Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

333.
Návrh poslanců Jana Bauera, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 290/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Jan Bauer a zpravodajka garančního výboru, což byl výbor pro sociální politiku, paní poslankyně Jana Pastuchová. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 290/5, který byl doručen dne 8. dubna 2021. Usnesení garančního výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 290/6.

Ptám se navrhovatele pana poslance Bauera, zda si přeje vystoupit před otevřením rozpravy? Ano, přeje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem velmi rád, že se konečně dostáváme k hlasování drobné, ale věřím, že důležité poslanecké novely. My jsme ji předložili před téměř třemi lety a dobře vím, že jsem s významnou částí většiny z vás tuhletu novelu diskutoval.

Dovolte mi jenom zkráceně říci anabázi tohoto zákona, jak se vyvíjel. Původní návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi byl postaven na tom, že pachatelé vážných a opakovaných přestupků budou dočasně vyloučeni z pomoci v hmotné nouzi, jak už to ostatně v některých dalších případech předpokládá současný zákon. Asi všichni dobře víte, že například ti, kteří nedávají řádně děti do škol nebo si aktivně nehledají práci, mohou být podle platných zákonů v České republice vyřazeni ať už dočasně, nebo i jinak v rámci pomoci v hmotné nouzi.

Vláda k tomuto návrhu přijala neutrální stanovisko a v tom mimo jiné konstatovala, že vhodnější cestu, jak jsme přišli k řešení tohoto problému, spatřuje spíše v strhávání pokut za tyto vážné a opakované přestupky z těchto dávek. Z tohoto důvodu a mimo jiné i na doporučení vlády jsme náš původní návrh přepracovali opravdu bod po bodu a postavili ho nově na konceptu strhávání těchto pokut. Určitě platí, že mým cílem nebylo honit politické body, ale dopracovat se i ve spolupráci s kolegy ve výboru pro sociální politiku k řešení, které by v praxi mohlo fungovat a které by nalezlo vaši podporu.

S tímto přepracovaným návrhem jsem také následně seznámil své kolegy ve výboru pro sociální politiku a výbor schválil komplexní pozměňovací návrh, a to 9. září letošního (?) roku. Po tomto jednání výboru jsem nicméně vedl diskusi ještě s odpovědnými pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí a rámci těchto konzultací jsme ještě připravili některé dílčí úpravy prostřednictvím dvou pozměňovacích návrhů a já bych chtěl i tímto paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové poděkovat za to, že poskytla v rámci vypracování těchto pozměňovacích návrhů personální, ale i právní podporu a my jsme mohli zdárně ty pozměňovací návrhy dopracovat.

Podané pozměňovací návrhy se od schváleného konceptu neodklání, pouze ho precizují a upravují některé legislativní detaily, zavádějí jiný režim pro přestupky spočívající v tolerování a podpoře záškoláctví dětí a jiný pro přestupky proti veřejnému pořádku, majetku a občanskému soužití a doplňují některé technické záležitosti, například promlčecí doby.

Pokud se týče tolerování a podpory záškoláctví, návrh ponechává stávající režim obsažený v § 3 odst. 1 písm. e) zákona. Pro možnost strhávání pokut z dávek zavádí princip takzvaně "jednou a dost". Vychází se z toho, že neposílání dětí do školy je vůbec nejvážnější přestupek, kterého se má tento návrh týkat. Pro ostatní přestupky má naopak platit princip "třikrát a dost", jak jsme ho pracovně nazvali.

Druhý doprovodný pozměňovací návrh je spíše technického charakteru. Komplexní pozměňovací návrh výboru pro sociální politiku totiž na doporučení vlády rozšířil okruh přestupků, kterých se má navržená právní úprava týkat, o přestupek spočívající v porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních, kulturních podniků včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku.

Takže tolik tyto dva pozměňovací návrhy, které jsou načteny v systému. Ještě předtím, než předpokládám, že se dostaneme k hlasování, si dovolím se krátce vyjádřit k některým výhradám, které tady zazněly jak v prvním nebo druhém čtení.

Za prvé není pravda, že jde o předvolební tahák. Návrh zákona jsme předkládali už na podzim roku 2018 a bylo to mimo jiné v reakci na několik návštěv ve vyloučených lokalitách, kde jsme se jako poslanci účastnili jednání a byli jsme místními lidmi a starosty požádáni o pomoc.

Za další, návrh nepřichází v žádném případě v nevhodnou dobu. Načasování finálního hlasování je náhodné, to asi všichni víte, ale nemohlo přijít v příznačnější dobu. V ekonomické krizi, kdy se přestává dostávat finančních prostředků na její řešení, je načase říct, že stát musí umět pomoci lidem, kteří se ocitnou v nouzi, ale nebude pomáhat lidem, kteří takovou pomoc zneužívají.

Za další, návrh rozhodně není namířen proti chudým lidem, naopak. Lidé, se kterými jsme se nejenom já, ale i vy ve vyloučených lokalitách potkávali, hovořili jsme s nimi, a kteří si zoufají kvůli trvale nepřijatelnému chování některých svých sousedů, jsou paradoxně často příjemci sociálních dávek a my se jim touto drobnou úpravou snažíme pomoci.

Za další, možnost strhnout při opakovaném páchání vážných přestupků pokutu z dávek není nepřiměřeným zásahem do života jejich příjemců. Za prvé je třeba vzít v úvahu, že k udělení peněžité pokuty nedojde z ničeho nic, ale obvykle tomu předchází poměrně dlouhý proces, v případě záškoláctví například konzultace s rodiči, sociální práce, domlouvání, přemlouvání, pokuta napomenutím, odvolání proti rozhodnutí a tak dále. Pokud ani v takovém případně nejsou dotyční lidé ochotni chovat se v souladu se zákonem, je takový zásah naopak podle našeho názoru namístě. Navíc my neobjevujeme Atlantidu. Už dnes zákon vylučuje příjemce ze systému dávek hmotné nouze pro mnohem méně závažnější chování, to jsem tady říkal - například aktivní si nehledání práce.

Za další bych se chtěl důrazně ohradit proti tomu, co tady možná i na půdě Sněmovny zaznělo, podle kterého budeme brát lidem peníze na jídlo, a to tady ještě nebylo. Prostě to jednoduše není pravda.

Za další, obce zcela jistě nebudou tento institut zneužívat. Sám to vím ze své starostenské praxe, protože to není v zájmu těchto obcí. Jen potřebují do rukou srozumitelný nástroj, jak chronické přestupkáře varovat, že jejich chování nezůstane bez odezvy. Vylučuji, že by docházelo k plošnému krácení dávek - to opatření bude namířeno výrazně na známé firmy, protože všichni ve svých městech a obcích víme, kdo se často chová nepřiměřeně a páchá závažné přestupky.

V neposlední řadě to není - a to už také mnohokrát zaznělo - zázračný zákon a namístě nejsou nějaká nerealistická očekávání, o kterých tady posledně mluvil třeba pan kolega poslanec Jan Čižinský. Naopak, jsem si vědom toho, že jde o malý a dílčí krok, a je možné, že praxe si v budoucnu vyžádá jeho úpravy. Dalším dílčím krokem může být třeba druhé projednávání novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, ke které se pravděpodobně dneska nebo v pátek dostaneme. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu navrhovateli a otevírám rozpravu. Do rozpravy se s přednostním právem jako první hlásí paní ministryně Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, záměr tohoto návrhu je zcela jasný, a ačkoliv mu lze do určité míry porozumět, musím za Ministerstvo práce a sociálních věcí konstatovat, že i ve znění komplexního pozměňovacího návrhu přetrvává u tohoto návrhu významné riziko protiústavnosti. Komplexní pozměňovací návrh, který byl s Ministerstvem práce a sociálních věcí konzultován, především zmírňuje dopad návrhu na práva nezaopatřených dětí tím, že jim zachovává částky životního minima.

V návrhu však podle našeho názoru nadále přetrvává riziko, že zasahuje do ústavou chráněných práv na zajištění základních životních potřeb, a to nejenom osob, které vybrané přestupky spáchaly, ale také zejména do práv na zajištění základních životních potřeb osob, které nic nespáchaly, ale jsou s pachatelem v jednom okruhu společně posuzovaných osob. Jsem tedy ráda, že do návrhu byla na základě impulzu ministerstva zapracována právě proto alespoň ochrana pro nezaopatřené děti. Postoj Ministerstva práce a sociálních věcí je tedy i nadále stejný vzhledem k uvedeným obavám o soulad s ústavním pořádkem.

Chtěla bych zdůraznit, že se osobně ztotožňuji s názorem, že sociální systém má být přísný, má fungovat jako trampolína. Když se dostanete do problémů, tak vám má pomoci, ale měl by vás vyhoupnout zpět do normálního života. Myslím si, že společným úsilím správný krok, jak tento velmi složitý problém vyřešit, byl návrh, který vzešel z ministerstva před více než dvěma lety, a to je těch 15 opatření boje s chudobou. Některá z nich se nám podařilo realizovat, některá bohužel vůbec. Není na nich shoda napříč politickým spektrem. Důležité za mě je, že to není o sociálních dávkách. Je to o celé řadě dalších kroků. Je to o ochraně veřejného zdraví, je to o trvalém pobytu, je to o dostupnosti bydlení, je to o bobtnajícím sociálním vyloučení, obchodu s chudobou a tak dále a tak dále.

Proto chci říci, že se ztotožňuji s tím, že dávky mají být přísné, mají pomáhat těm, kteří se ocitli v nouzi, ale je stále normální pracovat, chodit do školy, pečovat o své blízké, platit daně, dodržovat zákony. Ale tento návrh povede jenom k další eskalaci problémů, zejména ve vyloučených lokalitách, protože tuto velmi složitou problematiku není možné řešit odtrženě od celé reality.

Osobně si myslím, že pokud bychom měli vyjmenovat jedno opatření, které může problematiku vyloučených lokalit minimalizovat, tak je to sociální práce, intenzivní sociální práce. Proto jsem ráda, že se nám podaří využít finančních prostředků z evropských zdrojů v rámci programového období kohezní politiky na příští léta a skutečně sociální práci maximálně posílíme tak, aby se dlouhodobě, udržitelně ty problémy mohly rozplétat.

Protože moje obava je, že tento návrh povede akorát k tomu, že úředníci a úřednice na úřadu práce budou mít ještě těžší život, že eskalace problémů se obrátí proti nim a skutečnou obětí tohoto návrhu budou úředníci a úřednice na úřadech práce. A to, co se může dít v realitě, jsme si bohužel zažili v minulém týdnu, kdy naše bývalá kolegyně, která pouze dělala svou práci, dodržovala zákony, zaplatila svým vlastním životem.

Takže pokud bych to měla shrnout, řešení velmi složitého problému vyloučených lokalit má být komplexní. Patnáct opatření boje s chudobou je ta správná cesta. Tento návrh, i když jsme to nejzásadnější zmírnili, povede k eskalaci problémů. Považujeme ho za protiústavní a máme obavu, že se obrátí proti úředníkům na úřadech práce. Řešením je sociální práce zejména na obcích, kterou chceme maximalisticky zásadním způsobem posílit přes evropské peníze.

Další věc, která asi nebude populární - ale myslím si, že by řešení problému pomohlo také to, kdyby se začalo zveřejňovat, a na to je potřeba změna zákona, kdo skutečně profituje z obchodu s chudobou, kdo jsou skutečně ti, kteří profitují zejména na dávkách na bydlení, a to ve velkém měřítku. Myslím si, že nás ta diskuse čeká u další předlohy. Velmi děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím vás seznámit se stanoviskem pana ombudsmana Stanislava Křečka, což není člověk, kterého bychom volili na pozici ombudsmana, to byla úplně jiná hlasovací koalice, ani to není člověk, který by mohl být podezřelý z toho, že by nějak, řekl bych, nadržoval lidem, proti kterým je tento zákon mířen, přesto vůči zákonu dal negativní stanovisko. A já si myslím, že ty argumenty stojí za zvážení.

Já si dovolím vás seznámit s jeho dopisem, který adresoval členům výboru pro sociální politiku a také zástupcům vlády. Myslím si, že je namístě, aby zazněl i zde na plénu, protože skutečně ta změna může mít poměrně významné dopady do života lidí:

"Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, obracím se na vás v souvislosti s projednáním návrhu poslanců Jana Bauera a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 290. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslanecký návrh, ke kterému jsem neměl možnost se vyjádřit ve standardním připomínkovém řízení, dovoluji si vám k němu zaslat své stanovisko touto cestou.

Protože původní návrh v průběhu jeho projednávání doznal řady změn, vyjadřuji se k němu ve znění komplexního pozměňovacího návrhu poslance Jana Bauera. Na úvod bych rád vyjádřil své znepokojení nad tím, že k zavedení postihu na dávkách pomoci v hmotné nouzi za opakované spáchání některých přestupků, v případě záškoláctví postačí i jeden, dochází v době pandemie koronaviru. Lze očekávat, že sociální důsledky pandemie pocítí nejvíce právě ti nejchudší. Ještě větší obavy mám o možné dopady návrhu na rodiny s nezaopatřenými dětmi. Jakkoliv chápu závažnost přestupku týkajícího se povinné školní docházky, zejména u rodičů samoživitelů, může při uplatnění navrhované právní úpravy fakticky dojít k tomu, že rodina bude po dobu několika měsíců žít pouze z částek životního minima nezaopatřených dětí. Kumulované dopady současné a navrhované právní úpravy na situaci rodin s nezaopatřenými dětmi tedy mohou být v podstatě likvidační. Riziko prohlubování chudoby a sociálního vyloučení u rodin s nezaopatřenými dětmi vnímám jako značné a možná negativa podle mě převyšují možné přínosy 'odstrašujícího charakteru sankcí', který zamýšlel předkladatel návrhu.

Podrobněji se nyní vyjádřím k čl. 1 pozměňovacího návrhu poslance Jana Bauera - srážky z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení na úhradu pokut za přestupky. Návrh zavádí v § 51a speciální úpravu srážek z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení na úhradu pokut za vybrané přestupky. Placení pokut z přestupkových řízení probíhá v režimu takzvané dělené správy. Díky tomu se již v současné době řadí mezi takzvané přednostní pohledávky, pro jejichž vymožení je možné provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu. Navrhovaná úprava z vybraných pokut za přestupky činí v podstatě privilegované pohledávky mezi všemi ostatními přednostními veřejnými pohledávkami, kam patří například různé druhy daní, pojistné na veřejné zdravotní pojištění či sociální zabezpečení a tak podobně, když v jejich případě výslovně umožňuje postihnout jinak nepostižitelné dávky pomoci v hmotné nouzi, to jest příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Ochrana dávek pomoci v hmotné nouzi byla zakotvena do § 317 odst. 2 občanského soudního řádu proto, že mají sloužit výhradně k zajištění základních životních potřeb příjemce a jeho rodiny. Právní úprava poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi ve spojení s jejich ochranou v exekučním řízení přitom představuje naplnění čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž je zaručeno každému, kdo se nachází v hmotné nouzi, právo na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek.

Navrhovaná právní úprava prolamující nepostižitelnost těchto dávek v exekučním řízení toto zcela opomíjí. Příspěvek na živobytí slouží k zabezpečení základních životních podmínek osoby, společně posuzovaných osob, vyjma nákladů na bydlení. Doplatek na bydlení je poskytován na úhradu základů spojených s bydlením osobám, které i přes poskytnutý příspěvek na bydlení nemohou ze svých prostředků uhradit náklady spojené s bydlením, nebo z určitých důvodů na příspěvek na bydlení nárok nemají. Jedná se tedy o pomoc státu nejchudším lidem. Dojde-li k postižení těchto dávek v exekučním řízení, nelze hovořit pouze o určitém snížení životního komfortu jejich poživatelů jako v případě exekuce jiných postižitelných příjmů a majetku. Představa, že tyto osoby nebudou po určitou dobu naplňovat své základní životní potřeby, je iluzorní. Naopak se lze důvodně obávat, že výsledek těchto příjmů si část z nich bude snažit kompenzovat i nelegálními způsoby. Navrhovaná právní úprava je ještě přísnější než stávající úprava srážek v § 51 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle níž lze neprávem přijaté částky dávek pomoci v hmotné nouzi srážet též z běžně vyplácené nebo později přiznané opakující se dávky. Tu lze považovat za určitou specifickou úpravu veřejnoprávního započtení, kdy příjemce dávky již dříve neoprávněně z téhož systému finanční prostředky čerpal. I v tomto případě ale platí pravidlo, že po provedení srážky musí povinné osobě a osobám s ní společně posuzovaným zůstat (každé z nich) nejméně částka ve výši existenčního minima. Jsou-li mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené děti, musí každému z nich zůstat nejméně částka ve výši jejich životního minima. Jedná se tedy o výjimku z obecného pravidla nepostižitelných dávek pomoci v hmotné nouzi odůvodněnou specifickými okolnostmi vzniku přeplatku na dávce s garancí ponechání existenčního, respektive životního minima.

V případě navrhované právní úpravy takové dostatečně silné důvody pro prolomení zásady nepostižitelnosti dávek pomoci v hmotné nouzi neshledávám. Návrh také neřeší, jakým způsobem by měly být prováděny srážky z doplatku na bydlení, ačkoliv záměr je provádět je zřejmý z nadpisu ustanovení § 51a. Podle názoru odborné literatury ke zmíněnému § 51 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi se v praxi nedoporučuje provádět srážky z doplatku na bydlení, když tato dávka je účelově určena k úhradě nezbytných nákladů na bydlení. Jeho snížením o srážky přeplatků by byla ohrožena řádná úhrada těchto nákladů a s tím spojené riziko například vypovězení nájemní smlouvy, odpojení dodávek energií a podobně. Provádět srážky z doplatku na bydlení je dle mého názoru zcela v rozporu se samotným účelem zákona o pomoci v hmotné nouzi, a to i u osob, kterým byl uložen správní trest. Rovněž je neúčelné takto postupovat u rodin s nezaopatřenými dětmi, přestože se rodič dopustil přestupku týkajícího se povinné školní docházky dítěte.

Předložený návrh zákona však nedává žádné záruky, že k takovému postupu nedojde. Z uvedených důvodů se domnívám, že navrhovaná právní úprava bez legitimních důvodů nepřiměřeně zasahuje do ústavně garantovaného práva na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek (prakticky z něj vylučuje určitou skupinu osob) a dopadne tak negativně nejen do životů jednotlivců, ale následně i celé společnosti.

Kromě toho upozorňuji, že mám pochybnosti o tom, nakolik je vůbec výhodná pro samotné obecní úřady, obce s rozšířenou působností. Ty totiž za současné právní úpravy mají možnost předat vymáhání exekuce celním úřadům. Nová právní úprava tak i pro tyto obecní úřady představuje nárůst administrativy, přičemž pokrývá jen zlomek období, po které lze tyto pohledávky vymáhat, a s velmi nejistým výsledkem. Doporučuji proto změnu zákona v této podobě nepřijímat.

Tento dopis zasílám všem členům výboru pro sociální politiku a ministryni práce a sociálních věcí. Se svými obavami o dopad návrhu na osoby v hmotné nouzi seznámím také veřejnost.

V úctě JUDr. Stanislav Křeček, vlastní rukou, veřejný ochránce práv."

Já to ještě jednou velmi stručně shrnu. Já si uvědomuji také tu katastrofální situaci ve vyloučených lokalitách v České republice. Byl jsem navštívit ghetto v mém volebním kraji v České Třebové a skutečně ta situace je naprosto tristní. Nicméně když hledáme řešení této situace, měli bychom podle mě skutečně pečlivě vyhodnocovat, jestli ty kroky, které uděláme, tu situaci zlepší, nebo zhorší. A já se tady musím shodnout s ministryní, že zcela zásadní je úloha sociální práce přímo v těch lokalitách. Tady vážíme na miskách vah ty přínosy toho odstrašujícího charakteru sankcí a současně nevýhody toho, že třeba rodič, který by rád posílal své děti do školy, ale nedaří se mu je zvládnout, přijde o dávky a v důsledku toho nakonec může celá rodina přijít o bydlení. Tohle je ta situace, kterou posuzujeme, a skutečně máme vážnou obavu, že přijetí tohoto zákona tu situaci spíše zhorší, než aby ji zlepšilo, přestože já chápu ty důvody.

Chápu, že ta situace je těžká, ale ještě jednou řeknu to, co je zcela zásadní z toho, co psal pan ombudsman. Představa, že tyto osoby nebudou po určitou dobu naplňovat své základní životní potřeby, je iluzorní. Prostě představa, že když těm lidem sebereme ty dávky, tak dosáhneme toho, že nějak změní své chování, podle mě to není nastavené šťastně. A jsou tam velká rizika, například zvýšení kriminality v těch lokalitách. Podle mě bychom měli skutečně dobře zvažovat, jestli tyto nápady povedou ke zlepšení, nebo zhoršení situace v těch ghettech, a podle mě hrozí spíš zhoršení. Z tohoto důvodu jako klub tento tisk nepodpoříme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Bauer. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom zkráceně zareagovat na mého předřečníka, prostřednictvím vaší osoby. Pane kolego Ferjenčíku, buď dneska nejste ve formě, nebo vám prostě vaši kolegové neřekli, že úplně stejné stanovisko pana ombudsmana ve druhém čtení četl někdo z vašich kolegů, nevím, kdo to byl. Ale já tím chci říct to, že myslím, že je férové a legitimní třeba obstruovat, mít úplně jiný názor, ale nemyslím, že je úplně dobré tady buď vědomky, nebo nevědomky dělat z poslankyň a poslanců hlupáky a předčítat tady stejné stanovisko pana ombudsmana, které jsme tady slyšeli před nedávnem. Možná že o tom nevíte, ale takto to bylo.

A ta druhá poznámka. Ano, politicky jsou dvě možnosti, jak se k tomu zachovat, k tomu velkému problému - buď nedělat vůbec nic, to je postoj paní ministryně Jany Maláčové a vidím, že i váš, nebo s tím alespoň něco částečně udělat, protože ten náš krátký, drobný poslanecký návrh, ta novela, já jsem tady mnohokrát řekl, že to není všelék úplně na všechno, ale aspoň na rozdíl od vlády, aspoň na rozdíl od ministerstva, aspoň na rozdíl od vás jsme s něčím přišli. Ty problémy to určitě nevyřeší úplně všechny, ale je to legitimní nástroj pro starosty, aby se lidé, kteří permanentně páchají vážné přestupky, necítili v této zemi beztrestně. O ničem jiném to není, na rozdíl od vás.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka paní zpravodajky, paní poslankyně Pastuchové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěla říct to samé. Prostřednictvím vaším, pane poslanče Ferjenčíku: dopis jsme dostali jednak všichni do e-mailu a jednak jste nám ho tady předčítal už minule, takže jde o jasné obstruování z vaší strany.

Jenom jsem chtěla říct, už jsem to říkala minule. Když někdo nebude nic páchat, tak mu nikdo nebude nic brát. Takže vy všem občanům říkáte, že Pirátská strana říká: Páchejte, dělejte závažné činy, vám se vlastně vůbec nic nestane. Tak to je skvělá zpráva pro občany. (Ozývá se potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pokračujeme ve faktických poznámkách. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, potom bude faktická poznámka pana poslance Čižinského, Juchelky, paní poslankyně Richterové. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se omlouvám, já jsem nevěděl o tom, že to přečetl kolega už minule. Považoval jsem ty argumenty za tak pádné, že je namístě přečíst na plénu. Nebyl jsem to já, kdo to četl, teď mě upozornil kolega, že už to minule zaznělo. Ale to minulé jednání bylo před mnoha měsíci, pokud se nemýlím. Obdržel to výbor pro sociální politiku, ale hlasovat o tom bude celé plénum Sněmovny, takže podle mého názoru je namístě s těmi argumenty seznámit celou Sněmovnu.

A poslední věc: vy říkáte, že aspoň něco musíme udělat, ale v případě, že ty činy, které uděláme, povedou k tomu, že nějací lidé se místo chudých lidí závislých na hmotné nouzi stanou bezdomovci, tak to nepovažuji za řešení, které jde správným směrem. Prostě chápu, že část lidí může skutečně odstrašit hrozba té sankce, ale současně existuje také část lidí, kteří kvůli tomuhle přijdou o tu státní podporu, přijdou třeba o bydlení, a přitom to nejsou nějací notoričtí rodiče záškoláků, ale třeba jenom jedno z několika dětí nezvládají a potřebovali by spíš podporu než šikanu. Podle mě musíme prostě vážit, který z těch přístupů je adekvátní. Z mého pohledu je tato cesta příliš represivní a málo motivační. To je vše.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Čižinský s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Tady zazněla podle mě nepravda, a sice že jsou jenom dvě možnosti - schválit tohle, anebo nic nedělat. (Poznámka mimo mikrofon.) To takhle tady zaznělo teď. Není to pravda. Řešením skutečně není to, že když je v nějaké domácnosti problematický člen - a skutečně takových domácností může být celá řada - ale ostatní se skutečně snaží, tak uvrhnout celou tu domácnost, potrestat ji kvůli tomu jednomu členu domácnosti... Je spoustu domácností, kde se ti ostatní snaží, kde je nějaká duševní choroba, něco podobného, skutečně dochází k přestupkům. A my vlastně teď říkáme, že si vybereme přísnější postup, ale současně jenom na ty, kteří pobírají nějaké dávky. To znamená, v praxi říkáme, je to přísnější postup pro ty chudé. A ta třetí možnost, která je, je to možnost, která je pomalá, pracná, která vede k řešení v dlouhodobém časovém horizontu, tak to je skutečně pečlivá sociální práce. Je důležité, aby tahleta třetí možnost tady taky zaznívala, protože není pravda, že jsou dvě možnosti - schválit tohle, nebo nedělat nic.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Aleš Juchelka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Ale přece ta sociální práce lidem ve vyloučených lokalitách je dána. Dáváme ze státního rozpočtu velké množství peněz právě na sociální práci. Máme Agenturu pro sociální začleňování, která také už pracuje pod Ministerstvem pro místní rozvoj desítky let právě ve vyloučených lokalitách. Máme spoustu neziskových organizací, které ve vyloučených lokalitách s těmito lidmi pracují, doučují například žáky, studenty. Máme tam například fantastické pedagogy, kteří ve vyloučených lokalitách vedou školy, které jsou specifické.

My jsme to přece všichni tady toto absolvovali, tu návštěvu, všechno jsme to viděli. A přesto od roku 2006 se nám, a to mám data šest let stará, zdvojnásobil počet vyloučených lokalit v České republice. Takže ty peníze se tam investují, s těmi lidmi se pracuje, a máme i fantastické obce, které tady samozřejmě peníze i svou aktivitou skrze sociální pracovníky v těchto vyloučených lokalitách pracují. Ale v tuto chvíli oni prostě svou aktivitu zastavují proto, že nemají žádný další nástroj k tomu, jakým způsobem s těmi lidmi pracovat, a my jim ten nástroj dáváme. To není žádná represe, naopak. To je motivace jako součást toho, že to je vlastně sociální práce, která v těch obcích už desítky let ve vyloučených lokalitách funguje. Takže takhle to je.

Není to o tom, že my nějakým způsobem nepodporujeme sociální práci, naopak, podporujeme ji. Máme na to nástroje, máme na to finance a nyní potřebujeme i těm starostům, kterým vyloučené lokality bují před očima, dát nějaký nástroj k tomu, aby mohli s těmito lidmi nadále pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pořadí faktických poznámek je toto: paní poslankyně Olga Richterová je nyní na řadě, poté pan předseda Tomio Okamura, pan poslanec Jan Bauer a paní ministryně Jana Maláčová. To je pořadí faktických poznámek. Nyní paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jenom bych se ráda doptala pana předkladatele na upřesnění. Pan předkladatel říkal, že ten návrh je takzvaně drobnou změnou. Chci se zeptat, jak ta takzvaná drobná změna může změnit a zlepšit ten komplexní problém, kterým jsou sociálně vyloučené lokality nebo chování třeba po sportovních akcích. A ptám se proto, že z toho, co tady zaznívá, jde přece o řešení sociální práce do budoucna.

A tam je moje druhá otázka na pana předkladatele, jestli považuje dostatečné, jak je to dneska řečeno, kdy sociální práce jde dotacemi, a není dostatečně zohledněno, když je v některé obci více lidí, kteří potřebují pomoc, nebo více lidí právě v hmotné nouzi, aby ta obec měla také více sociálních pracovníků.

A to už bych se obracela i k té předchozí poznámce pana poslance Juchelky, jestli tedy byste byli pro, aby do budoucna obce měly ty peníze jistější, aby mohly dlouhodobě plánovat sociální práci a každý rok se netřásly o to, v jaké výši bude ta dotace. Mohu dát příklady z minulých let, kdy obce, které měly dobře rozjetou sociální práci, nakonec kvůli obavám ze snížení dotace, která pak přišla až za půlkou roku, sociální pracovníky propustily. Tolik k aktuální praxi.

A pak mám ještě konkrétní otázky, ale to položím později. Ale k sociální práci a k podpoře obcí, to mi přijde jako konkrétní konstruktivní řešení a velmi by mě to k tomu komplexnímu problému, kterým to celé je, zajímalo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Tomio Okamura. Faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, projednáváme tady zákon na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivými, a když to stručně shrnu, tak extremističtí Piráti se tady odhalují v plné nahotě. Piráti podporují, aby nepřizpůsobiví páchali přestupky a aby jim nebyly pokuty strhávány z dávek.

Dále jsme se dneska opět dočetli v mainstreamu, jak kandidát na ministra pro místní rozvoj za Piráty pan Zábranský, radní na pražském magistrátu, zvažuje zdaňování bytů občanům šílenými částkami. V neposlední řadě připomenu výrok předsedy pirátů Ivana Bartoše, který řekl, že by mu nevadilo, kdyby za 15 až 20 let byla Evropa muslimská, a ještě stvrdil tento svůj výrok, kdy se relativně nedávno účastnil v Praze demonstrace: "Uprchlíci, vítejte v České republice!"

Skutečně, ten pirátský extremismus, to už je úplně do nebe volající, a za SPD říkám, že my uděláme všechno pro to, aby se pirátští extremisté nikdy nedostali do vlády v České republice, protože to je absolutně pohroma pro jakéhokoli slušného, pracujícího člověka. Vzpomínám si, jak tady náš návrh zákona na ukončení dávek nepřizpůsobivým blokovala pirátská poslankyně Richterová, aby nebyl projednán, protože hájíte nepřizpůsobivé lidi. Přitom náš návrh zákona SPD by přinesl úsporu do veřejného rozpočtu cca půl miliardy korun, které bychom právě teď v krizi mohli přesunout ke slušným a pracujícím lidem.

My říkáme na adresu Pirátů: Stop pirátskému extremismu! Stop pirátským neomarxistickým nápadům!

A já opravdu znovu říkám, udělejme všechno pro to, aby se Piráti nikdy nedostali do vlády, protože zničí tuto republiku. (Potlesk z lavic SPD a z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Jan Bauer s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Já jsem chtěl jenom na margo mých předřečníků, prostřednictvím vaší osoby. Vážená paní kolegyně Olgo Richterová, přečtěte si třeba mimo jiné zprávu NKÚ, jak účelně nebo v uvozovkách neúčelně se nakládá s více než 200 miliony korun v rámci Agentury pro sociální začleňování, jak se s těmi penězi nakládá a jak to vidí NKÚ. Já s vámi souhlasím, že prostě... a znám to na rozdíl od vás z konkrétní praxe někde na městě nebo na obci, že je třeba především s těmi lidmi pracovat, ale ono to má prostě nějaké své meze.

A tím se dostávám právě k poznámce pana kolegy Jana Čižinského. Kdybyste, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, nebyl starosta významné městské části a neměl podle mého názoru stejné zkušenosti jako já, protože jste nadřízený městské policie a musíte znát, jak to v praxi funguje, tak bych se domníval, že ani nevíte, jak to mimo tenhleten barák v praxi funguje. Vždyť přece všichni dobře víme, že dneska jsou dvě kategorie občanů. Ode všech se přece vybírají pokuty nebo peníze za přestupky, akorát ti, co jsou v hmotné nouzi, mají velmi často, a zeptejte se vašich městských strážníků, když o tom mluvíte, mají prostě pocit beztrestnosti, protože vědí, že z dávek v hmotné nouzi mu nikdo žádné peníze nestrhne, protože to není možné. A právě mimo jiné řešíme to, že občas tu pokutu - může se to stát třikrát za sebou - ti lidé to vždycky mohou zaplatit, se z nich stanou právě trestní lidé, že se dostanou na stejnou úroveň jako ostatní občané, kteří když páchají nějaký vážný přestupek, dostanou pokutu, tak ji musí zaplatit, a když ji nezaplatí, tak prostě to jde na přestupky a pak se dokonce může exekvovat.

To, co předkládáme, je, že ti, kteří jsou v hmotné nouzi, a je jich strašně málo, kteří se chovají prostě nehorázným způsobem, se nebudou cítit v této zemi beztrestní. O tom to je. Sejděte se s vaším šéfem městské policie a zeptejte se, jak to v praxi funguje, jak se ti lidé chovají. (Tleská poslankyně Aulická a několik poslanců z lavic ANO a SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně je nyní na řadě s faktickou poznámkou. Paní ministryně Jana Maláčová, prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Souhlasím s předřečníky s tím, že v některých vyloučených lokalitách skutečně ta situace je kritická, když vám neustále, opakovaně někdo porušuje zákony a ještě se vám směje do obličeje. Nikdo z nás by nechtěl být v kůži místních politiků, protože ta situace je neřešitelná.

S čím ale nesouhlasím, je to, že řešením je nějaký jednoduchý úkon, který jakoby mávnutím kouzelného proutku všechny problémy sprovodí ze světa. Tady padlo, že počet vyloučených lokalit se zvyšuje. Ano, to je pravda, ale skutečná příčina je někde jinde. Ta je v tom, že byznys s chudobou je skutečně výnosný, že ten systém, tak jak je to nastaveno, vede k tomu, že lidé investují do bydlení, sestěhovávají z celé republiky ty takzvaně problematické spoluobčany, a nikdo nemá zájem to změnit. Proto jsem říkala, že by bylo žádoucí, aby se začalo zveřejňovat, kdo ve velkém stylu profituje na dávkách na bydlení, to by byl první skutečný krok. Vím, že to je asi politicky neprůchozí.

A druhý skutečný krok je systémová sociální práce na obcích. Skutečně systémová, ne aby to dělaly neziskové organizace, to není nic proti nim, ale na obcích, protože pouze starostové a starostky vědí přesně, co potřebují na těch obcích. A takhle tuto pomoc budeme směřovat.

A pak je tam celá řada dalších kroků, které jsou obsaženy v dokumentu Patnáct opatření boje s chudobou. Některé z nich se nám podařilo prosadit, některé bohužel ne, které skutečně povedou k tomu, že se počet vyloučených lokalit začne snižovat. Ale jádro problému je v tom, že byznys s chudobou je opravdu výnosný, a omlouvám se, v České republice na něm profituje i spousta zástupců politické scény. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Konstatuji, že s faktickými poznámkami jsou v tuto chvíli přihlášeni pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, paní poslankyně Richterová, pan poslanec Čižinský, paní poslankyně Aulická Jírovcová. Do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Olga Richterová. Je 13 hodin, v tuto chvíli přerušuji tento bod, končím dopolední jednání Poslanecké sněmovny. Sejdeme se znovu ve 14.30 hodin. Pro členy organizačního výboru připomínám, že organizační výbor se sejde za pět minut, tedy ve 13.05 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne. Zahájíme odpolední program schůze Poslanecké sněmovny. Nejprve projednáme

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.