(16.40 hodin)
(pokračuje Pávek)
A poslední je pozměňovací návrh, který je v systému veden pod číslem 8253. Není původně můj, je to kolegy Petra Dolínka, který se ho vzdal, tedy já se ho ujímám znovu. Týká se to tržní nerovnosti v oblasti přimíchávání biosložek do paliva. Možná někteří z vás víte, že ČEPRO, které ve Správách státních hmotných rezerv má zásoby toho paliva, tak do toho se ty složky, biosložky, nepřimíchávají. Následně je potom ta nafta bez biosložek prodávána v síti EuroOil a vytváří to nerovnost v tržním prostředí, protože je tady někdo, kdo je zvýhodněný, kdo může prodávat naftu bez biosložek, což by samozřejmě ti ostatní také rádi řidičům poskytli, protože prostě všichni víme, že dieselové motory běží lépe, jako když tam ty biosložky nejsou, než když tam jsou. Hodnota tohohle rozdílu činí zhruba 600 milionů korun ročně, takže ten návrh, který sepsal kolega Petr Dolínek - já se ho znovu ujímám, protože on ho stáhl, a přihlásím se ke všem čtyřem pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, nyní pan poslanec Jurečka a připraví se pan poslanec Třešňák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já k tomuto tisku, který považuji za velmi důležitý a zásadní pro budoucnost naší české energetiky a také toho, jestli se podaří otevřít prostor pro to, aby tady se mohla rozvíjet rozumná podpora a celý sektor obnovitelných zdrojů, ať už se bavíme o fotovoltaice, případně o bioplynu a dalších možnostech, geotermální zdroje a tak dále, tak tato novela zákona je pro to zcela zásadní.
Je zásadní nejen pro otázku řešení například těch chyb, které se staly v minulosti, to znamená roky 2009, 2010 v oblasti velmi řekněme nerozumně nastavené podpory, nebo štědře, jak kdo chcete. Vnímám to, že se tady přichází s nějakým řešením, které vláda z hlediska klíčového parametru zákona změnila až v ten den, kdy ten zákon byl projednáván na jednání vlády. Nebylo to uděláno v rámci meziresortního připomínkového řízení, tak aby to bylo standardně vydiskutováno, zkalkulováno z hlediska dopadů. Není to úplně šťastné z hlediska celého legislativního procesu, protože i nás to tady ve Sněmovně staví do velmi složité situace, kdy se teď tady někde mezi druhým a třetím čtením bude vlastně hledat nějaké řešení klíčového parametru nebo jednoho z klíčových parametrů tohoto zákona, a to je nastavení výnosového procenta, takzvaného IRR, a kombinace solární daně.
To si myslím, že šťastné rozhodně není. Byla tady i vůle tu dohodu (nesroz.) už před druhým čtením, zatím se to nepodařilo, uvidíme. A je tady také velký prostor k tomu, aby stát do budoucna mohl říci nejenom domácnostem, ale i firmám, které mají chuť rozvíjet se, investovat do energetického sektoru, nebo firmám, které třeba chtějí mít svůj čistý zdroj k výrobě energie pro část své spotřeby, například na střeše nebo na fasádě, tak aby řekl: Počítáme s vámi nejenom v oblasti investic, ale jsme připraveni hledat i třeba cesty - rozumně, to tady podtrhuji dvakrát, rozumně nastavené provozní podpory, tak abyste mohli vy svůj byznys plánovat, aby to bylo předvídatelné, čitelné, protože nám jako státu záleží na tom, řešit klimatickou změnu, řešit snižování emisí, zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, řešit také otázku energetických úspor, to všechno tady v této novele řešíme do budoucna.
A je teď velmi důležité, abychom si řekli, že je potřeba tady najít ten rozumný pohled, otevřít ty možnosti a zároveň těm, kteří do toho investovali v minulosti, přestože stát udělal chyby v tom, jak to nastavil, tak jim také umět vyslat vzkaz, že umíme to prostředí nastavit kultivovaně. Umíme pamatovat na jejich různé podnikatelské příběhy, včetně třeba různých výší úroků, které si vzali na investice v letech 2009, 2010, protože ne každý měl v tu dobu přístup k tomu, aby měl nízkou úrokovou sazbu. Ne každý tu výrobnu překoupil v posledních letech a dostal se zase na úplně jiné náklady financování té investice.
Já tady mám 12 pozměňovacích návrhů, já se pokusím je tedy stručně projít v této obecné rozpravě, pak se k nim budu hlásit v rozpravě podrobné. Pozměňovacím návrhem tady řeším otázku současné míry podpor například u bioplynu, kdy nedochází k valorizaci. Takže já tady navrhuji pozměňovací návrh, který má dvě části: první možnost valorizace 2 % ročně, nebo druhou možnost, posoudit růst provozních vstupních nákladů a valorizovat tu podporu na základě vyhodnocení těchto vstupních nákladů.
Pak mám dva pozměňovací návrhy, které se týkají právě toho zmiňovaného a ne úplně šťastného IRR, o kterém se tady vede debata. Chápu tu snahu, kdy stát s tím přichází a říká: Chceme tady snížit míru podpory pro zdroje realizované, zprovozněné v letech 2009 a 2010. K řešení, které tady pan ministr navrhuje, a pochopil jsem, že ho tady předkládá pan kolega Pustějovský, to znamená, IRR je řešeno intervalem, si dovoluji navrhnout řešení nastavení jasné hodnoty IRR na hodnotu 9,5 a k tomu solární daň - solární daň, která by zvyšovala právě pro ty zdroje za roky 2009 a 2010, což by znamenalo jistý příjem pro státní rozpočet mezi 2,5 až 3 miliardami korun ročně v příštích letech. Je to řešení, které je předvídatelné pro ten sektor. Ti, kteří v něm podnikají, jsou schopni jasně vidět, s čím mohou ze strany státu do budoucna počítat, jaké to bude mít na ně dopady. Stát tady v tom saldu dokáže ušetřit z hlediska výdajů díky tomu, že bude mít vyšší výběr solární daně. To je řešení, které si myslím, že by mělo být a mohlo být preferované.
Pokud by tento pozměňovací návrh nemohl uspět, pak si dovolím navrhnout druhý návrh, který počítá s nastavením intervalu IRR, a to ve dvou pásmech: první pásmo pro zdroje, jako je voda, vítr, geotermální zdroj, slunce, to znamená fotovoltaika. Tam by ten interval byl v hodnotě 8,4 až 10,6. A druhý interval, který by jej počítal, který by byl pro zdroje, jako je biomasa, bioplyn, a tam by interval byl 9,5 až 10,6.
V obou dvou těch variantách by samozřejmě byla stanovena solární daň, opět pro roky 2009 a 2010. A ještě by tam byla přičleněna takzvaná spodní záklopka, která by garantovala to, že pokud by danému subjektu po započtení solární daně kleslo výnosové procento pod hodnotu 6,3, což je obecně v tom intervalu dnes, v tom, co je notifikováno jako spodní hranice, tak by potom se to zastavilo na hodnotě 6,3. To znamená, ten odvod nebo ta jeho plná výše by se potom nerealizovala. Přijde mi to jako druhé možné řešení, tak aby zase pro sektor podnikatelský byla tady alespoň nějaká šance čitelné, přijatelné varianty ze strany státu. Opět to státu generuje příjem v podobě zvýšené solární daně.
Pak tady mám pozměňovací návrhy, které se týkají kritérií udržitelnosti.
Pak mám dva návrhy, které se týkají řešení neoprávněně čerpané podpory, aby se tady zvýšily kompetence dozoru státu, který by mohl v případě neoprávněné čerpané podpory nebo toho, že by měl jasné podezření, že tady dochází k neoprávněnému čerpání, měl možnost tu podporu zastavit. Nebylo by tam z prodlení, nestalo by se to, že některý z těch podnikatelských subjektů v mezičase skončí svoji činnost a pak to není po kom vymáhat.
Pak tady mám pozměňovací návrhy, které se týkají modernizací, a to znamená parametrů pro využitelnost tepla. Já chápu to, že je potřeba tlačit na ty výrobce z toho pohledu, že chceme, aby byli efektivnější. Nechceme, aby tady pouštěli teplo do vzduchu. Chceme, aby se připravovali do budoucna, například bioplynky na plynovou soustavu, abychom tlačili u těch modernizací i ty, kteří využívají biomasu. Takže i tento návrh je nějakým kompromisem těch jednání, které se tady vedly v posledním měsíci. Myslím si, že to je poměrně vyvážený.
Potom tady mám ještě pozměňovací návrh, který se týká stanovení udržovací podpory u bioplynu, který se týká také i řešení problematiky malých vodních elektráren, které se dostávají do složitých situací právě proto, že v minulosti tam nebylo vždycky ideálně na ně pamatováno v některých časových obdobích. ***
