(19.10 hodin)
(pokračuje Adamec)
Dámy a pánové, nechci tady zdržovat, už toho máme všichni dost. Je krásný letní večer. Nicméně není to tak jednoduchá věc, nedůvěra vládě. Musím říct, že tato vláda vzhledem k těm problémům, které tady zazněly - já je nebudu opakovat. Nebudu opakovat, co tady říkali mí kolegové, co tady říkal náš pan předseda. Těch problémů je celá řada. Myslím, že posun v té politice je tady výrazně vidět. To, co by se stalo před deseti lety v této oblasti, by znamenalo automaticky pád vlád. Dneska se to přechází, dneska tady bojujeme za něco, co podle mě obhajitelné není. A myslím si, že bychom se měli všichni zamyslet, abychom do budoucna vrátili politice její dobré jméno a aby ti lidé, kteří vykonávají ty funkce, si také uvědomovali, že se zodpovídají českému státu a českému lidu.
Děkuji vám za pozornost a samozřejmě budu hlasovat pro návrh na vyslovení nedůvěry. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A s přednostním právem si přeje vystoupit paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Opozice říká, že přidáváme jenom důchodcům. Kromě toho, že to není pravda, tak to ukazuje, že neví, jak se lidem žije. A také že pohrdají lidmi. Protože když jsme nastupovali, tak důchody byly něco kolem 10 tisíc v průměru. A chtěla bych vás, vážení páni poslanci a vážené paní poslankyně, vidět, jak dokážete za tyhle peníze žít.
Já vám jenom za svůj resort zrekapituluji, komu všemu jsme pomohli. Já budu v červenci ministryní práce a sociálních věcí tři roky a z toho více než rok jsem strávila řešením covidové krize. Přesto se nám podařilo schválit společnými silami často více než 20 různých zákonů, které pomáhaly rodinám s dětmi, zaměstnancům, hendikepovaným, ale i právě důchodcům. Asi nejdůležitější věc je to, jak jsme pomohli rodinám s dětmi. Vyšší rodičovská po 12 letech. Po 12 letech 300 tisíc. A každý, kdo má malé dítě, tak ví, jak je těžké zvládnout rodinu, práci a ještě vyžít z jednoho platu. Po 15 letech se nám podařilo prosadit náhradní výživné. Vím, že zejména pro ODS to nic neznamená, další zbytečná dávka. Ale zkuste se rozhlédnout, podívat se po svém okolí a zeptat se samoživitelek, jak se jim žije. Zeptat se samoživitelek, jaké to je, když vám ten druhý neplatí alimenty a vy se nemůžete dovolat spravedlnosti. Samozřejmě, měli bychom zlepšit vymahatelnost práva, ale o té tady debatujeme už 30 let. A ty děti mezitím odmaturovaly, některé dokonce dokončily vysokou školu, a to navzdory tomu, že jim nikdo nepomohl. A od 1. července bude náhradní výživné platit tak jako ve většině vyspělých zemí. A já jsem na to velmi pyšná. Protože i Slovensko, dámy a pánové, má náhradní výživné od roku 2007. Takže u nás to bude po 14 letech, se čtrnáctiletým zpožděním oproti Slovensku.
Zítra budeme hlasovat o jeslích. Jsou tady na to různé názory, budí to vášně, ale cílem toho zákona je, aby každá rodina, která potřebuje jesle, tak aby si je mohla dovolit. Protože platit 8 tisíc měsíčně pro mě není normální. A i když stát do dětských skupin dává vysoké finanční prostředky, přesto jsou velmi drahé. Pevně doufám, že se nám společnými silami podaří dostupné jesle zvládnout.
Druhá skupina, která mi velmi leží na srdci, jsou zaměstnanci. Slíbili jsme, že zrušíme karenční dobu. Že zavedeme znovu proplácení prvních tří dnů nemocenské. A dokážete si představit, jak by se nám zvládala pandemie bez toho, aby karenčka byla zrušena? Po deseti letech diskusí jsme během sedmi měsíců na Ministerstvu práce a sociálních věcí zavedli elektronickou neschopenku. Mám tu samou řečnickou otázku. Dokážete si představit, že bychom pandemii zvládli bez elektronické neschopenky? Já ne. Důsledky by byly mnohem fatálnější, než jsou nyní.
Když jsme nastupovali jako sociální demokraté do vlády, tak byla minimální mzda 8 500 korun. Dneska máme 15 200 a vláda bude o minimálně mzdě rozhodovat minimálně ještě jednou. Takže pevně doufám, že ten, kdo bude pracovat, se bude moci ze své mzdy uživit a že to bude platit i pro ty, kteří pracují za minimální mzdu.
O více než třetinu jsme navýšili platy a mzdy v sociálních službách. Opět, ti, kteří stáli v první linii během pandemie, jsou ti, kteří jsou nejhůře finančně oceňováni. A proto jsem ráda, že sociální demokracie i např. minulý rok zvedla finanční ocenění v sociálních službách o 10 %.
No a příští týden bude Senát schvalovat kurzarbeit. Zákon, o kterém se tady dlouho mluvilo, dlouho, více než 20 let. Víte, že Německo jej má 60 let. A pevně doufám, že na příští hospodářskou krizi bude Česká republika připravena.
Nejvíce času a námahy jsem strávila jako ministryně práce a sociálních věcí s tzv. covidovou pomocí. Nesčetněkrát jsme tady mluvili o ošetřovném. Jestli má být 80 nebo 70 %. Zdalipak nám, když jsou zavřené školy, nebudou ty maminky zůstávat doma, jestli bychom je neměli lépe motivovat k tomu, aby chodily do práce, i když jsou zavřené školy. A jsem pevně přesvědčena a velmi ráda, že to bylo správné, že jsme po celou tu dobu poskytovali rodinám ošetřovné, a to v nadstandardní výši.
Nejúspěšnější vládní program za ten poslední rok a dva měsíce byl program Antivirus. To není můj názor. To řekla Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. A Antivirus zachránil přes milion pracovních míst. My jsme vyplatili přes 4 miliony příspěvků na milion těchto unikátních pracovních míst pro téměř 70 tisíc firem. Nepředstavitelná věc! Kdybyste s námi seděli tenkrát v březnu minulého roku na Ministerstvu práce a sociálních věcí a zažili to, jak jsme poprvé v historii České republiky dávali dohromady takový program, přemýšleli, aby to fungovalo, aby to šlo rychle, aby firmy dostaly ty peníze okamžitě, protože jim hrozil krach, tak byste možná tento neuvěřitelný úspěch ještě o to více ocenili.
Asi nejsložitější věc, na které se tady lámaly názory, byla izolačka. Já jsem přesvědčena, že v té třetí vlně izolačka zafungovala ze všech těch opatření nejvíce. V průměru nám pomohla zvýšit ochotu lidí zůstat doma a neroznášet nákazu o více než deset procent. Má velký podíl na tom, izolačka, o té mluvím, že jsme celou situaci v posledních týdnech tak dobře zvládli.
Musím říci, že spousta těchto věcí, které jsem tady vyjmenovala, bylo jich mnohem více, jsme prosadili i navzdory hnutí ANO. I navzdory hnutí ANO. Já jsem šla do vlády proto, abych pomáhala lidem, abych pomáhala seniorům, rodinám s dětmi, zaměstnancům, hendikepovaným. Ne abych obhajovala svoji ministerskou funkci. My jsme šli do vlády také proto, abychom zastavili koalici s ODS. To byl jeden z našich hlavních motivů. Ale abychom taky zabránili tomu, aby SPD se dostala k moci. A když se podívám na to, co takové zásnuby ODS a hnutí ANO způsobily, tak taková malá ochutnávka je např. způsob, jakým se zrušila superhrubá mzda. To je věc, která nás extrémně zadlužila a vytvoří nám do příštích let nebývalé problémy. A přesně proto jsme šli jako sociální demokraté do vlády.
Musím říct, že jsem jako sociální demokratka také často odchod z vlády zvažovala. Je to ta tzv. červená linie. Velmi vážně jsem to zvažovala. Ale zároveň přiznávám, že příchodem covidu pro mě toto skončilo a jakýkoliv odchod z vlády bych považovala ze nezodpovědný. ***
