Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných
zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 870/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejprve dovolte, abych vám poděkoval za stručnost v rámci toho prvního bodu, a děkuji, že byla možnost otevřít i tento bod následující. Z časových důvodů ho nebudu nijak představovat. Jedná se o zákon o podporovaných zdrojích energie, který byl mnohokrát diskutován včetně výboru, takže nechám případnou diskusi potom na třetí čtení. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Iniciativně byl také projednán zemědělským výborem. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 870/1 až 870/5. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru, pan poslanec Pavel Pustějovský, a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné návrhy odůvodnil. Prosím.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hospodářský výbor projednal tady tenhle tisk na své schůzi 31. března tohoto roku a po vyslechnutí výkladu pana náměstka ministra průmyslu a obchodu René Neděly, zpravodajské zprávy mé a po obecné a podrobné rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 870 ve znění schválených pozměňovacích návrhů, ohledně jejichž přesného znění si vás dovolím odkázat na sněmovní tisk 870/5, který vám byl elektronicky doručen, za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny ČR provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona, za třetí pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, a za čtvrté pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím zpravodaje zemědělského výboru, kterým by měl být pan poslanec David Pražák, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne. Zemědělský výbor projednal 31. března 2021 a usnesení zní: Doporučuje Poslanecké sněmovně schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Tam byl pozměňovací návrh, kde se nahrazuje 7 % procentem 10,6. Víceméně šlo o malé vodní elektrárny. A zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budu věřit, že pan zpravodaj má všechny pozměňovací návrhy z výboru k dispozici včetně odůvodnění. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Dolínek. Připraví se pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji, pane předsedající. (Hluk v sále.)

První návrh, o kterém bych chtěl hovořit, se týká toho, že v části první čl. I bod 19 zní: "V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje věta: U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2021 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, slunečního záření, skládkového a kalového plynu."

A za druhé v části první čl. I se za bod 22 vkládá bod 23, který zní: "V § 4 odst. 4 písmeno c) včetně nové poznámky pod čarou č. 8) zní: Využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která není umístěna na zemědělské půdě I. nebo II. třídy ochrany podle jiného právního předpisu."

Tento pozměňovací návrh jsem připravoval s některými ekologickými organizacemi a důvod je poměrně jednoduchý. V případě menší fotovoltaické -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám vaše kolegy v sále o větší klid. Myslím si, že vám není rozumět a nevěnují vám pozornost, kterou byste si zasloužil. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já jsem u druhých čtení zvyklý, že ne všichni se věnují tomu, co zde zaznívá.

Ten návrh je poměrně logický, protože nastal čas, kdy je potřeba resuscitovat pohled na fotovoltaickou energii z menších zdrojů oproti tomu, co v minulosti zde bylo prezentováno. Ostatně jestli jste si všimli, v minulých dnech vyšel průzkum Jihočeské univerzity, tuším to bylo, kdy se ptali obyvatel České republiky, jestli ví, jak vzniká energie v České republice, a 36 % našich obyvatel si myslí, respektive většina obyvatel si myslí, že 36 % energie vzniká z obnovitelných zdrojů. Fakticky je to kolem 14 %. To znamená, abychom mohli naplnit naděje, které v to vkládají lidé a které byly potvrzeny těmito výzkumy, tak musíme pro to udělat pozitivní kroky.

Upravené znění odstavce oproti vládnímu návrhu zákona zahrnuje do výčtu zdrojů, na které se vztahuje podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů, právě i fotovoltaické výrobny - výrobna elektřiny ze slunečního záření. Lze konstatovat, že nově navrhovaná konstrukce zákona předpokládá, že zákon definuje možné nástroje podpory, které jsou k dispozici pro podporu jednotlivých druhů podporovaných zdrojů energie v zásadě na období 2020 až 2030 - období odpovídající klimatickým cílům Evropské unie do roku 2030. Vláda pak svým nařízením stanoví pro dané období alespoň tří let, které nástroje a pro které druhy podporovaných zdrojů využije. Při přípravě nařízení však bude omezena ustanovením právě tohoto zákona.

Vnímám, že Ministerstvo průmyslu a obchodu jménem pana vicepremiéra, především jménem jeho odborného týmu, říká, že fotovoltaické elektrárny jsou zabezpečeny z evropských zdrojů pro příští roky, nicméně jak zdůrazňuji u zákona, který se týká nízkouhlíkové energetiky, respektive jaderné energetiky, tak i zde: zákony máme psát univerzálně, nemáme je psát na nějaké pěti-, sedmileté období. Ale univerzalita zákonů je to nejcennější. Proto by tam měla být možnost podpory fotovoltaické výroby, i když s ní nepočítáme v nejbližších letech prostřednictvím vládního nařízení.

Právě proto je zarážející, že navrhovaná úprava nesystematicky vyjímá jeden z těchto zdrojů, což je ten fotovoltaický. Navrhovaná vládní úprava předjímá, že podpora zdrojů využívajících sluneční záření bude případně poskytována z dotací. Významnou nevýhodou zvoleného postupu je ale fakt, že v případě, kdyby v budoucnosti, tedy po roce 2030, došlo k přehodnocení přístupu, bude nutné opětovně novelizovat zákon. A zde je přesně problém s tou univerzalitou zákona.

Přičemž je však nezbytné zdůraznit, že zákon pouze nabízí paletu nástrojů, které bude moci vláda využít, ale nebude povinna využít při zajištění klimaticko-energetických cílů. Zákon nepředjímá, jaké nástroje vláda využije, přičemž zahrnutí solárních elektráren do výčtu zdrojů, kterým je možné udělit provozní podporu prostřednictvím zeleného bonusu nebo na základě výsledku tržních aukcí, neznamená, že solární elektrárny v budoucnu budou muset být podpořeny. Samotné rozhodnutí o tom, zdali bude možné jednotlivé typy obnovitelných zdrojů podporovat, bude závislé na aktuálním nařízení vlády, které bude bezesporu vycházet z energetického mixu dostupného z cílů potřebných, z cen a z dalších věcí.

Nařízení vlády může flexibilně reagovat na situaci na trhu. V neposlední řadě platí, že nejlevnější cestou přechodu k nízkouhlíkové energetice, ke které se Česká republika dobrovolně zavázala, je prostřednictvím technologicky neutrálního přístupu, tedy volné soutěže všech druhů obnovitelných zdrojů. Příkladem je Německo, kde po zahájení aukcí klesly ceny sluneční energie na polovinu. Aukce fungují úspěšně také v Polsku, kde tamní vláda využívá soutěžní nabídky od roku 2016 pro všechny typy obnovitelných zdrojů včetně fotovoltaiky. Během roku 2020 zvýšilo Polsko pomocí aukcí a dalších podpůrných politik svůj instalovaný výkon v této oblasti, tedy ve fotovoltaice na 3,2 GW. Pro srovnání, Česká republika je zhruba na výši 2,3. Podpora pro nové solární elektrárny formou aukcí je také legislativně ošetřena v Maďarsku a na Slovensku. Česko je tedy poslední stát V4, který aukce nevyužívá, a byl by jediným státem tohoto seskupení, který by v nich vynechal podporu pro fotovoltaiku. Aukce pro fotovoltaiku se s úspěchem objevují také v Nizozemsku, Francii, Itálii, Řecku či Španělsku.

Aukce je samozřejmě nezbytné omezit tak, aby byla zachována energetická a potravinová bezpečnost, například nastavením stropu na požadovaný elektrický výkon jednotlivých druhů OZE a požadavků na jejich umístění. Tuto možnost by ale měla mít vláda na základě jejího posouzení nejnovějšího vývoje trhu, neměla by být nucena předem vyřazovat konkrétní zdroje zákonem. Solární energie z větších elektráren stojících na zemi je dle relevantních studií, například Deloitte, v České republice v současnosti nejlevnějším obnovitelným zdrojem. S rozvojem fotovoltaických elektráren počítá i vládou České republiky schválený Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který předpokládá v horizontu roku 2030 navýšení instalované kapacity solárních elektráren takřka na dvojnásobek oproti roku loňskému.

Česká vláda byla v souvislosti s hodnocením Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu upozorněna Evropskou komisí právě na adresu vládní novely zákona o podporovaných zdrojích, že není jasné, zda bude po letech stagnace stačit k urychlení růstu obnovitelných zdrojů například výstavba geotermálních zdrojů nebo přidání 2 GW fotovoltaických elektráren během tohoto desetiletí. Právě tuto nejistotu lze dle komise spatřovat v absenci podpory rozvoje solární energetiky prostřednictvím aukcí. Vytrženo z textu - Česko neučinilo dost pro objasnění budoucích nabídkových a investičních podmínek ve svém konečném plánu.

Při zavedení aukčního mechanismu podpory se není třeba obávat souběhu podpory. Platná legislativa zná mechanismus, kterým lze řešit případný souběh podpory - například pokud by se investor ucházel vedle aukční podpory také o investiční podpory v rámci operačních programů nebo Modernizačního fondu. Zde chci poděkovat dotčeným ministerstvům, protože si myslím, že to je jeden z nástrojů, který bez ohledu na to, co prožíváme poslední rok a půl, je velmi efektivní, funguje, běží a myslím si, že je dobře zacílený, děkuji za tento nástroj. Nicméně provozní podpora je v takovém případě krácena o příslušná procenta, aby nedošlo k souběhu a přeinvestování nebo přepodporování.

Možný efekt promítnutý do cen elektrické energie: Pokud by příští vlády zavedly do roku 2030 každoroční aukční soutěž o podporu pro 200 MW nových fotovoltaik, lze předpokládat celkovou cenu okolo 350 milionů korun za rok při očekávané soutěžené ceně 55 až 60 euro za MWh, což je 1100 MWh za rok. Ve srovnání s roční podporou pro stávající solární elektrárny ve výši téměř 30 miliard korun jde o zanedbatelnou částku, která nezatíží spotřebitele elektrické energie. Během dvaceti let podpory tedy takto nově vybudované solární elektrárny spotřebují podporu jako historické parky za tři roky. Ve výsledku bude celková roční suma podpory ještě podstatně nižší, neboť lze právě systém aukcí kombinovat s investiční podporou díky fondu, který jsem zmiňoval.

K bodu 2. Úprava navazuje na úpravu novelizačního bodu číslo 19, kdy se mezi podpůrné mechanismy zařazuje rovněž možnost provozování výroben využívajících sluneční záření. Zároveň je s ohledem na argumenty uvedené v odůvodnění k bodu číslo 19 žádoucí odstranit výkonové omezení na straně výroben čerpajících podporu a uplatnit i v tomto případě stejné principy jako u ostatních obnovitelných zdrojů, to je umožnit čerpat provozní podporu formou úředně stanoveného bonusu až do výše udělené podpory formou aukcí. Podpora by měla být umožněna v případě výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren, které jsou primárně umístěny na konstrukcích budov - střechy, svislé konstrukce, ale žádoucí je rovněž využít i některé pozemky typu brownfield a podobné. Musí však být zajištěno, že nebude pro účely výstavby těchto elektráren zabírána zemědělská půda využitelná pro zemědělské účely tak, aby nebyla narušována rostlinná produkce pro udržitelnost zásobování obyvatelstva a podobně. Z návrhu se proto vylučuje podpora výroby z těch elektráren, které by byly umístěny na zemědělských půdách I. a II. třídy ochrany podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Jde tedy o solární elektrárny, které by vedle budov mohly být umístěny na obtížně využitelných pozemcích - územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností, v odůvodněných případech na plochách zemědělského půdního fondu za předpokladu povolení využívání pro tyto elektrárny příslušnými orgány státní správy, vždy však pouze na půdě nižší kvality zařazené do III. až V. třídy ochrany. Doufám, že zemědělci toto ocení, byť vím, že již nyní jsou některé fotovoltaické elektrárny konstruované tak, aby i mohla probíhat zemědělská výroba v rámci jejich instalací. Nicméně myslím si, že v prvních letech je určitě bezesporu lepší ochránit tu nejkvalitnější půdu.

Pak mám ještě další pozměňující návrhy. Jeden pozměňující návrh se zabývá tím, jakým způsobem se dochází ke kompenzacím. Nebudu přesně číst jednotlivé body, ale chtěl bych zde říct, že zdůvodnitelnost návrhu je: Jedním z důvodů novelizace zákona o POZE byla potřeba zajistit, aby při poskytování podpory nedocházelo k nepřiměřené podpoře, tedy takové, která by byla v rozporu s pravidly Evropské unie stanovenými pro oblast veřejné podpory, zejména čl. 107 a 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, a předpisy vydanými k jejich provedení, a konkrétně pro oblast podpory obnovitelných zdrojů energie v EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009, konkrétně z 23. dubna, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Česká republika se rovněž zavázala ke splnění závazků na základě notifikačních rozhodnutí Evropské komise, jimiž bylo potvrzeno, že příslušné podpory poskytované podle zákona o POZE jsou slučitelné s výše uvedenými předpisy.

Limit - a teď se bavím právě v této pozici o návrhu o překompenzaci mimo jiné - zabraňuje takzvané překompenzaci a má zamezit tomu, aby poskytováním podpory docházelo k nepřiměřené nadměrné podpoře. Hranice nepřiměřené podpory by měla odpovídat směrné hodnotě povolené míry vnitřního výnosového procenta investic do výrobny, takzvaného IRR, vycházející z hodnot uvedených v rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. listopadu 2016 - Česká republika - Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie určené pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu od ledna 2006 do 31. prosince 2012, přičemž toto rozhodnutí stanovilo, že za přípustný je považován rozsah návratnosti IRR pohybující se v rozmezí v hodnotách 6,3 až 10,6 %. Evropská komise v tomto rozhodnutí stanovila podmínky poskytování státní podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a rovněž stanovila výši podpory pro výrobny elektřiny ze slunečního záření, kterou považuje za přiměřenou. Spodní hranici vnitřního výnosového procenta přitom stanovila na hodnotu 6,3 %. Tuto hodnotu je nutné brát jako nepodkročitelnou při zohlednění stanovení výše podpory a odvodů, kterými stát výrobny elektřiny zatěžuje. Stanovení této hodnoty vytvořilo legitimní očekávání na straně výrobců, které je nutné respektovat. V opačném případě hrozí riziko soudních sporů výrobců proti státu, kdy výrobci a případní investoři a banky mohou žalovat stát pro nedodržení tohoto legitimního očekávání. Jestliže by v důsledku zavedení odvodu z elektřiny ze slunečního záření na základě novely zákona o POZE v konkrétním případě byla porušena i spodní hranice vnitřního výnosového procenta, tedy 6,3 %, výrobce elektřiny by byl ohrožen takzvaným rdousícím efektem, kdy úhrada takového odvodu by mohla být pro výrobce likvidační.

Kolega Luzar mě požádal, abych mírně zjednodušil vystupování. Jsem ochota sama. Já jsem potřeboval toto jenom přesně popsat, aby to bylo jasné, tuto složitou věc, kterou navrhuji. U těch dalších věcí to bude jednodušší. A já zde tedy navrhuji pozměňující návrh, který vede k tomu, aby v případě, že by mělo dojít k tomu rdousícímu efektu, aby mu zákon v zásadě zamezil. To znamená, ať se tady rozhodneme jakkoli, nastavíme to vnitřní výnosové procento, podporu IRR a podobně, aby tam byl nástroj, který bude garantovat, že neumožníme, aby naším rozhodnutím došlo k faktické likvidaci jenom proto, že ten rdousící efekt by fungoval. Omlouvám se, ale myslím si, že toto bylo potřeba vysvětlit.

Pak mám dva pozměňovací návrhy. Kolega zpravodaj nebo zastupující zpravodaj zemědělského výboru nepopsal bohužel pozměňovací návrhy, které přijali, ale v logice toho, co už bylo přijato výborem a navrhováno, v logice toho, co i pan zpravodaj Pustějovský bude načítat, tak jsme se dohodli, nejspíš napříč členy podvýboru pro energetiku, potažmo dalšími, že dáme plénu Sněmovny poměrně širokou škálu možností výběru, jak chceme podpořit tuto energii, respektive jak chceme v obnovitelných zdrojích v té podpoře fungovat. Já bych chtěl poděkovat panu vicepremiérovi, že už nyní by nám připravil vždycky nějaké tabulky o výnosech, respektive o tom, co to bude stát, a podobně. A já zde načítám některé věci, které jsou tady uvedené v těch tiscích. Zdůvodnění je jednoduché. Budeme si potom vybírat, který ten model je nejefektivnější pro naši energetiku, který zabezpečí fungování obnovitelných zdrojů, ale zároveň bude garantovat, že nebude docházet k překompenzacím, k zbytečným utrácením peněz a ke zdražování cen pro koncové zákazníky. To je asi klíčové. Jenom zde chci z tohoto místa pana vicepremiéra požádat, aby na všechny naše pozměňující návrhy - nebude jich málo - se pokusil udělat nějakou kalkulaci - nebo jeho odborný tým - tak abychom si mohli srovnat potom, co to znamená v těch reálných číslech. A děkuji za trpělivost s námi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, pan kolega Dolínek toho mnoho řekl a já za to chci poděkovat, protože to tady citoval poměrně podrobně a není potřeba, abych tedy chodil do detailů. On zmiňoval i zemědělství a já bych chtěl pana ministra průmyslu jednak opravdu orientovat na návrh zemědělského výboru, kde napříč politickým spektrem prošlo to - jak se tomu říká - vnitřní výnosové procento ve shodě 10,6 na oblast vody, to je to písm. a), neboť kdyby prošel vládní návrh zákona, tak by jenom na povodích přišly stamilionové ztráty v hospodaření, a to si myslím nemůžeme akceptovat a dovolit.

A stejně tak musíme vzít na vědomí, že je tady spousta řeknu podnikatelů nejen v zemědělství, ale protože jsme o tom mluvili na zemědělském výboru, tak chci... (Odmlka pro hluk v sále.) Děkuji. Protože jsme o tom mluvili podrobně na zemědělském výboru, tak chci upozornit na skutečnost, že oblast zemědělství a zemědělci obecně, potravináři, jsou řeknu motivováni velmi k tomu, aby čím dál tím více využívali obnovitelných zdrojů, aby se chovali v souladu s přírodou a aby řekněme co nejméně poškozovali životní prostředí, a tudíž využívali obnovitelných zdrojů. Hledají se cesty. Víte, že zemědělci využívají zejména bioplynové stanice, ale také malé vodní elektrárny, zkrátka všechny možné obnovitelné zdroje využívají k tomu, aby se stali lépe konkurenceschopnými na straně jedné a na straně druhé aby chránili přírodu a krajinu.

Proto velmi prosím, pane ministře průmyslu a dopravy, abyste našli řeknu takovou úroveň, která nepovede ke spekulacím na trhu, že budou velké finanční subjekty čekat, kteří malí slušní, kteří měli nějaký finanční plán využití obnovitelných zdrojů ke svému fungování, aby se někdo těšil na to, jak začnou krachovat, protože jim to prostě nebude vycházet. Jestli toto nedokážeme, pak jsme naprosto neodpovědní a bylo by dobře, abyste stejně jako ministr zemědělství, a v tomhle bych se za něj tedy postavil, ač opozičník a často jej kritizující, tak v tomhle bych se za něj postavil, že měl tu odvahu, a jak říkám, napříč politickým spektrem jsme alespoň do té vody zasáhli a navrhli Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh, který stanovoval oblast vody na 7 %, zvýšil na 10,6.

Je mi jasné, že to asi u každé oblasti OZE nemůže být stejné, nicméně nemůže se to zase tak příliš lišit, a určitě dobře víte a musíte být pod tlakem konkrétních, teď já řeknu slušných podnikatelů v této oblasti, kteří se tím vládním návrhem dostanou do obrovských finančních potíží. Proto je nutné, abyste přišli s nějakým návrhem. Jestli to nakonec bude vypadat jako loterie - to, co tady říkal pan Dolínek určitě v dobré víře - ale s tím, že sem dáme 15 návrhů, kdy na jeden vláda neukáže a řekne aspoň: Tohle preferujeme, tak to vůbec netušíte, co z toho nakonec vyjde. Myslím si, že odpovědností ministra by bylo říci, co preferuje, a ne že si počká na to, co nakonec vypadne z Poslanecké sněmovny. To by byla velká nezodpovědnost.

Takže my všichni, já tedy spíše za oblast zemědělství, ale i za ten celek, čekáme, jak se k tomu vláda postaví, případně postaví ministr průmyslu a obchodu, protože zatím vlastně neslyšíme téměř nic. Všichni vědí, že tak, jak je ten váš návrh, tak je neakceptovatelný, způsobuje obrovské potíže ve všech oblastech OZE a to, že nejste schopni přijít s nějakým kompromisním návrhem, je prostě špatně, a abychom losovali tady potom při jednání Poslanecké sněmovny a jeden druhého potom obviňovali, jak, proč kdo za co hlasoval, to si myslím, že není dobrá cesta. Proto vás, vážený pane ministře, vyzývám k tomu, abyste navrhli nějaké procento, které ochrání ty slušné a nejenom tu oblast zemědělství dostane do situace, že budou moci dál perspektivně pracovat na obnovitelných zdrojích a jejich využívání, protože to po nás Evropa zcela určitě - v zemědělství obzvlášť - bude chtít. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Kolovratník je na řadě. Pokud ho nevidím v sále... Už ho vidím v sále, tak mu dáme příležitost a připraví se pan poslanec Pávek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Strašně moc se omlouvám, dobré odpoledne. Megastručně: mám v tomto tisku podán pozměňovací návrh pod číslem 7741. Týká se podpory veřejné elektrické dopravy nebo veřejné dopravy pod elektrickou trakcí. Je to podpora v tom smyslu, aby veškerá drážní doprava na dráze železniční, tramvajové, trolejbusové a lanové mohla mít šanci na to, být vyňata z výpočtu platby na podporu obnovitelných zdrojů. Vím, že je to návrh, který je ve velmi vysoké hodnotě, podle odhadů až 900 milionů korun, ale je to návrh, který by velmi, velmi pomohl jak veškeré železniční dopravě, a zvlášť teď v pocovidové době, tak všem dopravním podnikům v celé České republice. Proto jsem ho zkusil navrhnout, v podrobné rozpravě se k němu přihlásím a poté budu věřit, že jak s kolegy na ministerstvech, tak na hospodářském výboru budeme hledat cestu, jestli by třeba takový návrh nemohl získat vaši podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za stručnost. Nyní pan poslanec Pávek, připraví se pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, já tady mám čtyři pozměňovací návrhy k tomuto zákonu. Budu velmi, velmi stručný.

První z nich pod číslem 8237 stanoví jednotné vnitřní výnosové procento na 9,5 %.

Druhý pozměňovací návrh je v systému veden pod číslem 8238 a vnitřní výnosové procento se stanoví v rozmezí 8,4 až 9,5 %.

Potom tady mám pod číslem v systému 7789 pozměňovací návrh, který je trošku srdcový. U něj se na chvililinku zastavím, a sice ten předjímá zákaz spalování biomasy v kotlích o výkonu nad 20 mW. K tomu si dovolím říct pár vět, protože opravdu mi na tom hodně záleží. Je to tak, že dneska máme díky kůrovcové kalamitě poměrně dost dříví, které můžeme spalovat, ale tato zásoba se postupně bude vyčerpávat a je naprosto nepřijatelné, abychom prostě drancovali naše lesy a házeli je do kotlů. Proto je tam to omezení výkonu na 20 mW. Cokoliv dalšího prostě nepřichází z mého pohledu v úvahu i v kontextu s ostatními oblastmi našeho života, ať už je to příroda a krajina, ať už je to zadržování vody, ať už jsou to další aspekty kvality života v této zemi, a prostě nerad bych přihlížel tomu, jak se tady drancují naše lesy a budou se vozit do těch obrovských kotlů jenom proto, že tady není žádná srozumitelná koncepce vlády, a jenom proto, že nejsme dostatečně inovativní, protože ty technologie, které by mohly nahradit uhlí, existují, jsou a je to prostě taková ta retardace v pohledu na odborná témata, takže ti lidé, kteří se k tomu velmi často vyjadřují, tak si neumí představit nic jiného, než když tedy musíme skončit s uhlím, tak tam naházíme naše lesy. Tak v tomto případě jsem zásadně, zásadně proti, a proto navrhuji omezení maximálního výkonu 20 mW.

A poslední je pozměňovací návrh, který je v systému veden pod číslem 8253. Není původně můj, je to kolegy Petra Dolínka, který se ho vzdal, tedy já se ho ujímám znovu. Týká se to tržní nerovnosti v oblasti přimíchávání biosložek do paliva. Možná někteří z vás víte, že ČEPRO, které ve Správách státních hmotných rezerv má zásoby toho paliva, tak do toho se ty složky, biosložky, nepřimíchávají. Následně je potom ta nafta bez biosložek prodávána v síti EuroOil a vytváří to nerovnost v tržním prostředí, protože je tady někdo, kdo je zvýhodněný, kdo může prodávat naftu bez biosložek, což by samozřejmě ti ostatní také rádi řidičům poskytli, protože prostě všichni víme, že dieselové motory běží lépe, jako když tam ty biosložky nejsou, než když tam jsou. Hodnota tohohle rozdílu činí zhruba 600 milionů korun ročně, takže ten návrh, který sepsal kolega Petr Dolínek - já se ho znovu ujímám, protože on ho stáhl, a přihlásím se ke všem čtyřem pozměňovacím návrhům v podrobné rozpravě. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, nyní pan poslanec Jurečka a připraví se pan poslanec Třešňák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já k tomuto tisku, který považuji za velmi důležitý a zásadní pro budoucnost naší české energetiky a také toho, jestli se podaří otevřít prostor pro to, aby tady se mohla rozvíjet rozumná podpora a celý sektor obnovitelných zdrojů, ať už se bavíme o fotovoltaice, případně o bioplynu a dalších možnostech, geotermální zdroje a tak dále, tak tato novela zákona je pro to zcela zásadní.

Je zásadní nejen pro otázku řešení například těch chyb, které se staly v minulosti, to znamená roky 2009, 2010 v oblasti velmi řekněme nerozumně nastavené podpory, nebo štědře, jak kdo chcete. Vnímám to, že se tady přichází s nějakým řešením, které vláda z hlediska klíčového parametru zákona změnila až v ten den, kdy ten zákon byl projednáván na jednání vlády. Nebylo to uděláno v rámci meziresortního připomínkového řízení, tak aby to bylo standardně vydiskutováno, zkalkulováno z hlediska dopadů. Není to úplně šťastné z hlediska celého legislativního procesu, protože i nás to tady ve Sněmovně staví do velmi složité situace, kdy se teď tady někde mezi druhým a třetím čtením bude vlastně hledat nějaké řešení klíčového parametru nebo jednoho z klíčových parametrů tohoto zákona, a to je nastavení výnosového procenta, takzvaného IRR, a kombinace solární daně.

To si myslím, že šťastné rozhodně není. Byla tady i vůle tu dohodu (nesroz.) už před druhým čtením, zatím se to nepodařilo, uvidíme. A je tady také velký prostor k tomu, aby stát do budoucna mohl říci nejenom domácnostem, ale i firmám, které mají chuť rozvíjet se, investovat do energetického sektoru, nebo firmám, které třeba chtějí mít svůj čistý zdroj k výrobě energie pro část své spotřeby, například na střeše nebo na fasádě, tak aby řekl: Počítáme s vámi nejenom v oblasti investic, ale jsme připraveni hledat i třeba cesty - rozumně, to tady podtrhuji dvakrát, rozumně nastavené provozní podpory, tak abyste mohli vy svůj byznys plánovat, aby to bylo předvídatelné, čitelné, protože nám jako státu záleží na tom, řešit klimatickou změnu, řešit snižování emisí, zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, řešit také otázku energetických úspor, to všechno tady v této novele řešíme do budoucna.

A je teď velmi důležité, abychom si řekli, že je potřeba tady najít ten rozumný pohled, otevřít ty možnosti a zároveň těm, kteří do toho investovali v minulosti, přestože stát udělal chyby v tom, jak to nastavil, tak jim také umět vyslat vzkaz, že umíme to prostředí nastavit kultivovaně. Umíme pamatovat na jejich různé podnikatelské příběhy, včetně třeba různých výší úroků, které si vzali na investice v letech 2009, 2010, protože ne každý měl v tu dobu přístup k tomu, aby měl nízkou úrokovou sazbu. Ne každý tu výrobnu překoupil v posledních letech a dostal se zase na úplně jiné náklady financování té investice.

Já tady mám 12 pozměňovacích návrhů, já se pokusím je tedy stručně projít v této obecné rozpravě, pak se k nim budu hlásit v rozpravě podrobné. Pozměňovacím návrhem tady řeším otázku současné míry podpor například u bioplynu, kdy nedochází k valorizaci. Takže já tady navrhuji pozměňovací návrh, který má dvě části: první možnost valorizace 2 % ročně, nebo druhou možnost, posoudit růst provozních vstupních nákladů a valorizovat tu podporu na základě vyhodnocení těchto vstupních nákladů.

Pak mám dva pozměňovací návrhy, které se týkají právě toho zmiňovaného a ne úplně šťastného IRR, o kterém se tady vede debata. Chápu tu snahu, kdy stát s tím přichází a říká: Chceme tady snížit míru podpory pro zdroje realizované, zprovozněné v letech 2009 a 2010. K řešení, které tady pan ministr navrhuje, a pochopil jsem, že ho tady předkládá pan kolega Pustějovský, to znamená, IRR je řešeno intervalem, si dovoluji navrhnout řešení nastavení jasné hodnoty IRR na hodnotu 9,5 a k tomu solární daň - solární daň, která by zvyšovala právě pro ty zdroje za roky 2009 a 2010, což by znamenalo jistý příjem pro státní rozpočet mezi 2,5 až 3 miliardami korun ročně v příštích letech. Je to řešení, které je předvídatelné pro ten sektor. Ti, kteří v něm podnikají, jsou schopni jasně vidět, s čím mohou ze strany státu do budoucna počítat, jaké to bude mít na ně dopady. Stát tady v tom saldu dokáže ušetřit z hlediska výdajů díky tomu, že bude mít vyšší výběr solární daně. To je řešení, které si myslím, že by mělo být a mohlo být preferované.

Pokud by tento pozměňovací návrh nemohl uspět, pak si dovolím navrhnout druhý návrh, který počítá s nastavením intervalu IRR, a to ve dvou pásmech: první pásmo pro zdroje, jako je voda, vítr, geotermální zdroj, slunce, to znamená fotovoltaika. Tam by ten interval byl v hodnotě 8,4 až 10,6. A druhý interval, který by jej počítal, který by byl pro zdroje, jako je biomasa, bioplyn, a tam by interval byl 9,5 až 10,6.

V obou dvou těch variantách by samozřejmě byla stanovena solární daň, opět pro roky 2009 a 2010. A ještě by tam byla přičleněna takzvaná spodní záklopka, která by garantovala to, že pokud by danému subjektu po započtení solární daně kleslo výnosové procento pod hodnotu 6,3, což je obecně v tom intervalu dnes, v tom, co je notifikováno jako spodní hranice, tak by potom se to zastavilo na hodnotě 6,3. To znamená, ten odvod nebo ta jeho plná výše by se potom nerealizovala. Přijde mi to jako druhé možné řešení, tak aby zase pro sektor podnikatelský byla tady alespoň nějaká šance čitelné, přijatelné varianty ze strany státu. Opět to státu generuje příjem v podobě zvýšené solární daně.

Pak tady mám pozměňovací návrhy, které se týkají kritérií udržitelnosti.

Pak mám dva návrhy, které se týkají řešení neoprávněně čerpané podpory, aby se tady zvýšily kompetence dozoru státu, který by mohl v případě neoprávněné čerpané podpory nebo toho, že by měl jasné podezření, že tady dochází k neoprávněnému čerpání, měl možnost tu podporu zastavit. Nebylo by tam z prodlení, nestalo by se to, že některý z těch podnikatelských subjektů v mezičase skončí svoji činnost a pak to není po kom vymáhat.

Pak tady mám pozměňovací návrhy, které se týkají modernizací, a to znamená parametrů pro využitelnost tepla. Já chápu to, že je potřeba tlačit na ty výrobce z toho pohledu, že chceme, aby byli efektivnější. Nechceme, aby tady pouštěli teplo do vzduchu. Chceme, aby se připravovali do budoucna, například bioplynky na plynovou soustavu, abychom tlačili u těch modernizací i ty, kteří využívají biomasu. Takže i tento návrh je nějakým kompromisem těch jednání, které se tady vedly v posledním měsíci. Myslím si, že to je poměrně vyvážený.

Potom tady mám ještě pozměňovací návrh, který se týká stanovení udržovací podpory u bioplynu, který se týká také i řešení problematiky malých vodních elektráren, které se dostávají do složitých situací právě proto, že v minulosti tam nebylo vždycky ideálně na ně pamatováno v některých časových obdobích.

Já už se snažím to zrychlit, vnímám to, že tady je tlak z hlediska toho, že v 17 hodin máme jiný, pevně zařazený bod, takže tady nebudu číst podrobné zdůvodňování všech těch pozměňovacích návrhů, byť by si to i zasloužily, protože jsou to docela zásadní věci. Pak mám pozměňovací návrhy, které se týkají - a už o tom mluvil i kolega Dolínek - umožnění, a opakuji, umožnění v budoucnu, pokud se některá z vlád rozhodne, že chce pro některé výrobce kromě investiční podpory nabídnout formu podpory i provozní, může to ta vláda udělat. Není to zase žádná věc, která by hrozila překompenzací, protože je zde mechanismus, který umí ty dvě míry podpor sečíst a umí vyhodnotit to, jakým způsobem celková částka potom je vyplácena. Ale řekněme si na rovinu, pro některé instalace je jednodušší a bezpečnější pro ty dotčené subjekty, když se budou spoléhat na předvídatelnou, čitelnou míru provozní podpory. Navíc taky máme zkušenosti, když přijde investiční masivní podpora, tak to v mnoha případech zdražuje ceny instalací, protože prostě ty firmy vědí, že si tady můžou nějakou částku nadsadit. Ty zkušenosti máme z jiných operačních programů, jiných typů podpor, takže já si myslím, že umožnit tu možnost, že zákon na to bude pamatovat, je krok správným směrem.

To stejné pamatujeme v případě fotovoltaických elektráren. Já tam dávám ještě i podmínku, aby takováto provozní podpora, pokud - znovu opakuji, pokud ji nějaká vláda využije - tak se nevztahovala na budoucí instalace na kvalitních bonitních půdách první a druhé třídy ochrany bonity půd, protože tady si myslím, že tyto půdy, kvalitní půdy, mají sloužit zemědělské výrobě, výrobě potravin, nikoli tomu, že je tady zastavujeme fotovoltaickými panely, které primárně patří na střechy, patří na fasády, patří třeba na výsypky, na rekultivované skládky - tam to ještě dokážu pochopit, ale ne na kvalitní půdě na Hané a v Polabí.

Takže i touto cestou mířím své pozměňovací návrhy. Já jsem si to dovolil tedy přiměřeně zkrátit. V podrobné rozpravě se k nim přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, budeme pokračovat. Nyní pan poslanec Třešňák v obecné rozpravě, připraven je pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, za osm minut vás případně přeruším.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Já se pokusím stihnout představit čtyři mé pozměňovací návrhy, ke kterým se posléze přihlásím v podrobné rozpravě, na kterou tedy už pravděpodobně asi nedojde.

V prvním návrhu pod číslem 8482 vlastně doplňujeme princip technologické neutrality v rámci stejných podmínek a srovnatelného prostředí projektů, respektive jejich výstupních požadavků na plnění cílů RED 2, protože plnění závazných cílů České republiky vůči požadavkům Evropské unie nebude v tom návrhu zákona, tak jak je předložen, řešeno pouze - respektive tam není řešeno a je řešeno pouze - jednostranným vháněním vzniklého CNG z procesu zpracování biomasy v bioplynové stanici do energetické distribuční soustavy. Nicméně velmi důležité je i využití nikoli primárně účelově pěstované biomasy, ale rovněž odpadní biomasy, jako například obnovitelné složky v komunálním odpadu, kdy vlastně vzniklý syntézní plyn vzniká technologickým procesem zplynování, v tomto případě legislativně uvedeným procesem plazmového zplynování v zákoně o odpadech. A pokud je právě tato technologie ve výše uvedeném zákoně uvedena jako podporovaná technologie s uvedením konkrétních kategorií využití, je logické, aby se stala i podporovanou technologií v rámci zákona o podporovaných zdrojích.

V dalším návrhu 8483 navrhujeme odstranit navrhovanou úpravu, která je přijata v rámci pozměňovacího návrhu a která zvyšuje minimální podíl biopaliva v motorovém benzinu ze současných 4,1 % na navrhovaných 8,8 %, resp. minimální podíl biopaliv v motorovém benzinu v průběhu kalendářního roku se pak navrhuje zvýšit ze současných 2,9 na 7,6. A právě to navržené zvýšení podílu biopaliv první generace nezajišťuje plnění povinných cílů plynoucích z RED 2, protože navyšování podílu biopaliv první generace bez dalších technologií, např. pokročilých biopaliv, vlastně nemá relevantní environmentální přínos, nezaručuje udržitelné využívání energie z obnovitelných zdrojů a ani nemá dostatečnou úsporu emisí a není tak v souladu ani s politikou Evropské unie.

V dalším pozměňovacím návrhu 8487 napravujeme současný zmatečný stav, kdy v rámci systému investičních podpor by již měla fungovat podpora pro agrovoltaiku, ale současná platná legislativa na ni klade vlastně stejné požadavky jako na obyčejnou pozemní fotovoltaiku, čímž ji prakticky znemožňuje. Návrh proto neumožňuje umisťování agrovoltaických instalací na zemědělskou půdu bez nutnosti odnětí ze zemědělského půdního fondu. Agrovoltaika je vlastně inovativní a ve světě odzkoušené kombinované využití půdy pro zemědělské účely a současně výrobu elektřiny.

Dál tedy, abych se to pokusil stihnout do těch pěti, nebudu detailně popisovat, nicméně dostanu se k dalšímu pozměňovacímu návrhu 8515, který řeší hned několik věcí, a to je připojování malých zdrojů, respektive to, aby distributoři neodmítali připojování bez řádného odůvodnění. V další části se řeší prodej elektřiny nespotřebované mikrozdroji, protože více než 90 % nově instalovaných zdrojů disponuje výkonem nad 10 kW a další nárůst, například malých fotovoltaik, se očekává v nejbližší době a český právní řád však zatím jednoznačně neřeší, zda mohou nelicencované výrobny takto malých výkonů sloužící pro vlastní spotřebu, které nejsou připojeny k režimu takzvaného mikrozdroje bez přetoků, samostatně prodávat obchodníkovi s elektřinou přebytky vyrobené elektřiny.

V další části stejného pozměňovacího návrhu se řeší právo zákazníka v postavení vlastníka mikrozdroje odstoupit od smlouvy o dodávkách. A také nebudu detailněji popisovat, později se k tomu tedy přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a ještě máme tři minuty, takže já pozvu k mikrofonu pana poslance Zahradníka. V případě, že to samozřejmě nepřednese, tak ho přerušíme, jeho přihláška nepropadne a bude prvním vystupujícím, až se k tomu bodu vrátíme. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Dobrý den. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem se hlásil s představou, že bude více času na můj příspěvek. Zřejmě asi tedy k podrobné rozpravě nedojde, a proto mohu jenom uvést, že jsem vás chtěl seznámit s tím, že ČEZ, ten polostátní gigant, kde má stát významný podíl, cestou této energetiky už nastoupil. V pondělí nebo tedy 20. května představil svoji Vizi 2030, čistá energie zítřka, takže ČEZ už touto cestou jde. Otázka je, do jaké míry jsou ta jeho opatření smysluplná a zdali nebudou mít za následek to, že v roce 2030 vlastně tím občanům sdělí: Sice odejdeme od uhlí, ale vy, občané si sežeňte elektřinu, kde chcete, my plníme požadavky, které na nás uvaluje Evropská komise a klimatičtí aktivisté.

Já myslím, že to je cesta, kterou samozřejmě je možné kritizovat, na druhou stranu chápu, že naše závazky jsou dané. Ale nesmíme přitom zapomínat, že energetika, teplárenství rozhoduje také o tom, jaké náklady budou vynakládat občané na nákup elektřiny, na nákup tepla. A po pravdě, čtyři nebo možná pět milionů našich občanů je připojeno na centrální zdroje tepla a jeden z nápadů, který se ČEZ snaží prosadit, je vlastně významné rozbourání, významná decentralizace našeho teplárenství, přechod na jakési modulární zdroje, vesměs tedy zřejmě plynové. Otázka je, do jaké míry se to srovnává s tím, že zároveň také vedle snížení oxidu uhlíku chce ČEZ významně snížit také emise NOx, a tedy jak chtějí splnit toto snížení a zároveň používat plyn na výrobu tepla.

Jsou věci, které se v té vizi dají najít jako vize střetové, a já, pokud se na mě dostane čas při příštím projednání, velmi krátce o těchto střetech promluvím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vás v tuto chvíli musím přerušit. Samozřejmě budete moci pokračovat ve svém vystoupení, až se dostaneme znovu k tomuto bodu. Ještě pro stenozáznam poznamenám, že s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Nyní tento bod přerušuji a měli bychom se věnovat bodu, který je pevně zařazen v 17 hodin, nicméně než ho otevřu, hlásí se s přednostním právem pan předseda klubu SPD Fiala. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych jménem dvou poslaneckých klubů, hnutí ANO a hnutí SPD, navrhl, aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně a procedurálně hlasovala o všech návrzích nejenom po 19. hodině - protože patrně nepůjde o zákon - ale po 21. hodině a po 24. hodině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já si tedy vyžádám upřesnění, jestli se to má týkat zákonů. (Poslanec Fiala: Ne, voleb.) Čili má se jednat čistě o to, že budeme dnes jednat po 19., 21. i po 24. hodině, ale nikoliv nezbytně o zákonech.

 

Poslanec Radim Fiala: Vysvětlím, nejde o zákon. Na 18.00 jsou pevně zařazeny volby a my bychom chtěli, abychom ty volby dotáhli do konce. To znamená, protože nejde o zákon, nemusíme hlasovat o jednání a hlasování po 19. hodině, nicméně bychom chtěli jménem dvou poslaneckých klubů - hnutí ANO a hnutí SPD - požádat, abychom jednali a meritorně hlasovali o těchto věcech - znovu opakuji, nejde tedy o zákon - i po 21. a 24. hodině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře. Je zde tedy návrh, abychom dnes jednali a hlasovali i po 21. a 24. hodině. Pro jistotu ještě poznamenám, že podle ustálených pravidel tedy jednací den končí druhý den ráno. Slyším žádost o odhlášení, všechny jsem vás odhlásil. Počkám, až se situace v sále uklidní a dostaví se všichni poslanci. Pro ty, kteří dorazili až nyní, zopakuji, že je zde procedurální návrh, abychom jednali a hlasovali dnes o jiných věcech než o zákonech po 21. i 24. hodině. Paní poslankyně Brzobohatá bude hlasovat s náhradní hlasovací kartou číslo 23. Vypadá to, že počet přihlášených se nám ustálil.

 

Věřím, že všichni vědí, o čem budeme hlasovat, také jsem nezaznamenal žádný protinávrh. Takže asi nic nebrání tomu, abych zahájil hlasování.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování číslo 179. Je přihlášeno 128 poslanců, pro 91, proti 36. Návrh byl schválen.

 

Já tedy budu pokračovat. Nyní tedy máme na řadě bod

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.