(10.20 hodin)
(pokračuje Výborný)
Proto KDU-ČSL nepodpoří tuto verzi, která tady je v tuto chvíli navrhována poslancem Kolovratníkem. My jsme připraveni podpořit řadu pozměňovacích návrhů, které vycházejí nejenom z naší opoziční pracovní skupiny, ale i řadu pozměňovacích návrhů, které zde předložili poslanci dalších poslaneckých klubů a které nám dávají smysl, jdou ve prospěch těch klíčových cílů, o kterých jsem před chvílí hovořil.
Na závěr mi dovolte ještě připomenout to, co tady vlastně naprosto pregnantně popsal pan ministr Zaorálek. Otázka územního plánování, která v případě, že projde pozměňovací návrh pana kolegy Kolovratníka O7 až 34, jestli se nepletu, tak znamená převedení územního plánování do samostatné působnosti obcí a měst. Je to návrh, který skutečně říká A a neříká to B, a teď hovořím hlavně za malé obce a města, protože i na mě se obracejí a obraceli starostové, ale stačí se také podívat na stanovisko Svazu měst a obcí, stačí se podívat na stanovisko Sdružení místních samospráv. Je to tam jasně napsáno. My tady učiníme krok a nedáváme jistotu obcím, zvláště malým obcím a městům, že jim stát bude schopen pomoci s financováním tvorby územních plánů. Je to velká nezodpovědnost, protože to může ochromit investice zvláště na malých obcích. Domnívám se, že tady skutečně jdeme cestou, kde nejsme schopni garantovat, a i když paní ministryně hovoří o dotačním titulu, tak já nevím, jestli tohle je ta rozumná cesta. Přes dotační titul to znamená, že se na 10 % obcí dostane a na 90 % se nedostane. A ty si mají trhnout nohou? Nebo co to má znamenat? Jakým způsobem chceme zajistit to, aby povinnosti nebo úkoly, které v tuto chvíli financoval stát, my převedeme na obce a města?
Z tohoto důvodu, dámy a pánové, si dovolím navrhnout toto doprovodné usnesení a požádám vás poté o jeho hlasování v případě - poprosím, pane zpravodaji - v případě, že projde pozměňovací návrh O7 až 34. V případě, že neprojde, tak pozbývá smyslu o tom doprovodném usnesení hlasovat. Doprovodné usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá Ministerstvo pro místní rozvoj, aby v souvislosti se záměrem přesunu pořizování územněplánovací dokumentace do samostatné působnosti obcí vyřešilo do účinnosti této změny financování ze strany státu tak, aby nedošlo ke zhoršení postavení zejména malých obcí a měst, které nemají o vlastní pořizování územněplánovací dokumentace zájem." Tolik tedy návrh usnesení, které by mělo být hlasováno jako doprovodné na závěr.
Dámy a pánové, znovu tedy opakuji, tak jak se zde tvoří ta většina koalice stavebního zákona, který vznikal tím velmi, velmi pochybným způsobem, a není to řešení, které by šlo ve prospěch stavebníků, už vůbec to není řešení, které by šlo ve prospěch veřejné správy, obcí a měst, KDU-ČSL nepodpoří. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Prosím, paní poslankyně Kovářová do rozpravy.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já přednesla názor na tuto novelu za klub Starostové a nezávislí. Jsem přesvědčena o tom, že jak by se dalo popsat projednávání této novely, jeho výsledek by se dal popsat následovně: Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako obvykle. V otázce novely stavebního zákona to platí víc než v kterékoliv jiné oblasti. Přitom šance přijít s návrhem, který bude mít širokou podporu, byla zcela výjimečná.
V otázce stavebního zákona se asi všichni shodneme na tom, že by měl být jednodušší, neklást drobným ani velkým stavebníkům zbytečné byrokratické překážky, měl by být přívětivý k drobným stavebníkům, dělat pro ně řízení jednoduché, dostupné, nezvyšovat zbytečně náklady, měl by také dávat jasná pravidla developerům, zaručovat jim rovné zacházení a předvídatelné časové lhůty a měl by také obcím dávat dostatek pravomocí k tomu, aby přiměřeně korigovaly svůj rozvoj a aby byly schopny ho efektivně regulovat. A tak by se dalo dále pokračovat. Toto slibovala vláda, že bude splněno.
A nyní těsně před hlasováním zde ve Sněmovně to vypadá přesně naopak. Úmysly, ty byly skvělé, ale výsledek - bída s nouzí. Ponechám stranou to, že stavební zákon označovaný roky jako prioritní má být schvalován za pět minut dvanáct, tedy na sklonku volebního období. Ale nemohu ponechat stranou, že důležitý návrh vládní poslanci na poslední chvíli doslova zaplevelili různými pozměňovacími návrhy, které dále zhoršují již tak špatná řešení v předloze samotné.
Problémů je skutečně celá řada. Upozornit chci alespoň na dva nejvýraznější. Už verze předložená vládou předpokládá rušení, centralizaci a převod stavebních úřadů z působnosti obcí do smíšené správy, do takzvaného hybridního modelu, který v České republice nemá obdoby. Tam došlo tedy ke změně, protože návrhy vládních poslanců byrokratický masakr ještě vylepšují v uvozovkách převodem do čistě státní správy a plošným rušením stovek jednotlivých stavebních úřadů v regionech. Účinnost některých těchto změn má přitom nastat již od 1. 1. 2022, tedy zhruba za půl roku s tím, že stále nevíme, kdy a zda skutečně dojde k přijetí novely. V případě převodu celého systému z působnosti obcí do státní správy je to nemožné, v případě dalšího rušení a totální centralizace naprosto absurdní.
Dost často slýcháváme v souvislosti s projednáváním novely stavebního zákona několik pojmů, jako je centralizace, decentralizace, státní správa, samospráva. Pro mnohé z nás je to jasné, pro mnohé to může být nesrozumitelné. Ale každý porozumí konkrétním důsledkům, každý pochopí, jaké problémy centralizační mánie přivodí. Drobný stavebník bude mít na úřad mnohdy klidně 50 kilometrů daleko. Megaúřady budou konfrontovány s nutností znalosti místní, obvykle velmi specifické situace. Budou trpět personálním nedostatkem, protože představa, že se do nich v uvozovkách přestěhují zkušení úředníci z obcí, prostě nemůže fungovat, už jenom proto, že obecní úřady mnohé z nich rády zaměstnají na jiných postech. Ano, jsme proti tomu, aby vznikl jeden velký megastavební úřad. Jsme proti tomu, aby zaniklo více než 400 stavebních úřadů. Nechceme, aby se služba vzdálila od občanů. A samozřejmě tím zaniknou i kvalifikovaná místa v menších městech a obcích.
Ráda bych si položila otázku, kde budou zrušeny stavební úřady. Kdo o tom bude rozhodovat? Podle zákona o tom bude rozhodovat Nejvyšší stavební úřad. Na základě jakých pravidel? Víme to, nebo nevíme? Víme, kam přesuneme úředníky? Paní ministryně zde minule hovořila o tom, že již hovořila se 189 stavebními úřady nebo stavebními úřady nebo starosty, s obcemi. Hovořila v poslední době, ale ten zákon se projednává, respektive vzniká již dva roky. Není to trochu pozdě? Protože tak, jak byla provedena anketa mezi starosty, tak velká část z nich rozhodně neplánuje, že přenechá budovy pro nově vznikající úřady. ***
