(14.20 hodin)
(pokračuje Válková)
Právě ty návrhy se nespoléhají jenom na judikaturu, ale současně již v samotném zákonném textu rozšiřují třeba to, o čem hovořil pan poslanec Kopřiva - bezbrannost o další jevy, které přicházejí v úvahu, kdy je třeba ta osoba paralyzovaná strachem o svůj život nebo o zdraví, nebo se dostane do takového stavu z důvodu své závislosti na pachateli, například vychovatel-dítě ve výchovném ústavu, osoba věřená do výchovy určité osobě a tak dále. Čili pro soudy by to mělo být konkrétnější vodítko.
Já se tímto způsobem dostávám k tomu poslednímu, nejpalčivějšímu problému, a tady bych poprosila o pozornost, protože si myslím, že došlo k nedorozumění. Naše sazby, jak tady bylo velmi hezky a srozumitelně prezentováno paní ministryní, jsou minimálně srovnatelné, ne-li přísnější než v jiných evropských zemích. To, co ale nevíme úplně, protože já neznám ty poznatky, jak tam aplikují konkrétní soudy v těchto případech i sazby, které mají k dispozici. Takže i moje některé kolegyně a kolegové z hnutí ANO říkají: Zpřísníme to, a tady jsme to slyšeli: daleko vhodnější a účinnější by bylo tyto sazby více využívat. A k tomu máme jediný nástroj, pokud nechceme porušit principy právního státu a chceme respektovat nezávislost soudů. Jako bývalá ministryně spravedlnosti poprosím když tak paní ministryni, aby mi napověděla, jestli na něco zapomenu, nebo aby mě doplnila, a škoda že tady není pan ministr Blažek, protože ten by také mohl přispět svojí troškou do mlýna. Jako ministryně, když jsem chtěla něco prosadit, respektujíc nezávislost soudu, tak jsem měla tyto nástroje: porady předsedů krajských soudů, kdy jsem jasně řekla, že je trestně politická pozornost zaměřena na postihy, které jsou velmi nejednotné, různé a ukazují, signalizují, že se nevyužívají trestní sazby, které máme v trestním zákoníku. Čili apel na předsedy krajských soudů, aby tímto způsobem informovali předsedy okresních soudů. Jeden příklad za všechny, podařilo se například, když jsme chtěli přeorientovat - nebo to je příliš silný výraz, možná změnit - trestní politiku při ukládání nepodmíněných trestů ve prospěch finančních trestů, tak toto se také dělo a podařilo se to. Ve vhodných případech soudy začaly ukládat více peněžitých trestů než těch krátkých nepodmíněných trestů. Nestačí to, je třeba takto hovořit i se Státním zastupitelstvím, což je centralizovaná soustava, a ministr spravedlnosti má mnoho možností ne nařizovat, ale doporučovat, kontrolovat, jestli to, co doporučí, jestli se na to ostatní vykašlali, anebo jestli skutečně k tomu proběhly porady. To je první.
Druhá, Justiční akademie. Jak víme, každý soudce má určitý kariérní postup zajištěný jedině tehdy, když vykáže výbornou práci, a tu většinou může vykázat jedině tehdy, když zná velmi dobře i nové poznatky, judikaturu Evropského soudu, výsledky výzkumů a tak dále. K tomu slouží Justiční akademie, čili Justiční akademie má možnost zaměřit svoji činnost na proškolení právě v této oblasti, aby soudy více využívaly stávajících trestních sazeb, a tím tedy došlo ke zpřísnění trestní represe, ale v tom správném smyslu slova: ne tím, že budeme zvedat trestní sazby a budeme extrémem v Evropě, ale že je dovedeme vhodným způsobem, aniž bychom narušili jejich nezávislost, k poznání, že je třeba v těchto případech využívat to, co už zákonodárce nyní nabízí.
A konečně třetí cesta, kterou si myslím, že (se) postupuje, i když mně se někdy zdá příliš pomalu, to je sjednocování judikatury, kdy Nejvyšší soud má k dispozici nástroje, třeba přijímání ve velkém plénu určitých judikátů, publikování, a to už je závazný pokyn, který - když se tím judikátem neřídí podřízený soud, tak riskuje, že rozsudek bude v rámci dovolání zrušený.
A pak tady pochopitelně správně již zaznělo, že i Česká advokátní komora musí být informovaná, a tak dále. Čili ty nástroje v aplikační praxi se musí používat citlivě, v mezích zákona a ústavnosti, aniž by se ohrozila nezávislost soudů. Nenutit soudy, ale ukázat jim ve světle současné reality, že je třeba to ostří trestní represe využívat více a jednotně, než tomu bylo dosud.
Dívám se, jestli tady ještě něco mám. Jenom ještě k paní poslankyni Sommerové: no, my jsme zatím - hovořila jste o Istanbulské úmluvě - zkratka, která nebyla zatím projednána vládou, my máme nicméně... já jsem dělala sama tabulku, zjistila jsem, že splňujeme právě, pokud jde o oblast násilí a prevence násilí včetně sexuálního, všechny požadavky už nyní v rámci našeho trestního zákoníku, takže tady nevidím z tohoto důvodu, říkám, z tohoto důvodu nevidím nezbytnou nutnost ratifikace Istanbulské úmluvy. Tam jsou jiné důvody. Ale speciálně, si myslím, by tady pomohla při vybudování azylových center a dalších, to nezpochybňuji. Nicméně náš trestní kodex už nám teď dává velmi slušný rámec pro posilování jakýchkoli excesů, které jsou za hranicí trestního práva.
A tím bych se vlastně, ano, blížila ke konci se závěrem, že děkuji, že se umožnilo na mimořádné schůzi vytvořit ten časový prostor, že jsme si otevřeli, byť v závěru našeho volebního období, tento prostor, a uvidíme, v jakém módu a čase v něm budeme pokračovat. Ale myslím si, že naše veřejnost, když slyší všechny, kteří tady hovořili, tak nebude pochybovat o tom, že tuto problematiku podceňujeme (?).
A úplně na závěr, já si to prostě neodpustím: ať jsou sebevětší indicie, presumpce neviny pro mě platí bez ohledu na to, jestli jde o Dominika Feriho, nebo jakéhokoli jiného člověka v ČR, čili já doufám, věřím a vždycky budu stát za tím, že tady nehovoříme o kauze Dominika Feriho, ale o situaci a realitě, která se v průběhu let vyvinula, a bohužel částečně naší řekla bych nevšímavostí byla možná opomenuta a nebylo jí věnováno tolik pozornosti, jaké by jí věnováno mělo být. To je i kritika, která se týká samozřejmě mě. Možná jsem měla také přijít s pozměňovacími návrhy na změnu skutkové podstaty znásilnění a sexuálního nátlaku dříve než v závěru tohoto volebního období. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové.
Ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pan kolega Jan Jakob mezi 15. a 23. hodinou z pracovních důvodů, od 9 do 11 hodin Miroslava Vostrá z pracovních důvodů a kolega Čižinský od 15.30 z důvodu setkání se zvolenou běloruskou prezidentkou.
Nyní paní poslankyně Věra Adámková, připraví se Patrik Nacher. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, obrátím váš zřetel trošku k jinému úhlu pohledu. Nebudu se samozřejmě vůbec pouštět do právních věcí, to mi nepřísluší a také tomu nerozumím. Ale jak tady hovořil kolega Janulík, tak jsem dnes druhý doktor, který hovoří. Já se s těmi oběťmi, musím říci, že dominantně jsou to ženy, ale nikoli pouze ženy, setkávám v ordinaci buď při noční službě, kdy se samozřejmě dělá celkové vyšetření, anebo s určitým odstupem. A jsem člověk, který velmi přísně ve všech případech ctí presumpci neviny. Čili budeme hovořit obecně, nebudeme se pouštět do žádných detailů, to mi nepřísluší. Nicméně bych byla velmi ráda, kdybychom, anebo příští Sněmovna v této věci, zaujali větší důraz na prevenci. ***
