(18.00 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Takže já bych byl velmi rád, abychom potom při tom závěrečném hlasování ve třetím čtení na to opravdu uměli nahlížet optikou toho, že ano, to, co se stalo v roce 2009, 2010 je dobré zkorigovat, nicméně si také uvědomme, že všichni ti, kteří to tenkrát dělali z nějakých velmi rychle zištných důvodů, tak drtivá většina z těch investorů, kteří kolaudovali své fotovoltaické elektrárny 31. prosince, tak ti už své projekty stihli dávno přeprodat, předprodat především skupině ČEZ, a dneska ti, kteří tam zůstávají a kteří opravdu mají velké obavy o to, jakým způsobem se jejich podnikání bude dál odvíjet, tak to jsou ti podnikatelé, kteří diverzifikovali svoji činnost a kteří financovali tyto projekty s poměrně vysokou úrokovou sazbou, která se ale nepočítá do cenového šetření jako náklad na ty finanční zdroje, a s kterými daty tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu logicky nepracuje.
Takže leží tady návrhy, nejenom můj nebo mé, ale i ostatních kolegů, které si myslím, že přinášejí stabilitu, předvídatelnost do prostředí obnovitelných zdrojů, abychom to prostředí také rehabilitovali, aby... Tak já chápu, že tady kolegy to nezajímá. (Reaguje na hlouček diskutujících poslanců před řečnickým pultíkem.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid v jednacím sále, aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Tak pokud chceme, aby sektor obnovitelných zdrojů se do budoucna smysluplně rozvíjel, je potřeba také vyslat jasný vzkaz, že to podnikání bude mít nějakou stabilní, předvídatelnou míru podpory ze strany státu a že to prostředí se nebude měnit každé dva, tři roky. A vlastně my se dostáváme do velmi specifické situace, kdy tady někteří argumentují tím, že říkají: Tady možná v nějaké té části je výše zisku, která není přiměřená. Já jsem na úvod řekl, že jsem pro to, abychom revidovali výši podpory roku 2009, 2010, ale jestli budeme přicházet s tím, že budeme říkat: A teď tady nastavíme ty parametry takovým způsobem, že mohou být velmi problematické pro další fungování těch firem v jiných oblastech, tak vlastně vytváříme precedens pro to, abychom si mohli říct: Pojďme projít i ostatní obory, jestli tam náhodou není někdo, kdo je velmi efektivní a kdo dokáže mít velmi vysoké zisky z dané výroby a z činnosti v tom oboru.
Takže prosím pěkně, upozorňuji na to, že je potřeba se na to dívat tou optikou, co už dneska přináší zavedení solární daně nebo respektive zvýšení, které tam v mnoha návrzích je obsaženo, jaké to bude mít dopady na konkrétní podnikající subjekty a jestli ti, kteří tenkrát vytěžili z té překompenzace největší efekty, jestli vůbec ještě v tom systému dneska jsou, nebo už dávno ty projekty přeprodali. Takže tolik mých pár poznámek a budu rád, když potom budeme už pokračovat podrobnou rozpravou. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se, zdali je ještě zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Ano, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Nikoho dalšího zatím neregistruji, tak prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem skutečně jenom chtěl poprosit pana ministra o odpovědi na své otázky. Rozhodně se to nechystám žádným způsobem blokovat. Chceme projednat zvýšení platů učitelů, respektive garanci platů učitelů na 130 % průměrné mzdy, což je hned následující bod, nicméně to vyčíslení dopadů do státního rozpočtu je v tomto návrhu zákona zcela nedostatečné, respektive úplně tam chybí, a skutečně tady přijímat zákon, který může mít dopady do rozpočtu státu několik desítek miliard, do rozpočtu domácností dalších několik desítek miliard, a vůbec nevědět, kolik to bude, podle mě není šťastné.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se tedy ještě jednou po sále, zdali se někdo chce vyjádřit. Zájem o vystoupení - (O slovo se hlásí od pultu zpravodajů ministr Havlíček.) Závěrečné slovo až, nebo už teď? (Ministr Havlíček mimo mikrofon: Závěrečné slovo.) Jo, jo, tak já tedy končím obecnou rozpravu a se závěrečným slovem má zájem vystoupit ministr dopravy Karel Havlíček. Zeptám se i pana poslance Pustějovského, zdali má zájem - nemáte zájem. Tak, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, dobrý den, já jen budu reagovat krátce na otázku pana poslance Ferjenčíka. Toto všechno jsme opravdu diskutovali, mnohokrát. Já si nepamatuji, který jiný zákon by byl takhle detailně projednáván. Váš pan kolega Třešňák byl u všech těch jednání, na hospodářském výboru se to bralo zleva, zprava. Ale rozumím tomu, že prostě možná je dobré některé věci zopakovat.
Máte pravdu v jedné věci. Činí to dneska 47 miliard korun, je to vlastně ta částka, která vyplývala z neuváženého rozhodnutí v roce 2009, 2010 s tím, že jsme dneska na tom maximálním vrcholu. Aspoň doufám, že se to nebude nějakým způsobem dále zvyšovat. Přibližně půl na půl je to rozděleno, to, co jde za státním rozpočtem, a to, co jde za - není to půl na půl, musím být přesnější: 27 miliard jde za státním rozpočtem a 20 miliard korun jde nikoliv pouze za spotřebiteli, ale spotřebiteli a průmyslem, přičemž spotřebitel je zastropován a v momentě, kdyby to bohužel postupovalo dál, tak buď to padne na úkor státního rozpočtu, anebo průmyslu.
Pokud přijmeme - a teď samozřejmě záleží na tom, co se ve třetím čtení nakonec odhlasuje - tak pokud přijmeme variantu, kterou jsme doporučili a navrhli na hospodářském výboru jako kompromisní, to znamená zvýšit o 10 % solární daň a současně navrhnout rozpětí pro vnitřní výnosové procento mezi 8,4 až 10,6, tak vždycky samozřejmě bude záležet na tom, jak rozhodne vláda pro jaký zdroj, protože se bavíme o fotovoltaice, bavíme se o vodě, bavíme se o větrných elektrárnách, případně bio a tak dále. Pokud by to bylo tak, že by vláda rozhodla, že fotovoltaika bude na úrovni 8,4, což dneska se k tomu veskrze kloní odborná veřejnost, tak v tu chvíli by přínos do státního rozpočtu byl přibližně 4 až 5 miliard ze solární daně a řádově 1 až 2 miliardy v rámci vnitřního výnosového procenta. Je to samozřejmě odhad, protože se ta překompenzace musí udělat. Takže pracujeme s tím, že by to mohlo být v tuto chvíli někde mezi 5 až 7 miliardami korun. Když bych řekl, že by to bylo na průměru, tak je to otázka 6 miliard korun ročně krát ještě těch 10 let, tak se řádově jedná o přínos do státního rozpočtu na úrovni 60 miliard korun. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se přihlásil pan poslanec a zároveň zpravodaj Pavel Pustějovský a připraví se Petr Dolínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 8264. Navrhuji stanovit interval hodnot IRR, to znamená vnitřního výnosového procenta, s tím, že konkrétní hodnoty IRR pro jednotlivé druhy zdrojů budou stanoveny nařízením vlády v rozmezí 8,4 až 10,6 %, což vychází z notifikace Evropskou komisí. Dále navrhuji jako řešení proti překompenzaci podpory v sektoru fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem nad 30 kWh úpravou solárního odvodu, a to 10 % pro fotovoltaiky uvedené do provozu v roce 2009 a 20 % pro fotovoltaiky uvedené do provozu v roce 2010.
Dále bych se rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 8321. Je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru a jeho předmětem je posunutí účinnosti u vybraných ustanovení tak, aby měl operátor trhu s elektřinou dostatečný čas na vysoutěžení veřejné zakázky na doplnění informačního systému. Protože je to akciová společnost, která se musí řídit zákonem o veřejných zakázkách, nemůže tyto procesy úpravy softwaru zahájit dříve, než bude tento tisk schválen.
Dál bych se rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 8322, a je to technická úprava v případech, kdy se energetická státní energetická inspekce rozhodne o stanovení nejvyššího množství podporované elektřiny, a také pokud zjistí, že existuje u výrobce nadměrné riziko podpory. Tady tato změna zaručí, že výrobce, který bude v řízení o stanovení individuálních podmínek - snížená výše podpory dosáhne maximálně IRR stanoveného v § 30 novelizovaného zákona. Jedná se o takzvané řešení nasčítaného součtu výroby v čase.
A pak bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 8555. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zavést přechodnou transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií, která by měla vykompenzovat část nákladů na povolenky na emise skleníkových plynů nakoupené pro výboru tepla, které je dodané do soustavy zásobování tepelnou energií, čímž pádem bychom vytvořili přijatelné prostředí pro provozovatele těchto teplárenských soustav. Nákup povolenek na emise skleníkových plynů tvoří náklad na výrobu tepla a promítá se do ceny tepla pro cca 3,3 milionu občanů, kteří jsou napojeni na soustavy CZT, protože celkem využívá teplo z tepláren zhruba 4 miliony občanů a přibližně 700 000 ze zařízení mimo EU ETS. Podmínkou čerpání podpory v případě tepláren využívajících uhlí bude závazek ukončení jejich využití do konce roku 2030 a kompenzována bude pouze část nákladů na emisní povolenky nakoupené pro výrobu tepla, která odpovídá rozdílu mezi průměrnou tržní cenou povolenky v daném roce a cenou povolenky zajišťující přechod k transformaci výroby tepla stanovenou nařízením vlády. ***
