Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných
zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 870/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme zahájili dne 26. května. Obecná rozprava byla přerušena, protože na 17. hodinu byl pevně zařazený další bod. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a zpravodaj garančního výboru, což je hospodářský výbor, poslanec Pavel Pustějovský. Připomínám, že jsme v prvém čtení přikázali tento sněmovní tisk k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Dále tisk iniciativně projednal zemědělský výbor. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 870/1 až 5.

Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili - ano, mám tady poznamenáno, že přerušeno - ano, pan poslanec Zahradník už ví, že byl přerušen. Takže bylo přerušeno vystoupení pana poslance Zahradníka a k faktické poznámce byl v danou chvíli přihlášen pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Takže pane poslanče, ano, máte slovo. Ale k faktické byl zároveň také potom - až dovystoupíte - tak s faktickou byl přihlášen pan poslanec Ferjenčík, jestli si tedy ještě pamatujete, na co jste chtěl reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. No pamatuji, nepamatuji, ale určitě jsou věci, na které je třeba využít každou příležitost a tyto věci připomenout. Já bych dneska tedy skoro po týdnu chtěl připomenout nejprve podporované zdroje, co to je. Určitě to není uhlí. Uhelná komise doporučila odejít od uhelné energetiky do roku 2038, vláda ale má určitý rozpor. Je tam část ministrů tlačících, prosazujících časnější termín 2033. Jak to dopadne, nevíme. Vláda nakonec žádný z těch termínů neschválila, vzala pouze doporučení komise na vědomí a zadala Uhelné komisi, aby ještě argumentačně upřesnila, podpořila ten časnější termín, což je tedy docela zajímavé.

Otázka jádra. Stále se nemůžeme dobrat k dokončení třetího čtení takzvaného lex Dukovany. S výstavbou náhradního jaderného zdroje za dosluhující dukovanský reaktor, případně budování nové kapacity, se zdá, že mizí v nedohlednu.

Zato tedy fotovoltaika, ta má velkou podporu. Dneska jsem četl, že pan ministr Brabec slibuje veliké investice, nárůst z 2,2 GW stávající kapacity fotovoltaiky na 7 až 14 GW za vynaložení obrovského množství miliard korun. Otázka je, co bude vyrábět energii, když bude tma nebo když bude v zimě zataženo, nebude svítit sluníčko. Samozřejmě že to budou drahé paroplynové zdroje za běžných kapacitních plateb, které budou platit občané.

Konečně poslední věc, teplárny. Teplárny jsou drceny narůstající cenou povolenek. Ty už dneska přesahují 50 eur za tunu CO2. Teplárny nevědí, co dál, některé se už chystají na ukončení činnosti. Otázkou je, zdali se podaří Sněmovně schválit nějaký dotační program, který by teplárnám pomohl s touto situací se vyrovnat. Já tedy tím pádem končím své vystoupení, dám prostor pro podrobnou rozpravu a také aby bylo možné načíst pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost. (Silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Já vás požádám o klid v jednacím sále. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych v obecné rozpravě představil své dva pozměňovací návrhy a požádal vás samozřejmě také o jejich podporu v případném třetím čtení tohoto návrhu. První návrh, který bych rád předložil, je drobná úprava, změna zákona o pohonných hmotách, který je obsažen v této novele. Tato změna nebo tento návrh má jeden dopad pro nás všechny motoristy. Tato změna by mohla umožnit, aby bylo možné realizovat... (Obrací se na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu).

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid ještě jednou, protože pan poslanec se nemůže v klidu vyjádřit.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji, pane předsedající. Tato změna, kterou navrhuji, by měla umožnit, abychom my všichni motoristé a spotřebitelé, uživatelé, získali aktuální informace o cenách pohonných hmot. Tady apeluji na možnost 21. století, to znamená vzdálený přístup k údajům a datům, aby mohly vznikat aplikace, které by motoristům ukázaly, jaká je aktuální cena pohonných hmot na čerpacích stanicích v jejich okolí, popřípadě po trase, kterou chtějí cestovat.

Tento můj návrh zavádí jednoduchý bod v § 5, kdy je provozovatel povinen zajistit zveřejňování aktuálních cen motorového benzinu, motorové nafty a alternativních paliv způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato jedna věta umožní, aby se naplnily daty aplikace různých provozovatelů čerpacích sítí, které možná v mobilech máte. Když najdete kolonku aktuální cena paliva, zjistíte, že je prázdná, protože samozřejmě konkurenční boj, to si řekněme, a když se najde někdo, kdo tu odvahu má a zveřejní to, tak velice rychle ty údaje stahuje, protože zjistí, že okolí tyto údaje nezveřejňuje a připravuje se buď o výhodu, nebo nevýhodu té své transparentnosti.

Proto bych velice rád, abyste tento pozměňovací návrh podpořili, a pevně věřím, že jako motoristé budete mít stejný prospěch z aktuálních cen paliv, které budete ve své aplikaci mít v rámci vzdáleného plánování tras, například po České republice, popřípadě že když se budete chtít podívat, kde zrovna aktuálně je výhodná cena toho kterého paliva, si tu aplikaci otevřete nebo na internetu se podíváte a zjistíte aktuální cenu pohonné hmoty. Zároveň nepřímo to bude tlak na provozovatele těchto sítí. Dneska už to je řekněme oligopol, protože je velice, velice málo drobných provozovatelů čerpacích stanic, a ti naopak ceny mají řekněme řádově - nebo řádově, mají je o něco - nižší než ti velcí, aby se ten trh trošku - i těch cen - tlačil dolů a nerostly nám ceny paliv tak enormně, jak momentálně jsme svědky. (Debatující skupinky v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás ještě jednou požádal o klid. Tak prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za zjednání klidu. Druhý pozměňovací návrh bude možná trošku kontroverzní, ale dovolím si vás s ním seznámit. Jedná se o problematiku takzvaných solárních odvodů, když to nazvu krátce. Problém tady této novely o energetice byl právě v tom, jak zatížit nebo jak navrátit státu nebo jak stát by se měl postavit k solárnímu boomu, co nastal v letech 2009 a 2010, kdy se podpora solární energetiky řekněme zvrhla do bohapustého byznysu, který nebyl ničím omezen. Dneska bohužel vláda toto musí řešit a částečně to řeší i z peněz nás všech, částečně na vrub státního rozpočtu a částečně na vrub velkoodběratelů elektrických energií, kteří platí násobně více než běžný spotřebitel.

O debatách, které byly kolem výnosového procenta, členové hospodářského výboru jistě vědí a vnímají je. Ty návrhy, které tam zazněly, jak tento problém řešit, jsou různé. Momentálně máme na stole návrh asi ve dvou variantách, kdy je stanoveno určité rozpětí, jestli se teď nepletu, ale prosím, 8,4 až 10,6, jestli se nepletu, je rozpětí, které je navrhováno jako jedna z alternativ, které rozděluje podporu na různé typy ekologických nebo řekněme takzvaných zelených zdrojů energie. Byl i kontroverzní - méně kontroverzní, ale osobně si myslím přijatelnější návrh sjednotit se na 1 procentu, které by bylo pro všechny tyto výrobce a zdroje energií. To naráželo na to, že tady by se ukázala určitá nevýhoda nebo určitý přepočet v rámci výhody nebo nevýhody a je mezi pozměňovací návrhy, ke kterým se kolegové budou přihlašovat, i návrh sjednotit se na 1 procentu, 9,5 plus zavést takzvanou solární daň.

Ministerstvo ve svých diskusích k tomu přistupovalo vnímavě, mohu-li říct, že ten problém vidí, vnímá, a poukazovalo pouze na to, že tam dochází k nějakým výraznějším - nebo nedochází k tak výrazným úsporám, jak by ono rádo, kdyby se zavedlo to rozpětí jako takové. Ten návrh 9,5 totiž byl doprovázen takzvanou solární daní. To je bod, ke kterému mířím. Ta solární daň měla právě zatížit a znevýhodnit, nebo jak se říká, více zdanit ty, kteří vydělávali v období 2009-2010 na solárním boomu nejvíce.

Návrh, který předložili kolegové, hovoří o tom, že by ta solární daň měla být 10 až 21 % podle typu, zda je na zelené energie, a toho zdroje, v kterém roce byl aplikován. Narazili jsme ale na to, že se tato myšlenka stala samostatně žijící, ta solární daň, a začala se přiřazovat k různým procentům výnosového návrhu a začala žít samostatným životem, byť původně takhle myšlena nebyla. To bylo určité zvýhodnění k tomu základnímu procentu, které bylo dáno, těch 9,5 %, popřípadě 10 % podle navrhovatele, který toto navrhoval.

Ve zdůvodnění, které zaznělo ze strany ministerstva, a je zcela asi oprávněné, bylo, že dneska solární daň docela výrazně zatěžuje asi toho největšího poskytovatele nebo využivatele, protože postupem doby se z těch malých řekněme provozovatelů solárních elektráren, kteří vznikali různě, stal jeden velký, dominantní provozovatel. Já si myslím, že neřeknu nic tajného, kdy budu hovořit o ČEZu jako velkém výrobci, který postupně skupoval malé solární elektrárny a začal je provozovat a ke kterému míří vlastně i ta určitá nevýhoda, kdyby se solární daň aplikovala na ta historická léta, která byla, protože samozřejmě on tyto provozy nabyl za tržní cenu, ne jako ti, kteří je vybudovali v těch letech, a samozřejmě pro něj by to představovalo určitý ekonomický zásek. Myslím si ale, že nastal čas, abychom se vyrovnali tady s tímto problémem, a pohled na solární daň by měl být spíše opravdu jako náprava křivd v minulosti a řešení problému, který stát má.

Můj návrh jde možná ještě dále, než původně předkladatelé zamýšleli, protože v tom návrhu navrhuji, aby ta daň byla v rozmezí 15 až 26 % proti původnímu návrhu, z jednoho prostého důvodu, protože bych rád otevřel prostor debatě. Protože jak jsem již zdůraznil, solární daň začala žít vlastním životem a už se automaticky k ní každý hlásil, ale zapomněl na to, že to má být protiváha k určitému výnosovému procentu. Tak bych rád tady tu debatu vrátil možná zpátky, a proto můj pozměňovací návrh, který předkládám, nabízí určité řešení a určitý postup. Pokud by to mělo žít samostatným životem a mělo by to opravdu sloužit jenom k potrestání nebo vymáhání nebo vyrovnání původní dotace - potom by to opravňovalo i to vyšší procento. Pokud by to měla být schůdná cesta v rámci výnosového procenta, tak se přikláním k původní verzi kolegů, to znamená těch 11 nebo 10 až 20 nebo 21 %, jak je v jiných návrzích.

Čili můj návrh, který předkládám, samozřejmě by mohl otevřít i prostor k větší ziskovosti nebo větší návratnosti vůči státu. Z druhé strany upozorňuje na debaty, které se odehrávaly a které bohužel nevedly k nějakému jednotnému názoru, byť jsme už byli velice blízko shodě napříč politiky, napříč stranami vůči přístupu k tomu výnosovému procentu.

Já osobně, a mohu-li hovořit i za naši stranu, máme trošku obavy z toho, že začala doba, kdy se začalo výrazně profilovat takzvané bio, to znamená bioplynky a tato zařízení, která spalují ekologický materiál, ať to je odpad - biologický odpad, pardon, ať to je zelený odpad, ať to je zelená plodina průmyslová nebo jiná využívaná, a máme obavu, aby zvýšenou podporou, pokud by na tyto bioplynky byl aplikován model 10,6, nedošlo k podobnému boomu, jako došlo v roce 2009 k solárům, protože byznys s ekologickou energií už není o tom, že myslíte ekologicky a chcete něco udělat pro životní prostředí, tak naivní jsme mohli být opravdu v roce 2009, dneska už je to pouze a jedině v mnoha případech finanční byznys, byznys bank, byznys velkých finančních skupin, které v tom hledají na úkor státu a Evropské unie výnos, který toto přináší. Rozčlenění, ta struktura 8,4 až 10,6 by totiž mohla přinést to, že když si přijdete do banky a řeknete: Já chci postavit třeba nějaký vodní zdroj a podobně, mohlo by se vám stát, že by vám řekli. No jo, to je hezké, je to ekologické, ale větší výnosové procento, větší výnos bychom rádi viděli z technologie bioplynek, tak zkuste raději bioplynku. Nerad bych se dočkal toho, aby tady vzniklo něco podobného, jako vzniklo v těch solárech 2009, a aby se z bioplynek nestal podobný byznysový model a byznysový zdroj, zvlášť když té biologické hmoty, která by se měla spalovat a spotřebovávat, bude čím dál větší nedostatek.

A v čem spatřuji největší hrozbu, u těch takzvaných bio, je to, aby se na našich polích, na naší zemi místo potravin začaly pěstovat plodiny jenom proto, aby se mohly spálit. Já si myslím, že zemědělská půda je to cenné, a pokud obecně v České republice až tak ne, ale ve světě panuje hlad, protože není dost potravin, tak je docela velká zvrhlost na těchto úrodných zemích pěstovat plodiny jenom proto, abychom z nich získali palivo. To považuji za chybný postup a z tohoto hlediska neudržitelný. K tomu částečně směřuje i můj návrh.

Děkuji za pozornost. K těmto pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, pan poslanec Jaroslav Martinů. (Poslanec Martinů nechce vystoupit.) No, tam mi naskočila před chvílí, to znamená, někdo musel zmáčknout tlačítko pana poslance Jaroslava Martinů. Dobře, tak je to nějaký omyl. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, zatím poslední přihláška v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se stručně vyjádřím k tomuto zákonu, respektive položím několik otázek panu ministrovi a potom dám procedurální návrh. Já jsem se nejprve chtěl zeptat, kde je paní ministryně financí, protože tenhle zákon může mít poměrně značný dopad na státní rozpočet a rozpočty domácností. Pokud se nemýlím, tak dneska jde na tu podporu zhruba 45 nebo 46 miliard korun každý rok, přičemž zhruba polovinu platí stát a polovinu platí domácnosti, a mě by velmi zajímalo, kolik to bude po přijetí této novely. To znamená, jaký je výhled, kolik bude ta každoroční dotace do tohoto odvětví poté, co přijmeme tuto novelu, a kolik z toho zaplatí státní rozpočet a kolik zaplatí lidé, protože to může jít do velkých desítek miliard. A tady se bavíme v zásadě v horizontu několika let o investici na úrovni jaderné elektrárny, takže skutečně jde o obrovské množství peněz.

Já jsem slyšel dneska paní ministryni, jak plamenně hovořila, jak si nemůžeme dovolit zafinancovat platy učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy, ale když přijde na zákon, který znamená desítky a desítky miliard výdajů státního rozpočtu, tak tady vůbec není. Potom jsem se chtěl zeptat, jestli skutečně používáme nástroje s nejlepším poměrem cena-výkon pro dosažení toho cíle, na kterém se asi shodujeme, což je modernizace naší ekonomiky. Určitě potřebujeme modernizovat naší ekonomiku, naši energetiku, ale skutečně ty nástroje, které aplikujeme, vedou k tomu, že se nám to podaří dělat s nejmenšími náklady. Právě o tom mám vážnou pochybnost.

Vážně by mě zajímalo, jestli dotace, které budeme platit, a peníze, co budou lidé platit navíc skrze účty za elektřinu, jestli půjdou na náklady na výstavbu modernějších elektráren s menšími emisemi, nebo jestli to půjde na zisk finančních skupin, co budou ty elektrárny financovat. Chtěl jsem se zeptat, kolik na tom vydělá, na tomhle zákoně, holding Agrofert, jestli tam je, nebo není střet zájmů, protože třeba oblast bioplynek určitě spadá i do sektoru, ve kterém podniká firma pana premiéra, že to je myslím také vážná otázka, kterou bych potřeboval zodpovědět.

A na závěr tedy k tomu návrhu. Vzhledem k tomu, že tento zákon považuji za srovnatelně důležitý jako zákon o pedagogických pracovnících, který navazuje a který jde na tu investici do budoucnosti trochu jiným směrem, právě skrze garance toho, že učitelé budou solidně zaplaceni a že učitelské povolání bude mít dlouhodobou perspektivu, proto jménem klubu Pirátů a Starostů navrhuji jednání po 19. a 21. hodině, alespoň do projednání sněmovního tisku 503. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže máme tady procedurální návrh, abychom jednali po 19. hodině a po 21. hodině, chápu to dobře? Takže bychom o tom hlasovali. (Gong. Poslanci upozorňují na odhlášení.) Slyším, ano, odhlásím vás. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

Přečtu omluvy. Takže pan poslanec Pavel Juříček se omlouvá z dnešního jednání... Ne, naopak, pan poslanec Pavel Juříček bere zpět omluvu z dnešního jednání. Dále se omlouvá pan poslanec Petr Venhoda, a to mezi 17.50 a 19. hodinou do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Petr Beitl od 17.30 do ukončení jednání z pracovních důvodů. (Gong.)

Takže znovu zopakuji návrh pana poslance Mikuláše Ferjenčíka, který navrhuje, aby se dnes jednalo po 19. hodině a po 21. hodině. Jedním hlasováním to vezmeme, chápu to? Tak. Takže jsme tady už v dostatečném množství.

Pan poslanec Chvojka se mi přihlásil na faktickou poznámku, ale to byl omyl, tak vás odmáznu. Tak předseda klubu KDU-ČSL, poslanec Jan Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Jenom abych sám pro sebe upřesnil ten bod, hlasujeme po 19. a 21. hodině do projednání bodu 503. (Správně: tisku 503.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, do projednání bodu 503. (Správně: tisku 503.)

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 209, přihlášeno 147 poslanců, pro 58, proti 6. Návrh byl zamítnut.

 

Takže nyní tedy se zeptám... Moment, pan poslanec Jurečka. Vy jste na mě mával? Hlásíte se? Jo, tak prosím. Já jsem myslel, že jste jenom tak mával... (Pobavení v sále.) Jo. Ne, já jsem myslel, že je to k hlasování. Ano, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Prosím, přednostně.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající. Já tady jen tak nemávám. Já když takhle zvednu ruku, tak se hlásím, že chci tady se také zapojit do rozpravy k tomuto bodu, který projednáváme.

Dovolte mi teď poznámku k tomu procedurálnímu hlasování. Tak potom nemějte ty plné (plané?) řeči o tom, jak tady myslíte na učitele, když tady leží konkrétní návrh, který to má fakticky potvrdit a řešit, tak potom ho pojďme projednat. To byl takový problém, tady zůstat o půl hodiny déle a dořešit tu záležitost? Anebo potom běžte vystoupit a řekněte - teď se dívám tady na kolegy ze sociální demokracie, na Kateřinu Valachovou, která vždycky říká, jak je potřeba opravdu naplnit zvyšování platů učitelů - tak běžte říct, že to nechcete udělat. Tady se dneska mohlo jednat, možná to ani nemuselo být přes 19., mohlo se to možná stihnout do 19. hodiny. Ale nechcete.

Teď k tomuto bodu, který máme tady teď, tisk 870. Já jsem o něm mluvil v obecné rozpravě minule, nechci debatu v obecné rozpravě prodlužovat, ale musím tady připomenout jednu podstatnou věc. K tomuto bodu většina poslanců, minimálně ti, kteří jsou členové hospodářského výboru, případně výboru pro životní prostředí, dostali celou řadu dopisů. Jenom řeknu namátkou, máme tady podporu (Ukazuje listinu.) od Asociace soukromého zemědělství, je tady možná i odpověď na kolegu Ferjenčíka, který tady se snažil najít odpovědi k otázce bioplynu a bioplynových stanic.

A na kolegu Luzara, když i Asociace soukromého zemědělství říká: Chceme tady stabilní, předvídatelné prostředí, tak si myslím, že to jsou lidé, kteří jsou v mnoha ohledech velmi kritičtí k otázce střetu zájmů, k otázce podnikání holdingu Agrofert, ale je to jeden z dopisů, který přišel v návaznosti na to, abychom v rámci novely o podporovaných zdrojích energie opravdu přijatelným způsobem řešili otázku výnosového procenta nejenom v oblasti fotovoltaiky, ale i v oblasti ostatních obnovitelných zdrojů.

Velmi podobný dopis přišel (Opět ukazuje.) od Agrární komory, od Hospodářské komory, od Svazu průmyslu a dopravy, od Svazu - a to je také dobré si uvědomit - Svazu měst a obcí, protože i oni jsou v mnoha ohledech provozovateli dnes obnovitelných zdrojů energie, a také od sdružení CZ Biom.

Takže já bych byl velmi rád, abychom potom při tom závěrečném hlasování ve třetím čtení na to opravdu uměli nahlížet optikou toho, že ano, to, co se stalo v roce 2009, 2010 je dobré zkorigovat, nicméně si také uvědomme, že všichni ti, kteří to tenkrát dělali z nějakých velmi rychle zištných důvodů, tak drtivá většina z těch investorů, kteří kolaudovali své fotovoltaické elektrárny 31. prosince, tak ti už své projekty stihli dávno přeprodat, předprodat především skupině ČEZ, a dneska ti, kteří tam zůstávají a kteří opravdu mají velké obavy o to, jakým způsobem se jejich podnikání bude dál odvíjet, tak to jsou ti podnikatelé, kteří diverzifikovali svoji činnost a kteří financovali tyto projekty s poměrně vysokou úrokovou sazbou, která se ale nepočítá do cenového šetření jako náklad na ty finanční zdroje, a s kterými daty tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu logicky nepracuje.

Takže leží tady návrhy, nejenom můj nebo mé, ale i ostatních kolegů, které si myslím, že přinášejí stabilitu, předvídatelnost do prostředí obnovitelných zdrojů, abychom to prostředí také rehabilitovali, aby... Tak já chápu, že tady kolegy to nezajímá. (Reaguje na hlouček diskutujících poslanců před řečnickým pultíkem.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid v jednacím sále, aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Tak pokud chceme, aby sektor obnovitelných zdrojů se do budoucna smysluplně rozvíjel, je potřeba také vyslat jasný vzkaz, že to podnikání bude mít nějakou stabilní, předvídatelnou míru podpory ze strany státu a že to prostředí se nebude měnit každé dva, tři roky. A vlastně my se dostáváme do velmi specifické situace, kdy tady někteří argumentují tím, že říkají: Tady možná v nějaké té části je výše zisku, která není přiměřená. Já jsem na úvod řekl, že jsem pro to, abychom revidovali výši podpory roku 2009, 2010, ale jestli budeme přicházet s tím, že budeme říkat: A teď tady nastavíme ty parametry takovým způsobem, že mohou být velmi problematické pro další fungování těch firem v jiných oblastech, tak vlastně vytváříme precedens pro to, abychom si mohli říct: Pojďme projít i ostatní obory, jestli tam náhodou není někdo, kdo je velmi efektivní a kdo dokáže mít velmi vysoké zisky z dané výroby a z činnosti v tom oboru.

Takže prosím pěkně, upozorňuji na to, že je potřeba se na to dívat tou optikou, co už dneska přináší zavedení solární daně nebo respektive zvýšení, které tam v mnoha návrzích je obsaženo, jaké to bude mít dopady na konkrétní podnikající subjekty a jestli ti, kteří tenkrát vytěžili z té překompenzace největší efekty, jestli vůbec ještě v tom systému dneska jsou, nebo už dávno ty projekty přeprodali. Takže tolik mých pár poznámek a budu rád, když potom budeme už pokračovat podrobnou rozpravou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se, zdali je ještě zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Ano, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Nikoho dalšího zatím neregistruji, tak prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem skutečně jenom chtěl poprosit pana ministra o odpovědi na své otázky. Rozhodně se to nechystám žádným způsobem blokovat. Chceme projednat zvýšení platů učitelů, respektive garanci platů učitelů na 130 % průměrné mzdy, což je hned následující bod, nicméně to vyčíslení dopadů do státního rozpočtu je v tomto návrhu zákona zcela nedostatečné, respektive úplně tam chybí, a skutečně tady přijímat zákon, který může mít dopady do rozpočtu státu několik desítek miliard, do rozpočtu domácností dalších několik desítek miliard, a vůbec nevědět, kolik to bude, podle mě není šťastné.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se tedy ještě jednou po sále, zdali se někdo chce vyjádřit. Zájem o vystoupení - (O slovo se hlásí od pultu zpravodajů ministr Havlíček.) Závěrečné slovo až, nebo už teď? (Ministr Havlíček mimo mikrofon: Závěrečné slovo.) Jo, jo, tak já tedy končím obecnou rozpravu a se závěrečným slovem má zájem vystoupit ministr dopravy Karel Havlíček. Zeptám se i pana poslance Pustějovského, zdali má zájem - nemáte zájem. Tak, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Ano, dobrý den, já jen budu reagovat krátce na otázku pana poslance Ferjenčíka. Toto všechno jsme opravdu diskutovali, mnohokrát. Já si nepamatuji, který jiný zákon by byl takhle detailně projednáván. Váš pan kolega Třešňák byl u všech těch jednání, na hospodářském výboru se to bralo zleva, zprava. Ale rozumím tomu, že prostě možná je dobré některé věci zopakovat.

Máte pravdu v jedné věci. Činí to dneska 47 miliard korun, je to vlastně ta částka, která vyplývala z neuváženého rozhodnutí v roce 2009, 2010 s tím, že jsme dneska na tom maximálním vrcholu. Aspoň doufám, že se to nebude nějakým způsobem dále zvyšovat. Přibližně půl na půl je to rozděleno, to, co jde za státním rozpočtem, a to, co jde za - není to půl na půl, musím být přesnější: 27 miliard jde za státním rozpočtem a 20 miliard korun jde nikoliv pouze za spotřebiteli, ale spotřebiteli a průmyslem, přičemž spotřebitel je zastropován a v momentě, kdyby to bohužel postupovalo dál, tak buď to padne na úkor státního rozpočtu, anebo průmyslu.

Pokud přijmeme - a teď samozřejmě záleží na tom, co se ve třetím čtení nakonec odhlasuje - tak pokud přijmeme variantu, kterou jsme doporučili a navrhli na hospodářském výboru jako kompromisní, to znamená zvýšit o 10 % solární daň a současně navrhnout rozpětí pro vnitřní výnosové procento mezi 8,4 až 10,6, tak vždycky samozřejmě bude záležet na tom, jak rozhodne vláda pro jaký zdroj, protože se bavíme o fotovoltaice, bavíme se o vodě, bavíme se o větrných elektrárnách, případně bio a tak dále. Pokud by to bylo tak, že by vláda rozhodla, že fotovoltaika bude na úrovni 8,4, což dneska se k tomu veskrze kloní odborná veřejnost, tak v tu chvíli by přínos do státního rozpočtu byl přibližně 4 až 5 miliard ze solární daně a řádově 1 až 2 miliardy v rámci vnitřního výnosového procenta. Je to samozřejmě odhad, protože se ta překompenzace musí udělat. Takže pracujeme s tím, že by to mohlo být v tuto chvíli někde mezi 5 až 7 miliardami korun. Když bych řekl, že by to bylo na průměru, tak je to otázka 6 miliard korun ročně krát ještě těch 10 let, tak se řádově jedná o přínos do státního rozpočtu na úrovni 60 miliard korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já tedy zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se přihlásil pan poslanec a zároveň zpravodaj Pavel Pustějovský a připraví se Petr Dolínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 8264. Navrhuji stanovit interval hodnot IRR, to znamená vnitřního výnosového procenta, s tím, že konkrétní hodnoty IRR pro jednotlivé druhy zdrojů budou stanoveny nařízením vlády v rozmezí 8,4 až 10,6 %, což vychází z notifikace Evropskou komisí. Dále navrhuji jako řešení proti překompenzaci podpory v sektoru fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem nad 30 kWh úpravou solárního odvodu, a to 10 % pro fotovoltaiky uvedené do provozu v roce 2009 a 20 % pro fotovoltaiky uvedené do provozu v roce 2010.

Dále bych se rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 8321. Je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru a jeho předmětem je posunutí účinnosti u vybraných ustanovení tak, aby měl operátor trhu s elektřinou dostatečný čas na vysoutěžení veřejné zakázky na doplnění informačního systému. Protože je to akciová společnost, která se musí řídit zákonem o veřejných zakázkách, nemůže tyto procesy úpravy softwaru zahájit dříve, než bude tento tisk schválen.

Dál bych se rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 8322, a je to technická úprava v případech, kdy se energetická státní energetická inspekce rozhodne o stanovení nejvyššího množství podporované elektřiny, a také pokud zjistí, že existuje u výrobce nadměrné riziko podpory. Tady tato změna zaručí, že výrobce, který bude v řízení o stanovení individuálních podmínek - snížená výše podpory dosáhne maximálně IRR stanoveného v § 30 novelizovaného zákona. Jedná se o takzvané řešení nasčítaného součtu výroby v čase.

A pak bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument pod číslem 8555. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zavést přechodnou transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií, která by měla vykompenzovat část nákladů na povolenky na emise skleníkových plynů nakoupené pro výboru tepla, které je dodané do soustavy zásobování tepelnou energií, čímž pádem bychom vytvořili přijatelné prostředí pro provozovatele těchto teplárenských soustav. Nákup povolenek na emise skleníkových plynů tvoří náklad na výrobu tepla a promítá se do ceny tepla pro cca 3,3 milionu občanů, kteří jsou napojeni na soustavy CZT, protože celkem využívá teplo z tepláren zhruba 4 miliony občanů a přibližně 700 000 ze zařízení mimo EU ETS. Podmínkou čerpání podpory v případě tepláren využívajících uhlí bude závazek ukončení jejich využití do konce roku 2030 a kompenzována bude pouze část nákladů na emisní povolenky nakoupené pro výrobu tepla, která odpovídá rozdílu mezi průměrnou tržní cenou povolenky v daném roce a cenou povolenky zajišťující přechod k transformaci výroby tepla stanovenou nařízením vlády.

A konečně bych se chtěl přihlásit k poslednímu pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 8556 a jehož cílem je upřesnění první registrace žadatelů o podporu v systému operátora trhu s elektřinou. Podmínkou vzniku práva na podporu neboli zahájení výplaty podpory pro všechny typy provozních podpor má být včasná registrace podpory a její úspěšné dokončení v systému operátora trhu. Systém výplaty podpory má umožnit jen takovou registraci podpory a výrobního zařízení, kdy je možné v reálném čase ověřit, že nárok na podporu je po právu. Jen takový postup zamezí případným sporům o řádném uvedení do provozu, technickém stavu a dokončenosti daného zařízení. Aktuální návrh novely zákona POZE nejednoznačně stanovuje první moment, od kterého je možné tuto podporu čerpat. U nových výroben elektřiny a biometanu není včasná registrace podpory a výrobního zařízení v systému OTE podmínkou pro výplatu provozní podpory a takový stav není pro systém výplaty podpory a její přesnou evidenci žádoucí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Dolínek a připraví se pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Dobré odpoledne. Já bych se tímto přihlásil k pozměňovacím návrhům pod čísly 8489, 8490, 8491, 8252. Podrobně jsem je zdůvodňoval v obecné rozpravě, k nelibosti možná i pana vicepremiéra déle, než bylo nutno, ale nakonec i řečníci uznali, že se osvětlily některé věci, které byly důležité.

Jenom bych chtěl poznamenat, že do dnešního dne byla sociální demokracie jediná, která navrhla 10% solární daň. Byli jsme to my jediní, kteří jsme tento dokument předložili hospodářskému výboru, a jediní, kteří tu káru těch 10 % táhli do dnešního dne. A jsem velmi rád, že pan vicepremiér se k tomu, ale už dříve samozřejmě, připojil a nyní se to formalizuje i návrhy pana kolegy jak Pustějovského, tak Jurečky, tak kolegů z komunistické strany. A myslím si, že je to důležitý signál, že je vidět, že Klondike má skončit - ten už skončil - a chceme ještě některé věci napravit.

Na druhou stranu si neodpustím ještě jedno rýpnutí, a to je, že je to poměrně unikátní chvíle, kdy vicepremiér vlády zde hájí věc, která v zákoně není schválena vládou ani následným usnesením vlády. Ale není to výtka, je to poděkování. Chci poděkovat panu vicepremiérovi, že našel tu odvahu se v odborné debatě nejenom zorientovat, ale nastavit kurz a zkusit najít kompromis tak, abychom opravdu mohli, jak se říká, nevylít s vaničkou dítě.

A jenom ke kolegu Ferjenčíkovi v té odborné rozpravě, já jsem se nechtěl už předtím hlásit s technickou. My jsme se na to, na co se ptáte vy, ptali v těch jednáních postupně asi tak osmkrát. Nechci se zastávat Ministerstva průmyslu a obchodu moc vehementně, ale nedá mi to. Ono se to spočítat v zásadě nedá. Velký problém je, že to zkusili spočítat, ta čísla byla hrůzostrašná. A když jsme udělali rozbor těch čísel, nebyl schopen nikdo zdůvodnit, zda byla nadsazená, nebo naopak nedoceněná. Takže vy jste správně vyjmenoval nějaké řády, ale podpora této energie v tuto chvíli je velmi komplikovaná právě z toho důvodu, že navíc to nelze úplně přesně na jednotlivé zdroje předem určit. Já si ale myslím, že ty příští dva týdny, které máme před sebou, včetně jednání výboru, mohou vést k tomu, abychom si ještě více otevřeli ty karty, respektive MPO ještě zkusilo lépe ty propočty zdůvodnit tak, abychom pak neudělali chybu v hlasování těch intervalů.

A tím zároveň ale zdůvodňuji i návrh, co jsem načetl, to je aby nedošlo k tomu rdousícímu efektu, o kterém jsem mluvil, to znamená zase někoho, kdo v dobré víře se v tom snaží být účinný a funkční, zase nezničit v rámci toho, že nějakou menšinu, která zneužívá systému, chceme potrestat. (Velký hluk v sále.)

Toť vše a doufám, že tomu dáte na klubech čas na projednání a na diskusi, protože toto je jedna z nejtěžších materií, kterou jsme zde měli za poslední dva, tři roky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo, a připraví se pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já bych chtěl jenom stručně zareagovat na kolegu Dolínka. To je právě to, co mě děsí, že tady schvalujeme zákon - sám o něm říkáte, že netušíme, kolik bude stát peněz. A za druhé nerozumím tomu, proč nejdeme cestou aukcí, že by prostě stát řekl, kolik má peněz vyhrazených na podporu vybudování té modernější energetiky, a pak by se snažil vysoutěžit co nejlevnější způsob, jak ty elektrárny vystavět napříč sektory.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Dolínek na faktickou poznámku v reakci. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Jediná věc, ať nemusí pan ministr vystupovat. Systém aukcí je možný a já tam mám pozměňovací návrh právě jenom na to, aby fotovoltaiky byly dozařazeny do systému aukcí. To znamená, my se jich nezříkáme. Řekl jsem zde minulý týden mnoho příkladů, kde systém aukcí umožnil ve finále snížení ceny energií. Takže cesta tam je, nastavená je, pouze nabízím v těch pozměňovácích možnost, ať je to doplněno o všechny zdroje, které jsou nyní dostupné na trhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Pavel Kováčik a připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Tak prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, velmi krátce, jsme v podrobné rozpravě ve druhém čtení. Dovolte mi tedy, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který máte pod číslem 7829, s tím, že je to pozměňovací návrh, který uplatňuji pokaždé při této příležitosti a který má za cíl alespoň se pokusit napravit nespravedlnost, která vznikla před více jak 10 lety. A když se to nepodaří, alespoň na ni upozornit. Ne všichni byli solárními barony a ne všichni využívají ten Klondike. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník a připraví se pan poslanec Petr Pávek. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, děkuji za slovo. Já se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 7741. Už jsem ho představil v obecné rozpravě, takže teď už jen blesková rekapitulace. Je to návrh, který navrhuje, aby z toho výpočtu pro podporu obnovitelných zdrojů byla vyňata energie, která je trakční a je spotřebována při provozování drážní dopravy na dráze železniční, tramvajové, trolejbusové a lanové ve stejné logice, jako už dnes je z toho vyňata vlastní energie spotřebovaná pro přečerpávací vodní elektrárny, pro vlastní technologickou spotřebu a tak dále. Ta logika je jednoduchá. Železniční trakce, elektrická trakce na železnici a také v Dopravních podnicích, týká se to i trolejbusů, tramvají, je ekologická, je to ekologická veřejná doprava, a myslím si, že jako taková, chci za ni bojovat, by neměla už jako ekologická doprava znovu ještě platit a přispívat na podporu obnovitelných zdrojů. No a budu působit nejenom na kolegy z Ministerstva průmyslu a z Ministerstva dopravy, ale i na vás pozitivně v tom smyslu, aby tento návrh byl přijat. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Petr Pávek a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane ministře, já jsem v obecné rozpravě odůvodnil své pozměňovací návrhy, teď budu opravdu jenom stručný a přihlásím se k nim.

První je zaevidován pod číslem 8237 a je to pozměňovací návrh, který stanoví hodnotu vnitřního výnosového procenta na jednu sazbu, a sice 9,5 %. To je můj oblíbený pozměňovací návrh, který mi dává větší smysl než jakékoli rozpětí.

Ale pro jistotu mám tady i pozměňovací návrh, který je vedený pod číslem 8238, který hodnotu vnitřního výnosového procenta stanoví v rozmezí 8,4 až 9,5 %.

Dále - a to je moje srdcovka - pozměňovací návrh pod číslem 7789, a sice zákaz spalování biomasy v kotlích o výkonu nad 20 MW. Já jsem se tady k tomu vyjadřoval, nebudu litovat několika krátkých vět. Jedná se o to, že je nemožné, aby provozovatelé těch velkých kotlů v řádech stovek megawatt vyřešili svůj problém neřešený státem z hlediska emisí tím, že do těch kotlů nahážou naše lesy. Já vím, že teď to vypadá tak, jako kdyby to šlo, protože máme přebytek kůrovcového dřeva, ale to bude prostě spáleno během příštích dvou, tří let a do 15 let bychom tady v zemi neměli ani klacek. To prostě považuji za naprosto nepřijatelné. Určitě budeme hledat v oblasti inovací technologií a jsem přesvědčen, že i ti velcí hráči na trhu na ty inovativní postupy budou slyšet, a proto vás prosím o zákaz spalování biomasy v kotlích o výkonu nad 20 MW. Velmi důležité pro budoucnost této země a našich dětí.

A poslední je pozměňovací návrh 8253, který jsem si osvojil, původně ho podával kolega Dolínek. Ten se týká toho, že správa státních hmotných rezerv, potažmo ČEPRO, potažmo EuroOil, mají konkurenční výhodu v trhu v hodnotě asi 600 milionů ročně, která spočítá v tom, že nemusí přidávat biosložky do paliva, rozuměj tedy primárně do nafty, a to je zvýhodňuje oproti ostatním dodavatelům této komodity. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu. Od 18.30 do konce jednání se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Bauer. Nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji vám. Já se budu nyní hlásit celkově ke 12 pozměňovacím návrhům, tak poprosím kolegu z legislativy, aby to zvládal dobře odkontrolovat, ať neudělám někde chybu.

A dovolím si ještě reagovat na to, co tady říkal pan kolega poslanec Dolínek k solární dani. Není to tak, že by jediná sociální demokracie pracovala se solární daní. Návrhů, které s tím pracovaly už před jednáním výborů před druhým čtením, bylo víc. Jeden byl náš společný, pak jsou tu také návrhy, se kterými pracuji ve dvou variantách.

A k tomu, co tady říkal kolega Pávek: já jsem se taky zabýval tou problematikou, kterou on zmiňoval z hlediska přimíchávání, nepřimíchávání. Tady je poměrně jeden, myslím si, že docela silný racionální důvod u strategických zásob, a to je využití toho paliva pro potřeby armády, ať už naší, případně potřeby sdílené v rámci NATO. A proto to má smysl, aby zůstal zachován ten stav, který je teď. Ale to je potom na nějakou podrobnější debatu, třeba na výboru.

Nyní tedy k těm pozměňovacím návrhům. Já se hlásím k prvnímu pod číslem 8463, který se týká valorizace provozní podpory. Návrh má vlastně dva konkrétní pozměňovací návrhy. Jeden se týká valorizace o 2 % paušálně meziročně a ten druhý se týká valorizace, která by byla stanovena na základě konkrétních nákladů.

Druhý pozměňovací návrh je pod číslem 8464. Je to právě jeden z těch návrhů, který se týká úpravy vnitřního výnosového procenta IRR. Tady u tohoto návrhu jsem pracoval s variantou intervalů 8,4 až 10,6 pro zdroje, jako je vítr, voda, geotermální energie, slunce, a pro zdroje, jako je biomasa a bioplyn, interval 9,5 až 10,6. Zároveň je k tomu takzvaná spodní záklopka, která znamená to, že pokud by u výrobce po započtení solární daně došlo k tomu, že by výnosové procento kleslo pod hodnotu 6,3, tak se tak nebude dít.

Pak tady mám pozměňovací návrh, který je pod číslem 8233, a to je návrh, který má to pevné IRR na hodnotě 9,5 plus solární daň.

Potom tady mám další návrhy, a to je návrh pod číslem 8481, který řeší otázky kritérií udržitelnosti.

Dále návrh 8460, který se týká neoprávněné podpory.

Následně návrh, který s tím souvisí, pod číslem 8527, to je trošku variantní návrh, který se také týká neoprávněné podpory jeho čerpání.

Pak je tady návrh pod číslem 8234, který se týká důležité oblasti, a sice budoucích modernizací a využitelného tepla.

Pak je tady návrh pod číslem 8232. Je to návrh, který se týká udržovací podpory u bioplynu.

Pak je tady návrh pod číslem 8231, který se týká malých vodních elektráren a řešení jejich problematiky a provozní podpory do budoucna.

Pak se hlásím k návrhu pod číslem 8230. Je to návrh, který se týká bioplynových stanic a jejich možné provozní podpory.

Pak samostatný návrh pod číslem 8229, který se týká možné provozní podpory u fotovoltaických elektráren s podmínkou mimo ornou půdu bonity 1 a 2.

Potom mám návrh, který se týká, a ten je pod číslem 8228, také provozní podpory, a je variantní v tom, že tady by byly zahrnuty zdroje jak k fotovoltaické elektrárně, tak bioplynové stanici. Ale opět fotovoltaická elektrárny mimo nejúrodnější půdu I. a II. třídy ochrany.

Takže tolik pozměňovací návrhy, ke kterým jsem se hlásil. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Petr Třešňák a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne. Pouze načtu číselně své pozměňovací návrhy, které jsem detailně představil v obecné rozpravě. Jedná se o pozměňovací návrhy 8482, 8483, 8487 a 8515. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já již budu taky velice krátký. Přihlašuji se ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, a to pod číslem 8097 a 8514. Zdůvodnění jsem provedl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Kohoutek.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se rád přihlásil za kolegu Radima Fialu k pozměňovacímu návrhu, který je v systému nahrán pod číslem 8335.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se tedy rozhlédnu, zdali chce ještě někdo vystoupit v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova? Pan ministr? Pan zpravodaj? Není. Návrhy k hlasování nemáme, takže končím druhé čtení tohoto návrhu. S přednostním právem za klub hnutí ANO vystoupí místopředseda klubu Roman Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, já si jménem poslaneckého klubu beru přestávku v délce 34 minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, takže to je do 19 hodin. Já tedy na žádost poslaneckého klubu hnutí ANO vyhlašuji přestávku. Přerušuji tedy jednání Poslanecké... Pardon, ještě předseda. Já mám přestávku vyhlásit neprodleně, ale já vám, pane předsedo, slovo dám. (K poslanci Bartošovi.) Nevypnu mikrofon.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já jsem chtěl jenom připomenout některým předsedům klubů, kteří třeba vystupují, hovoří o tom, že tady obstruujeme jednání Sněmovny. Máme tady ten zákon, který jsme mohli projednat i v tuto chvíli. Nestalo se tak. Je vidět, že zvýšení platů učitelů a zafixování na 130 procentech nezajímá ani členy vládních stran.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže přerušuji jednání Poslanecké sněmovny. Přeji vám hezký večer. Budeme pokračovat zítra v 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 18.28 hodin.)

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.