(12.10 hodin)
(pokračuje Kořanová)
Ráda bych navrhla, abychom trestný čin znásilnění založili nejen na tom, že je pachatel ten, kdo za použití násilí nebo pohrůžky násilí anebo jiné těžké újmy vykoná s jinou osobou pohlavní styk proti jeho vůli, ale i ten, a to je velmi důležité, kdo s jinou osobou vykoná pohlavní styk, využívaje toho, že není schopna právě projevit svou vůli nebo není schopna klást odpor proti takovému jednání, a to například z důvodu, že se nachází ve stavu bezbrannosti, nebo z důvodu obavy o svůj život nebo zdraví, nebo závislosti na něm, anebo v důsledku jeho postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu. Touto změnou bychom docílili zejména toho, že znásilnění již nebude muset být nutně spojováno jen s fyzickým násilím, a tedy nebudou vůbec žádným způsobem zpochybňovány výpovědi žen, na nichž nebudou nalezeny stopy fyzického násilí. Tak dnes máme v podstatě trestný čin znásilnění definován.
Jakkoliv mně osobně je bližší model dánský a založení legislativy na nesouhlasu či souhlasu, tak chápu, že v této Sněmovně existuje značná část poslanců... (Poslankyně ztrácí hlas a odkašlává si.) Omlouvám se. Jakkoliv mně osobně je bližší model dánský a založení legislativy na souhlasu či nesouhlasu, tak chápu, že v této Sněmovně existuje značná část poslanců, která slovo "souhlas" v redefinici znásilnění považuje za kontroverzní a pravděpodobně by takovou změnu nepodpořila. Osobně tedy nejsem úplně spokojena, avšak politika je zkrátka umění možného, hledání kompromisu je nevyhnutelné a já to naprosto respektuji.
Ráda bych zde ještě předem reagovala na několik poznámek nebo dotazů, které v diskusi možná zazní anebo už zazněly. Někteří z vás se možná budou ptát, proč tedy neratifikovat raději Istanbulskou úmluvu. Důvod je jednoduše takový, že úmluva sama o sobě se nevěnuje pouze sexuálnímu násilí, ale i dalším oblastem, které mohou být pro značnou část v této Sněmovně, včetně mě, problematické a celý proces by se výrazně prolongoval. Další poznámkou bude jistě odkaz Sněmovny na to, zda chci v České republice zavést nebo vyvolat vlnu na bázi Me Too neboli jakési české Me Too. Nechci. Jsem zastánkyní práva na spravedlivý proces a vinný je pro mne ten, až ten, koho tak uzná soud. Bude stále na žalobcích, aby obviněnému prokázali vinu. A bude stále platit zásada in dubio pro reo, tedy že nejasné důkazy nemohou být přičteny k tíži obviněného. Falešná obvinění, se kterými je ve všech soudních řízení nutné počítat, budou i nadále stíhána dle platných právních norem, a to je, kolegové, velmi důležité i pro mne. Ráda bych tedy shrnula, co je mým cílem.
V první řadě chci, abychom prostřednictvím uzákonění projevení vůle kladli důraz na to, co oběť udělala pro to, aby obviněnému dala najevo, že nemá o pohlavní styk zájem, ale i na to, co vedlo obviněného k domnění, že oběť se stykem souhlasí. Kolegové, i kolega Nacher, o tom tady určitě budou hovořit. Mnou a dalšími kolegy navrhovaná redefinice bude mít také velký symbolický význam a oběti sexuálního násilí může vést k tomu, že trestný čin ohlásí, protože v současné době znásilnění ohlašuje pouze menšina těchto obětí. Omlouvám se... (Poslankyně pije vodu.) Cílem dnešní schůze tedy je vyslechnout zde naprosto transparentně, před zraky veřejnosti názory jednotlivých poslaneckých klubů na změny v platné trestní legislativě, které později budu reflektovat při tvorbě příslušné legislativy.
My jsme v kooperaci s paní profesorkou Válkovou, ale i s Ministerstvem spravedlnosti připravili změny legislativy, které by mohly tyto mé požadavky, mé osobní požadavky reflektovat, a budu ráda, když se na to podíváme společně a tu diskusi zde zahájíme. V případě, že by zde panovala vzácná shoda na změnách v dané legislativě, tak se domnívám, že bychom jej mohli přijmout ještě v nynějším volebním období. Osobně jsem jako zástupce největšího poslaneckého klubu ochotna pro to udělat maximum i s ohledem na to, že bych to považovala za důstojné zakončení současného volebního období.
Dnes jsem již několikrát hovořila o symbolice, a proto dnes navrhnu usnesení, o jehož podporu vás tímto žádám, protože se domnívám, že je tím nejmenším, co můžeme udělat, ale zároveň se jedná o důležitý signál do české společnosti. Usnesení má devět bodů. Já jsem je připravovala s kolegy, například z Pirátské strany, vlastně obdržely je dnes všechny kluby napříč Poslaneckou sněmovnou, i ve spolupráci s neziskovými organizacemi. To usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR:
I. Deklaruje svůj odmítavý postoj k jakémukoliv projevu násilí v České republice.
II. Konstatuje, že sexuální násilí patří mezi mimořádné..." (Vystupující se odmlčela kvůli nadměrnému hluku.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vám rozumím. Potřetí vyzývám kolegy ke klidu. Je načítán návrh usnesení, myslím si, že by bylo vhodné, abychom ho všichni slyšeli. Pokud vás to nezajímá, tak prosím přeneste své diskuse mimo jednací sál. Tak prosím.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji, pane místopředsedo.
"II. Konstatuje, že sexuální násilí patří mezi mimořádně závažné projevy násilí, a to i vzhledem k tomu, jak nebezpečné a celoživotní dopady může mít na oběti těchto násilných činů.;
III. Vyjadřuje svou plnou podporu a účast obětem sexuálního násilí v České republice a vyzývá je, aby se v případě, že na nich bylo, je či bude pácháno sexuální násilí, s důvěrou obracely na orgány trestní soustavy a toto jim hlásily." (Poslankyně kašle.) Alergie, omlouvám se.
"IV. Deklaruje svou plnou připravenost vytvořit a přijmout návrh úpravy zákona o ochraně obětí trestných činů, který bude zahrnovat legislativní opatření za účelem zlepšení postavení obětí, zejména zvláště zranitelných, především zabránění sekundární viktimizace opakovaného traumatu a stigmatizaci.
V. Vyjadřuje svou vděčnost a úctu všem, kteří se snaží obětem sexuálního násilí pomoci a poskytnout jim podporu.
VI. Žádá Ministerstvo spravedlnosti České republiky, aby prostřednictvím Justiční akademie a dalších svých orgánů provedlo edukaci soudců ve věci soudních řízení s pachateli a oběťmi sexuálního násilí.
VII. Žádá Ministerstvo vnitra České republiky, aby provedlo edukaci příslušníků Policie České republiky ve věci přístupu k obětem sexuálního násilí se zvláštním zaměřením na přístup příslušníků Policie České republiky ve chvíli, kdy oběť sexuálního násilí trestný čin ohlašuje.
VIII. Žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, aby do začátku roku 2022 připravilo metodický materiál pro práci vyučujících v oblasti primární prevence sexuálního násilí a vypracovalo standardy pro poskytovatele primární prevence v oblasti sexuálního násilí.
IX. Žádá zřizovatele základních a středních škol, aby prostřednictvím všech dostupných metod provedli osvětu mezi žáky a studenty v českých vzdělávacích zařízeních ve věci prevence a důsledku sexuálního násilí a aby zajistili, že osvěta v dané oblasti bude ve vzdělávacích zařízeních probíhat pravidelně i v následujících letech."
Závěrem bych ráda řekla, a věřím, že nyní nemluvím jen za sebe, že znásilnění je natolik závažným trestným činem, že si zasluhuje pozornost této Sněmovny. Musím vám, kolegyně a kolegové, upřímně říci, že příběhy obětí sexuálního násilí ve mně vyvolávaly nesmírné emoce a k pachatelům těchto činů cítím nepřekonatelný odpor.
Z mé strany je to nyní vše. Děkuji za pozornost a těším se na kultivovanou diskusi. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za toto úvodní slovo. Paní poslankyně souhlasila s tím, že se stane zpravodajkou, takže ji poprosím, aby zaujala své místo u stolku zpravodajů a sledovala odtud diskusi a návrhy.
Než přejdu k přednostním právům, která už tady mám čtyři, tak bych ještě požádal předsedy klubů nebo jejich představitele, aby zvážili nějakou dohodu, jak budeme pokračovat v době, která by běžně byla určena pro obědovou pauzu, protože těch přihlášek je poměrně hodně.
Jako první se mi s přednostním právem přihlásil pan předseda Michálek, poté pan předseda Okamura, poté paní předsedkyně Pekarová Adamová, poté paní ministryně spravedlnosti a poté paní poslankyně Černochová. Pan předseda Michálek nyní.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že všichni vnímáme obavy žen. Všichni jsme četli průzkumy, ze kterých vyplývá, že znásilnění je jedna z věcí, kterých se ženy bojí nejvíce, i když jde o problém, který se týká jak žen, tak mužů.
Chci říct, že za nás, za klub Pirátů, jednoznačně podporujeme lepší úpravu příslušné skutkové podstaty v trestním zákoníku a že jde o záležitost, kterou řešíme dlouhodobě. Nejde pouze o kauzu jednoho člověka, ale jde o systémový přístup, protože my jsme ve spolupráci s organizacemi, které se věnují obětem sexuálního násilí, tak jsme se začali této problematice věnovat. Už v zimě jsme požádali Parlamentní institut o zpracování přehledové úpravy ostatních států EU ve vztahu k vymezení skutkové podstaty trestného činu znásilnění, takže tím vznikl poměrně kvalitní materiál, který může být jedním ze vstupů do poučené diskuse o tom, jak má vypadat výsledná právní úprava. ***
