(13.40 hodin)
(pokračuje Pastuchová)
V návaznosti na změnu data účinnosti návrhu zákona je za podmínky, že ustanovení nebudou jinak dotčena jinými pozměňujícími návrhy, nezbytné upravit též data v části I. čl. 1 bod 14 § 5 vládního návrhu zákona a v části I. čl. 2 bod 4 vládního návrhu zákona. V případě, že by nebylo datum v části I. čl. 1 bod 14 § 5 odst. 6 vládního návrhu zákona upraveno, přijaté ustanovení by bylo retroaktivní. V případě, že by účinnost nastala později než 1. října 2021, nebylo by tedy zajištěno financování pro poskytovatele pro rok 2022. Mohlo by tak dojít opravdu k zániku většiny dětských skupin, což by nepříznivě ovlivnilo okolo 15 000 rodin. Takže to je k té legislativně technické a to je za mě teď všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. To byla tedy legislativně technická navazující na případnou úpravu účinnosti, se kterou se potom vyrovnáme na začátku hlasování. Nyní je v obecné rozpravě přihlášená paní poslankyně Richterová. Upozorním, že ve 13.50 máme pak pevně zařazený další bod, takže pokud paní poslankyně nestihne dokončit svou řeč, tak ji opět budu nucen přerušit a dostane slovo, až tento bod znovu otevřeme. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Stále tu nezazněly odpovědi na mé otázky. V debatě jsem se ptala, jaká je tedy dohoda vládní koalice, respektive vládní koalice a podporovatelů vládní koalice, tedy KSČM, na tom příspěvku, na financování a jeho výši. Zaznívala tady jenom ojedinělá stanoviska, ale ne dohoda. A to je ta první a hlavní otázka, na kterou chci odpověď. Aby mohly dětské skupiny dál fungovat, tak prostě musí být jasné, co vláda v té vyhlášce hodlá schválit, musí být jasné, jak se dohodlo Ministerstvo financí a Ministerstvo práce. A kdo do toho bude ještě vstupovat, je patrně i Ministerstvo školství. Už jsem tady zmiňovala - a to je něco, co mě fakt mrzí, že na to nebyla odpověď - že jakmile není tahle vládní dohoda, jakmile tady padají jiná čísla od paní ministryně práce a sociálních věcí, jiná čísla od paní poslankyně Aulické Jírovcové a nepadne žádné číslo ze strany ANO, tak si nemůžeme být jistí, že dětské skupiny budou moci dál rozumně fungovat. Takže to je první věc - dohoda na penězích.
Druhá věc: Zazněla tady spousta různých obvinění z věcí, které na mě ale působily, že jsou do větru. Dokud paní ministryně nedoloží a neodpoví ty otázky, co tedy dneska nefungovalo dobře, co jsou ty věci, co opravdu může prokázat, že jsou problém, tak prostě nechápu, proč to měnit. Já to jenom připomenu velice stručně, poněvadž jsem na to nedostala žádnou odpověď a paní ministryně to zmiňovala. Zmiňovala, že v souvislosti s těmito předškolními zařízeními jsou podávána trestní oznámení. Já jsem se ptala, kolik jich je. Zmiňovala, že se někde platí jenom minimální mzda těm zaměstnankyním, nejčastěji. Zase jsem se ptala, kde to je, jak to je často, protože já o něčem takovém informace nemám, takže zajímala mě čísla, fakta, podložit ta tvrzení. Odpověď nebyla.
Stejně tak mě zajímalo, kdo zřídí ty jesle, o kterých paní ministryně opakovaně mluvila. Asi tak nějak implicitně v pozadí zaznívá: tak ty přece budou zřizovat obce při školkách. Ale to přece není samo o sobě, náklady na vybudování jeslí jsou značné. Takže zase, když toto má být argument, potřebujeme plán, jak se k těm jeslím dostaneme, plán financování toho vybudování.
A stejně tak čtvrtá otázka: Co bude s těmi staršími dětmi, když teď jsou školky plně obsazené? Co bude s dětmi ve věku čtyř let, které nyní jsou v dětských skupinách a po té změně tam být nebudou moci? A tady jenom zaznívá takové jako mlčení, to se nějak vyřeší, to nějak dopadne. Ale to fakt nejde. Jde prostě o tisíce míst, celkem o 15 000 až 16 000 míst, a jde o to, aby to celé fungovalo.
A když já tady jsem v situaci, kdy se snažíme najít řešení, a vlastně najednou tady mimochodem zaznívá, že po té naší kritice například nastavená zpřísnění technických parametrů, a to je šestý bod, by byla likvidační, by směřovala k zavření některých dětských skupin, tak tady zazní, že ten jeden konkrétní pozměňovací návrh k osvětlení, které by bylo zbytečně zpřísněné, by měl projít. Tak bych měla jednu žádost: proč, proboha, paní ministryně, nesvoláte jednání, kde by se opravdu bod po bodu prošly ty výhrady, proč se prostě nenajde funkční řešení? Funkční řešení, které by zohlednilo, že nastavená hranice věku tak, jak ji vaše vládní koalice navrhuje, je příliš přísná a že možná nemáte vůbec žádné podklady, proč hranici věku těch tří let, ten ostrý předěl toho takzvaného vychovávání či jiného pečování o dítě versus vzdělávání nastavovat. Také by se nejspíš ukázalo, že není potřeba upravovat tu kvalifikaci způsobem, jak je navržený.
Já bych doporučovala ponechat, jak je dneska navržený program Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky, ale podporuji rozšíření povinnosti vzdělávání včetně zdravotního. Už jsme tady o tom několikrát mluvili, že bohužel tak, jak je to teď v tom zákoně navržené, to bude znamenat nejenom další vzdělávání, které, jak znovu zdůrazňuji, je v pořádku, ale bude to znamenat i další zkoušky. A protože zkouška v téhle oblasti znamená nejenom x dní vzdělávání, pracovních, které si ty pečující osoby, několik tisíc pečujících, budou muset vzít volno, ale taky další den na celou zkoušku, k tomu náklady na zkoušející, a že to je prostě přesně druh věci, kde stát sice to může lidem nařídit, ale nedává to smysl. To byla kvalifikace. A rozumný kompromis se nenašel.
Stejně tak tohle mohla být příležitost vyřešit normy pro předškolní zařízení. Opakovaně o tom mluvila paní poslankyně Aulická, že normy pro předškolní zařízení jsou patrně příliš přísné. Jde o vyhlášku č. 410/2005 Sb. Ale zase nic takového systémového se neotevřelo. Stejně jako potřebujeme systémově podpořit dvouleté děti v mateřských školkách, aby na ně mateřským školkám šly větší peníze, takže se jim vyplatí - ufinancují menší skupiny s dvouletými dětmi, to by bylo systémové a férové - tak úplně stejně potřebujeme vyhodnotit, jestli nemáme přehnaně přísné normy v oblasti péče o předškolní děti z hlediska stavebně-technického.
Další bod. Kromě tady té kritiky a otázek, jak to má fungovat, jsou prostě ty regionální rozdíly, to, že jsou úplně jiné mzdy v Praze, úplně jiné mzdy, co potřebujete platit také ve Středočeském kraji, případně v Jihočeském. V těchto regionech je veliký nedostatek míst pro malé děti, a protože je navržená plošná stopka, plošný strop, tak zase to hrozí, a proč tady diskutujeme, je, že v některých regionech se ještě prohloubí nedostatek míst pro malé děti. Namísto férového ukázání cesty, cesty k tomu, jak ta místa vybudovat, jak předškolní péči rozvinout, jsou tady jenom slova - slova o tom, že zrovna tahle změna něčemu prospěje. A když řekneme, že fakt nevidíme cestu, jak bez plánu výstavby jeslí při školkách a bez plánu, co se stane s těmi dětmi z dětských skupin, co do nich nebudou moci dál chodit, jak bez takového plánu se to má stát, tak odpovědí je mlčení. ***
