(16.50 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Já už se snažím to zrychlit, vnímám to, že tady je tlak z hlediska toho, že v 17 hodin máme jiný, pevně zařazený bod, takže tady nebudu číst podrobné zdůvodňování všech těch pozměňovacích návrhů, byť by si to i zasloužily, protože jsou to docela zásadní věci. Pak mám pozměňovací návrhy, které se týkají - a už o tom mluvil i kolega Dolínek - umožnění, a opakuji, umožnění v budoucnu, pokud se některá z vlád rozhodne, že chce pro některé výrobce kromě investiční podpory nabídnout formu podpory i provozní, může to ta vláda udělat. Není to zase žádná věc, která by hrozila překompenzací, protože je zde mechanismus, který umí ty dvě míry podpor sečíst a umí vyhodnotit to, jakým způsobem celková částka potom je vyplácena. Ale řekněme si na rovinu, pro některé instalace je jednodušší a bezpečnější pro ty dotčené subjekty, když se budou spoléhat na předvídatelnou, čitelnou míru provozní podpory. Navíc taky máme zkušenosti, když přijde investiční masivní podpora, tak to v mnoha případech zdražuje ceny instalací, protože prostě ty firmy vědí, že si tady můžou nějakou částku nadsadit. Ty zkušenosti máme z jiných operačních programů, jiných typů podpor, takže já si myslím, že umožnit tu možnost, že zákon na to bude pamatovat, je krok správným směrem.
To stejné pamatujeme v případě fotovoltaických elektráren. Já tam dávám ještě i podmínku, aby takováto provozní podpora, pokud - znovu opakuji, pokud ji nějaká vláda využije - tak se nevztahovala na budoucí instalace na kvalitních bonitních půdách první a druhé třídy ochrany bonity půd, protože tady si myslím, že tyto půdy, kvalitní půdy, mají sloužit zemědělské výrobě, výrobě potravin, nikoli tomu, že je tady zastavujeme fotovoltaickými panely, které primárně patří na střechy, patří na fasády, patří třeba na výsypky, na rekultivované skládky - tam to ještě dokážu pochopit, ale ne na kvalitní půdě na Hané a v Polabí.
Takže i touto cestou mířím své pozměňovací návrhy. Já jsem si to dovolil tedy přiměřeně zkrátit. V podrobné rozpravě se k nim přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, budeme pokračovat. Nyní pan poslanec Třešňák v obecné rozpravě, připraven je pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, za osm minut vás případně přeruším.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Já se pokusím stihnout představit čtyři mé pozměňovací návrhy, ke kterým se posléze přihlásím v podrobné rozpravě, na kterou tedy už pravděpodobně asi nedojde.
V prvním návrhu pod číslem 8482 vlastně doplňujeme princip technologické neutrality v rámci stejných podmínek a srovnatelného prostředí projektů, respektive jejich výstupních požadavků na plnění cílů RED 2, protože plnění závazných cílů České republiky vůči požadavkům Evropské unie nebude v tom návrhu zákona, tak jak je předložen, řešeno pouze - respektive tam není řešeno a je řešeno pouze - jednostranným vháněním vzniklého CNG z procesu zpracování biomasy v bioplynové stanici do energetické distribuční soustavy. Nicméně velmi důležité je i využití nikoli primárně účelově pěstované biomasy, ale rovněž odpadní biomasy, jako například obnovitelné složky v komunálním odpadu, kdy vlastně vzniklý syntézní plyn vzniká technologickým procesem zplynování, v tomto případě legislativně uvedeným procesem plazmového zplynování v zákoně o odpadech. A pokud je právě tato technologie ve výše uvedeném zákoně uvedena jako podporovaná technologie s uvedením konkrétních kategorií využití, je logické, aby se stala i podporovanou technologií v rámci zákona o podporovaných zdrojích.
V dalším návrhu 8483 navrhujeme odstranit navrhovanou úpravu, která je přijata v rámci pozměňovacího návrhu a která zvyšuje minimální podíl biopaliva v motorovém benzinu ze současných 4,1 % na navrhovaných 8,8 %, resp. minimální podíl biopaliv v motorovém benzinu v průběhu kalendářního roku se pak navrhuje zvýšit ze současných 2,9 na 7,6. A právě to navržené zvýšení podílu biopaliv první generace nezajišťuje plnění povinných cílů plynoucích z RED 2, protože navyšování podílu biopaliv první generace bez dalších technologií, např. pokročilých biopaliv, vlastně nemá relevantní environmentální přínos, nezaručuje udržitelné využívání energie z obnovitelných zdrojů a ani nemá dostatečnou úsporu emisí a není tak v souladu ani s politikou Evropské unie.
V dalším pozměňovacím návrhu 8487 napravujeme současný zmatečný stav, kdy v rámci systému investičních podpor by již měla fungovat podpora pro agrovoltaiku, ale současná platná legislativa na ni klade vlastně stejné požadavky jako na obyčejnou pozemní fotovoltaiku, čímž ji prakticky znemožňuje. Návrh proto neumožňuje umisťování agrovoltaických instalací na zemědělskou půdu bez nutnosti odnětí ze zemědělského půdního fondu. Agrovoltaika je vlastně inovativní a ve světě odzkoušené kombinované využití půdy pro zemědělské účely a současně výrobu elektřiny.
Dál tedy, abych se to pokusil stihnout do těch pěti, nebudu detailně popisovat, nicméně dostanu se k dalšímu pozměňovacímu návrhu 8515, který řeší hned několik věcí, a to je připojování malých zdrojů, respektive to, aby distributoři neodmítali připojování bez řádného odůvodnění. V další části se řeší prodej elektřiny nespotřebované mikrozdroji, protože více než 90 % nově instalovaných zdrojů disponuje výkonem nad 10 kW a další nárůst, například malých fotovoltaik, se očekává v nejbližší době a český právní řád však zatím jednoznačně neřeší, zda mohou nelicencované výrobny takto malých výkonů sloužící pro vlastní spotřebu, které nejsou připojeny k režimu takzvaného mikrozdroje bez přetoků, samostatně prodávat obchodníkovi s elektřinou přebytky vyrobené elektřiny.
V další části stejného pozměňovacího návrhu se řeší právo zákazníka v postavení vlastníka mikrozdroje odstoupit od smlouvy o dodávkách. A také nebudu detailněji popisovat, později se k tomu tedy přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a ještě máme tři minuty, takže já pozvu k mikrofonu pana poslance Zahradníka. V případě, že to samozřejmě nepřednese, tak ho přerušíme, jeho přihláška nepropadne a bude prvním vystupujícím, až se k tomu bodu vrátíme. Prosím.
Poslanec Jan Zahradník: Dobrý den. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem se hlásil s představou, že bude více času na můj příspěvek. Zřejmě asi tedy k podrobné rozpravě nedojde, a proto mohu jenom uvést, že jsem vás chtěl seznámit s tím, že ČEZ, ten polostátní gigant, kde má stát významný podíl, cestou této energetiky už nastoupil. V pondělí nebo tedy 20. května představil svoji Vizi 2030, čistá energie zítřka, takže ČEZ už touto cestou jde. Otázka je, do jaké míry jsou ta jeho opatření smysluplná a zdali nebudou mít za následek to, že v roce 2030 vlastně tím občanům sdělí: Sice odejdeme od uhlí, ale vy, občané si sežeňte elektřinu, kde chcete, my plníme požadavky, které na nás uvaluje Evropská komise a klimatičtí aktivisté.
Já myslím, že to je cesta, kterou samozřejmě je možné kritizovat, na druhou stranu chápu, že naše závazky jsou dané. Ale nesmíme přitom zapomínat, že energetika, teplárenství rozhoduje také o tom, jaké náklady budou vynakládat občané na nákup elektřiny, na nákup tepla. A po pravdě, čtyři nebo možná pět milionů našich občanů je připojeno na centrální zdroje tepla a jeden z nápadů, který se ČEZ snaží prosadit, je vlastně významné rozbourání, významná decentralizace našeho teplárenství, přechod na jakési modulární zdroje, vesměs tedy zřejmě plynové. Otázka je, do jaké míry se to srovnává s tím, že zároveň také vedle snížení oxidu uhlíku chce ČEZ významně snížit také emise NOx, a tedy jak chtějí splnit toto snížení a zároveň používat plyn na výrobu tepla. ***
