(11.40 hodin)
Poslanec Zdeněk Ondráček: Po mně už nikdo nebude, nebojte.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: No ano. Takže já přerušuji tento bod a předám řízení schůze. Máme pevně zařazený bod.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji navrhovateli a zpravodaji. Tento bod je v tuto chvíli přerušen a přejdeme k pevně zařazeným bodům na 11.40.
Jako první je to bod číslo
385.
Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod,
ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.
/sněmovní tisk 895/ - třetí čtení
A prosím, místo u stolku zpravodajů již zaujali za navrhovatele pan senátor Martin Červíček a zpravodaj garančního výboru, jímž je ústavně-právní výbor, pan poslanec Pavel Blažek. Pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním tisku 895/4 a byl doručen dne 3. června 2021. Předseda Poslanecké sněmovny obdržel dopis od poslance Vojtěcha Pikala, tedy mě, že bere svůj pozměňovací návrh zpět. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 895/5. Táži se navrhovatele, zda má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy? Je tomu tak, dobře, prosím.
Senátor Martin Červíček: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, dovolte mi, abych vám v krátkosti nastínil předmět projednávaného návrhu zákona. Předkládaný návrh zavádí explicitní právo na obranu života coby jednoho ze základních právem chráněných statků, přičemž rovněž jednoznačně stanovuje, že může jít o obranu ozbrojenou. Rovněž se explicitně vyzdvihuje institut pomoci v obraně, tedy situace, kdy není obráncem bráněn přímo jeho život, ale život jiného člověka. Právní úpravu nakládání se zbraněmi, které lze k sebeobraně použít, návrh přenechává běžnému zákonu.
Předmětem návrhu změny Listiny základních práv a svobod je vložení jediné věty do čl. 6 odst. 4, která zní: "Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon." Jedná se o zakotvení práva bránit životy se zbraní jako základního lidského práva a o posílení tohoto práva v hierarchii práv na úroveň nejvyšší, úroveň ústavní. Tak jako v minulosti byla zakotvená práva upravena prostým zákonem, toto právo nikdo nezpochybňoval, a přesto zákonodárce, vědom si významu takového práva, takové právo povýšil na právo ústavní. Namátkou uveďme například právo shromažďovací nebo právo nebýt podroben nuceným pracím a podobně.
Smyslem novely listiny je pro futuro zachovat právo bránit sebe nebo jiného člověka za jednoznačných podmínek daných trestním právem, tedy i se zbraní v ruce. Je to tedy garance zákonodárce, že ponechá občanům po předpokládané nebo možné regulaci alespoň nějakou možnost se efektivně bránit. Pokud mluvíme o předpokládané nebo možné regulaci, mám na mysli nijak neskrývané tendence k faktickému zákazu nošení při sobě čehokoli, co by mohlo být použito jako zbraň. Senátní návrh tak reaguje na situaci, kdy v některých státech Evropské unie došlo k faktickému zákazu nošení jakýchkoli věcí nutné obraně použitelných jako zbraň, a tedy k takovému omezení, že není reálné mít zbraň v okamžiku ohrožení života u sebe.
Nechceme, aby jedinou možností, jak se bránit, byla obrana pouze holýma rukama. Odzbrojení spořádaných obyvatel s legálně vlastněnými zbraněmi má zamezit straně zločinu takové zbraně mít, problém je ovšem v tom, že se zločinci nikdy nikoho na nic nebudou ptát a takové zbraně mohou mít, prostě si je pořídí nelegálně, tedy represivní možnosti tohoto práva potom zcela selhávají a oslabí v konečném efektu toho, koho mají bránit, to znamená spořádané občany.
Častý argument proti novele při jednání v Senátu byl, že novelizované znění Listiny základních práv a svobod posílí právo vlastnit střelnou zbraň. Prosím, to je samozřejmě nesmysl a při použití všech dostupných výkladových metod k takovému závěru z textu novely prostě dojít nelze. O střelné zbrani novela nehovoří a není to jejím smyslem. Naopak, ponechává na úrovni běžných zákonů zákonodárci možnost regulace jednotlivých druhů zbraní, a to i věcí, které zbraněmi být mohou. Jiným argumentem tvářícím se jako výklad Ústavy je tvrzení, že novela umožní nebo snad povzbudí k zakládání domobran a bojůvek. Není to pravda, novela nijak nemění vymezení nutné obrany nebo krajní nouze. Pokud v mantinelech nutné obrany a krajní nouze někdo použije zbraň k odvrácení přímo hrozícího nebo trvajícího útoku, respektive nebezpečí, na zákonem chráněný zájem nebo na určité subjektivní právo, má na to právo, jen intenzita jeho zásahu nesmí být nepřiměřená hrozící újmě. Takto se smíme chovat kdokoliv, novela nic v tomto směru nemění.
Pravdivý není ani argument odpůrců, že směrem k evropskému právu je tato úprava bezvýznamná. Souhlasit lze pouze s tezí, že nemůže mít dopad na současnou zbraňovou směrnici. Ale může zcela jistě působit do budoucna. Střet sekundárního práva Evropské unie s ústavním právem členského státu je otázkou, která dosud nebyla vyřešena. Nejenom náš, ale například i německý ústavní soud se vyslovil ve smyslu, že si vyhrazuje právo v jistých případech neaplikovat automaticky právo Evropské unie, bude-li v kolizi s ústavním právem nebo Ústavou chráněnými základními lidskými právy.
Přijetí této úpravy tak může být pro futuro zásadní a může posílit argumentační pozici České republiky v případě příjímání jiných směrnic. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Teď je to tady trošku komplikovanější. Jako první mám zde faktické poznámky od pana poslance Holomčíka a Maška. Předpokládám, že to je k předchozímu bodu. Dále zde mám nějaká přednostní práva. Jako první se přihlásila paní poslankyně Černochová již ve 12 hodin, ovšem do rozpravy. A pan místopředseda Okamura se tedy hlásí ještě před otevřením rozpravy. Takže pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, hnutí SPD plně podporuje tuto změnu Ústavy a dlouhodobě navrhujeme posílení práv občanů, kteří mají legálně držené zbraně. Proto ta věta, která má být nově vložena do Ústavy, právo bránit svůj či život jiného člověka i se zbraní, je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon, je věta, kterou jsme si tam přáli. Já jsem sám aktivním střelcem, jsem léta členem sportovního střeleckého klubu a zbrojní průkaz vlastním přes dvacet let. Takže nás sportovních střelců, ale i myslivců a policistů a vojáků se tato úprava samozřejmě týká a my dlouhodobě podporujeme a prosazujeme, aby byla hájena práva nás, legálních držitelů zbraní.
Druhým důvodem, proč tento návrh podpoříme, podporujeme a prosazujeme, je také to, že Evropská unie se nám tady snaží salámovou metodou omezovat práva nás, legálních držitelů zbraní. Různým způsobem se snaží ztěžovat podmínky, ať se to týče zbraní, či střeliva. Pro nás je to vůbec nepřijatelné, protože místo aby se Evropská unie soustředila na nelegální držitele zbraní, to jsou právě původci různých teroristických útoků a této činnosti, tak byrokrati v Bruselu nemají jako obvykle nic kloudného na práci a vytváří další a další byrokratická omezení pro slušné lidi. ***
