(17.40 hodin)
(pokračuje Luzar)
Proto bych velice rád, abyste tento pozměňovací návrh podpořili, a pevně věřím, že jako motoristé budete mít stejný prospěch z aktuálních cen paliv, které budete ve své aplikaci mít v rámci vzdáleného plánování tras, například po České republice, popřípadě že když se budete chtít podívat, kde zrovna aktuálně je výhodná cena toho kterého paliva, si tu aplikaci otevřete nebo na internetu se podíváte a zjistíte aktuální cenu pohonné hmoty. Zároveň nepřímo to bude tlak na provozovatele těchto sítí. Dneska už to je řekněme oligopol, protože je velice, velice málo drobných provozovatelů čerpacích stanic, a ti naopak ceny mají řekněme řádově - nebo řádově, mají je o něco - nižší než ti velcí, aby se ten trh trošku - i těch cen - tlačil dolů a nerostly nám ceny paliv tak enormně, jak momentálně jsme svědky. (Debatující skupinky v sále.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás ještě jednou požádal o klid. Tak prosím.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za zjednání klidu. Druhý pozměňovací návrh bude možná trošku kontroverzní, ale dovolím si vás s ním seznámit. Jedná se o problematiku takzvaných solárních odvodů, když to nazvu krátce. Problém tady této novely o energetice byl právě v tom, jak zatížit nebo jak navrátit státu nebo jak stát by se měl postavit k solárnímu boomu, co nastal v letech 2009 a 2010, kdy se podpora solární energetiky řekněme zvrhla do bohapustého byznysu, který nebyl ničím omezen. Dneska bohužel vláda toto musí řešit a částečně to řeší i z peněz nás všech, částečně na vrub státního rozpočtu a částečně na vrub velkoodběratelů elektrických energií, kteří platí násobně více než běžný spotřebitel.
O debatách, které byly kolem výnosového procenta, členové hospodářského výboru jistě vědí a vnímají je. Ty návrhy, které tam zazněly, jak tento problém řešit, jsou různé. Momentálně máme na stole návrh asi ve dvou variantách, kdy je stanoveno určité rozpětí, jestli se teď nepletu, ale prosím, 8,4 až 10,6, jestli se nepletu, je rozpětí, které je navrhováno jako jedna z alternativ, které rozděluje podporu na různé typy ekologických nebo řekněme takzvaných zelených zdrojů energie. Byl i kontroverzní - méně kontroverzní, ale osobně si myslím přijatelnější návrh sjednotit se na 1 procentu, které by bylo pro všechny tyto výrobce a zdroje energií. To naráželo na to, že tady by se ukázala určitá nevýhoda nebo určitý přepočet v rámci výhody nebo nevýhody a je mezi pozměňovací návrhy, ke kterým se kolegové budou přihlašovat, i návrh sjednotit se na 1 procentu, 9,5 plus zavést takzvanou solární daň.
Ministerstvo ve svých diskusích k tomu přistupovalo vnímavě, mohu-li říct, že ten problém vidí, vnímá, a poukazovalo pouze na to, že tam dochází k nějakým výraznějším - nebo nedochází k tak výrazným úsporám, jak by ono rádo, kdyby se zavedlo to rozpětí jako takové. Ten návrh 9,5 totiž byl doprovázen takzvanou solární daní. To je bod, ke kterému mířím. Ta solární daň měla právě zatížit a znevýhodnit, nebo jak se říká, více zdanit ty, kteří vydělávali v období 2009-2010 na solárním boomu nejvíce.
Návrh, který předložili kolegové, hovoří o tom, že by ta solární daň měla být 10 až 21 % podle typu, zda je na zelené energie, a toho zdroje, v kterém roce byl aplikován. Narazili jsme ale na to, že se tato myšlenka stala samostatně žijící, ta solární daň, a začala se přiřazovat k různým procentům výnosového návrhu a začala žít samostatným životem, byť původně takhle myšlena nebyla. To bylo určité zvýhodnění k tomu základnímu procentu, které bylo dáno, těch 9,5 %, popřípadě 10 % podle navrhovatele, který toto navrhoval.
Ve zdůvodnění, které zaznělo ze strany ministerstva, a je zcela asi oprávněné, bylo, že dneska solární daň docela výrazně zatěžuje asi toho největšího poskytovatele nebo využivatele, protože postupem doby se z těch malých řekněme provozovatelů solárních elektráren, kteří vznikali různě, stal jeden velký, dominantní provozovatel. Já si myslím, že neřeknu nic tajného, kdy budu hovořit o ČEZu jako velkém výrobci, který postupně skupoval malé solární elektrárny a začal je provozovat a ke kterému míří vlastně i ta určitá nevýhoda, kdyby se solární daň aplikovala na ta historická léta, která byla, protože samozřejmě on tyto provozy nabyl za tržní cenu, ne jako ti, kteří je vybudovali v těch letech, a samozřejmě pro něj by to představovalo určitý ekonomický zásek. Myslím si ale, že nastal čas, abychom se vyrovnali tady s tímto problémem, a pohled na solární daň by měl být spíše opravdu jako náprava křivd v minulosti a řešení problému, který stát má.
Můj návrh jde možná ještě dále, než původně předkladatelé zamýšleli, protože v tom návrhu navrhuji, aby ta daň byla v rozmezí 15 až 26 % proti původnímu návrhu, z jednoho prostého důvodu, protože bych rád otevřel prostor debatě. Protože jak jsem již zdůraznil, solární daň začala žít vlastním životem a už se automaticky k ní každý hlásil, ale zapomněl na to, že to má být protiváha k určitému výnosovému procentu. Tak bych rád tady tu debatu vrátil možná zpátky, a proto můj pozměňovací návrh, který předkládám, nabízí určité řešení a určitý postup. Pokud by to mělo žít samostatným životem a mělo by to opravdu sloužit jenom k potrestání nebo vymáhání nebo vyrovnání původní dotace - potom by to opravňovalo i to vyšší procento. Pokud by to měla být schůdná cesta v rámci výnosového procenta, tak se přikláním k původní verzi kolegů, to znamená těch 11 nebo 10 až 20 nebo 21 %, jak je v jiných návrzích.
Čili můj návrh, který předkládám, samozřejmě by mohl otevřít i prostor k větší ziskovosti nebo větší návratnosti vůči státu. Z druhé strany upozorňuje na debaty, které se odehrávaly a které bohužel nevedly k nějakému jednotnému názoru, byť jsme už byli velice blízko shodě napříč politiky, napříč stranami vůči přístupu k tomu výnosovému procentu.
Já osobně, a mohu-li hovořit i za naši stranu, máme trošku obavy z toho, že začala doba, kdy se začalo výrazně profilovat takzvané bio, to znamená bioplynky a tato zařízení, která spalují ekologický materiál, ať to je odpad - biologický odpad, pardon, ať to je zelený odpad, ať to je zelená plodina průmyslová nebo jiná využívaná, a máme obavu, aby zvýšenou podporou, pokud by na tyto bioplynky byl aplikován model 10,6, nedošlo k podobnému boomu, jako došlo v roce 2009 k solárům, protože byznys s ekologickou energií už není o tom, že myslíte ekologicky a chcete něco udělat pro životní prostředí, tak naivní jsme mohli být opravdu v roce 2009, dneska už je to pouze a jedině v mnoha případech finanční byznys, byznys bank, byznys velkých finančních skupin, které v tom hledají na úkor státu a Evropské unie výnos, který toto přináší. Rozčlenění, ta struktura 8,4 až 10,6 by totiž mohla přinést to, že když si přijdete do banky a řeknete: Já chci postavit třeba nějaký vodní zdroj a podobně, mohlo by se vám stát, že by vám řekli. No jo, to je hezké, je to ekologické, ale větší výnosové procento, větší výnos bychom rádi viděli z technologie bioplynek, tak zkuste raději bioplynku. Nerad bych se dočkal toho, aby tady vzniklo něco podobného, jako vzniklo v těch solárech 2009, a aby se z bioplynek nestal podobný byznysový model a byznysový zdroj, zvlášť když té biologické hmoty, která by se měla spalovat a spotřebovávat, bude čím dál větší nedostatek. ***
