Středa 12. května 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(pokračuje Radek Vondráček)
Sloučená rozprava k bodům 7, 8 a 9
/sněmovní tisky 955, 1150 a 1151/
S přednostním právem se mi přihlásil pan místopředseda Feri za klub TOP 09.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vážený pane zpravodaji, skutečně jenom velmi stručně si dovolím shrnout stanovisko TOP 09 k těmto třem předlohám.
My ten směr, kterým se ty předlohy vydávají, vítáme, ale máme určité pochybnosti o dílčích věcech, ve kterých se ministerstvo vydalo nad rámec té předmětné směrnice, kde se dopouští gold-platingu. Já už jsem v této záležitosti tisku 1150 dal čtyři pozměňovací návrhy. O co v zásadě jde? Co je smyslem toho návrhu zákona? Zkrátka ten oznamovatel, ten whistleblower oznámí nějaké to protiprávní jednání a cílem toho zákona je, aby mohl učinit nějaké oznámení a aby vůči němu ten například zaměstnavatel nemohl učinit tzv. odvetné opatření, to znamená třeba ho vyhodit nebi nějak ho finančně potrestat, ale i třeba jeho osobu blízkou atd. To je smyslem toho zákona, velmi zjednodušeně.
Z podstaty věci, hovořil jsem tu o nějakém oznamovacím systému, tak s tím bude spojena nějaká administrativa. A vlastně celá ta debata bude veskrze parametrická a bude to o hledání toho, kde je ta rovnováha mezi efektivitou a přínosem toho zákona, který v tom spatřujeme samozřejmě, i v té směrnici, ze které ten zákon vychází, a kdy je to řekněme administrativně a transakčními náklady vyvažitelně jaksi přínosné nebo únosné. Takto. To znamená, říká-li směrnice, že vnitřní oznamovací systém může být až od 50 zaměstnanců, tak vláda říká 25. Proč ne 50? Proč jdeme nad rámec směrnice, to jsme se úplně z důvodové zprávy nedozvěděli. Stejně tak je to například i u obcí, kdy směrnice říká 10 tisíc obyvatel, my máme v návrhu 5 tisíc obyvatel, samozřejmě s výjimkou ORP. To je něco, kdy tedy ty parametry si myslím zvládneme v ústavně-právním výboru nějak kompromisně upravit. Co je velmi citlivé na tom návrhu a co by se mohlo jaksi v praxi posléze vymknout, tak situace, kdy by nebylo dostatečně podchyceno to, že to oznámení by bylo vědomě nepravdivé. To znamená, že byste někoho v rámci třeba konkurenčního boje nebo čehokoliv jiného zkrátka obvinili z toho protiprávního jednání. Musí tam být dostatečné sankce. Já mám za to, že vládou navrhovaných 50 tisíc za vědomě nepravdivé oznámení je nedostatečných. Sice lze namítat to, že tou pokutou vůbec není dotčena povinnost nahradit škodu za to, resp. újmu, protože není to jenom majetková škoda, ale je to i nemajetková újma, ale mám za to, že by se to celé nemělo přesouvat vlastně do té soukromoprávní roviny, do toho soukromoprávního odpovědnostního vztahu, kdy by vlastně například ten zaměstnavatel žaloval, ale že by tam měla být i mírně přísnější výše pokuty - navrhuji ve variantách 100, 150, 200, 250 tisíc. A bylo by to i proporčně nějakým způsobem vyváženo. Nelze si vůbec představit, že by ty správní orgány ukládaly 250 tisíc. Prostě to ne! Uplatňují se zásady správního trestání samozřejmě a v důsledku i soudní moderace samozřejmě. Ale mělo by to být, myslím si, adekvátně přizpůsobeno tak, aby bylo dosaženo účelu té směrnice, která žádá i po členských státech, aby přišly s takovou úpravou, která těmto vědomě nepravdivým oznámením bude předcházet.
A další pozměňovací návrh se týká úpravy toho vnitřního sdíleného sytému v rámci podnikatelského seskupení, například prostě aby v rámci koncernu ty společnosti mohli toto sdílet. To znamená, jsou to vyloženě technické věci, parametrické věci. Myslím si, že můžeme ty tři návrhy projednávat souběžně. Není žádný důvod ten v prvém čtení zamítat. Může to být nějaký podnět k debatě, může se vybrat to dobré a dát to do toho vládního. S tím není problém.
Na závěr ještě mám jedinou obavu, je 12. 5., bůhví, co ještě stihneme, a myslím si, že by bylo vhodné, abychom to stihli projednat, tento důležitý návrh, a abychom zkrátili lhůty, což navrhne myslím můj kolega. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další přednostní právo - pan místopředseda Černohorský za klub Pirátů.
Poslanec Lukáš Černohorský: Tak já už jsem se k návrhům vyjádřil. Teď jenom dám návrh na to, abychom u všech tří tisků zkrátili lhůtu na 20 dnů mezi prvním a druhým čtením. Pokud by to neprošlo, tak případně na 30. Jde hlavně o to, že máme nějakou implementační lhůtu, do kdy to musíme stihnout tak, aby to vlastně stihla ještě tato Poslanecká sněmovna. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Mám poznačeno. V rozpravě je přihlášena jako další paní poslankyně Červíčková.
Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, byť je mi to líto, tak zde musím konstatovat, že poslanecký návrh k dané materii pod sněmovním tiskem číslo 955, a zmínila to tady jak paní ministryně, tak zpravodaj tisku, bohužel v některých svých bodech přímo je v rozporu se směrnicí Evropské unie, na kterou se odkazuje. A z toho důvodu i z dalších důvodů, které zde zazněly ve zpravodajské zprávě i zprávě předkladatele dalších tisků paní ministryně, si dovolím podat návrh na zamítnutí sněmovního tisku číslo 955 v prvním čtení. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do sloučené rozpravy ke všem třem bodům. Nikoho nevidím, sloučenou rozpravu končím. Zavolám kolegy z předsálí, protože máme několik návrhů, o kterých je třeba hlasovat. (Gonguje.)
Nejprve se tedy vrátíme do bodu
Aktualizováno 13. 5. 2021 v 11:37.
