(15.10 hodin)

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já nebudu mluvit dlouho, ale pokládám za svoji povinnost také k té dnešní schůzi říci pár slov. A já možná navážu na Luboše Zaorálka, který tady pátral po tom důvodu, proč se scházíme dnes a v tomto formátu. Za mě je ten důvod jednoduchý. Já mu říkám: koukej, mámo, jsem v televizi. Protože jiný důvod prostě neznám.

Opozice tady tepe vládu rok za to, jak dělá všechno špatně. Akorát tak nějak ten rok neměla odvahu ani sílu tu vládu sestřelit. Vyčítají nám podzim, vyčítají nám rozvolňování. Trošku zapomínají, jak to celé bylo, kdo tady byl za ty notorické rozvolňovače, kdo tady nutil vládu rychle, rychle otevírat, ať si lidé můžou nakoupit na Vánoce, kdo tady udělal fetiš z nouzového stavu, a jak už tady padlo, kdo nás tady dotlačil do pandemického zákona jenom proto, aby pak experti z jejich strany podávali různé žaloby na nejvyšší správní soudy proti rozhodnutím vydaným podle pandemického zákona. Teď se ukazuje, že kdybychom opravdu potřebovali zasáhnout proti epidemii, kdyby se nedej bože vrátila, tak nám prostě nic jiného nezbyde, že budeme muset znovu vyhlásit nouzový stav. A já už vidím ten rachot ve Sněmovně.

Ale prostě celou tu dobu, kdy nás tady ta opozice tepe, tak nenašla odvahu ani sílu tu vládu sundat. A dokonce se nebyla ani schopna dohodnout. Vždyť víme, že tady ta schůze se rodila v těžkých bolestech. Tady se několik dnů, možná týdnů sbíralo 50 podpisů. Najednou nebyly, protože jedna koalice chtěla mimořádné volby, druhá koalice chtěla tuhletu schůzi. Nemohli se dohodnout. A když se dohodli, tak se zase zjistilo, že jsou tady nějaké Vrbětice, že vláda tady vyhazuje ruské diplomaty. A přece nemůžeme odvolat vládu. Musíme počkat, až tu celou práci dodělá, a pak teprve se ji pokusíme odvolat.

Takže vy jste nás nechali stlačit epidemii díky opatřením, která jsme museli tady krvavě vybojovávat každých 14 dní hlasováním o nouzovém stavu. Díky těm opatřením epidemie zaplať pánbůh pomalinku klesá. A já doufám, že se nevrátí. Nechali jste nás vyřešit sen celé české bezpečnostní komunity a srovnat stavy diplomatů v Moskvě a tady. No a když máme hotovo, tak teď jste přišli s tím, že nás sestřelíte. Zajímavé časování.

Ale znova říkám, ten důvod je jediný. Ten důvod je samozřejmě to, že za čtyři měsíce jsou volby a ono se to hodí do kampaně. A víceméně dnešní schůze od rána, kdy se zjistilo, že ty hlasy tady nebudou, jsem navrhoval, že by bylo nejčestnější, kdybychom to tady zahájili tak, že všichni ti, kteří nechtějí hlasovat pro nedůvěru vlády, se vypnou, aby se na té tabuli objevilo nějakých 78 nebo 80 hlasů, které tady zbyly, a pak by bylo evidentní, že ten celý den je jenom řečnické cvičení a patří to spíš na náměstí nebo do kampaně, ale ne do Sněmovny.

Já si pamatuji, když jsem byl předseda Poslanecké sněmovny, tak mě novináři kritizovali za to, že máme 270 bodů na programu schůze. Pokud se nepletu, tak teď jich je tam asi 500. A místo toho, abychom si tady vzájemně říkali, co stejně všichni víme, co si o sobě myslíme, bez jakékoli naděje, aby se z téhle schůze cokoli stalo, protože prostě opozice ty hlasy nemá, tak jsme mohli udělat pár zákonů pro dobro našich občanů a ten obrovský balík bychom mohli trošku zmenšit. Takže je to dneska promarněný čas.

Já také nebudu tady vypočítávat úspěchy vlády. Nebudu říkat, proč jsme dělali to či ono. Protože prostě těch diskusí a předvolebních debat a volebních kalkulaček a já nevím čeho všeho, toho si užijeme moc ve volební kampani. Ale dnešek prostě je a bude rétorickým cvičením opozice.

A když tady Luboš mluvil o chybách, tak já bych přidal ještě jednu. Ono to možná někoho bude zajímat do 19.15, pak začíná hokej a už to nikoho zajímat nebude. Děkuji. (Tleskají poslanci v lavicích ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si podotknout, že tento sál byl historicky i divadelním sálem a že čtvrtky jsou určeny pro interpelace vlády, takže by se těch zákonů stejně moc asi nevyřešilo.

Pokud se již nikdo další s přednostním právem nehlásí... (Reakce v pravé části sálu.) Pan poslanec v zastoupení. Pan poslanec předbíhá. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom velmi stručně. Ten důvod, proč jsme nevyvolali hlasování o nedůvěře v době vrcholící pandemie, byla právě ta pandemie. My jsme jasně řekli, že nebudeme ztěžovat vládě situaci v době, kdy prostě jsou úplně jiné, globální problémy.

A taky bych se chtěl silně ohradit vůči tomu, že jsme nepomáhali. Já mohu za KDU-ČSL říct, že jsme přišli se 120 konkrétními návrhy. Některé byly ze začátku ignorovány, poté je vládní koalice přijala. Některé byly ignorovány dodnes a možná dneska toho všichni litujeme. Takže bych se opravdu chtěl ohradit, že jsme házeli klacky pod nohy. Dneska o tom mluvil premiér. Je to naprosto nekorektní. My jsme se dožadovali, žadonili jsme o jednání, o spolupráci. Koneckonců pandemický zákon byl z velké části z naší dílny, a byl právě proto, aby vláda měla účinný nástroj v boji s pandemií, ale aby ta situace nebyla zneužívána. A jak je vidět, tak pandemický zákon v podstatě zafungoval. Opatření se prostě mají vysvětlovat, ne dělat plošně a ne prostě proto, že je to takhle jednoduché. Opatření se mají dělat tak, aby pomáhala, aby chránila, a ne prostě jenom tak. Právě proto jsme toto dělali.

A opravdu se ohrazuji proti tomu, že jsme vládě házeli klacky pod nohy a rozdělovali společnost. Ne. My jsme šili roušky. My jsme je rozváželi. My jsme byli loajální, protože jsme věděli, že jsme v těžké situaci. Ale my nebudeme a nemohli jsme zavírat oči nad jasnými pochybeními vlády, přičemž o některých si myslíme, že byla naprosto záměrná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli již konečně zahajuji rozpravu, do které je jako první přihlášená paní poslankyně Černochová, poté 18 dalších kolegů. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Začnu od konce v reakci na pana vicepremiéra Hamáčka - koukej, mámo, jsme v televizi. Myslím, že televizní diváci ocení, že zjistili, že pan vicepremiér Hamáček ještě žije a je v politice, protože po skandálu s cestou do Moskvy, kterého se dopustil, tak vlastně z televizních obrazovek zcela zmizel. Takže si myslím, že skutečně "koukej, mámo, jsem v televizi" padlo v případě pana Hamáčka na úrodnou půdu.

Dále bych chtěla reagovat na vyjádření pana ministra Zaorálka. Pane ministře Zaorálku, jenom pro drobnou rekapitulaci. Vláda premiéra Paroubka, resp. než shodila Topolánkovu vládu, tak pan budoucí premiér Paroubek shazoval Topolánkovu vládu celkem pětkrát. V době 2006 až 2010 bylo pětkrát vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě. V roce 2010 až 2013 to bylo pětkrát také. Teď diskutujeme nedůvěru vládě potřetí. Takže nám tady netvrďte, že není o čem. Je o čem! A nikdo z nás, kteří jsme se podepsali pod nedůvěru vládě, resp. pod svolání této schůze, tak tímto ústavním institutem neplýtváme, na rozdíl od vás, který jste to dělal, resp. vaši kolegové to dělali z plezíru co půl roku.

K paní ministryni Schillerové. Mě opět fascinuje, že paní ministryně Schillerová opakuje stejné lži jako minule. Já jsem se tady i při minulém hlasování o nedůvěře vládě ozvala, protože se chlubí cizím peřím. Jestli paní ministryně tady říká, že ona vymýtila hazard z České republiky, tak bych jí chtěla připomenout, že jsem to byla já s panem poslancem Janem Farským, kteří jsme tady v roce 2011 navrhovali změnu loterijního zákona, který umožnil, aby obce regulovaly hazard na svém území. Nevím, kde byla paní ministryně v roce 2011, ale rozhodně neseděla v Poslanecké sněmovně.

A také k té její zlé slině, že snad my tady chceme vystupovat proto, abychom byli v médiích. Tak paní ministryně Schillerová, lepší být v seriózních zprávách než ze sebe dělat diblíka na Instagramu. (Potlesk v pravé části sálu.) ***




Přihlásit/registrovat se do ISP