(11.50 hodin)
(pokračuje Volný)
Ohrožení a management. V říčních nivách je tato vegetace ohrožena přímým ničením mělkých vod a vodohospodářskými úpravami. Omezení přirozených záplav vedlo k rychlejšímu zazemňování, vysychání mrtvých ramen a tůní a hromadění nadměrného množství živin v sedimentech dna. V tomto prostředí přežívají jen nejodolnější makrofyty. K ústupu makrofytní vegetace v aluviích přispělo i vysazování býložravého amura bílého. V rybnících je makrofytní vegetace omezována hlavně vysokou obsádkou tržního kapra, který při hledání potravy víří bahno a podrývá podzemní orgány zakořeněných vodních rostlin. I nadbytek fytoplanktonu zde omezuje průhlednost vody. Nepříznivá je také masová rekreace, chovy vodního ptactva a další faktory způsobující eutrofizaci stanoviště a silné mechanické narušování vegetace. Citlivější druhy z mnoha lokalit vymizely. Naopak často dochází k záměrným výsadbám vzácnějších a nápadných makrofytů z materiálu nejasného původu. K běžným nepůvodním druhům patří Elodea canadensis. Vhodný management zahrnuje citlivé revitalizace říčních niv, odstraňování hlubokých sedimentů z den nádrží a omezování druhů s velkou biomasou. V rybnících je vhodné občasné snížení vodní hladiny, které umožňuje obnovu druhů klíčících na mokrém obnaženém substrátu. Vhodné je střídání plůdku či násady a tržního kapra. Ve fázi s tržní rybou se sice vegetace nevyvíjí, ale omezují se kompetičně silné druhy a organické zabahnění nádrže. U vytrvalých druhů citlivých na narušování kořenového systému je vhodnější převažující chov plůdku. Vegetace s druhy oligotrofních až mezotrofních vod, například candida a pumila, zpravidla vyžaduje i hnojení a vápnění. Populace některých druhů jsou obnovovány repatriací.
V jako Vodní toky a nádrže. Podjednotky.
V1A. Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s voďankou žabí. Přirozeně eutrofní vody a (s) porosty voďanky žabí. Podjednotka osídluje hlavně stojaté aluviální vody v pokročilejším stadiu zazemnění, její výskyt na lokalitě je však často efemérní. Vyskytuje se v nížinách a pahorkatinách, častěji na Českolipsku, ve středním Polabí, dolním Poorličí, na Třeboňsku a v dolním Podyjí a Pomoraví.
V1B. Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým. Přirozeně eutrofní vody s dominantním řezanem pilolistým. Tato vegetace se vyvíjí v mělkých aluviálních vodách, které ani v létě nevysychají. Na dně nádrží je středně hluboká vrstva organického bahna. Z vod s nadměrným organickým zabahněním tato vegetace mizí. V minulosti se porosty řezanu pilolistého vyskytovaly v dolním Podyjí a Pomoraví, odkud však ve druhé polovině 20. století vymizely. Na některých místech, například oblast soutoku Moravy a Dyje, se je podařilo obnovit vysazením autochtonního materiálu přechovávaného v kultuře. V současnosti se spontánně šíří. Výskyty v jižních Čechách pravděpodobně pocházejí z výsadeb, totéž zcela jistě platí pro všechny ostatní lokality mimo jižní Moravu.
V1C. Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou. Podjednotka zahrnuje porosty s dominantní bublinatkou jižní nebo vzácně i s bublinatkou obecnou. Oba dominantní druhy se ve svých ekologických nárocích výrazně liší. Vegetace s bublinatkou obecnou osídluje slabě kyselé až neutrální mezotrofní až eutrofní vody v nížinách až k podhorskému stupni, například extenzivně využívané rybníky, polozazemněné pískovny a mrtvá ramena. Poměrně hojně se vyskytuje v západočeských rybničních pánvích, na Třeboňsku, Českolipsku a Českomoravské vrchovině. Porosty Utricularia vulgaris jsou vázány na mělké vody bohaté na karbonáty s neutrálním až slabě bazickým pH. V současnosti jsou u nás známy jen z několika aluviálních tůní ve středním Polabí.
V1D. Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s nepukalkou plovoucí. Makrofytní vegetace rostlin volně plovoucích na vodní hladině s výskytem nepukalky plovoucí. U nás se tato vegetace vyskytuje hlavně v přirozeně eutrofních vodách extenzivně obhospodařovaných rybníků, ale také v aluviálních vodách a melioračních kanálech. Přirozený a stabilní výskyt je znám pouze z Ostravské pánve. Porosty z výsadeb se však přechodně objevují v nížinách a pahorkatinách i jinde.
V1E. Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s aldrovandkou měchýřkatou. Podjednotka zahrnuje porosty s dominantní aldrovandkou měchýřkatou, které se většinou vyvíjejí v mělkých mezotrofních tůňkách a při okrajích větších vodních nádrží, často v mozaice s rákosinami. U nás se tato vegetace v minulosti vzácně vyskytovala na Ostravsku, odkud v polovině 20. století vymizela. V současnosti existující porosty na několika lokalitách na Třeboňsku. Takže v současnosti existují porosty na několika lokalitách na Třeboňsku a Českolipsku a tyto vznikly výsadbou rostlin z Polska. Po úspěšné stabilizaci není vyloučeno místní šíření druhu, například vodním ptactvem, a vznik dalších lokalit.
V1F. Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez druhů charakteristických pro V1A-V1E. Do této jednotky patří makrofytní vegetace, kterou nelze přiřadit k podjednotkám V1A-V1E. Jde buď o druhově bohatší makrofytní porosty bez výrazné dominanty nebo druhově chudé, nezřídka jednodruhové porosty s převahou některého méně běžného makrofytního druhu. Porosty, v nichž dominují běžné druhy vodních makrofytů a ochranářsky cennější druhy chybějí, řadíme do jednotky V1G.
V1G. Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů. Tato podjednotka zahrnuje druhově chudé porosty běžných, z ochranářského hlediska málo významných makrofytů na přirozených a polopřirozených stanovištích, například v mrtvých ramenech, aluviálních tůních, rybnících, polozazemněných pískovnách a dalších mělkých stojatých vodách s nezpevněnými břehy a dnem. Dále do ní spadají přirozené vody, například v aluviích, kde se makrofytní vegetace aktuálně nevyskytuje. ***