(17.40 hodin)
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pozměňovací návrh Senátu je poměrně zajímavý paradox. Jeho přijetím se vlastně stanou všechna slova, tvrzení o zbytečnosti tohoto zákona, pravdivými. Já doufám, že k tomu nedojde.
Během projednávání zahrádkářského zákona v Senátu opakovaně zaznívalo, jak jsem již říkal, že zahrádkářský zákon je zbytečný. Já si dovolím říct, že jsem rád, že tahle kritika zazněla. Když se diskutoval zahrádkářský zákon a vystoupili jste ze svých sociálních bublin, mohli jste si všimnout, že to nebyl ojedinělý názor a v Senátu určitě sehrál svoji roli, aby tento názor byl vyslyšen. Proč to zaznívá, na to si také dokážeme odpovědět. V prvé řadě je třeba si přiznat, že nezaznívá úplně jasně, o čem tento zákon vlastně je a proč to tak je. Nepřispívá k tomu ani fakt, že mnozí zastánci se často soustředí na různá líbivá prohlášení, která po pravdě nejsou moc k věci.
Zahrádkářský zákon má dva jasné cíle: zakotvit zahrádkářství a zahrádkářské kolonie v legislativě a ochránit zahrádkáře před developery. Je to již čtvrtý pokus, proto se tento zákon soustředí pouze na to nejnutnější. Senát ovšem navrhuje vyrvat ze zákona ustanovení ohledně pachtovních smluv. Tím se prakticky odstraní splnění druhého cíle, což je nepřijatelné.
Také během projednávání v Senátu zaznělo, že zahrádky se chránit mají, ale ne ve vlastním zákoně. Nám by se také líbilo, kdyby místo zahrádkářského zákona byla nastolena novela stávajících zákonů, ale se stejným účinkem. Nicméně vůle k tomuto kroku v této Sněmovně ani ze strany vlády vůbec nebyla. Původní návrh byl připravován ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a jednalo se již o samostatný zákon. Ani další ministerstva, která se pak podílela na pozměňovacích návrzích, nepřišla s žádným jiným přístupem než právě k tomuto samostatnému zákonu.
Návrh zákona, jak jsme jej společně připravili a schválili ve Sněmovně, je tedy kompromisem. Nevyřeší všechny problémy, které zahrádkáře tíží, ale věřím, že je to důležitý první výkop a zákon se bude nadále vyvíjet a rozšiřovat. Děkuji všem, kteří odmítnou pozměňovací návrh ze Senátu a rozhodnou se jej přehlasovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, připraví se pan poslanec Antonín Staněk. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já se chci vyjádřit k tomuto vrácenému návrhu zákona, i když trošku mám problém říkat, že to je zákon, protože si myslím, že opravdu do naší legislativy takovýto speciální zákon nepatří.
Tady už to padlo, já jsem to tady poslouchal, tak o co jde těm zahrádkářům na obecních nebo státních pozemcích? O to, aby tam mohli mít zahrádku co nejdéle a o to, aby platili co nejméně. To je realita. Jinak o vlastní činnosti zahrádkářů ten zahrádkářský zákon neříká vůbec nic.
Já si pamatuji, že už tady takové pokusy ve Sněmovně učiněny byly. Tehdy jsme je úspěšně odrazili, ale tady vidím, že je vůle a představa, že 24 000 petentů v oblasti řekl bych obecního nebo státního zahrádkářství je ten správný důvod udělat speciální zákon. No, tak před tím já varuji. Navíc když se podíváte na ta procenta, kdo se věnuje zahrádkářství, tak když si to rozdělíte podle toho, kdo to má na svém, kdo to má na obecním, na státním, kolik ploch tvoří městské parky a lesy, tak zjistíte, že je to opravdu minoritní problém. Skutečně jsou tam ty dva body, padalo to i tady v rozpravě, aby jim ty zahrádky nikdo nesebral a aby po nich nechtěl nehorázné sumy za pronájem. Ale tohle všechno je přece věc komunální sféry. V případě státních pozemků má stát nějaký úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s nimi je lepší moc nekomunikovat, protože tam je to na dlouho a nikdy nevíte. U toho státu bych s tím souhlasil, nicméně zahrádky neohrožují žádní developeři, nikdo je neohrožuje podle mě na těch městech. To snad nemůžete myslet vážně, tohleto.
Když sleduji, jaká skupina se věnuje těm zahrádkám, tak ano, máte pravdu, když si vezmu to procento 10 až 11 %, co mají ty obecní zahrádky, tak jsou to zahrádky, které přecházejí z generace na generaci nebo se takzvaně přeprodávají. Docela byste se divili, za jaké ceny se přeprodávají. To je také potřeba vědět.
Chápu, že dnes mladší generace si chce odpočinout a má třeba zájem se pustit do zahrádkářství, ale já si myslím, že tenhle zákon jde dokonce proti tomu smyslu, který tady předkladatelé deklarovali. Když nařídíte městům délku pachtu, tak co se stane? Že nebudou žádné nové zahrádkářské kolonie, nic nebude. Proč si blokovat nařízením státu pozemky? V řadě případů dnes ti zahrádkáři jsou dokonce v lokalitách, které jsou určeny k zástavbě bydlením. Pokud se nevyřeší přesun zahrádkářské kolonie, tak není možné ty pozemky rozprodat na stavbu rodinných domků. To přece každý starosta ví, že nebude riskovat řekl bych vzpouru v obci jenom proto, že nenašli řešení se zahrádkáři.
Musím říct, že mě moc mrzí, že je kolem toho spousta mýtů. Když se zeptáte kohokoliv z nás, co ho trápí třeba z hlediska našeho systému soudnictví nebo legislativy, tak vám všichni řeknou, že náš právní řád je přebujelý, nesystémový, komplikovaný a že vždycky vyhrají ti, kteří mají více peněz na lepšího právníka, který se v tom umí orientovat lépe než státní nebo veřejná správa.
Já si myslím, že všichni chceme, aby náš právní řád byl jasný, čitelný, spravedlivý a rychlý. Pořád tady vymýšlíme další a další zákony a důvody, proč je tady zahrádkářský zákon, jsou opravdu jenom dva, a podle mne je to málo. Je to málo a chci připomenout, že zahrádkáře mám rád. Jsem rád, že obdělávají půdu, že tam mají stromy, že tam mají ty výpěstky, jak tomu říkají. Je to dobře, je to potřebné pro náš život, ale na druhou stranu vás prosím, nedělejme kvůli tomu zákon. Ten zákon je podle mě plevel v našem právním řádu, já to tak vidím. Znovu říkám, mám zahrádkáře rád. Sám jsem zahrádkář, ale na svém. To je prostě realita. To, že jsem na svém, neznamená, že nemám rád ty, co jsou na obecním. Naopak, jsem rád, že to dělají.
Takže neříkejme, že města si to neumějí zregulovat. Já si myslím, že ve městě jsou každé čtyři roky volby jako v každé municipalitě, a když říkáte, že zahrádkáři jsou taková síla v tom městě, tak když prostě to město se k nim bude chovat nespravedlivě, tak si jistě v těch příštích komunálních volbách s tou garniturou, která jde proti nim, poradí. Ale to se stává velmi málo, a já dokonce varuji své kolegy, aby zbytečně nezvedali ceny pachtů nebo nájmů, protože ta činnost je opravdu bohulibá a buďme rádi, že někdo se o ty pozemky stará.
Musím říct ještě jednu věc: nedělejme, že to je jediná zeleň ve městech. Není to pravda. Už jsem mluvil o soukromých zahradách, ale jsou tam také parky v těch městech, o které se stará město. Řada měst má lesy, to znamená, má spoustu zeleně a stará se o to. Takže není to problém jenom úzké skupiny lidí. Mně vadí, že se to zaměřuje na úzkou skupinu lidí a že víceméně v důsledku se to může otočit proti nim.
Garantovaná cena může znamenat to, že cena, která byla doposud, se změní v garantovanou a bude výrazně vyšší. To, že je to pacht na deset let, bude znamenat, že zahrádek v tom městě bude nedostatek. To je celá realita.
Takže já chápu senátory, nechtěli být krutí k těm zahrádkářům, kteří si myslí, že bez toho zákona zahrádkáři zajdou a oni zajdou jako zahrádkáři, ale na druhou stranu jsem pro zamítnutí obou variant, protože považuji tento zákon za naprosto zbytečný a pro zahrádkáře ve svém důsledku škodlivý. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Antonín Staněk, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo. ***
