka už to prostě přehlížejí, protože pochopitelně ta dívka, která se teď narodí, je Australanka, je pod ochranou civilizovaného práva, žádný z těch mužů z toho kmene nemá právo se jí ani dotknout bez jejího souhlasu, ale ona to neví a příslušníci toho kmene to také nevědí. A budou to další příslušníci stovek amazonských kmenů, o kterých v Brazílii ani nikdo neví, jestli existují, nebo neexistují. Ti lidé mají svá vlastní kulturní pravidla.

Česká kultura se nějak vyvíjela, romská kultura se nějak vyvíjela a její nedílnou součástí je právo silnějšího a bohužel také incest. Incest je nedílnou součástí romské kultury. Mám právo to říct, nebo musím mlčet, abyste mě náhodou neobvinili z rasismu a z xenofobie? Nebylo by lepší, kdyby se na tohle vyčlenil grant a kdyby se opravdu zjistilo, jak rozšířený incest mezi touto komunitou je a jak těm lidem vysvětlit, jak jim pomoci, aby to nedělali? Je to tak hříšné, musíme o tom mlčet? Když o těch problémech budeme mlčet, tak je nevyřešíme a skončíme právě jako v Anglii, kde jsem dva roky žil, a protože jsem tam žil jako takový ten český gastarbeiter, přestože jsem měl dobrou práci, tak jsem samozřejmě chtěl co nejvíc uškudlit a bydlel jsem v těch různých sharehousech a dostávaly se ke mně postupně ty informace, jak si pochopitelně pomoci ke státní podpoře a tak dále a tak dále, jak to funguje. Tak jsem v podstatě zjistil, že kdybych nepracoval na té škole, bylo by pro mě nejjednodušší vydat se tou cestou, stát se po roce nezaměstnaným, protože za mě by stát zaplatil úplně všechno, veškeré ubytování, dostal bych dávky, které by odpovídaly minimální mzdě, nemusel bych nic dělat, a ještě bych si mohl načerno vydělávat. Statisíce Východoevropanů tam tak žily - já nevím, jak se situace změnila od té doby, ale žily tam po desetiletí statisíce Východoevropanů, a netvrdím, že jenom Romů, byli tam Poláci, Češi mezi nimi, Slováci, co se v tom naučili chodit. Když stát ty prachy dává, tak lidi se pochopitelně přizpůsobí. Tam to funguje tak, že když za vás platí nájem stát, tak tam jsou na to nějaká tři písmena, která už si nepamatuji, a ten nájemce ví, že on dostane peníze od státu, nějakou vypočítanou místní průměrnou cenu, no ale on také ví, že když vy ten byt zničíte, tak stát mu nahradí škodu na tom bytě. Takže když se někdo stěhuje do toho bytu, tak se to kompletně natočí na video, nafotí, a když ten člověk z toho bytu odchází, tak se to opět nafotí, sejde se nějaká komise, zhodnotí, kolik desítek tisíc liber ta škoda byla, a stát to zaplatí. A je, myslím, prostě nezákonné v Anglii toho nájemce odmítnout, ale přesně to se děje, lidi ty nájemce odmítají, protože abyste měla někoho dva tři měsíce v nájmu, potom půl roku opravovala, sice dostanete náhradu škody, ale půl roku máte prázdný byt, takže oni je pochopitelně odmítali, takže ty lidi diskriminovali.

Obrovský problém celosvětově. A vy chcete lidi, kteří - teď se dostávám k tomu, že všichni tady se zaklínáte tím, že se budou stavět obecní byty. Proboha, to udělali komunisté, to se udělalo u nás po osmdesátém devátém roce, že se ty byty rozdávaly. Já vám něco řeknu. Nemám nájemníka, který by kdysi neměl dekret na státní byt. Oni všichni měli dekrety na státní byt. Ti lidé, kteří u mě bydlí, jsou většinou starší, prostě už jsou takoví poklidnější, vybouřenější, tak oni všichni měli státní nebo obecní byty nebo měli zaměstnanecké, když pracovali v té době ještě někde. Všichni o ně přišli. Proč o ně přišli? Protože neplatili nájem. To je zase součástí jejich kultury, neplatit svoje poplatky. Mám v ruce peníze, to jsou moje peníze na to, co chci já. Romové, kteří to dělají jinak - a Marian o nich mluvil - pracují jich desítky v Hyundai, ve Vítkovicích, na Mittalu - abych tady nedělal reklamu nějakým konkrétním značkám - tak ti tam naprosto běžně pracují a vědí, že když přijdou domů, musí zaplatit to a to, a ve finále, když tam jsou otec se synem v Hyundai, tak oni přinesou domů 50 000 v dnešní době. Takže i takové případy jsou a ty je třeba vyzdvihovat. Ale přijďte s nějakým takovým Romem na Božkovou nebo na Palackého v Přívoze. Ti ostatní si na ně takhle budou ukazovat a budou se jim smát. A zrovna tihle nechtějí bydlet v téhle komunitě. Zrovna tihle chtějí bydlet někde jinde.

Ale vy když postavíte tisíce nových obecních bytů, tak se vsadím, že tam přednostně neubytujete ty pracující. Ti pracují, platí daně, ty takhle odkopnete a nebudete se o ně nikdo starat. Všichni se budete předhánět v tom, abyste do nových obecních bytů nastěhovali právě ty, kteří mají kompetence k bydlení na úrovni 15. století. A budou se o tom natáčet úžasné spoty, jak to město postavilo, stavební developerské firmy budou mít žně, protože postavit nový byt dnes bude stát pět až šest milionů, možná sedm podle toho, jak rostou ceny stavebních materiálů, bude to úžasná politika. Postavíme vám tady uprostřed, jako obec jsme koupili dům, vy tady máte společenství vlastníků, tady máte vilky, cena vašich nemovitostí je 10 milionů, my vám tam postavíme barák, naženeme tam dvanáct patnáctičlenných rodin, no a můžete si to hodit, protože ty vaše nemovitosti budou mít okamžitě poloviční cenu.

Tohle je to, co vy navrhujete a kam se dostanete. Budete vytvářet díry. V Anglii a na Západě se tomu říká mešita hall. Tam, kde se postaví mešita, ceny nemovitostí v okolí rapidně klesají a původní obyvatelstvo mizí. A vy takhle vytvoříte další takové díry a vytvoříte další ghetta.

Už komunisté se snažili vzít romskou komunitu jako pepř a takhle ji rozsypat po celé republice. V každé ulici byli dva, když v tom baráku bydlely dvě romské rodiny, tak tam musel bydlet policista. Takhle násilně se to udržovalo nějakou dobu. A co udělala tato komunita v okamžiku, když získala svobodu? No, oni chtějí bydlet spolu. Co vám vadí na projektu romských čtvrtí se silnou státní přítomností? Se silnou státní přítomností, kde bude hlavní sídlo Policie České republiky v té dané lokalitě, sídlo Apačů v Bronxu? Co vám vadí na tom, že ti Romové budou bydlet spolu? Ať si žijí spolu. Proč chcete jít proti jejich přirozenosti? Proč je chcete nacpat do nějaké kultury, které oni nerozumějí, nejsou její součástí a nechtějí být dobrovolně její součástí - pokud nechtějí. Pokud chtějí, tak oni se zapojí, ty příklady tady jsou, a jsou jich po celé republice tisíce. Ale vy jim furt chcete ukazovat nějakou cestu, vy jim furt chcete pomáhat. Pomáháte jim do pekla, přesně jak o tom mluvil Marian.

Mám ty domy asi sedm let. Já jsem nezažil jediného aktivistu, jediného aktivistu jsem nezažil, nezažil jsem ani jednoho zaměstnance proromské neziskovky, který by přišel k mým klientům uklidit jejich dvorek, který by učil mé dospělé klienty číst a psát, který by zorganizoval fotbalový turnaj pro děti v parčíku. Ale potkal jsem aktivisty, kteří udělali schůzku a učili - také je to dobré, matematika je také dobrá - mé nájemníky, aby přeměřovali místnosti v mých domech, aby zjišťovali, jestli to skutečně odpovídá, že ty metry čtvereční jsou takové. Přestavte si, že to je naučili za ty státní peníze, aby oni přišli do toho baráku a počítali ty místnosti. No, protože nechat je zaměstnat v romské neziskovce asi není úplně perfektní džob, tak jim zapomněli vysvětlit, že existuje něco jako tloušťka stěn, výška stropů a tak dále, ale to jsou detaily. Faktem je, že dokázali spočítat a krát b. To už podle mě bylo úžasné. Taková je pomoc takzvaných proromských neziskovek.

Potom je učí, jak říkal Marian, jak co nejefektivněji vysávat systém a ještě se tím chlubit. Mám pořadník na ty byty, které vy jste měli mít už dávno ve správě, když tady ten váš kolega "hladím si bříško", nevím teď, jak on se jmenuje, z europarlamentu, tady vykřikoval, že jsem obchodník s chudobou, měl se o ně postarat. Já jsem s těmi lidmi ukončil smlouvu. Ukončil jsem smlouvu, byl jsem připraven ty domy zazdít. A ten váš kolega "hladím si bříško" se nepostaral prostřednictvím ostravských Pirátů o nikoho. Oni jim akorát řekli - zůstaňte tam bydlet, on vás nemůže vyhodit. Tak to s vámi dopadlo, s Piráty. Nepřišli jste s žádným řešením, nepřišla žádná neziskovka. Až do dopadlo tak, že přišli dva drsní chlapi z katolické charity, poprosili mě, abych těm lidem dal šanci, protože oni jsou věřící, opravdu, a chtějí těm lidem pomoci, abych jim ty domy dal do správy. Já jsem jim původně nabídl ty domy k prodeji, s tou charitou se jednalo, ale bohužel, protože žijeme v době dotační, no tak ta charita nakonec koupila jiný dům, protože ten byl teoreticky mimo vyloučenou zónu, přestože byl od ní asi deset metrů, na ten dostali dotace, nějakých 12 milionů.

Já kdybych dostal dotace 12 milionů, tak ty baráky jsou jako z cukrkandlu okamžitě, během pikosekundy. Ne, dotace dostane charita, ta si z toho udělá nějaký kšeftík, 12 milionů není tak úplně málo, že, stavebníci budou spokojeni, jedeme! A tihle dva drsní pánové po tom, co se mnou ta charita takhle vydrbala, a já jsem ty lidi tam měl dalších devět měsíců nedobrovolně, tak tihle drsní pánové se mi osobně zaručili, že se o to postarají tak, abych byl na nule, abych měl zaplacené hypotéky, vodu a plyn. To jsou věci, které tam prostě hradím já, a aby byly i nějaké peníze na údržbu, a že jim mám ty domy svěřit do péče. Takže oni to mají svěřeno do péče, je to rok a tři čtvrtě, a tihle pánové, protože jsou z katolické charity, můžou dělat věci, které já jako fyzická osoba dělat nesmím, a nikdo je za to nekritizuje. Tihle pánové, když někdo nezaplatí, mu můžou vypnout vodu, já ne. Kdybych to udělal já, tak bych byl to největší zvíře. Tihle pánové, protože jsou z katolické charity, a to se děje v těch nemovitostech katolické charity naprosto běžně, tak to dělat můžou, protože oni jsou nezisková organizace, oni to dělat můžou. Oni můžou dokonce vypnout v zimě topení, protože to mají odzkoušeno z reálné praxe, že když těm lidem bude dva dny zima, tak oni vám aspoň část těch peněz, které vám ukradli, protože je vám ukradli, tak vám je zaplatí.

A jak to funguje s tím, že dostáváte peníze na ruku - to jsou všechno lži. To jsou všechno lži, o tom rozhoduje konkrétní úřednice, která si sedí někde na úřadu, a ona je tak přetížená, že kdyby měla vypisovat vaše číslo účtu každý měsíc, tak ona raději udělá enter a pošle to poukázkou, a vy nemáte žádné zákonné právo se toho domáhat. To záleží na ní, jak se rozhodne, jestli vám je pošle, nebo ne.

Zajímavé je, že všichni ti velkoromští podnikatelé v Ostravě, kteří mají stovky bytů, dostávají nejenom peníze na bydlení od toho samého úřadu, ale dostávají i jejich mateřské, doplatky do životního minima, dostávají jejich příspěvky na postižené děti. Tohle všechno se u nás děje, to je zajímavé. Když to bude řádově několik milionů korun, dokážu si představit, že nějaká ta úřednice asi neodolá možnosti zajet si zadarmo na dovolenou. Takhle to funguje u těch velkých. A stačil by jeden audit, tady paní ministryně práce a sociálních věcí, pokud by si do toho troufla sáhnout, aby se zjistilo, kam ty peníze chodí. A mimochodem, je to zase legální. Je to legální. Když ta úřednice rozhodne, že to pošle na ten účet nějakému podnikateli, tak je to opět legální.

Moji klienti, kteří se znají, mě prosili, abych s nimi zašel na úřad, aby mi mohli zasílat ty peníze na účet, protože oni vědí, že když ty peníze dostanou do ruky, tak nevydrží. Nevydrží prostě. A ta úřednice to odmítla. Ona prostě Volnému nic posílat na účet nebude. No, tihle pánové z charity jsou naštěstí tak drsní, že v současné době zhruba polovinu dostáváme, a díky tomu se tam topí - i těm, kteří neplatí, díky tomu tam i těm, kteří neplatí, teče voda, díky tomu tam můžu občas provést nějakou opravu. Ale třeba světlo na chodbě nefunguje a pan reportér z České televize si natočí, že nefunguje světlo, a vynechá, já nevím, z třičtvrtěhodinové, minimálně půlhodinové reportáže vynechá úplně veškeré relevantní informace a sestříhá to tak, aby pošpinil konkrétní osobu. A já jsem měl důkaz, ten důkaz byl na mém facebookovém profilu, vidělo ho 100 000 lidí, a všichni viděli, jak Česká televize účelově a systematicky lže. Buď to natáčeli všechno úplně beze mě, nebo když jsem se s nimi bavil bez záznamu dvě tři hodiny, tak všechno vymazali a dali tam jenom záběr, jak po hodinovém výslechu odjíždím autem, a já jsem neměl důkaz v té době - a teď jsem ho měl, bylo to tam vidět. Česká televize účelově, špinavě, podvodníci, lháři, prestituti, kteří to natočili, sestříhali tu reportáž a vysílali lidem v České republice lež, úmyslně a vědomě.

A teď prosím všechny, co se díváte, jestli jste náhodou to moje video z toho přímého přenosu stáhli, tak mi ho přepošlete, prosím vás, a já tady klidně uspořádám nějakou tiskovou konferenci, na které pustím tu reportáž ČT a pak pustím ten přímý přenos, který probíhal v průběhu natáčení té reportáže.

Dokud se nepřestaneme bát obvinění z rasismu a dokud nezačneme nazývat věci pravými jmény a dokud nezačneme respektovat rozdílnosti různých kultur a to, že je velice těžké ty kultury přinutit, aby poslouchaly náš právní řád, a že finále to může znamenat, že budeme znásilňovat jejich kulturu, jako je třeba kultura dětských sňatků v muslimské komunitě anebo jako je kultura incestu v romské kultuře, a dokud jim to nezakážeme a nebudeme je za to brutálně a tvrdě trestat, protože to je znásilňování - znásilňování dětí, tak do té doby to ty komunity nepřestanou dělat. A vy buďto budete mít tu odvahu jim to zakázat a posílat je třeba na 20 let do vězení, anebo oni to budou dělat, a kvůli vám, kvůli Pirátům, se budou znásilňovat děti. Přesně tak, jak se kvůli vám, lidem, jako jsou Piráti, znásilňovaly desetitisíce mladých dívek v Anglii, protože je zneužívala muslimská komunita, na kterou se policie dekády bála ukázat prstem kvůli lidem, jako jste vy, protože by je lidé, jako jste vy, obvinili z rasismu. A naposledy to byl ten tragický případ, kdy ochrankář správně vytipoval muslimského teroristu, ale měl strach kvůli lidem, jako jste vy, ho zastavit, a ten člověk zabil desítky lidí, protože lidé, jako jste vy, mu vlezli do mozku a on tam viděl červené tlačítko a blikalo na něj: "rasista, rasista, rasista", a proto toho teroristu nezastavil. Takže krev těch lidí a krev těch dívek a jejich utrpení je na rukou lidí, jako jste vy, lidí, kteří nám ostatním nedovolí nazývat věci pravými jmény a lidí, kteří nám ostatním nedovolí se k těm věcem postavit v souladu s naší kulturou, tak jako to udělali v Austrálii. Samozřejmě, že ti Aboridžinové dodnes praktikují ty svoje rituály. Nicméně když se na to přijde, tak oni je prostě opravdu seberou a dají je do vězení. Tak to je.

Kravál a smrad není rasistický. Je úplně jedno, kdo vám ve vedlejším bytě bude dělat kravál a smrad, vy to přes zeď nepoznáte, jestli to tam dělá někdo z té nebo oné komunity. Vy jenom vnímáte kravál a smrad a chcete ho vyřešit. Tak, prosím vás, přestaňte ničit tuhle zemi tím, že kvůli vaší takzvané dobrotě a takzvané politické korektnosti zabráníte těm složkám, které naprosto běžně fungují v sporech většinové společnosti, aby fungovaly i proti těm menšinám. Já si pamatuji například z Kanady, kde byli uprchlíci tuším ze Somálska - součástí somálské kultury je sušení masa, takže tam někde v Quebeku si prostě Somálci v těch státních panelácích vytáhli ta mrtvá zvířátka a sušili si je na balkonech. A víte, jak to kvůli lidem, jako jste vy, dopadlo? Ti, kteří si stěžovali, byli obviněni z rasismu a dostali výpověď z dotovaného bydlení. Mě by opravdu zajímalo, jak to okolo toho paneláku vypadá v létě. Já si nemyslím, že my máme povinnost nebo že Kanaďané měli povinnost tolerovat Somálcům jejich zvyk sušit si maso v paneláku. Prostě oni přišli do Kanady a mají se převychovat, ne že oni budou převychovávat nás a příslušníci většinové společnosti budou trestáni.

Další taková zkušenost toho obchodu s chudobou, když ho děláte jako normální člověk a neděláte ho jako romský velkoobchodník s chudobou pomocí gumové hadice a pomocí spřízněných úřednic na úřadech práce, je ten, že jediný způsob, jak dneska dostanete takového nájemníka z bytu, je, že mu tři čtyři měsíce nepotvrdíte potvrzení o příjmu, které si on úplně v klidu když tak zfalšuje, ale vy mu to nepotvrdíte, a teprve až po třech nebo čtyřech měsících se začne úřad práce zabývat tím, kde vlastně bydlí ty děti a jestli ten člověk má nárok nebo nemá nárok na nějaké další sociální dávky. A potom, protože vy jste ten zlý, který by chtěl peníze na nájem, aby mohl třeba ten dům opravit, tak se vystěhují po třech čtyřech měsících a vezmou si všechno s sebou nebo to rozbijí. To znamená, vytrhají dráty, odnesou radiátory, vytrhají krytinu ze střechy, kam až dosáhnou, protože vědí, že vám tím způsobí škodu, a co nemůžou sebrat, tak to rozbijí. A do takového bytu vy pochopitelně nemůžete nastěhovat vůbec nikoho, takže jste dalších 30 000, 40 000 minus. Pak tam přijde Česká televize a natočí, že jediný přístup elektriky jsou tři rozvodné krabice za zdí a zbytek že si musí nájemníci dořešit prodlužkami. No tak musí, protože v třípokojovém bytě provést rekonstrukci elektriky je dneska 70 000 až 70 000. Když já mám nájem 8 000 měsíčně, tak je to prakticky celoroční nájem. A tak to funguje. A kde já mám vzít peníze na plastová okna? Kde já mám vzít peníze na zateplení toho domu? Kde já mám vzít peníze na opravu garáže, kterou mi vypálili mí nájemníci, protože si dovnitř dotáhli auto, rozřezávali ho flexou do šrotu, a nedošlo jim, že ta benzinová nádrž, i když vypadá, jako že je prázdná, tak je to vlastně bomba naplněná benzinovými výpary? Vyhodili mi do vzduchu garáž a málem u toho uhořeli. Možná byste někteří byli rádi, kdyby uhořeli, protože bych tady zřejmě dneska nebyl, protože by to byla určitě moje chyba, že jsem jim tam nějak nezabránil ve vstupu do té garáže. No, ale já jsem za tu garáž nedostal žádnou pojistku. Pojišťovna prostě řekla: Ne, ne, tady projelo auto od Googlu, my jsme tam viděli trhlinu, nedostanete vůbec nic. Takže cena mé nemovitosti klesla o další a další procenta.

Takový úžasný je to obchod s chudobou. Obchod s chudobou je mýtus, pokud se netýká romské komunity nebo pokud se netýká nějakého člověka, který má ekonomické vazby - a to říkám naprosto vážně - na zaměstnance a zaměstnankyně v převážné většině případů úřadů práce, kteří s ním spolupracují a posílají mu peníze nejenom za ten nájem, ale i ostatní sociální dávky. Protože potom ten člověk samozřejmě má pod kontrolou ty nájemníky a vyplatí jim jenom ten rozdíl toho, co mu způsobili za škodu, nebo toho, co mu dluží.

Teď se dostaneme k těm penězům. On už mi to Marian téměř všechno ukradl, až na jednu specialitku. Takže já zopakuji, jak a proč se tihle vyloučení lidé, pokud jim ty proromské neziskovky pomáhají, dostávají k penězům. Za prvé je to falešné opatrovnictví. Takže v těch domech, kde já bydlím, babičky a dědečkové jsou napsaní prostě jako opatrovníci. Je to přesně spočítané, jak to vychází, kolik dětí musí mít u sebe prarodiče, kolik dětí u sebe musí mít rodiče, aby to vycházelo co nejlépe. S tímhle jim tabulkami pomáhá právě Romea a spol., aby to vyšlo co nejlíp.

Druhá věc, že každý rok musíte mít nové dítě. Co rok, to dítě. Ano, funguje to tak prostě. Měli jsme tam maminku, která měla osm dětí, dneska jich má patnáct, protože mateřská nebo ta platba, kterou dostáváte, když nechodíte do práce, je prvních pár měsíců vyšší než zbytek a vy, když chcete dosáhnout na ty vyšší peníze, tak si musíte udělat dítě. Běžná praktika.

Falešné otcovství. O tom mluvil tady Marian. Taky výmysl Romea. Prostě napište jako otce někoho, kdo umřel minulý týden, před měsícem, před dvěma, a dítě má automaticky nárok na sirotčí důchod.

Potom tady máme ty postižené děti. Tady to já nemůžu dokázat, nicméně jsem si prakticky jistý, že to je tichá dohoda mezi státem a touto komunitou, která je nepsaná, která je nevyřčená a o které se jenom ví, že existuje, protože v každé té rodině, která je třeba desetičlenná - já se pak dostanu k tomu, kde bydlí jenom dva, tři, lidi a proč jich tam ve své podstatě bydlí patnáct, když napsaní jsou jenom dva - tak oni tam mají jedno nebo dvě děti, na které jim stát přizná tyhle peníze. A to, co lidé nevědí, je to, že tyhle peníze se nepočítají do životního minima. Takže vy, když máte doma dvě děti, které mají nárok na to ošetřovné - promiňte, jestli nepoužívám správný výraz - tak tyhle peníze jsou jako na ošetřování toho postiženého dítěte a nepočítají se to příjmu té rodiny. Je to logické, je to správné. Pokud se o toho člověka staráte, tak to tak má být. No ale pochopitelně tohle je masově zneužíváno.

A ti rodiče učí ty svoje děti, jak mají vypadat u toho testování, jak mají být hloupé, jak ze sebe mají dělat postižené, protože ty peníze dostanou. Romea jim to vysvětlí, že je dostanou jenom, když to dítě bude mít takový a takový stupeň postižení, který se projevuje tak a tak, oni se to naučí. No a potom tam jdou a existuje ta tichá dohoda. Takže těch 70 000, 80 000 je naprosto běžných.

Jak říkám, mám pořadník, kde teď kdybych ty domy vyprázdnil, tak je okamžitě nahradím dalšími lidmi, kteří jsou mi schopni fyzickými dokumenty, rozhodnutími úřadu práce a dalších orgánů doložit, že mají příjem 70 000, 80 000 měsíčně. Prostě ho mají, ať si říká kdokoliv, co chce. Ale na tohle všechno mají nárok i příslušníci většinové společnosti, akorát ti nejsou za peníze daňových poplatníků školeni Romea, jak co nejvíc tomu státu pustit žilou.

No a ten poslední bonbonek, který mě vždycky dojme - zatím mě to dojalo tedy jenom jednou - je to, že co pět let máte nárok u postiženého člena domácnosti na auto. Mně bylo řečeno pět let a 200 000, možná se to upravilo. A já vám řeknu, jak ten obchod v romské komunitě probíhá. Najde se romský koordinátor placený státem, najde se prodejce autobazaru, příjemce dávky, automobil za 40 000 má cenu 200 000, každý dostane přesně svůj podíl.

A víte, jak stát vyplácí ty peníze? Myslíte si, že ty peníze jdou na účet toho autobazaru? Ne, pro ty peníze si můj nájemník zašel takhle s poukázkou na poštu. Dovedete si představit, jak muselo být té paní na poště, která mu každý měsíc vyplácí těch 70 000, 80 000? Že on si tam přijde s tím bonusem? Nemá řidičák, ani jeden z jeho rodiny nemá řidičák, falešně mu nějaký kamarád zase za pětistovku podepíše, že ho budou vozit, a oni si takhle rozkradou 200 000. A stát to nemůže nevědět. Jak to, že to není navázáno na nákup nového automobilu za tyhle peníze s tím, že ty peníze jdou přímo dealerovi nového automobilu?

Tyhle věci jsou všechny udělány tak, aby tato komunita nepřizpůsobivých si na ty peníze sáhla. Stát chce, aby utráceli peníze za nájem, aby utráceli peníze, které mají na elektriku, aby utráceli peníze, které mají na jejich děti. A proč? Protože - to vás možná překvapí - ono je to strašně laciné řešení. To je nejlacinější řešení ze všech možných řešení.

Když jsem byl ještě na krajském úřadu, tak tam jedna velice šikovná kolegyně - neříkám to rád, ale myslím, že je z TOP 09 - si nechala vypracovat - ale říkám to rád, protože byla fakt šikovná, omlouvám se, že neznám její jméno - nechala vypracovat audit dětských domovů, protože hnutí ANO tam chtělo jeden dětský domov zprivatizovat nějakému albánskému nebo uzbeckému podnikateli. Byl to domov pro děti, do kterého se nainvestovalo nějakých 100 milionů korun. Měl být prostě prodán nějaký zámeček.

Tak ta paní kolegyně si v rámci vnitrostranického boje nechala vypracovat ten audit, skvěle zpracovaný. No a z toho auditu vyšlo najevo, že nejlacinější - nejlacinější! - umístěnka do dětského domova v Moravskoslezském kraji stojí nějakých 70 000 měsíčně a ta nejdražší přes 100 000. A že když jim tam přišli dvakrát nebo třikrát za sebou - oni tomu říkají vícečlenná skupina, to znamená, že vy dneska nemáte rozdělovat ty rodiny, což je správné, to chápu - ale třem rodinám pozatýkali rodiče za nějakou jinou činnost a přišlo devět, osm a sedm dětí do těch dětských domovů. A teď si to vynásobte průměrnou cenou 90 000, takže to jedno dítě vyjde skoro na milion. A vy jich máte - kdo mi to pomůže spočítat - devět a osm, 17 + 7 = 24. Takže to jsou prostě krásné dva miliony měsíčně za těchto 24 dětí, plus vy musíte pochopitelně živit jejich rodiče, kteří jsou ve vězení za nějakou jinou trestnou činnost, a tam to stojí - to nevím, to by řekl možná ministr vnitra - to už stojí nějakých skoro 40 000 měsíčně, ten vězeň.

Takže proto tady existuje tahle tichá dohoda mezi státem a touhle skupinou, protože to je nejlacinější řešení, které ten systém postavený na strachu obvinění z rasismu je schopen vyprodukovat. Je to jediný systém, který, postaven na strachu z obvinění z xenofobie, můžete nastavit. Ten systém je platit, platit, platit a držet hubu. Tak to je. A dokud nenajdeme, nebo nenajdete, odvahu nazývat věci pravými jmény a řešit to padni komu padni bez ohledu na to, jestli ten člověk má, nebo nemá privilegovanou barvu kůže, která rozhodně v České republice není bílá, tak ten problém tady nikdo ve Sněmovně nevyřeší. Zase jej posunete o kousek dál tím, že těm lidem dáte víc peněz, protože jako reakce na tento zákon, který my z Volného bloku podpoříme, protože tam prostě nějaká ta represe být musí - ale ten zákon, máte pravdu, nic nevyřeší. A má pravdu bohužel i tady kolega - nevím, který to říkal - že ti lidé si ty peníze nakradou. To je jejich řešení, oni si je prostě nakradou. Vy jim něco seberete, oni o něco víc ukradnou. Takže tohle taky není řešení.

Ale stejně ho podpoříme, protože na druhou stranu, když budou páchat jinou majetkovou trestnou činnost, tak půjdou do vězení a je to správně, že budou ve vězení za těch 40 000 měsíčně, protože to je jediné správné řešení do budoucna než to, aby seděli doma za 15 000. To je prostě ve finále tím, že převychováte a změníte tu kulturu, to je jediné řešení, ale není krátkodobé a nepřinese rychlé politické body.

Takže my tento zákon podpoříme vědomi si toho, že nevyřeší téměř nic, protože tady žádný jiný lepší návrh zákona není a protože my, Volný blok, jsme jediní, kteří mají skutečný plán na to, jak tuto situaci stoprocentně vyřešit. A já vám s radostí oznamuji, že v brzké době se s tím seznámíte, až odstartujeme oficiálně volební kampaň a až představíme náš volební program. A doufám, že se při realizaci tohoto zákona, této změny systému, která vyřeší neexistující romskou otázku, která vyřeší bohužel existující mnohasetmiliardové zneužívání sociálních dávek a všechny tyhle skutečné obchodníky s chudobou, což jsou cikánští lichváři a takzvané proromské neziskovky, tohle všechno vyřeší. A budeme u toho využívat zkušeností těch drsných lidí z křesťanské charity, kteří znají ten pojem - úplně nevím, jak to česky přeložit, tough love - prostě drsná láska, kdy vy toho člověka milujete jako křesťan, ale zároveň si uvědomujete, že mu nemůžete dát peníze na drogy. A takhle to je a to je jediný způsob, jakým do budoucna můžeme tuhle situaci vyřešit.

Bude to zajímavé, protože my vyřešíme i práci načerno. V systému, který zavedeme, nebude prostor pro práci načerno, což bude znamenat pro mnohé starosty a hejtmany obrovský problém, protože bez práce, bez romské práce zejména, načerno se dneska nepohne žádná velká obecní, krajská nebo státní zakázka. To je pro mě taky vždycky takový vtipný zážitek, když vím, co všechny ty slečny a dámy toho úřadu práce vyžadují, no a potom když si jdu něco nakoupit, tak tam vidím svoje klienty, o kterých vím, že jsou na úřadu práce už dvacet let, protože je bolí záda a jsou nemocní, jak tam mydlí krumpáčem, rýčem a lopatou a dokážou vykopat metr a půl hlubokou díru 40 centimetrů širokou, 10 metrů dlouhou tak za dvě hodinky. Nevím, jak to dělají, ale jsou úplně skvělí. A tohle my taky vyřešíme. Takže je pravda, že asi uvedeme některé kolegy hejtmany a starosty do problémů, ale co se dá dělat.

A rozhodně součástí toho našeho řešení bude i podpora bydlení. Ale představte si, že to nepůjde cestou výstavby obecních bytů, protože pokud budete stavět obecní byty pro tyto lidi, tak jak jsem říkal, dopadnete akorát tak, že ty byty budou zničeny a vytvoříte na realitním trhu obrovské krátery, kam nikdo nebude chtít jít bydlet, takže vytvoříte nová ghetta a vytvoříte no-go zóny.

Tenhle zákon, jak už jsem říkal - já bych se shodl asi s hodnocením kolegy z ODS, který říkal, že to je jenom takový malý kamínek do té mozaiky, který my opravdu potřebujeme, proto ho podpoříme. Ale bez základní změny filozofie a bez toho, že bychom tady našli odvahu nazývat věci pravými jmény a bez toho, že bychom našli odvahu říct si, že na našem území žijí kultury, které neuznávají naše hodnoty, a že to je oficiální souboj, že buď my převezmeme jejich hodnoty, nebo oni převezmou naše hodnoty, protože vedle sebe dvě takové kultury bez konfliktu nemohou žít, tak do té doby ten problém bude neřešitelný. A já rovnou tvrdím, že existují minimálně dvě až tři až čtyři kultury, když zaberu ten rozsah i voodoo a dalších kultur, které přicházejí z Afriky, nemají kmenovou strukturu, to jsou kmeny, které jsou větší, kterých je víc než Čechů a Slováků dohromady, a ti, až tady přijdou, tak oni mají svoje kultury, které jsou absolutně nekompatibilní s tím, co my považujeme za kompetence k bydlení, kompetence k učení, kompetence k tomu, žít podle zákonů a předpisů, a my se buď rozhodneme, že naše kultura na našem území je ta, která vládne a vládne tvrdě i těm ostatním kulturám, jejichž hodnoty jsou v rozporu s našimi, a naše hodnoty jsou určeny základní listinou práv a svobod, a že ty ostatní kultury buď budou dodržovat naše pravidla, nebo budou v našich vězeních, anebo se odstěhují tam, kde převládnou jejich pravidla. A dokud v sobě tuto odvahu nenajdete, tak žádný problém sociálních dávek, žádný problém nepřizpůsobivých skupin, žádnou problematiku vzniku ghett a žádnou problematiku vzniku no-go zón, budoucích teroristických útoků, incestů, znásilňování dětí, nic z toho bez této odvahy nevyřešíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne všem. Pan poslanec Volný nastolil nová témata, využil možnosti hovoru na samý kraj.

Já bych si dovolil Sněmovnu seznámit s omluvenkou pana poslance Kupky, který se omlouvá z dnešního jednání od 12.15 hodin z pracovních důvodů.

Nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Benda... Už to stahuje, dobře. V tom případě jako další přihlášená v rozpravě je paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vůle téhle Sněmovny je jednoznačná a já chci, aby byla možnost tu vůli vyjádřit. Ale opravdu si přeju, abychom si řekli, že ten zákon, který je předložený, nic nevyřeší a nejspíš v některých obcích výrazně zhorší situaci. To mi přijde fér, aby bylo velmi důrazně řečeno. Řeknu konkrétně proč, ale nejdřív ještě zdůrazním pozitivní věci, co tu zazněly, a opravdu bych ráda, abychom si všichni uvědomili, že prostě musí být cesta ven. Nemůžeme ignorovat, že nám rostou další a další vyloučené lokality a že v nich vyrůstá stále víc dětí. Ale ta cesta je hrozně pracná a je to o lokální koordinaci v každé obci - sociálky, školy a policie - a současně o promyšlené podpoře bydlení... (Odmlčuje se pro hluk blízko řečniště.) Opět pandemické šumění... Jenom chci zdůraznit, bydlení tady zaznělo a zazněly tady situace na úřadu práce.

Současně k tomu úřadu práce. Jsou zde některé, velice specificky využívají dovedností úředníků na úřadech práce, zaměřují část svých úřadů na lidi dlouhodobě nezaměstnané, ti se jim speciálně věnují, část na lidi třeba jen krátkodobě nezaměstnané, co jenom potřebují na měsíc, dva, tři podporu v nezaměstnanosti. Těm se naopak nevěnují vůbec a nechají je být, ti si prostě platili pojištění a z něho pak dostávají tu podporu. Úplně speciální pozornost dávají absolventům, mladým lidem, kteří buď opustí školu, nebo dochodí školu a po ní mají problém sehnat práci, právě proto, aby se nedostali do žádné spirály, ale aby okamžitě se povedlo pro ně naskočit do nějakého životního rytmu. To jsou věci, které skutečně dlouhodobě potřebujeme jako země. Pro obce to zaručené financování sociální práce, a nikoliv dotace, pro podporu v bydlení a pro podporu právě i obecního bydlení opět dlouhodobý výhled.

A ještě jedna věc, důsledné řešení všech pravidel, která už platí. Z toho, co tady zaznělo - a to bych jenom chtěla zdůraznit a podtrhnout - řada těch případů je legislativně ošetřena dobře, ale není dobře ošetřeno vymáhání. Mnoho stížností na to, jak se to v praxi obchází a zneužívá, tak tyhle stížnosti ve skutečnosti znamenají selhání konkrétních bohužel většinou úředníků, kteří nad tím zavřou oči, ale potom vzrůstá počet nespravedlnosti.

Ale znovu, tenhle zákon to nevyřeší a ani to nevyřeší další zpřísnění. Vyřeší to lepší vymáhání toho, co platí a co má smysl, prostě aby lidé práceschopní do práce chodili, a stejně tak to, aby v okamžiku, kdy jsou problémy se školou, se to řešilo okamžitě a hned. Ještě jednou zdůrazním třeba Dánsko, které má opravdu velice důslednou sociální politiku, velice dbá na to, aby každý, kdo je schopen pracovat nebo kdo má zdravotní postižení, tak na částečný úvazek aby pracoval. Dánsko prostě nedopustí, aby mezi sebou nekomunikovali, aby se neinformovali sociální pracovníci, případně policisté, co byli u nějakého přestupku, a škola.

Ještě jednu věc. Z téhle vize, kterou prostě zatím naše země nenaplňuje, zdůrazním - a to je ta opravdu cílená práce na zlepšení našeho nekultivovaného byznysu s chudobou. Můj předřečník evidentně věděl, o čem mluví, pohybuje se v tom patrně jako ryba ve vodě. Chci zdůraznit to, aby prostě nebylo možné čerpat státní peníze na nekvalitní bydlení, musí dopadat na ty, kdo na tom vydělávají, to je zásadní princip. Všechny země, které řeší to, že je bytů nedostatek a že potom nějakým způsobem je snazší zmáčknout ty, kteří bydlení shánějí těžko, se zaměřují právě na kvalitu.

A to bude poslední věc, co v tomhle obecném úvodu chci zdůraznit, je to věc, že kvalita a dodržování věcí pak plodí další pozitivní efekty, že se prostě vyplatí v každé obci s tím začít. A ukazuje se, že chybí patrně praktické usnadnění třeba týdenních výplat pro obecní technické služby. Chybí důslednější podpora třeba dodělání učňovského listu na úřadě práce v dospělosti, to je dneska složité podle všeho, co vím. Chybí praktické rozdělení úřadu práce, toho přístupu. Ale nechci to zdržovat, chci jenom říct, tohle jsou dlouhodobé úkoly. Je potřeba si být vědomi toho, že dnešní novela nic z toho neadresuje, a přitom to jsou ty věci, které tady jako svoji obrovskou frustraci mnozí popisovali. A já to chápu, já tu frustraci naprosto chápu.

Ale chci říct, to, co nastane, jsou prostě čtyři pět bodů, které ještě jednou stručně shrnu, dám vám ten odkaz na to, co prohlasujete v těch paragrafech. Patrně se k tomu pak vyjádří pan předkladatel. (Hluk v sále.)

Co mně připadá opravdu velmi nefér, je trestání nevinných lidí, těch, co nic nespáchali, ale s přestupcem bydlí v jedné domácnosti. Ocituji vám to z § 51a odst. 1, jde o to, že z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám vaše kolegy o větší klid. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Olga Richterová: - "z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení lze provádět srážky na úhradu pravomocně uložených pokut za přestupky uvedené v odstavci 2 spáchané fyzickou osobou, která není mladistvým a která je příjemcem příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení nebo osobou s ním společně posuzovanou". Jo? To je přesně to. Tam vůbec nemusela být ta věta: "nebo osobou s ním společně posuzovanou". To je prostě nefér. A pokud jste prarodiče syna, který se nepovedl, to se fakt může stát každému, tak to na vás dopadne v okamžiku, kdy tam je doplatek na bydlení. Jenom chci upozornit, že tohleto tady bude patrně odhlasováno.

Zdůrazňuji, ustanovení o nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí. To je ve stejném odstavci. A ta nepostižitelnost, která platila dosud, bude prostě prolomena. To je základní právní výhrada, kterou k tomu má řada lidí. Přitom půjde o exekuci ve prospěch obcí, které vydaly obecně závaznou vyhlášku. A jak už jsem říkala, je to v rozporu s občanským soudním řádem, který právě ty nepostižitelné dávky a přednostní pohledávky stanovuje.

Jenom chci zdůraznit, co jsou přednostní pohledávky. Přednostní pohledávky jsou z výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví nebo úmyslnými trestnými činy. Jsou to taky pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Mohla bych pokračovat, ale nechci. Chci jenom ukázat, že přednostní pohledávky budou přeskočeny tím, co si prostě obce definují v rámci svých obecně závazných vyhlášek a přestupků.

A ještě jedna věc, co už jsem zdůrazňovala: obce si nebudou moci vybrat, zda to uloží, nebo neuloží. Budou muset. To je přitom také si myslím v rozporu s tím, jak by měla být legislativa navrhovaná. Ale vůbec to nereflektuje, že už byla zavedena evidence přestupků navázaná na rejstřík trestů, že byly zavedeny dva nové přestupkové zákony. (Hluk v sále.)

A stejně tak už opět máme dosti přísné postihy za záškoláctví, za nechození do školy. Ale tady je to zase navržené tak, že třeba problémy s jedním pubertálním dítětem dopadnou na zbytek domácnosti. Nemyslím, že je tak snadné rozhodnout, kdy rodiče vědí a neposílají dítě do školy, a kdy právě třeba v té složité pubertě vědět nemusí, anebo to jedno dítě nemusí zvládat. Zdůrazňuji, dopadne to na zbytek domácnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás opět přeruším a požádám teď kolegy spíše v levé části sálu, aby nám nerostla hladina hluku. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: A ještě jednou zdůrazním, že opakování přestupků a zpřísnění sankcí při opakovaných přestupcích už také řešeno je v těch přestupkových zákonech.

Ještě jednu věc vypíchnu - zase z § 51a, ale z odst. 2 písm. f) - jde o to, že se tam nově zavádí přestupek, který přitom už máme v zákoně o některých přestupcích, a zase není naprosto jasné, proč přidávat, že srážky na příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, na úhradu pokut za přestupky mohou být opravdu za cokoli, co se stanoví obecně závaznou vyhláškou, když už dneska je porušení obecních vyhlášek postihováno pokutou až do 100 000 Kč.

A poslední věc, na kterou poukážu. Orgán pomoci v hmotné nouzi částky sražené z dávek podle odst. 1 až 3 poukazuje bezodkladně na účet určený obecným úřadem s rozšířenou působností, který pokutu uložil. Čili nedostanou to ty malé obce, jak jste o tom mluvili. Dostane to ORP, obec s rozšířenou působností, a to bezodkladně. Počítali jsme, o jakou částku může jít ve vztahu k tomu, jaký objem pokut by to mělo zasáhnout z těch dnes ukládaných, a mohlo by jít o něco okolo 32 milionů korun, které takto doputují na účty ORP.

Shrnuji - přestupek spáchá jen jeden z rodiny, ale postiženi za to budou všichni. Není jasné, zda to výrazně nezhorší situaci v okolí těch vyloučených lokalit, to mě trápí velmi. Bohužel, prostě jak napsal pan ombudsman, veřejný ochránce práv, nelze předpokládat, že lidi nebudou uspokojovat své základní životní potřeby. Je to smutné, ale je realistické si to přiznat, že to tak bude.

A poslední věc, ten návrh prolamuje, že například na výživné nebo na náhradu za újmu na zdraví, za ublížení na zdraví jsou přednostní práva, a přede všecko staví pokuty uložené obcemi.

Přeji vám moudrou a informovanou volbu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a jako poslední zde mám přihlášku pana poslance Bauera - pan poslanec Bauer ji ruší. V tom případě se ptám, jestli se ještě někdo do rozpravy nehlásí? Pokud tomu tak není, rozpravu končím.

pan navrhovatel má zájem o závěrečné slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně a kolegové, já se samozřejmě dívám na hodinky, vím, že ve 13.45 má přijít na řadu řádně zařazený bod, A já to určitě nechci zdržovat. Moc bych si přál, abychom dneska rozhodli hlasováním, takže to opravdu nebudu zdržovat.

Chtěl jsem jenom říci, že pokud tento návrh zákona nebo této krátké novely bude schválen, tak bude v praxi platit, že pachatelům vážných a opakovaných přestupků budou moci být neuhrazené pokuty strhávány z dávek v hmotné nouzi. Tady jenom opakuji, že to jsou vážné přestupky, není to žádné parkování, a musejí být opakované. Proto se pracovně tento návrh zákona jmenuje "třikrát a dost".

Pokud by tento návrh zákona byl schválen, tak po boku mnoha lidí, kteří mi s tím pomáhali, a za to bych se jim chtěl poděkovat, kolegyním poslankyním a poslancům, tak si splníme jeden rest, který jsme dali před třemi lety starostům z Ústeckého, Moravskoslezského, Karlovarského i jiných regionů, protože ten problém dneska není jenom v těchto regionech, ale vím, že se s tím setkávám třeba i u nás v jižních Čechách. Chtěl bych poděkovat, pokud tento návrh zákona projde, že si splníme ten slib, který jsme těmto samosprávám dali. Tímto jim dáme do ruky srozumitelný nástroj, jak chronické přestupkáře varovat, že jejich chování nezůstane do budoucna bez odezvy. A platí to, co tady dneska mnohokrát zaznělo, je to drobná novela, ale je to silný vzkaz lidem, kteří si neváží solidarity většinové společnosti.

To je vše za mě. Vím, že se třeba paní kolegyně Richterová ptala na některé věci. Já jsem měl pocit a hlásil jsem se poctivě do diskuse, ale mám pocit, že z té diskuse některé odpovědi už zazněly. Je to prostě střet dvou světů, vy na to máte trochu jiný názor. Proto už asi nebudu otvírat všechny ty věci, které si myslím, že v dnešní diskusi už mnohokrát zazněly. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zeptám se zpravodajky, jestli má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. (Gong.)

Kolegy do sálu už jsem svolal, svolávám je ještě jednou. A nyní tedy budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který padl... Pardon? (Reakce v sále: Nejdřív návrh na vrácení.)

Já tady zaznamenaný návrh na vrácení nemám. Byl? Tak v tom případě nejdříve vrácení, poté zamítnutí. Ano, je zde žádost o odhlášení, všechny vás odhlásím. Prosím, přihlaste se svými kartami.

Budeme tedy nejdříve hlasovat o návrhu na vrácení do druhého čtení, poté o návrhu na zamítnutí a potom požádám zpravodajku, aby nás seznámila s návrhem procedury. Ještě počkám na kolegy, kteří přicházejí do sálu.

Paní poslankyně Jarošová bude hlasovat s náhradní kartou číslo 15.

 

Já pro ty, kteří dorazili, zopakuji, že nyní budeme hlasovat o návrhu na vrácení tohoto tisku do druhého čtení.

Vypadá to, že všichni jsou skutečně přítomni, takže zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 104, je nakonec přihlášeno 132 poslanců a poslankyň, pro 23, proti 99. Tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o zamítnutí tohoto návrhu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 105, je přihlášeno 134 poslanců a poslankyň, pro 24, proti 102. Konstatuji, že ani tento návrh nebyl přijat.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích a prosím paní zpravodajku, aby nás seznámila s návrhem procedury.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dovolte mi vás seznámit s usnesením výboru pro sociální politiku ze 76. schůze ze dne 28. dubna k návrhu poslanců Jana Bauera, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 290: "Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení:

I. Doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 290/5 v následujícím pořadí:"

Návrh na zamítnutí návrhu zákona jsme již hlasovali.

Návrhy úprav podle § 95 odst. 2 přednesené ve třetím čtení nebyly načteny.

Pak budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích v pořadí B5, B2, B4, dále A ve znění případně přijatých B5, B2 a B4. Bude-li tento pozměňovací návrh přijat, nebudou hlasovatelné B1 a B3. Nebude-li přijat, budeme hlasovat o B1, o B3 a na závěr hlasování o návrhu zákona jako celku.

"III. Pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednesla stanovisko výboru. A 4. Pověřuje předsedkyni výboru, aby předložila toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Návrh procedury jsme slyšeli, myslím, že je poměrně jednoduchý.

 

Takže pokud není nějakých výhrad nebo jiných návrhů, já o něm nechám hlasovat. Nikoho nevidím.

Zahajuji hlasování o proceduře. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 106, je přihlášeno 137 poslanců a poslankyň, pro 136, proti nikdo. Konstatuji tedy, že návrh procedury byl přijat a budeme tak podle něj tedy postupovat.

 

Prosím zpravodajku garančního výboru, aby potom přednášela jednotlivé návrhy a sdělila k nim stanovisko.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B5, který mění účinnost z 1. ledna 2021 na 1. ledna 2022. Garanční výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko navrhovatele? (Navrhovatel: Doporučuji.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 107. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 107, je přihlášeno 138 poslanců a poslankyň, pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh B2. Je to pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu obsaženému v tisku 290/4 z usnesení výboru pro sociální politiku a je to návrh, který vyšel vstříc připomínkám vlády a nahradil ztrátu dávek pomoci v hmotné nouzi povinností strhávat z nich pokuty za uvedené přestupky. Doporučující stanovisko výboru garančního.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím stanovisko navrhovatele? (Navrhovatel: Doporučuji.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 108. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 108, je přihlášeno 139 poslanců a poslankyň, pro 112, proti 19. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat B4. Je to pozměňovací návrh opět ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu obsaženému v tisku 290/4 z usnesení výboru z 9. září 2020 a je to rozšíření okruhu přestupků, kterých se má navržená právní úprava týkat. Stanovisko: doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Stanovisko navrhovatele? (Navrhovatel: Doporučuji.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 109. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 109, je přihlášeno 140 poslanců a poslankyň, pro 114, proti 17. I tento návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat písmeno A ve znění případně přijatých B5, B2 a B4. Komplexní pozměňovací návrh obsažený v usnesení garančního výboru pro sociální politiku konané 9. září 2020, sněmovní tisk 290/4. Doporučující stanovisko výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím stanovisko navrhovatele? (Navrhovatel: Doporučuji.) Děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 110. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 110, je přihlášeno 140 poslanců a poslankyň, pro 112, proti 18. I tento návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: A protože byl tento návrh přijat, jsou nehlasovatelné B1 a B3 a můžeme hlasovat o návrhu jako celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, o všech návrzích tedy bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jana Bauera, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony dle sněmovního tisku 290, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 111, je přihlášeno 140 poslanců a poslankyň, pro 112, proti 23. (Potlesk v levé polovině sálu.) Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

A pokud nikdo nemá nic dalšího, děkuji zpravodajce a děkuji navrhovateli. Projednávání tohoto tisku končím.

A protože nám zbývá ještě nějaký čas, tak nyní otevřu bod číslo

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.