(19.20 hodin)
(pokračuje Maláčová)
A ráda také dodám, že čtyři měsíce před volbami považuji ještě vzhledem k tomu, jaké je rozložení hlasů v Poslanecké sněmovně, a s tím, co řekla KSČM, tento celý den promarněným časem. Je to promarněný čas. Sociální demokracie, nebo rezort práce a sociálních věcí má v tuto chvíli deset neprojednaných zákonů ve Sněmovně. Ani nehovořím o spravedlivé důchodové reformě. A my jsme celý den strávili politickým cirkusem místo toho, abychom pomáhali lidem a abychom pracovali v jejich prospěch. Je to obrovská škoda, protože z krize, z pandemie ještě vůbec nejsme venku. Myslím si, že to riziko, že propadneme stejnému pocitu, že jsme nad pandemií zvítězili, je úplně stejné jako před rokem.
Takže kdybych to měla shrnout, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, toto byla ztráta času a bude to ztráta času. Vím, že to je vaše parlamentní právo, vaše ústavní právo, nicméně do voleb jsou čtyři měsíce a myslím si, že nové karty by měli rozdat zejména voliči. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Mám zde faktickou poznámku - pan poslanec Jurečka. Vaše dvě minuty.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Mně to nedá, já si dovolím zareagovat na několik věcí, které tady paní ministryně před chvílí řekla.
Tak jednak když nastupovala ona do vlády, tak byl průměrný důchod v roce 2018 12 391 korun. Ta předchozí výše důchodu, tak to byl výsledek práce minulé koaliční vlády, nikoliv její. A když se podíváme například, kam se to dotáhlo v roce 2019, tak v roce 2018 byla ta výše důchodu vůči čisté mzdě v České republice 50,7 %, v roce 2019 to bylo 51,5 %, ale pro zajímavost, v roce 2015 to bylo více, bylo to 54,5 %. To znamená, ta reálná, skutečná kupní síla toho důchodu byla vyšší, než je tomu dnes. To jenom ať si to poměříme. Pořád ať tady nepadají jenom ty absolutní částky, ale ať říkáme ten kontext.
Paní ministryně tady řekla spoustu věcí. Ano, některé jsou pravda. Podařilo se díky této Sněmovně a díky i nám jako opozici, to tady jasně zaznělo, prosadit některé věci. Nicméně mě mrzí ty věci, které se třeba prosadit nepodařilo. Včera obstrukce sociální demokracie, dvakrát byla vzala přestávka. Zákon, který by řešil jasně fixované platy učitelů do budoucna, tak je tady vyobstruovala sociální demokracie. Tento týden jsme řešili vratku ze Senátu, která by pomohla všem rodinám, kde mají rodiče obrovskou starost a péči o děti, které jsou autistické. Opět sociální demokracie a osobní dopis paní ministryně, která proti tomuto bojovala. Takže na jedné straně tady se řeknou líbivé věci, to, co dobře zní, ale když se ptáte, jaká je reálná situace, jestli víme, jak se těm rodinám žije - ano, víme, máme k nim velmi blízko, máme je ve svých rodinách, ale vy jste tyto věci zabila! (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za přesné dodržení času. Pan poslanec Holomčík je přihlášen do rozpravy, připraví se pan poslanec Svoboda.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, když jsem se hlásil před těmi mnoha hodinami do rozpravy, tak jsem chtěl hovořit o Národním plánu obnovy. Je to 180 miliard, které mohou pomoct České republice v následujících letech vzpamatovat se po covidu a je to mimo jiné i krásná ukázka toho, že tato vláda této zemi nenabízí žádnou budoucnost, protože nemůže. Není - tady vlastně nejsou schopni ani dodržet zadání z hlediska participace i z hlediska klimatických cílů, ale hlavně je to jedna velká prázdnota. Je to vymetání šuplíků a je to lepení děr, kterých nám jistě po této vládě zbyde mnoho, ale není za tím žádná myšlenka, žádná vize, žádný cíl. A o tomto jsem chtěl hovořit. Chtěl jsem se i zeptat nebo doptat pana premiéra na nějaké věci kolem Národního plánu obnovy, ale pak jsem si přečetl jeho některá vyjádření ať už zde ze Sněmovny, tak ze sociálních sítí, a naznal jsem, že pokoušet se o věcnou debatu s panem premiérem je úplně zbytečné. Musím říct, že to je docela síla.
Piráti a uprchlíci. Tak připomeňme si, že pan premiér Babiš ještě v roce 2015, když byl ministr financí, tak v Lucembursku vykládal, jak klidně zvládneme přijmout 18 tisíc uprchlíků. V tom samém roce hlasoval s vládou, že přijmou 1 500 uprchlíků mezi lety 2015 a 2017. A já rozhodně tady nechci otevírat to protiimigrační téma, tady ty nálady, ale prostě platí, když nemáte argumenty, tak tam dejte uprchlíky. A ještě tomu nasadí korunu: Piráti vám nastěhují imigranty domů! To si fakt myslíte, že jsou občané téhle země úplní hlupáci? To fakt vám přijde normální, takhle pohrdat vlastními voliči, když předseda vašeho hnutí přijde sem k tomuhle pultíku a bez jakéhokoliv náznaku ostychu prostě lže těm lidem skrze televizní kamery do očí. Vždyť to je humus! To je úplně něco neskutečně odporného!
A já jsem optimista. Snažím se na všem hledat něco pozitivního. A já vlastně na všech těchto jeho lžích a výpadech vnímám jednu pozitivní věc a to je strach. Jestli to tak půjde dál, tak vydáme pokračování, nebo bude vydáno pokračování úspěšné sci-fi komedie O čem sním, když náhodou spím, tentokrát to bude psychologický thriller s názvem Koho se bojím, když jsem vzhůru. A bude to celé o nás.
Já bych chtěl jenom připomenout, že žijeme v době, nebo v současnosti, kdy podle aktuálních dat tři čtvrtiny tohoto národa nedůvěřují této vládě. A co nám tady s tímhle pan premiér říká? S každým jedním takovýmhle výrokem, co říká veřejnosti? Říká: Čau lidi, už vás štvu? Už mě nechcete? Už chcete, abych šel pryč? Tak volte Piráty a Starosty, protože se jich bojím. A neuvěřitelná podpora v kampani. Za 200 milionů bychom to nekoupili. Díky za to!
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A poprosím do rozpravy pana poslance Svobodu, připraví se pan poslanec Jiří Kohoutek.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedo. Zbytku vlády, ještě většímu zbytku poslanců přeji dobrý večer. Já jsem se nakonec rozhodl po všem tom, co jsem tady slyšel, a skoro všecko bylo řečeno, že se budu držet toho, čemu pravděpodobně víc rozumím než jiným věcem. Pan premiér nás tady obvinil, že jsme všichni amatérští epidemiologové a navážíme se do věcí, kterým nerozumíme, tak já bych jenom chtěl podotknout, že mně komunisté nepustili studovat na lékařskou fakultu všeobecnou a vystudoval jsem hygienickou fakultu, hygienu a epidemiologii, takže mám státní zkoušku z tohoto oboru. A možná že i to je důvod, proč jsem už vlastně na úplném začátku minulého roku v únoru varoval tuto Sněmovnu o tom, co přijde, jaká hrozba je tato infekce při analýze například infekce SARS, a ptal jsem se, jak jsme na to připraveni, jakou máme výbavu, jaké máme ochranné prostředky, jaký máme pandemicko-epidemický plán. A nejen že jsem nedostal žádnou odpověď, ale tato Sněmovna se mně vysmála. Pan ministr Vojtěch Adam mě odmrštil s tím, že žádné takové věci nejsou na stole.
A všechny ty věci se bohužel seběhly. Já opakovaně říkám, že bych byl rád, kdybych se mýlil, ale na druhou stranu je fakt, že fakta, která byla vlastně epidemiologům známa, protože toto všecko je popsáno v těch učebnicích ještě od starého Haškovce, to všecko už známe 50, 80 let, tak to všecko se hodilo stranou a hrála se statečná hra. Nějakým způsobem se přes to přetloukali, a na podzim opět jsem varoval, že dochází k určitému rozvolňování, že to nošení roušek a všecky tyto věci se začínají zapomínat. ***
