(10.30 hodin)
(pokračuje Kovářová)
A to nehovořím o tom, jakým způsobem má dojít k přechodu 13 000 úředníků. Celou dobu jsme slýchávali od paní ministryně toto číslo: 13 000. A v poslední době, když se začalo hovořit - a opozice vytýkala, že pokud je převedete pod státní službu, zvýšíte jim platovou třídu, takže to bude znamenat velké náklady - a paní ministryně náhle začala hovořit o tom, že dojde k úspoře pracovních míst. No, ono bude muset, protože pouze 40 % úředníků chce přejít na nově vznikající stavební úřady. Myslím si, že dalším, velmi závažným okamžikem návrhu novely stavebního zákona jsou náklady. Hovoří se o tom, že takovýto přesun by jednorázově mohl stát více než 20 miliard korun, a to v době, kdy státní rozpočet počítá každou korunu a bude otázkou, zda v dalším období bude mít na zajištění mandatorních výdajů.
Proto se ptám, zda je to nutné. Jsme přesvědčeni o tom, že zásadního zlepšení kultury povolování staveb lze totiž docílit i při zachování stávajícího systému, a to realizací následujících opatření, kterých lze dosáhnout i pouhou, jednoduchou novelizací stávajících právních předpisů. Takovéto opatření by mohlo mít čtyři základní pilíře. Stačilo by územní plánování jako základní strategický nástroj koordinovaného rozvoje, transparentní a předvídatelné povolovací procesy, nezávislá a profesionální ochrana veřejného zájmu a samozřejmě digitalizace stavební a územněplánovací agendy, a ta už právě začíná naskakovat, protože zákon byl ve Sněmovně již přijat.
Také musíme konstatovat, že problémy stávajícího systému povolování staveb nejsou primárně způsobeny špatným stavebním zákonem. Na vině je spíše nedůslednost v jeho dodržování a problematické chování jednotlivých aktérů, ať už projektantů, orgánů státní správy, stavebníků a dalších účastníků řízení.
Je si potřeba jasně říci, že žádný nový zákon ani centralizace stavebního úřadu sama o sobě navíc nemůže zajistit to nejdůležitější, to, aby na úřadech pracovali skutečně kvalifikovaní a nezávislí odborníci. Proto je potřeba se prioritně věnovat nastavení systému jako takovému, a to tak, aby bylo zajištěno spravedlivé a motivující finanční ohodnocení zaměstnanců, vytvoření kvalitního pracovního zázemí a samozřejmě zajištění soustavné metodické podpory, a to především ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. Paní ministryně mě několikrát upozornila na to, co jsem věděla, že samozřejmě metodiku vedou kraje. Ale Ministerstvo pro místní rozvoj -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, skončilo vám 10 minut, budete pokračovat jako ve druhém vystoupení? (Poslankyně Kovářová odpovídá předsedajícímu mimo mikrofon.) Dobře. Já jsem převzal řízení, nevím, že to je stanovisko výboru. (Poslankyně Kovářová: Ano, děkuji.) I když stanovisko vašeho klubu bylo předneseno a dobře. Tak jo, tak pokračujte.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Zajištění soustavné podpory, zkrátka a dobře ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, a vytvoření podmínek pro transparentní a předvídatelné procesy, zejména jejich digitalizací, o čemž jsem již zde hovořila.
Jako klub Starostů a nezávislých jsme se připojili k pozměňovacímu návrhu ostatních poslaneckých klubů - Pirátů, ODS, TOP-09 a KDU-ČSL - a prosila bych vás o to, abyste podpořili pozměňovací návrh, kterým označujeme poslanecký návrh pana poslance Kupky, který zachovává v přenesené působnosti stavební úřady na obcích, městech a krajích.
Dále z důvodů, které jsem uvedla, že se nám blíží konec roku a chystaná změna a účinnost by měla být již od 1. 1. 2022, tak bych vás poprosila, abyste podpořili aspoň jeden pozměňovací návrh, který tuto účinnost posouvá, a také to - protože se předpokládá, že by mohl projít pozměňovací návrh pana poslance Kolovratníka, kde není jasné, kde budou stavební úřady zachovány - tak v našem pozměňovacím návrhu předkládáme pravidla, kde by tyto úřady mohly být zachovány, tak aby to bylo zřejmé, protože jinak jdeme do... kráčíme do velké neznámé propasti.
Na závěr si vzpomínám, že paní ministryně zde hovořila o tom, že tento zákon, tento návrh novely stavebního zákona, má společenský konsenzus. Já mám trošku jiný dojem, protože s tímto návrhem nesouhlasí obce, města, kraje, Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí, Asociace krajů, Nejvyšší správní soud. Takže se ptám: Kde je ten společenský konsenzus? Ten zkrátka a dobře si paní ministryně představuje tak, že na jedné straně je to shoda MMR a developerů. Jen podotýkám, že nemám nic proti developerům.
Proto pokud neprojdou pozměňovací návrhy, o kterých jsem hovořila, tak tento nestavební nezákon náš klub rozhodně nepodpoří. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové a nemám žádnou další přihlášku. Pan kolega Kupka se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, už jsem tady vystupoval na téma stavební zákon. Dovolím si teď před hlasováním shrnout ty nejvážnější body a zkusit ještě zatáhnout za záchrannou brzdu. Tak jak zaznělo, schválením stavebního zákona bychom se totiž opravdu přiblížili pádu do propasti, do propasti spojené s celou řadou vážných rizik.
Paní ministryně - tak to se u mnoha zákonů nedělo - vydala takovou sličnou knížečku: Mýty o novém stavebním zákoně. (Ukazuje.) Tady je třeba obrázek, kde jakýsi pán říká, že miluje, když zjara začnou v polích klíčit stavební pozemky. To mi připadá bizarní. Nevím, jestli se paní ministryně s touto kresbou ztotožňuje a jestli také miluje, když zjara začnou v polích klíčit stavební pozemky. Ale chtěl bych přece jenom zaměřit vaši pozornost na tu knížku, protože popravdě řečeno, nejvážnější problémy toho zákona pojmenovává úplně přesně. Říká, že jsou to mýty, ale vlastně je nijak nevyvrací, naopak jim vlastně dává za pravdu.
První mýtus nastane kolem stavebních úřadů. Bohužel, to není mýtus. To je reálné riziko a v uplynulé debatě tady vystoupila celá řada kolegů, kteří jasně dokladovali, že to je reálné riziko. Ten zákon totiž vytváří opravdu velký megastavební úřad, do kterého by měl stát nabrat 13 000, respektive více než 13 000 úředníků. To je realita, kterou nikdo nemůže popřít. A zároveň víme, že ti noví úředníci tady nejsou. Znamená to přesvědčit všechny ty stávající, aby se do nového megastavebního úřadu vydali. A přitom víme - a tady zdůrazňuji, co zaznělo - že jenom 40 % z těch nyní oslovených, a to jenom těch, kteří působí na samotných stavebních úřadech, ne na orgánech dotčených, na dalších odborech, tak ti všichni říkají jenom ze 40 % že by přešli do nového stavebního úřadu. No to je přece naprosto jasný signál, že kolaps stavebních úřadů hrozí, a místo toho, zrychlit a zjednodušit stavební řízení, se tady vlastně předkládá varianta reálného ohrožení, kolapsu stavebních řízení. A to, že finanční prostředky, které bude mít stát k dispozici, které by do České republiky mohly doputovat prostřednictvím dotací, se prostě nepodaří vyčerpat, protože nebudou vydávána stavební povolení, a to třeba dokonce několik let. ***
