(9.40 hodin)
Poslanec Lukáš Černohorský: (Otáčí na předsedajícího a hovoří mimo mikrofon:) Můžu s přednostním právem, abyste nemusel... nebo jestli je někdo na řadě?
Předseda PSP Radek Vondráček: No, asi bychom... řešili jsme to nedávno na grémiu, že by to chtělo řádnou omluvu od pana předsedy klubu. Je...
Poslanec Lukáš Černohorský: (Hovoří mimo mikrofon:) Ze zdravotních důvodů. Ale já klidně pustím...
Předseda PSP Radek Vondráček: Dobře, tak budu to brát, že vystupujete s přednostním právem. Můžete pokračovat.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji, děkuji.
Vyvlastnění kulturní památky je tedy nejzazším a mimořádným nástrojem památkové ochrany. Jde-li o legitimitu vyvlastňování kulturních památek, lze poukázat na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle níž je vyvlastnění opatřením, kterým lze ospravedlnit ochranu kulturního dědictví, a to zejména potřebu jeho zachování a udržitelného využívání v situaci, kdy není sporu o tom, že se jedná o důležitou památku. Vlastníkem vyvlastňované kulturní památky by se stal stát prostřednictvím Ministerstva kultury s tím, že zákon o státní památkové péči musí respektovat úpravu nového občanského zákoníku, a proto nesmí nově rozdělovat vlastnictví stavby a pozemku, na kterém je stavba umístěna.
Z tohoto důvodu bude možné postupem dle tohoto nového ustanovení vyvlastnit i pozemek, který není prohlášen za kulturní památku, pokud bude vyvlastněná stavba, která za kulturní památku prohlášena je a která je součástí tohoto pozemku. Pokud bude postačovat vyvlastnění jen části pozemku, nebude vyvlastňován pozemek celý. Ministerstvo určí, která organizační složka státu nebo státem založený subjekt bude za stát iniciátorem vyvlastnění a která zároveň naplní veřejný zájem na ochraně kulturních památek a vyvlastněnou kulturní památku opraví.
S ohledem na různorodost kulturních památek a jejich specifické vlastnosti nelze obecně konstatovat, že by veřejný zájem za stát nutně mohl hájit pouze jediný předmětem stanovený subjekt, a proto úprava ukládá ministerstvu určit subjekt, který s ohledem na své úkoly a vlastnosti konkrétní kulturní památky naplní nejlépe zákonem předpokládaný účel, kterým je zachování takové kulturní památky.
Dalším pozměňovacím návrhem, který tam máme, tak to je pozměňovací návrh číslo 8048, a to konkrétně § 33, úloha veřejnosti. V rámci tohoto odůvodnění stávající památkový zákon účast veřejnosti na ochraně architektonického dědictví nepředpokládá. Nicméně Česká republika se zavázala, a vychází to z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy, že Česká republika musí nějakým způsobem zřídit na různých stupních rozhodovacího procesu náležité mechanismy pro poskytování informací, konzultace a spolupráce mezi státem, regionálními a místními úřady, kulturními institucemi a spolky a veřejností.
Zakotvení podílu výše uvedených subjektů na ochraně architektonického dědictví vyplývá rovněž z článku číslo 14 Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy. Toto ustanovení ukládá stranám úmluvy zřídit na různých stupních rozhodovacího procesu spolupráci - jak jsem říkal - mezi státem a těmi veřejnými zájmovými skupinami. Ustanovení o úloze veřejnosti při ochraně architektonického dědictví zavádí tedy zcela nový prvek v možnosti, aby výše uvedené subjekty organizované v oblasti ochrany architektonického dědictví spolupracovaly za určitých podmínek s orgány veřejné moci způsobem, který je popsán právě v článku Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy.
Takovými subjekty může být například Klub Za starou Prahu, Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče, Památková (Památkářská) obec českokrumlovská, Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví České republiky nebo Uměleckohistorická společnost. Zaměření příslušného subjektu, kterým je ochrana architektonického dědictví, nemusí splňovat jeho název, ale skutečná náplň jeho činnosti. Tento požadavek tak naplní například zpravidla ty spolky, jejichž doménou je spíše činnost výchovná, kulturní a jiná. Tak, to je k představení těch pozměňovacích návrhů.
Já bych ještě v tuto chvíli rád zareagoval na jeden z e-mailů, který nám dorazil včera od zástupců hlavního města Prahy, v rámci kterého nás vyzývali k případné podpoře zrušení závaznosti hlukových limitů, které nám tady kolegové předkládají v rámci pozměňovacích návrhů. Informují nás tam o tom, že vlastně bez této úpravy by nebylo do budoucna možno v historických centrech například umožňovat provoz tramvají, vybudovat nové spoje a další. Ovšem pokud opustíme v tomto případě Prahu a dostaneme se do jiných oblastí, tak protihluková opatření, jak asi tady bylo správně uváděno, sice bývají velmi často místem sporu, ale je potřeba se v tomto ohledu lidí zastat.
Já už jsem právě toto konzultoval i s paní ministryní, která slíbila, že dá důrazné nesouhlasné stanovisko, o jehož dodržení bych vás požádal, protože my máme v Ostravě přesně opačný problém, a jedná se například o protihlukové stěny, které jsou podél dálnic, podél dálnice D1, v rámci které máme přislíbeno, že tam budou prováděna různá měření, pomocí kterých by bylo případně stanoveno, zdali občané - konkrétně v tomto případě městské části nebo obvodu Hošťálkovice - jsou či nejsou nadměrně zatěžováni hlukem. V jejich případě jde velmi často o to, že jsou v místě, ve kterém nejsou chráněni touto protihlukovou stěnou, kterou bude potřeba prodloužit, ale pokud bychom nechali tyto limity do budoucna pouze jako dobrovolné, tak bychom sebrali v tomto případě možnost v mnoha případech ŘSD zainvestovat do těchto protihlukových stěn, protože velmi často odpor občanů je právě z důvodu toho, že jim tam bude do budoucna vznikat hluk a bude jim to rušit jejich pohodu žití.
V tomto případě a v mnoha dalších bylo v rámci poslaneckých návrhů postupováno trošku destruktivní cestou, protože v případě, že v minulosti docházelo k nějakým sporům, ať už místních občanů, nebo s nějakými spolky, tak v mnoha případech se soud zastal těchto občanů nebo spolků, v rámci kterých zrušil dané rozhodnutí. Velmi často dochází k tomu, že nějakým způsobem, ať už to nějakým, že se vystaví nějaký zvukový model, v rámci kterého už ta čísla nám krásně vychází, ale potom v reálném případě, když tam dochází k těm měřením, tak jsou díky té metodice výpočtu ti lidé velmi často na hranici, a proto oni velmi často se odvolávají a požadují dostavbu těchto protihlukových stěn.
O této věci jsme hovořili i s ředitelem ŘSD a jeden z návrhů, který potenciálně by mohl umožnit a urychlit tuto výstavbu, by byla spíše legislativní úprava - akorát tady nemáme pana ministra dopravy - která by umožnila nějakým způsobem dávat benevolenci u těchto výpočtů například pro ředitele ŘSD, která by mu umožnila, že v případě, že by se jednalo o nějaký hraniční případ, možnost nechat vystavět větší nebo nějakým způsobem upravit ta protihluková opatření, v rámci kterých by mohlo dojít k uspokojení potřeb občanů žijících právě v okolí ať už dálnic, či nějakých různých dalších železničních tratí. Takže v tomto případě bych směřoval spíše touto cestou.
A já v tuto chvíli tedy předám asi slovo dalšímu řečníkovi. Děkuji za slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Jakob.
Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se moc omlouvám. Nechci už tuto diskusi dlouho prodlužovat, nicméně obrátila se na mě starostka městyse Kácov, paní Mgr. Soňa Křenová, a já jsem jí před časem slíbil, že tady přečtu její dopis, a já jsem zvyklý sliby plnit. Nebojte se, nebude to dlouhé, myslím nevyčerpám ani těch 10 minut. Takže dopis paní starostky Kácova:
"Vážený pane poslanče, Poslanecká sněmovna bude ve třetím čtení jednat o stavebním zákoně, normě, která bude mít v případě schválení zásadní dopad na podobu stavebního řízení. Povede mimo jiné ke zrušení několika stovek stavebních úřadů. Jako zástupce samosprávy starostka městyse Kácov, obce prvního typu, která nezřizuje stavební úřad, vím, že se tato navrhovaná novela dotkne nejen našich občanů, ale i samotné naší samosprávy.
Obracím se na vás s žádostí, abyste při hlasování podpořil malé obce, kterých se tato novela dotkne nejvíce. Obracím se na vás nejen jménem svým, ale i dalších starostek a starostů z menších obcí Uhlířskojanovicka a Zručska. Jedná se o starostky a starosty těchto obcí: obce Petrovice II, obec Čestín, obec Nepoměřice, obec Vavřinec, obec Podveky, obec Petrolice (Pertoltice?), obec Ledečko, obec Petrovice I, obec Zdizuby, obec Košice, obec Úžice, městys Rataje nad Sázavou, obec Horka II, obec Církvice a obec Vlastějovice. ***
