(16.20 hodin)
(pokračuje Černohorský)

Zintenzivnění boje s neštovicemi dle Raškovy koncepce bylo schváleno Světovým zdravotnickým shromážděním roku 1966. Členské země se zavázaly novou eradikační kampaň podporovat. Tato podpora byla zvláště důležitá v případě zemí, ve kterých byly pravé neštovice zakořeněny. Nová eradikační kampaň podle Rašky se rozběhla 1. ledna roku 1967 s cílem vymýtit neštovice z povrchu země do 10 let a stala se prioritním programem Světové zdravotnické organizace.

Profesor Raška, který byl za úspěšně probíhající novou eradikační kampaň zodpovědný po dobu bezmála čtyř let, se vrátil do vlasti na podzim roku 1970. Zanechal za sebou úspěšně probíhající zintenzifikovanou eradikační kampaň, která byla zajištěna organizačně, operativně, finančně, personálně i materiálně. Oficiálně byly pravé neštovice prohlášeny za vymýcené 8. května roku 1980. Vymýcení pravých neštovic je bez jakýchkoliv pochybností největším historickým úspěchem Světové zdravotnické organizace a jedním z velkých úspěchů lidstva. Je samozřejmé, že eradikace neštovic byla týmovou prací, na níž se podílely stovky odborníků z celého světa, včetně 20 spolupracovníků a žáků pana profesora Rašky, jakož i desetitisíce pracovníků ze zemí, v nichž byly pravé neštovice endemické. Ale bez zásadního přispění pana profesora Rašky by pravé neštovice zabíjely a znetvořovaly i dnes.

V této souvislosti je nutné zmínit i další celosvětový úspěch pana profesora Rašky, a to metodu sledování, takzvané surveillance, kterou využil pro boj s neštovicemi. Ta byla v roce 1968 schválena Světovou zdravotnickou organizací jako základní metodický pilíř veřejného zdravotnictví a je ve světě dle Raškovy koncepce používána dodnes. Vedle profesora Rašky se o to zasloužil také profesor Alexander Langmuir ze Spojených států amerických, přítel pana profesora Rašky. Surveillance pak mimo jiné posloužila ve Spojených státech k identifikaci nové nemoci AIDS v osmdesátých letech 20 století a našla cestu i mimo oblast infekčních nemocí. Je dnes globálně používaná i v oblasti nemocí neinfekčních, jako jsou například nemoci kardiovaskulární či nádory.

Tím ale ten výčet úspěchů pana profesora nekončí. Je potřeba krátce zmínit například jeho pomocnou akci na konci druhé světové války v Terezíně, kdy se podařilo zlikvidovat jednu z největších epidemií skvrnitého tyfu v Evropě a zachránit život tisíců vězňů z koncentračního tábora. Na základě studijního pobytu v Anglii v roce 1947 založil Národní transfuzní službu podle britského vzoru prověřeného válečnými zkušenostmi. V padesátých letech zorganizoval Československou protiepidemickou službu, standardizoval mikrobiologické vyšetřovací metody pro práci v terénu, zavedl jednotný výcvik pracovníků, zajistil úzkou spolupráci mezi terénními pracovníky a pracovníky Centrální epidemiologicko-mikrobiologické služby, která byla neustále připravena okamžitě zasáhnout v místě vypuknutí epidemie. Po návratu ze Světové zdravotnické organizace odhalil pravé příčiny rozsáhlé tragické a ututlané epidemie z kontaminovaného Sunaru postihující kojence, za což byl normalizačním režimem dále pronásledován.

Kromě obrovských úspěchů v medicíně byl pan profesor Raška statečným člověkem s pevným charakterem, který byl za druhé světové války aktivním účastníkem odboje a nepodvolil se ani vlastně za komunistického režimu. V roce 1968 se postavil proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy, ale i přes všechny úspěchy doma i ve světě byl na počátku sedmdesátých let nucen takzvaně odejít do penze, a to bez nároku na starobní důchod. I přesto nepřestával pomáhat a kritizovat normalizační režim, jak to bylo v případě tedy již zmiňované kauzy kontaminovaného Sunaru.

Místo vděku byl pan profesor označen za prodlouženou ruku západních zpravodajských centrál a jeho jméno bylo zařazeno do seznamu nepřátel státu. Zmínky o panu profesorovi Raškovi zmizely z učebnic a učebních textů. Komunistický režim se tak vůči panu Raškovi dopustil obrovské nespravedlnosti a možná že ochudil celý svět o další úspěchy na poli epidemiologie a mikrobiologie. Bohužel je velmi smutné, že ani v posledních skoro 32 letech našeho demokratického zřízení nebyla tato křivda alespoň částečně napravena. Přitom o státní vyznamenání pro profesora Rašku dlouhodobě usiluje Výbor společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP, který své úsilí započal již v roce 2008, kdy byl odeslán dopis tehdejšímu prezidentovi Václavu Klausovi staršímu spolu s podpůrnými materiály. Dopis stejného znění se stejnými materiály byl pak odeslán ještě třikrát prezidentu Miloši Zemanovi, a to v roce 2013, 2017 a 2018. Bohužel ani jeden z návrhů nebyl vyslyšen. Po konzultaci s paní předsedkyni výboru, paní doktorkou Pavlou Křížovou, se nám podařilo dát tedy dohromady materiály potřebné pro vypracování návrhu na propůjčení státního vyznamenání, které navrhuje Poslanecká sněmovna.

Já se domnívám, že je velmi důležité, abychom pana profesora Rašku náležitě a s poctami ocenili a alespoň částečně splatili dluh, který vůči němu jako společnost máme, a to zvláště v dnešní době, kdy bychom si epidemiologa jeho formátu přáli a zoufale potřebovali. Věřím, že pokud tentokrát bude navržen Poslaneckou sněmovnou, bude mít tento návrh velkou šanci na úspěch. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a tohleto byla poslední přihláška v obecné rozpravě. Nikoho dalšího nevidím přihlášeného, obecnou rozpravu končím. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo? Není zájem, takže přistoupíme k rozpravě podrobné, do které mám přihlášeného pana předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Prosím, máte slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Navážu na své vystoupení v obecné rozpravě a přihlašuji se k sněmovnímu dokumentu číslo 8560. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další je paní poslankyně Jana Černochová, připraví se pan poslanec Pavel Žáček.

 

Poslankyně Jana Černochová: Velice stručně. Přihlašuji se za trojici poslanců Růžička, Bělica, Černochová k návrhu na státní vyznamenání pro paní Mgr. Milenu Bačkovskou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pavel Žáček.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Přihlašuji se za ten obnovený návrh, který se týká Josefa Mašína, Ctirada Mašína, Ctibora Nováka, Václava Švédy, Zbyňka Janaty a Milana Paumera - omlouvám se, že jsem jeho biogram neuvedl, narodil se 7. 4. 1931 v Kolíně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Vojtěch Pikal, připraví se paní poslankyně Monika Jarošová.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásil k doprovodnému návrhu usnesení, který jsem již avizoval ve svém úvodním slově. Jedná se o sněmovní dokument 8563 a byl vám také všem rozeslán před zahájením tohoto jednání.

Tedy ještě jednou, ten návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna

I. oceňuje mimořádné zásluhy všech jednotlivců, dobrovolníků, podniků, spolků a jiných zástupců občanské společnosti, kteří se v době pandemie v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na území České republiky nezištně zapojili do výroby a distribuce roušek, štítů a jiných ochranných pomůcek, vývoje a výroby plicních ventilátorů, v sousedské výpomoci a jiné dobrovolnické činnosti, zejména v oblasti zdravotních a sociálních služeb;

II. vyzývá obce a kraje, aby ocenily své zástupce občanské společnosti v rámci samostatné působnosti;

III. Vyslovuje poděkování všem lékařům, zdravotnickým pracovníkům, krizovým pracovníkům, příslušníkům bezpečnostních sborů, jakož i všem ostatním dotčeným profesím ve veřejných službách i v soukromé sféře, kteří příkladným plněním svých pracovních povinností ve zvýšené intenzitě a za mnohdy i výrazně ztížených podmínek pomáhají při zvládání krizové situace spojené s nákazou koronaviru SARS-CoV-2."

Zde bych připomenul, že nemocnice ještě ani zdaleka nejsou vyprázdněné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Monika Jarošová a připraví se pan poslanec Ondřej Veselý.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Já se chci přihlásit ke své nominaci pro Ing. Vladimíra Remka, aby získal Řád bílého lva. Tento návrh jsem podrobně zdůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Veselý a připraví se pan poslanec Holík.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji, pane předsedající. Já se také přihlásím k návrhu na medaili Za hrdinství in memoriam pro pana pplk. Františka Štamprecha, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Holík - poslední přihlášený do podrobné rozpravy.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Dobrý den. Já se také připojím ke svému návrhu na vyznamenání Ing. Jiřího Králíka. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP