(11.20 hodin)
(pokračuje Volný)
Jaromír Macků navíc nově doplnil převody u alpínských, subalpínských a některých prameništních a rašeliništních biotopů. Mapy rozšíření biotopů technicky zpracovala Lucie Poláková. Podklady pro mapu biotopu S3 Jeskyně poskytl Ivan Balák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Jednotné evidence speleologických objektů. Tereza Králová a Veronika Oušková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jako zástupkyně zadavatele projektu poskytovaly všestrannou pomoc během přípravy druhého vydání. Tady je ticho, jako kdybyste čekali konec. Rukopis druhého vydání Katalogu biotopů podrobně připomínkovali odborníci se zkušeností z praktického mapování biotopů, zejména Libor Ekrt, Petr Filippov a Jan Košnar. Některé údaje k výskytu mechorostů v biotopech doplnila nebo revidovala Magda Zmrhalová a poznámky k rozšíření vybraných biotopů na Českomoravské vrchovině dodal Luděk Čech. Příprava Katalogu biotopů byla financována Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR." Toto je konec úvodu.
"Vysvětlivky k popisu biotopů. Hierarchie jednotek. Biotopy uvedené v Katalogu jsou členěny na devět formačních skupin. Z nich prvních osm skupin je předmětem bezprostředního zájmu ochrany přírody a tvoří hlavní část Katalogu. Jde o Vodní toky a nádrže, Mokřady a pobřežní vegetaci, Prameniště a rašeliniště, Skály, sutě a jeskyně, Alpínské bezlesí, Sekundární trávníky a vřesoviště, Křoviny a Lesy. Devátou skupinu tvoří biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem, které byly zahrnuty kvůli nutnosti celoplošného mapování krajiny. Formační skupiny jsou v uvedeném pořadí označeny písmeny V, M, R, S, A, T, K, L a X; dále jsou členěny na základní jednotky klasifikace biotopů, které jsou vymezeny na dvou hierarchických úrovních a označovány čísly ve spojení s písmennými kódy formačních skupin, například T3 nebo T3.4. V některých případech byly doplněny také podjednotky, označované písmenem na konci kódu jednotky, například V1C nebo T3.4B. Ty byly použity, pokud bylo nutné další členění jednotky kvůli zabezpečení jejího převodu na typy přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 a původně také soustavy Smaragd, ale z hlediska odborného toto členění buď nebylo příliš vhodné, nebo by vedlo k vymezení velmi úzce pojatých jednotek. Při mapování pro účely soustavy Natura 2000 je tedy nutné použít mapovací jednotky nebo podjednotky na nejnižší možné hierarchické úrovni (celkem 173 jednotek a podjednotek). Pro jiné účely lze podjednotky (např. T3.4B) nepoužívat a pracovat pouze se základními jednotkami. V tom případě je rozlišováno 140 jednotek.
Název. Názvy biotopů byly voleny jako kompromis mezi srozumitelností pro laickou veřejnost, přesností a českou geobotanickou tradicí. Proto jsou některé názvy vymezeny pomocí rostlinných druhů, jiné ekologickými, fyziognomickými nebo fytogeografickými charakteristikami. Zpravidla nejde o překlady oficiálních názvů typů přírodních stanovišť v programu Natura 2000. Každá jednotka je označena kódem, který se skládá z písmenného kódu formace a číselného kódu jednotky, případně dalšího číselného kódu podjednotky." (Poslanci se trousí pryč ze sálu.) Já bych nikam nechodil. "České názvy biotopů jsou doplněny anglickými překlady, které by měly usnadnit komunikaci se zahraničím. Názvy biotopů v druhém vydání Katalogu se shodují s názvy uvedenými v prvním vydání.
Natura 2000. Čtyřčíselný kód typu přírodního stanoviště a jeho oficiální název v soustavě Natura 2000. U prioritních stanovišť je mezi kódem a názvem hvězdička. Řádek je proškrtnut, pokud daný biotop není zahrnut mezi typy přírodních stanovišť v soustavě Natura 2000. U některých jednotek může být věcný rozpor mezi českým názvem biotopu a názvem typu přírodního stanoviště v soustavě Natura 2000, protože názvy použité v soustavě Natura 2000 jsou v některých případech poněkud zavádějící a neodrážejí přesně obsah jednotky. Převod typů přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 na biotopy Katalogu však odpovídá vymezení v evropské interpretační příručce typů přírodních stanovišť soustavy Natura 2000, European Commission, 2007. Jejich české překlady jsou shrnuty v tabulkách 1 a 2, str. 364 až 384). Pokud je vymezení typu přírodního stanoviště v soustavě Natura 2000 širší než vymezení příslušného biotopu, jsou uvedeny odkazy na další biotopy, s nimiž se daný typ přírodního stanoviště také překrývá.
CORINE. Číselný kód a název odpovídající jednotky v klasifikaci biotopů CORINE, Commission of European Communities, 1991. Při převodu byla z hierarchie CORINE vybrána jednotka na nejnižší možné převoditelné úrovni. Řádek je proškrtnut, pokud nemá biotop v této klasifikaci odpovídající ekvivalent. V některých případech, kdy klasifikace CORINE vymezuje daný biotop dvěma způsoby, jednak podle abiotických faktorů, jednak podle vegetace, jsou uvedeny převody na dvě jednotky.
Pal. Hab. Číselný kód a název odpovídající jednotky podle Palearktické klasifikace biotopů, Devillers & Devillers-Terschuren, 1996. Převod je proveden na nejnižší převoditelnou hierarchickou úroveň Palearktické klasifikace. Řádek je proškrtnut, pokud biotop nemá odpovídající ekvivalent v Palearktické klasifikaci. V některých případech, kdy Palearktická klasifikace definuje daný biotop dvěma způsoby, jednak podle abiotických faktorů, jednak podle vegetace, jsou uvedeny převody na dvě jednotky.
EUNIS. Kód a název odpovídající jednotky v evropské klasifikaci biotopů systému EUNIS, verzi z června 2010, http://eunis.eea.europa.eu/habitats.jsp. Řádek je proškrtnut, pokud biotop nemá v této klasifikaci odpovídající ekvivalent. Jestliže klasifikace EUNIS definuje daný biotop dvěma způsoby, jednak podle abiotických faktorů, jednak podle vegetace, je biotop převeden na dvě jednotky.
Fytocenologie. Jsou uvedeny odpovídající svazy a asociace fytocenologického - syntaxonomického - systému. U nelesní vegetace se jejich vymezení, nomenklatura a kódy řídí podle prvních tří dílů monografie Vegetace České republiky, Chytrý, 2007b, 2009, 2011. U lesní vegetace odpovídá vymezení a nomenklatura fytocenologických jednotek převážně nejnovějším přehledovým pracím, Moravec, 1998, Moravec et al., 2000, Husová et al., 2002, Neuhäuslová, 2004, Douda, 2008, u křovinné vegetace pracím Moravec et al., 1995, a Kolbek et al., 2003. Pokud daný biotop zahrnuje jen některé asociace určitého svazu, jsou uvedeny odkazy na biotopy zahrnující ostatní asociace tohoto svazu.
Potenciální vegetace. V odstavci je uvedena jednotka potenciální přirozené vegetace použitá v Mapě potenciální přirozené vegetace České republiky, Neuhäuslová et al., 1997, 1998, pokud je její náplň shodná nebo převážně shodná s daným biotopem. Tento odstavec je vypuštěn u biotopů náhradní vegetace a biotopů přirozené vegetace, které pro svůj maloplošný výskyt nebyly do Mapy potenciální přirozené vegetace zahrnuty. ***
