Středa 12. května 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
3.
Návrh poslanců Lucie Šafránkové, Tomia Okamury, Radima Fialy
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 652/ - druhé čtení
V projednávání tohoto bodu jsme pokračovali dne 7. dubna tohoto roku na 91. schůzi Poslanecké sněmovny. Obecná rozprava byla přerušena. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele poslankyně Lucie Šafránková a zpravodajka garančního výboru, poslankyně Hana Aulická Jírovcová.
Připomínám, že jsme v prvém čtení přikázali tento sněmovní tisk k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu, a dále byl tisk přikázán výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 652/2 až 8. Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které máme přihlášené poslance.
Jenom připomínám, že bylo přerušeno vystoupení paní poslankyně Olgy Richterové. (Před řečnickým pultem v hloučku diskutují poslanci Pirátské strany.) Takže paní poslankyně Richterová, přejete si pokračovat v přerušeném vystoupení, nebo ani ne? Nebo po panu Černohorském? Tak prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. K tomu přerušenému vystoupení, já se teď musím osobně z pracovních důvodů omluvit na hodinu a půl. Nicméně tady došlo k tomu, že byl na poslední chvíli nahrán komplexní pozměňovací návrh, k němuž jsme upravovali pozměňovací návrhy, a teď jsme se domlouvali, že je potřeba to procedurálně vyřešit. Já budu mimo, ale jde jenom o to, technicky upravit ty naše tisky, co se musejí k tomu nahrát. Takže by řešením bylo přerušit tento bod teď a projednat ho později.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: No, tak je tady nějaký návrh, ale to není úplně procedurální návrh. Moment... tak teď... Pochopil jsem, no ne, no tak... Takže paní poslankyně Richterová se v podstatě omlouvá. Nyní má tedy prostor pan poslanec Lukáš Černohorský v pořadí, tak vy nám třeba sdělíte vaše přání.
Poslanec Lukáš Černohorský: Já jenom... Já jsem se teď přihlásil s přednostním právem, není to ještě do rozpravy. Já bych tedy navrhl v tuto chvíli, po dohodě tedy s paní předkladatelkou, že bychom tento bod přerušili do projednání bodu číslo 6 s tím, že bychom... pardon, do bodu číslo 5 s tím, že by se projednal bod 4 a 5, pak bychom se vrátili zpátky do toho bodu a mezitím by se připravily ty pozměňovací návrhy. Může být? (Poslanci Pirátské strany opět diskutují v hloučku před řečništěm.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pardon, ano. Předseda klubu SPD. Prosím.
Poslanec Radim Fiala: Pane předsedo, dovolte mi požádat o pětiminutovou přestávku na poradu klubu a my se domluvíme na pořadu schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vyhlašuji pauzu pět minut do 15.39 na poradu.
(Jednání přerušeno v 15.34 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 15.39 hodin.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Uplynula pauza, takže slovo má pan poslanec Lukáš Černohorský.
Poslanec Lukáš Černohorský: Já jenom, ať je to na stenozáznamu: My jsme se tedy dohodli, že zkusíme v mezičase připravit pozměňovací návrh, takže ten návrh, který jsem dal, v tuto chvíli stahuji a v případě, že by byl potřeba nějaký čas, tak to vyřešíme případně přestávkou, ale zatím ať plyne diskuze. Já si potřebuji doběhnout pro druhé papíry, které mám na stole, a hned se vrátím.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: No dobře, počkáme benevolentně, pane místopředsedo klubu. (Kratičká pauza.) Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. V tuto chvíli mám zase další stanovisko k tomu návrhu, který kolegové z SPD předložili. Opět ho zasílal pan doktor Stanislav Křeček a já bych vás v mezičase, než budou připraveny pozměňovací návrhy, s ním seznámil:
"Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, obracím se na vás v souvislosti s návrhem poslanců Lucie Šafránkové, Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o sněmovní tisk číslo 652.
Návrh byl dne 10. února 2021 zčásti projednán ve druhém čtení na plénu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, je k tomu načtena řada pozměňovacích návrhů včetně komplexního pozměňovacího návrhu poslance Marka Nováka a dalších, na kterém spolupracovalo i Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Seznámil jsem se s obsahem návrhu a dovoluji si k němu zaslat svoje stanovisko. Zjistil jsem, že komplexní pozměňovací návrh přejímá některá ustanovení, jež byla původně obsažena v návrhu zákona o přídavku na bydlení, které rozeslalo Ministerstvo práce a sociálních věcí koncem roku 2009 do vnějšího připomínkového řízení. K mnoha ustanovením uplatnila moje předchůdkyně ve funkci i další připomínková místa nesouhlasné připomínky, s nimiž se plně ztotožňuji, ale do dnešního dne nebyly vypořádány. Přesto jsou nyní některá z těchto ustanovení v nezměněné podobě převzata do komplexního pozměňovacího návrhu, ovšem již bez možnosti mojí i dalších klíčových aktérů v sociální oblasti, například krajských úřadů, Agentury pro sociální začleňování a dalších se k návrhu zákona vyjádřit. Využívám proto možnosti vyjádřit se k problematickým částem návrhu alespoň touto cestou.
Na úvod bych rád vyjádřil své znepokojení nad tím, že k zásadnímu zpřísnění dávek pomoci v hmotné nouzi, jímž předkládaný návrh nepochybně je, dochází v době pandemie koronaviru. Lze očekávat, že sociální důsledky pandemie pocítí nejvíce právě ti nejchudší. Z tohoto pohledu je nyní nejméně vhodná doba na hledání úspor v systému, který je oproti jiným subsystémům nepojistných sociálních dávek nejméně nákladný. V současné době by více než kdy jindy měl systém dávek pomoci v hmotné nouzi plnit roli poslední záchranné sítě před pádem lidí do chudoby a sociálního vyloučení. Ačkoliv nyní nefungují ani elementární jistoty lidí, jako například osobní plnění povinné školní docházky dětí, sociální šetření úřadu práce, zákonodárce zavádí drakonické sankce pro osoby v hmotné nouzi, které řádným způsobem nesplní povinnosti součinnosti.
Nově zavedené sankce za porušení povinnosti osoby v hmotné nouzi považuji za zcela nepřiměřené, neboť povedou k odepření dávkové pomoci lidem na velmi dlouhou dobu. V některých případech jde dokonce o trestání osoby v hmotné nouzi za situaci, kterou zavinil někdo jiný. To může zakládat ve svém důsledku stav, který je i v rozporu s ústavním pořádkem. Právo na pomoc v hmotné nouzi je zaručeno čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zákonodárce nemůže nastavit podmínky tak, aby nedošlo fakticky k jeho vyprázdnění."
Níže pan doktor shrnuje podrobněji své výhrady k některým bodům komplexního pozměňovacího návrhu. Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi: K bodu číslo 6, to znamená konkrétně k § 3 odst. 1 písm. h) v navrhovaném ustanovení spatřuje pan doktor tři okruhy problémů: "Nově se za osobu v hmotné nouzi nepovažuje i žadatel o dávku, kterému byla žádost zamítnuta z vymezených důvodů. Tato sankce má své místo v případě příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi, ale nikoliv v okamžiku podání žádosti o dávku. Žadateli se nemusí při prvé žádosti o dávku podařit doložit všechny nezbytné podklady nebo může z nejrůznějších důvodů ustat v komunikaci s úřadem, například změna sociální situace a podobně. To mu však nemůže bránit v tom, aby hned další měsíc o dávku opětovně požádal. Vyřazení takového žadatele na šest měsíců z možnosti získat dávky pomoci v hmotné nouzi považuji za zcela nepřiměřené. Návrh dále prodlužuje dobu, po kterou osoba není považována za osobu v hmotné nouzi, na šest měsíců namísto dosavadních tří měsíců. Současnou úpravu považuji za adekvátní pro případy nesoučinnosti příjemců dávek. Její další zpřísnění pokládám za rozporné s účelem zákona o pomoci v hmotné nouzi. Návrh rovněž nově zakotvuje možnost odnětí dávky z důvodu nevhodnosti bytu v případě, že ve stanovené lhůtě nejsou závady, pro které by byl byt označen za nevhodný, odstraněny. Domnívám se, že jde o situaci, kterou nemůže ve většině případů žadatel o dávky nebo příjemce dávky ovlivnit. Přesto je na šest měsíců zbaven nároku na veškeré dávky pomoci v hmotné nouzi. Taková sankce nemá dle mého názoru žádné opodstatnění. Současná právní úprava zná mechanismy, kdy úřad práce v součinnosti s obcí vede osoby v hmotné nouzi k hledání přiměřeného standardního bydlení. Pokud osoba s těmito subjekty při hledání bydlení spolupracuje, není namístě zbavit ji veškeré dávkové pomoci."
Další výhrady směřují tedy k bodu 24 až 29. Jedná se o § 33 a následující: "Rozumím snaze předkladatele, že dávkově by neměly být dlouhodobě podporovány byty, které nesplňují stavebně technické požadavky pro řádné užívání. Nepovažuji ale za vhodné snažit se tohoto cíle dosáhnout nepřiznáním či odnětím dávek nájemci bytu. Pokud byt nesplňuje nově stanovené parametry, hlavním nástrojem k zajištění řádného stavebně-technického stavu nemovitosti by měla být kontrolní prohlídka stavebního úřadu. V jejím rámci stavební úřad mimo jiné zjišťuje stavebně-technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. V případě, že by tomu tak bylo, může nařídit zabezpečovací práce či nezbytné úpravy. Takto by mělo být dosaženo stavu nemovitosti, který nebrání jejímu řádnému užívání. Pokud dosažení takového stavu brání vlastník nemovitosti svou součinností, není namístě trestat nájemce odnětím nebo nepřiznáním dávek. V širším slova smyslu problém souvisí i s nedostupností přiměřeného bydlení ve vhodných bytech. Navíc neexistuje povinnost pronajímatele zajistit po dobu nezbytných úprav nájemci bytovou náhradu. Vzhledem k omezenému trhu s byty a nízkému množství obecních bytů může být pro nájemce obtížné pronajmout si byt po dobu nezbytných úprav. Z návrhu není ani zřejmé, zda a v jaké výši bude nájemce po dobu nezbytných úprav pobírat doplatek na bydlení. Dále se také obávám, že posuzování plnění základních standardů pro bydlení celé řízení o žádosti o dávku neúměrně prodlouží zapojením dalších úřadů, například orgánů ochrany veřejného zdraví, stavebních úřadů a dalších. Lhůta pro vydání rozhodnutí není zákonem nijak ohraničena. Podle správního řádu se prodlužuje o dobu nutnou k provedení dožádání. Již nyní se setkávám s případy, kdy kontrola standardu kvality bydlení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu. Žadatel v takovém případě nemá prostředky na úhradu bydlení. Vzhledem ke shora uvedenému navrhuji institut posuzování základních standardů pro bydlení vůbec nezavádět." To jsou tedy slova pana doktora.
Další výtky se týkají směrem ke změnám zákona o státní sociální podpoře, konkrétně k bodům číslo 11, 15, 16 a 20. Jedná se konkrétně o § 24a, § 51 odst. 6, 7 a 8 a § 65 odst. 4: "Nesouhlasím se zavedením institutu bytu vhodného pro bydlení a s posuzováním, zda se o takový byt jedná, pro příspěvek na bydlení. V podrobnostech odkazuji na odůvodnění k navrhovanému § 33 a následujícím zákona o pomoci v hmotné nouzi. U příjemců příspěvku na bydlení může při na po dobu nezbytných úprav bytu nastat problém také v tom, že zákon umožňuje přiznat dávku jen nájemci či vlastníkovi bytu. Pokud by dočasně bydlel v jiné formě bydlení, například na ubytovně, příspěvek na bydlení by mu nemusel být poskytnut."
Další výhrada je směřována k bodu číslo 14, konkrétně § 30 odst. 2: "Nesouhlasím s navrhovaným omezením možnosti čerpat celou částku rodičovského příspěvku, to jest 300 000 Kč, u vícerčat je jím 1,5násobek, v případě, že dojde ke změně rodiny, v níž dítě žije. Návrh je v přímém rozporu s ustálenou judikaturou správních soudů. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. 5. 2017 č. j. 6a10 21/2017-23 výslovně konstatoval, že rodičovský příspěvek je nárokem pečujícího rodiče, nikoli dítěte, o které rodič pečuje. Pokud se rodina dítěte změní, například od pěstounů na přechodnou dobu přejde dítě do péče budoucích osvojitelů, nelze celkovou částku 220 000 Kč považovat za částku společně sdílenou oběma pečujícími osobami jak z první, tak z druhé rodiny, byť obě, nikoli současně, ale postupně, pečují o totéž dítě, nepečují o totéž nejmladší dítě v téže rodině a nejde ani o společně posuzované osoby ve smyslu § 7 odst. 1 téhož zákona. Pečující osobě v nové rodině vzniká nárok na rodičovský příspěvek bez ohledu na to, zda a v jakém rozsahu jej čerpala pečující osoba v předchozí rodině. Krajský soud v Hradci Králové přidal v pozdějším rozsudku ze dne 19. 12. 2019 v č. j. 32ad4/2019-29 stejný výklad k § 30 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře jako Nejvyšší správní soud. Soud tento výklad přijal i po novele citovaného zákona č. 200/2017 Sb., která vyloučila nárok na rodičovský příspěvek u pěstounů na přechodnou dobu. Závěry Nejvyššího správního soudu krajský soud výslovně vztáhl na situaci žalobkyně, která byla dlouhodobou pěstounkou.
Poukazují-li předkladatelé na možnost zneužití institutu dlouhodobé pěstounské péče svěřováním dětí do širší rodiny biologického rodiče, směřují svou kritiku fakticky vůči rozhodování soudů. Ty mají při svěřování dítěte zvažovat individuální okolnosti každého případu a podle nich volit vhodný institut, svěření do péče jiného člověka či pěstounskou péči. Měnit předpisy o sociálním zabezpečení náhradních rodičů dětí do čtyř let věku není vhodným způsobem regulací, případně nejednotnosti v soudním rozhodování.
Rovněž není vhodné přijímat obecnou právní úpravu na základě kazuistické představy o jednom možném modelu zneužívání dávky. Problém s vyčerpáním značné částky rodičovského příspěvku v předchozí rodině může nastat také v případech, kdy bylo dítě u biologických rodičů, a později je svěřeno osvojitelům. Ti by však podle navrhované právní úpravy mohli volit pouze ze zbývající části, kterou nevyčerpala biologická rodina. V takové situaci je současná právní úprava, respektive její výklad provedený Nejvyšším správním soudem, šetrnější k právu náhradních rodičů na pomoc státu.
Z těchto důvodů by neměla být právní úprava rodičovského příspěvku nikterak měněna. Věřím, že při dalším projednávání zákona bude nalezen způsob, kterým by došlo k vynětí těchto sporných ustanovení z návrhu. V opačném případě se obávám, že u určité skupiny lidí, na které návrh zákona negativně dopadne, bude docházet k prohlubování chudoby a sociálního vyloučení, jež může vést k růstu napětí ve společnosti a zvýšení výskytu sociálně nežádoucích jevů."
Tento dopis byl tedy zaslán všem členům výboru pro sociální politiku a paní ministryni práce a sociálních věcí. S obavami o dopad návrhu na osoby v hmotné nouzi, žadatele o dávky státní sociální podpory a její příjemce pan ombudsman případně seznámil i veřejnost. Já tady na základě tohoto dopisu a výhrad, které tam jsou, dávám tedy návrh na zamítnutí tohoto tisku. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní měla následovat paní poslankyně Olga Richterová, ta se ovšem omluvila. Vystoupí tedy pan poslanec Marek Novák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já už jsem tady měl při minulé rozpravě docela dlouhý popis komplexního pozměňovacího návrhu, který jsme podali společně s poslanci Lucií Šafránkovou, Alenou Gajdůškovou, Hanou Aulickou Jírovcovou, Janem Bauerem, Janou Pastuchovou, Lenkou Dražilovou, Evou Fialovou, Davidem Kasalem, Karlem Raisem a Věrou Procházkovou. Postupem času a samozřejmě na základě i dalších informací a objektivních informací jsme se k tomu tisku ještě jednou v rámci naší skupiny předkladatelů vrátili. Musím říct, že jsme celkem intenzivně pracovali, v rámci tisku jsme ještě udělali pár úprav a řekl bych - dá se říct i ústupků, především v oblasti úpravy rodičovského příspěvku. V nově nahraném komplexním pozměňovacím návrhu již odebrání rodičovského příspěvku není ošetřeno. Není ani vhodná doba, abychom nyní rodičovský příspěvek pěstounům odebírali či zamítali.
Dál samozřejmě, a to především s ohledem na dopis pana ombudsmana, i když vlastně v době, kdy jsme načítali komplexní pozměňovací návrh, byl zároveň další pozměňovací návrh k předloženému komplexu, a to byla účinnost - takzvaná dělená. Tu účinnost jsme už taky zapracovali do jednoho komplexního pozměňovacího návrhu. A musím říct, že mě docela mrzí, že si pan ombudsman nevšiml, že tam řešíme tu účinnost, že si nevšiml toho, že tam dáváme prostor i sociálním službám, OSPODům a dalším organizacím na to, aby pomohly lidem v nouzi, protože rozhodně ten zákon jako takový - nechceme, aby ty lidi připravil o bydlení, vyhnal na ulici, to rozhodně nechceme. My chceme prostě jen a pouze rovná pravidla, taková pravidla, která nebude možné obcházet, a taková pravidla, která budou rovná ke všem. Nic jiného vlastně nechceme, to je náš záměr.
A proto samozřejmě k té účinnosti musím říct, že od schválení zákona bude nějakých pět let například na to, aby si lidé dali do pořádku své bydlení. Nevím, kdo z vás byl ve vyloučených lokalitách, v bytech, ve kterých lidé žijí. Chápu, že dospělý člověk je svobodný, může se rozhodnout sám, jak bude žít, jestli bude žít v hezkém bytě, kde poteče voda, kde bude topit topení, kde bude sklo v oknech, kde půjdou zavřít dveře od bytu, kde budou toalety, kde bude sprcha, prostě takové ty základní věci, které dnes člověk tak nějak využívá a bere jako samozřejmé. Naše definice bytu není nějak přísná. Chápu, že kdybychom tam dali, že byt, na který se pobírá dávka, musí mít připojení k wi-fi, tak asi by to zvedlo nějakou vlnu nevole. Ale představte si, že dospělý člověk má nárok na to, aby se rozhodl, je svobodný, ale měli bychom si taky uvědomit, že v těch podmínkách s dospělými žijí děti. A jestli je vám jedno, v jakých podmínkách žijí děti, mně to jedno rozhodně není. A měli bychom se právě starat o ty bezbranné, ne o ty, kteří se bránit umí, ale hlavně o ty bezbranné. A tohle je jedna ze zásadních věcí.
Takže já víceméně, co se týká toho tisku jako takového, a najdete ho v systému pod číslem 8404, vás žádám o jeho podporu, protože skutečně ten tisk má smysl a ten tisk narovnává podmínky života lidí, a o tom se tady celou dobu bavíme, o životě lidí. Nikdo nikoho nechce vyhánět na ulici, nikdo nikoho nechce připravit o život. Nechceme, aby nám lidi umrzli na ulici, rozhodně ne. Takže prosím, uvědomte si už konečně, že chceme pouze rovná pravidla pro všechny.
Co se dále týká tohoto tisku jako takového, tak jsme se v rámci - paní Jirkovou teď nevezmu. (Poslanec komentuje příchozí telefonní hovor.) Pozdě, ale přece volá paní náměstkyně. Že jsme se v rámci i těch našich túr po úřadech práce, po vyloučených lokalitách na základě diskuzí, které jsme měli s těmi lidmi, a měli jsme i diskuze právě se sociálními pracovníky, kteří nám v tom terénu říkali: No konečně, konečně se o ty lidi někdo zajímá, konečně nám budou chodit děti do školy a konečně nám třeba pár lidí začne chodit do práce, vždyť nás už to tady taky nebaví je vodit za ruku - za to jsem taky moc rád.
Mimo jiné však chápeme, že dnešní informační systémy, které má v gesci Ministerstvo práce a sociálních věcí, jsou obrovsky složité. Formuláře, které musí lidé vyplňovat, když si jdou požádat, a já doplním, když si jdou oprávněně požádat o dávku, tak je neštěstí takový formulář vyplnit. A musím tedy říct, že jsem schopný si vyplnit daňové přiznání bez toho, abych si četl nějaké vysvětlivky nebo musel někam telefonovat, aby mi poradili, ale přiznám se, že bohužel nejsem schopný na první dobrou dneska například požádat o dávku na živobytí. A samozřejmě toho využívají potom ty neziskové organizace, které nás bijí a říkají: Vy těm lidem na úřadu práce nepomáháte, vždyť přece ti úředníci za ně mají tu žádost vypsat. To je přece jejich práce. Není, není to jejich práce. Úředník má posoudit, zda je žádost v pořádku, nebo ne. A proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna v rámci tohoto tisku schválila doprovodné usnesení. To doprovodné usnesení zní:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
I. žádá vládu, aby uložila ministryni práce a sociálních věcí České republiky, aby provedla revizi všech formulářů používaných v rámci žádostí o dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi v rámci dávkových systémů z pohledu
a) uživatelské přívětivosti,
b) potřebnosti a nezbytnosti jednotlivých údajů,
c) duplicit jednotlivých údajů,
d) potřeby existence jednoho komplexního formuláře, který by se používal při opětovném dokládání podkladů k jednotlivým dávkám,
a následně výsledek této revize předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky do 30. 6. 2021;
II. žádá vládu, aby uložila ministryni práce a sociálních věcí České republiky, aby do 15. 9. 2021 předložila Poslanecké sněmovně zprávu o aktualizaci formulářů provedené na základě opatření vyplývajících z výsledků revize provedené dle bodu 1 tohoto usnesení a o jejich zavedení do praxe."
Vážení přátelé, děkuji vám za pozornost a ještě jednou vás moc žádám o podporu komplexního pozměňovacího návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím potom případně přednést doprovodné usnesení i v podrobné rozpravě. Nyní Sněmovnu seznámím s omluvenkami a pak se dostaneme k faktické poznámce. Pan poslanec Třešňák se nám omlouvá dnes mezi 16. a 18. hodinou z pracovních důvodů, pan poslanec Výborný se omlouvá od 15.40 do konce jednacího dne z důvodu pracovního programu v regionu. Nyní je s faktickou přihláškou přihlášena paní poslankyně Válková. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Milý pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, navážu na svého předřečníka. Skutečně si myslím, že je škoda, že se tady nevyužívá té zákonné možnosti, že veřejný ochránce práv, pokud uplatní nějaké připomínky zásadnější povahy, ale omluvou budiž, že asi nevěděl, že bude na mimořádné schůzi, se kterou jsme ani my v delším časovém horizontu nepočítali, tento bod programu zde není, protože by bylo zajímavé mu vysvětlit některé souvislosti, o kterých tady pan poslanec hovořil.
Jenom mohu říci, že tento problém nás trápí už dlouhodobě. Řešení jsou nejrůznějšího rázu. Probírali jsme tuto problematiku samozřejmě také ve výboru pro práva dítěte, ve vládním výboru a jednoznačně dobrá odpověď se spolehlivým výsledkem, že toto řešení je to optimální, podle mého přesvědčení neexistuje. Mně stačí ta faktická poznámka jenom k tomu, že bych se přes ty všechny připomínky, které ale jsou částečně i velmi oprávněné, přimlouvala rovněž za přijetí komplexního pozměňovacího návrhu a dalších návrhů, které sledují linii pomoci tu neutěšenou situaci, byť na první pohled možná příliš tvrdými opatřením, napravit, ale nejít zase do extrému. A víme dobře, že určité extrémy tam jsou také. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se vrátíme do obecné rozpravy, takže poprosím pana poslance Čižinského, který je přihlášen jako další. Prosím.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, novela, kterou tu projednáváme, tam jde o přitvrzení, jde o represi. Komplexní pozměňovací návrh, co tady předložil pan poslanec Novák, tu předlohu ještě v některých aspektech zpřísňuje a argumentuje se tu tím, že ten, kdo se bude chovat slušně a zákon neporuší, o žádné dávky nepřijde. Smyslem je přimět ty nepřizpůsobivé, aby se konečně přizpůsobili. Jenže zkušenosti ze sociální práce jsou bohužel takové, že represe opravdu nefunguje.
Pokud tady zaznívá, že hrozba odebrání dávek přiměje ty, kdo páchají přestupky, aby se polepšili, tak bohužel tohleto v mnoha případech skutečně nefunguje. Není to žádná moje spekulace nebo nějaký můj dojem. Je to potvrzeno praxí našich sociálních pracovníků. Stává se často jenom to, že ti lidé o dávky v hmotné nouzi prostě přijdou, a bohužel často to jsou právě ti lidé, kteří také mají děti. Řada z těch lidí, o které tady jde, má závažná duševní onemocnění a řada z nich není schopna uvažovat tak jako zdraví lidé, že přestupek znamená nějakou sankci. Organizace, které se věnují sociální práci s klienty, kteří trpí duševními onemocněními, velmi varují před přijetím této novely i těch pozměňovacích návrhů.
A pak je ten další aspekt. Pokud těm lidem vezmeme hmotnou nouzi, tak pak to budou řešit obce a starostové, nic jiného totiž potom nezbude. Takže bych chtěl podpořit návrh na zamítnutí zákona, protože bychom se měli inspirovat opravdu raději v těch zemích, kde sociální práce funguje a kde má výsledky.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní je přihlášená paní poslankyně Valachová, připraví se pan poslanec Holomčík. (Poslanci upozorňují na faktickou.) Pardon, paní poslankyně Šafránková s faktickou poznámkou. Omlouvám se. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím vaším prostřednictvím reagovat na kolegu pana poslance Čižinského, který tady hovořil o špatném sněmovním tisku. My teď projednáváme tisk 652 a vy jste, pane poslanče, prostřednictvím vaším, mluvil k sněmovnímu tisku 290, který právě řeší přestupky a následné vymáhání obcemi. Takže jenom tolik k tomu na upřesnění.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za velice faktickou poznámku přesně k tomu účelu, ke kterému jsou určeny. Nyní paní poslankyně Valachová.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, já bych ráda představila stručně dva pozměňovací návrhy, které předkládáme spolu s kolegyní Alenou Gajdůškovou.
Prvním pozměňovacím návrhem je návrh, který má za cíl rozšířit možnost využití příspěvku na bydlení také pro podnájemní vztahy. Míříme tímto pozměňovacím návrhem na družstevníky, protože jsou to právě družstevní byty, kterých je celá řada, které jsou využívány podnájemníky a kteří v tuto chvíli nemají, ačkoliv žijí bezpochyby ve standardním bydlení, v družstevním bydlení, možnost dosáhnout na příspěvek. Příspěvek na bydlení, kolegové a kolegyně, je v tuto chvíli jedním z mála příspěvků, cestou, která zajišťuje lidem dostupné bydlení. Proto jsme zformulovaly tento návrh a domníváme se, že umožnit tímto způsobem využít příspěvek na bydlení znamená jednu z nejrychlejších cest, jak rozšířit možnosti pro dostupné bydlení. Odhadujeme, že by se tak mohlo stát v případě 20 000 až 30 000 domácností. Tuto cestu pokládáme za správnou. Podotýkám, že v případě debat o příspěvcích na bydlení se tento návrh opakuje periodicky řekněme v odborných diskuzích, také se k němu v minulosti vyjadřoval veřejný ochránce práv. Poprosím vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadlo rozpočtové dopady tohoto návrhu na 850 milionů korun. Já se domnívám, že tato částka není vysoká, pokud to tedy znamená zpřístupnění důstojného bydlení, udržení důstojného bydlení, standardního družstevního bydlení pro až 30 000 domácností. Myslím si, že to je nejrychlejší způsob, a nikoliv drahý pro zajištění dostupného bydlení v co nejkratší době. Samozřejmě prosím i kolegy a kolegyně spolupředkládající tento návrh, aby tento pozměňovací návrh podpořili.
Druhý pozměňovací návrh se týká také praktické věci, která je aktuální. Všichni víme - a nejsme za to nikdo rád - že v minulém roce měla řada domácností, a tedy i dětí v těchto rodinách, problém s přístupem k on-line vzdělávání, distančnímu vzdělávání, což je samozřejmě nepřípustné. My na to reagujeme návrhem, který pokládáme za moderní, je to trend, který odpovídá pojetí sociální pomoci a podpory rodin, v tomto případě tedy zejména rodin s dětmi z hlediska připojení k internetu i z hlediska dalších zemí v Evropě. Smyslem tohoto návrhu je to, aby do odůvodněných nákladů na bydlení příště bylo možné zahrnout také náklady a pravidelné úhrady za připojení k internetu. Všichni víte, že jako místopředsedkyně školského výboru se právem na vzdělání dětí zabývám dlouhodobě, a věřím, kolegové a kolegyně, že mně uvěříte, že tento návrh sleduje plné zajištění práva dětí na vzdělání i v době distančního vzdělávání a boje s COVIDem-19, a tuto příležitost, umožnit tedy pravidelné úhrady na internet zapojit do odůvodněných nákladů na bydlení, využijete a podpoříte tento pozměňovací návrh.
Děkuji vám za pozornost, v podrobné rozpravě se samozřejmě již stručně přihlásím k číslům obou těchto pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. S faktickou poznámkou si přeje vystoupit pan poslanec Čižinský. Prosím.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji, já bych jenom vystoupil fakticky. Já jsem skutečně mluvil k tomuto tisku. To, že tady je více tisků, které směřují tímto špatným směrem, to je druhá věc, ale skutečně je tady několik tisků, které mají omezit systém pomoci v hmotné nouzi, a já jsem jenom chtěl upozornit na to - stejně jako u těch ostatních tisků - že to je prostě cesta špatným směrem a že pokud lidem vezmeme hmotnou nouzi - to jsou finance, které jsou na jídlo, na léky - a velmi často se to právě projevuje u těch dětí, kterými se tady pan poslanec Novák zaklínal, tak je to prostě cesta strašně špatným směrem. Tak já jsem mluvil velmi správně, mluvil jsem o tisku 652. A to, že některý tisk, který tady projednáváme, je třeba ještě horší, to je druhá věc. Ale že to je všechno cesta do pekla, to je prostě bohužel podle mého názoru fakt.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Holomčíka v obecné rozpravě. Prosím.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo, vážené dámy, vážení pánové. Já bych zde chtěl velmi ve stručnosti představit návrhy paní poslankyně Richterové, ale ještě než tak učiním, tak bych chtěl poděkovat paní poslankyni Šafránkové, panu poslanci Novákovi za kolegialitu, kterou předvedli s avízem změny komplexního pozměňovacího návrhu, a omlouvám se, že to komplikujeme, protože musíme ještě některé návrhy upravit na novou předlohu, protože podáváme i pozměňovací návrhy, které se vážou právě k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu. My už jsme s tím téměř hotovi. Já jenom avizuji, že si pravděpodobně v podrobné rozpravě před mým vystoupením budeme muset vzít pár minut přestávku - bude to skutečně jenom tak dlouho, jak bude potřeba. Avizuji a děkuji za shovívavost a za kolegialitu.
Takže paní poslankyně - a já v jejím zastoupení - má připraveno v původní verzi třicet, teď to bude asi čtyřicet pozměňovacích návrhů. Ve stručnosti:
Pozměňovací návrh vedený v systému pod číslem 6529 se týká zrušení školských přestupků. Pozměňovací návrh vedený jako 7410 se týká zrušení úprav ohledně školských přestupků formou vypuštění celého bodu - to je k pozměňovacímu návrhu z výboru. Návrh 7411 se týká změn v podpůrčí době. 7412 se týká oznamovací povinnosti. 7413 se týká společně posuzovaných osob. 7414 je změna ve věci souhlasu se vstupem do obydlí. 7415 - nahrazuje se slovy "může být", je to opět k návrhu výboru. 7416 - zkrácení doby snížení dávky na tři měsíce, opět změna k návrhu z výboru. 7417 - zkrácení doby odebrání hmotné nouze na jeden měsíc.
Poté je zde další skupina návrhů, které se týkají původního návrhu zákona: 7846 ve věci 70% započítání důchodu, 7848 se týká podstatného poklesu příjmu, 7849 příslušnost podle bydliště, 7850 zapojení OSPODů, 7851 změna zákona o SSP a zákona o životním a existenčním minimu.
7852 - zde už jsme u pozměňovacích návrhů, které se vážou právě na zmiňovaný komplexní pozměňovací návrh, ten je v systému vedený pod číslem 7852, ale přibude ještě upravená verze, ta se týká důkazního břemene samoživitelů, kde se vyškrtává věta "musí bydlet v jiném bytě".
Poté návrhy, ty už jsou nahrané jak pod číslem 7854, tak i variantně 8412, kde se ruší odebírání dávek na šest měsíců, 7856 - nerušit... pardon, teď jsem se trošku ztratil... nerušit návratnost příspěvku na živobytí, 7859 - nevypínat správní řád, umožnit odvolání proti rozhodnutí o prominutí povinnosti vrátit 10 000. A další návrh je vedený jako 8116, týká se stravenek - vrátit do stavu možnosti, nikoliv povinnosti vyplácet příspěvek na živobytí v poukázkách, až na výjimky, po šesti měsících.
Další návrh 8129 - náklady na vzdělávání, části přídavku na dítě, 8130 - ten se týká bonusu k příspěvku na živobytí na vzdělávání dětí v hmotné nouzi, 8131 - příspěvek na živobytí ve výši existenčního minima, jen při odmítnutí nabídky od Úřadu práce, 8132 - příspěvek na výkon státní správy, podle počtu osob v hmotné nouzi. Dále návrh 8326 - ten se týká mimořádné okamžité pomoci na bydlení a kauce, 8369 - ten se týká parametrů kvality bydlení a vážou se k původnímu návrhu zákona, a vlastně tentýž návrh, opět ve dvou variantách, pod čísly 8370 a 8411, ten se opět týká parametrů kvality bydlení a je k tomu komplexnímu návrhu pana poslance Nováka. Návrh 8371, respektive 8409 - nezavádět pracovní neschopnost pro nepojištěné pracující. Návrh 8372, respektive 8410 - odvolání proti neprominutí vracení částky, 8373, respektive 8406 - příspěvek i podnájemníkům. A poslední variantní dvojnávrh pod číslem 8374 a 8407 - snížení PNŽ, jen pokud odmítne práci, veřejnou službu, rekvalifikaci nebo účast v projektu Úřadu práce.
Takže to bylo velmi, velmi stručné. Nechci tady tuto debatu v tento okamžik prodlužovat, to bylo velmi stručné představení těch prakticky čtyřiceti pozměňovacích návrhů, které k tomuto tisku budou nahrány. Já se k nim ještě přihlásím v podrobné rozpravě a avizuji, že před svým vystoupením si pravděpodobně budeme nuceni vzít ještě krátkou přestávku na dokončení těch návrhů, a ještě jednou děkuji kolegyním a kolegům za kolegialitu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a budeme pokračovat. Další je přihlášen pan poslanec Kolařík... (Předsedající se odmlčí.) Kolářík, pardon. Prosím.
Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, děkuji. Já bych navázal na kolegu Marka Holomčíka, který tady představil celou sérii pozměňovacích návrhů, a já bych tady vypíchl dva, které jsou podle mě velice, velice důležité. Prvním z nich je posuzování kvality bydlení, je to pod sněmovním dokumentem 8370, a jde o to, že odebrání podpory, té dávky, je uděláno na základě toho, že ti lidé bydlí v nekvalitním obydlí.
Já si myslím, že za to by neměl ručit ten člověk, ta rodina, která tam bydlí, ale pronajímatel. Chápu směr toho, že chceme, aby lidé bydleli v kvalitním obydlí, ale trest by neměl směřovat na tu rodinu, ale měl by směřovat na pronajímatele, který pronajímá byt, který neodpovídá základním standardům. Proto tam navrhujeme celkem zajímavou úpravu a je to tak, že Úřad práce, který by zjistil ten nedostatek, by vyzval majitele, aby to odstranil, problém s kvalitou bytu, a tím pádem by to bylo provázáno, pokuta i za spáchání nějakého přestupku, protože pokud by to neodstranil, tak by samozřejmě dostal nějakou pokutu, a to by byla motivace za to, aby obchodníci s chudobou pronajímali byty, které alespoň základě jsou v souladu s nějakou běžnou normou dneska na bydlení. Takže to je ten první, ke kterému jsem chtěl hovořit. Doufám, že na něm nebude problém, protože tam nevidím, že by to mělo být nějaké kontroverzní nebo nějaké složité, takže věřím, že zvážíte podporu tohoto pozměňovacího návrhu.
A druhý, který je podle mě také velice důležitý, je - my to máme pracovně nazvané mopka na kauci, ono už se to dneska používá, ale bohužel ne úplně systémově - a jde právě o to, aby tato dávka mimořádné okamžité pomoci mohla být použita i na úhradu kauce, protože ti lidé často, když řeší bytovou situaci, nemají tu kauci a to je pro ně ten schod, který způsobí, že oni si žádný byt nemůžou pronajmout, a končí potom na ubytovnách, často s dětmi, což rozhodně nemůžeme podporovat. Je to efektivním a v praxi ověřeným nástrojem zabydlování domácností v bytové nouzi či bytovou nouzí ohrožených. Jde o osvědčenou pomoc při zabydlování rodin s dětmi i bezdětných domácností včetně mladých lidí odcházejících z ústavní péče nebo osob po výkonu trestu, které jsou v péči sociálních kurátorů. Z aktuální analýzy odboru pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj vyplynulo, že mopka na kauci je velmi účinným nástrojem pro řešení bytové situace domácností nacházejících se v těchto substandardních typech bydlení.
Po 12 měsících od přiznání dávky si standardní bydlení udrželo 85 % procent domácností. Po dalších 12 měsíců tento podíl domácností sice poklesl, ovšem jen o šest procentních bodů, takže po 24 měsících od přiznání dávky se podařilo vyřešit bezdomovectví u více jak tří čtvrtin domácností, 79 %.
Takže z těchto dat a z těchto čísel je evidentní, že opravdu tato pomoc pomáhá a je opravdu potřebná, takže věřím, že i v tomto případě zvážíte podporu tohoto pozměňovacího návrhu a podpoříte ho. Nebudu se vyjadřovat k zákonu jako celku, k tomu není druhé čtení určené, byť tam mám spoustu dalších výhrad, ale tyhle dva pozměňovací návrhy považuji za klíčové, které je potřeba opravdu schválit. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla v tuto chvíli poslední přihláška v obecné rozpravě. Ještě vidím pana poslance Ferjenčíka, prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zkusím ještě jednou vypíchnout hlavní výhradu, kterou se snažíme vyřešit pozměňovacími návrh, a to je problém, že lidé žijící v nevyhovujících bytech za toto budou potrestáni nejen tím, že přijdou o dávky na ty byty, ale ještě přijdou o dávky na živobytí. Oni přijdou i o dávky na jídlo kvůli tomu, že bydlí v nevyhovujících bytech, a naopak ten návrh nahání lidi právě obchodníkům s chudobou do ubytoven. To je ta základní výhrada, protože skutečně ten návrh není v této věci dobře zpracovaný. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní se hlásí v rozpravě ještě paní poslankyně Aulická a poté paní poslankyně Válková s faktickou. Prosím.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já, ač jsem chtěla nebo nechtěla původně reagovat na pana kolegu Ferjenčíka, vaším prostřednictvím, tak musím. To, co říkáte, se prostě nezakládá na pravdě, a ten návrh, to, co vy říkáte, že by se stalo, tak to prostě není pravda. Je velice smutné, já to můžu pochopit a myslím, že možná i navrhovatelé to mohou pochopit, proč to říkáte a proč jste to tak podle vás vyčetli. Na druhou stranu - a vnímáme i tu vaši politiku a vnímáme i víceméně tu vaši cestu, kterou vy se chcete vést a která třeba pro vás je nějaká priorita - ale to, co vy říkáte tady a řekl jste, tak to prostě není pravda. Tak jenom, abychom si ujednotili ty věci, které jsou zde předkládány a o kterých jednáme.
Já bych chtěla, bohužel jsem svým vystoupením chtěla dát prostor právě vám, protože vy tady připravujete jako Piráti pozměňovací návrhy, které mají korespondovat na komplexní pozměňovací návrh, a velice mě mrzí, a původně i vystoupení, které měla paní kolegyně Richterová na minulém jednání, tak víceméně to bylo vystoupení jenom proto, aby se neumožnilo druhé čtení tohoto návrhu, a asi možná i to, aby se připravily ty pozměňovací návrhy, a dneska je vlastně budete ještě předkládat. Ale mrzí mě to, že se tady říkají věci, které nejsou pravda, a mělo by se to opravdu říkat tak, jak ten návrh hovoří a co vlastně předkládá.
Já bych chtěla říct sama za sebe, že oba dva návrhy - pan kolega Čižinský se tady spletl, chtěl hovořit ke sněmovnímu tisku 290, pak tedy řekl, že to myslí stejně i v podobě tohoto sněmovního tisku - tak v našem Ústeckém kraji oba dva návrhy konzultuji jak se samosprávami, úřady práce, sociálními odbory na městech a obcích, tak samozřejmě i se zástupci v kraji. Mohu vám říci, že máme samozřejmě pár zástupců, kteří hovoří ve stejném jazyce jako třeba Piráti v Poslanecké sněmovně nebo jako pan kolega Čižinský, ale víceméně zastupují vlastně i stejnou stranu anebo některé neziskové organizace, které ale zároveň byly třeba u jednání, když se dělal tak závažný - pro mě, nebo alespoň si myslím převážně pro většinu lidí - závažný zákon připravovaný na Ministerstvu práce, a vytvořila se pracovní skupina po takzvaných patnácti opatřeních boje s chudobou, a Ministerstvo práce opravdu a paní náměstkyně Jirková, která tady byla zmiňována, si na tom odpracovala ještě s panem ředitelem Beckem opravdu velkou část práce a připravil se zákon o přídavku na bydlení. To znamená, řešil tu formu, sjednocení dávky na bydlení a další parametry, ať už třeba budeme říkat, v jakých podmínkách má ten člověk bydlet, řešilo se, jestli to bude standardní forma bydlení, nestandardní forma bydlení, což jsou právě nebytové prostory anebo ubytovny, řešil se i přechod toho, aby se transformovaly ubytovny do standardní formy bydlení, měly tam přechodnou dobu, my jsme se bavili zhruba o pěti letech toho, aby se zrekonstruovaly a umožnilo se to na bytové jednotky tak, aby to bylo důstojné bydlení a abychom opravdu už neřešili ty formy, které dneska bohužel ještě stále i v praxi jsou.
My třeba v Ústeckém kraji opravdu nemáme problém třeba s ubytovnami, to znamená nestandardní forma bydlení, ubytovny jsou využívány opravdu lidmi, kteří prostě nejsou schopni najít možnost bydlení ve standardním, ať už toho, že třeba mají problémy s dávkami, anebo prostě proto, že v těch bytech žít nemohou, ale na druhou stranu spíše máme problém s tím, že nám nepřizpůsobiví obyvatelé - a já to takhle řeknu - žijí ve standardní formě bydlení. Říkám to tak schválně, protože bohužel v Ústeckém kraji, asi kromě Litoměřicka, nás to velmi tíží a tíží nás, ač třeba v době covidové se o tom moc nemluví, ale tíží nás to samozřejmě stále. A tím, že ti lidé - a neříkám to schválně a neříkám v žádném případě, že jsou to všichni lidé na hmotné nouzi nebo i na státní sociální podpoře, jenom říkám, že bohužel tady prostě jsou i lidé, kteří se nedokážou přizpůsobit systému a zákonům naší republiky, a můžou to být i lidé třeba, kteří pracují. Ale nás to tíží, že ten počet obyvatel je opravdu obrovský a zákony, které máme v České republice, neumožňují samosprávám, ale i dalším oblastem, ať už Policii ČR, potom samozřejmě navazuje to na tu sociální práci, nějak řešit situaci ku prospěchu celé té situace.
Trápí nás také to, že nám děti nechodí do škol, že není zcela normální v některých rodinách a v některých skupinách, aby ráno děti vstaly se svými rodiči, šly do své základní školy a opravdu měly výuku. Ve velké míře se v některých částech opravdu na to zapomíná, opomíjí se to a pak zde musí nastupovat urputná sociální práce tak, aby se opravdu dokázalo děti dostat do základní školy. My jsme se třeba bavili s některými učiteli, že když se třeba bavíme o určité komunitě, tak ty děti jsou opravdu nadšené, jdou do první třídy, snaží se i přesvědčovat své rodiče, aby je odváděli do první třídy, protože je to tam baví, mají prostě jiný svět. Vydrží jim to zhruba do čtvrté třídy a potom bohužel život rodiny je stahuje zpátky do takového systému, že vlastně proč chodit do školy. Už není ta potřeba a je to opravdu velmi špatná potom práce nějak motivovat celé ty rodiny, aby chodily. Jsou víceméně nešťastní i samotní učitelé, ředitelé, protože i agresivita třeba ze stran dětí a pak samotných rodičů je neustále větší a větší. My máme asi poslední příběh z Děčínska, kde tam opravdu došlo k velkému napadení učitelů. Vím, že se to stává i všude v republice, ale opravdu, věřte nám, že velká koncentrace těchto problémových lidí v jednom místě je něco, co si zažívají jenom určité kraje anebo jenom malé množství míst v jiných částech kraje. Proto třeba pan kolega Čižinský těmto krajům nebo těmto problémům opravdu - nechci říct, že tomu nerozumí, ale víceméně pokud tam nežijete, tak tomu nevěříte.
Je to prostě velký problém, který se tady neřešil, a když jsme si v roce 2018 řekli, že tady bude patnáct opatření boje s chudobou a že šest ministerstev nám tady něco připraví, tak nám nepřipravili nic. A i o tom zákonu, o kterém jsem hovořila, o přídavku na bydlení, který měl být takový počátek toho, že by byla nějaká změna, a víceméně i v návaznosti na to, že se tady má připravit zákon o dostupném bydlení, kde má být součást sociální bydlení, tak se tady připravil zákon poslanecký a dalo se to vlastně do placu, aby se o tom vůbec nějak jednalo. Já tedy čekám na další úpravy ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, protože zatím tak, jak se v Poslanecké sněmovně a na výborech vlastně projel prvním čtením, čeká na druhé čtení, tak bohužel musím říct, že mně se hroutí samosprávy a samotný kraj v připomínkách k tomuto návrhu zákona, a sami řekli, že tento návrh zákona nelze přijmout.
To znamená, nemůžeme být zase v Poslanecké sněmovně tak nezodpovědní, abychom tady přijímali zákony jenom proto, že to bude mít určitý název, ale obsah nebude korespondovat s potřebností terénu. Já to jenom říkám na dokreslení, že zásadní pojetí dostupného bydlení plus sociálního bydlení bohužel minulé volební období Ministerstvo práce a sociálních věcí nebylo schopno napsat tak, aby bylo schopno se projednat v Poslanecké sněmovně, a bohužel Ministerstvo pro místní rozvoj nebylo schopno koncepčně připravit tak, aby nemuseli dávat poslanci za ČSSD svůj poslanecký návrh, který se ještě teď ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj bude dojednávat, a vlastně víceméně ani nevíme, jestli se do konce volebního období stihne v nějaké podobě přijmout tak, aby byl uchopitelný i v praxi.
Já to tady rozvíjím, abychom opravdu měli představu o tom, o čem se tady celou dobu bavíme. Je to třeba o zákonu o sociálním podnikání. Náš kraj, když řeknu toto téma, tak říká: Pane bože, už ať to tady je! Ale to je přesně, o čem se bavíme. My tady na jednu stranu máme zákon, který má opravdu pro někoho třeba závažné restrikce. My říkáme, že je zcela, úplně běžné dodržovat zákony této země a chovat se podle určitých pravidel, ač víme, že spousta lidí má psychické anebo psychiatrické problémy, potřebují pravidelné sociální a další doprovázení. Na druhou stranu to nemění na tom fakt, že prostě se tady máme chovat podle nějakých zákonů, a ať se nám to líbí, nebo ne, skupina obyvatel, kteří potřebují to doprovázení, ať už v jakékoliv podobě, se nám bohužel neustále rozšiřuje, ale na to zase neumí systém - a třeba tady by měl právě být efekt a práce a návrhy ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí reagovat. Předkládají se tady celou dobu za čtyři roky víceméně spíše populistické návrhy, nekoncepční, spíše opravdu jenom takové dílčí, ale takový ten základ v rámci nějaké celkové koncepce, ať už se třeba bavíme o lékařské posudkové službě, kterou jsme včera projednávali na výboru a která je opravdu zase z dílny nebo překládají ji poslanci napříč politickým spektrem, tak to jsou věci, které prostě v sociální oblasti nezapadají tak, jak by měly, a z toho se dějí ty problémy, které tady máme.
A proč to tady říkám? Je tady spousta věcí, na které jsme zapomněli, které nechceme vidět, ale je potřeba si prostě uvědomit, že ač my tady přijmeme - nebo jak projde v Poslanecké sněmovně nebo neprojde, ale když budu mluvit obecně, tak zatím víme, že snaha je tento zákon prohlasovat, udělal se na něm velký kus práce - tak když my tady přijmeme tuto podobu, samozřejmě to tím nekončí, protože tady opravdu potřebujeme ty další věci. Je to potom na práci budoucí Poslanecké sněmovny.
Ale na druhou stranu si myslím, že tak, jak žiji mezi těmi lidmi, komunikuji dennodenně, chodím po městě, chodím všude, kde se vlastně pohybují lidé, tak si myslím, že tyto dva návrhy, ať už je to sněmovní tisk 290, nebo 652, si občané prostě zaslouží, protože je to jeden z nástrojů, jak řešit tu situaci. Ač i některé neziskové organizace opravdu tvrdí, že tomu tak není, že to bude velký problém, že to bude mít extrémní dopady, tak tu pořád máme i lidi, a bohužel tu máme velké množství lidí v hmotné nouzi nebo prostě v sociální potřebnosti, kteří nechtějí pomoci, odmítají pomoc, nechtějí nastoupit na to, že by měli dodržovat určité parametry, nechtějí nastoupit a souhlasit s tím, že by měli posílat své děti do školy, že by třeba měli dodržovat nějaké zásady. A ač si to musíme přiznat všichni, dlouhodobě nemůžeme pomáhat lidem, kteří o to prostě nestojí.
Já tady vidím zástupce z Karlovarského kraje, vidím tady z Moravskoslezského, vidím tady z Ústeckého kraje. My bychom vám tady o tom mohli opravdu říkat příběhy úplně neuvěřitelné. Myslím si, že opravdu bych byla ráda, kdyby dneska v poklidu - já věřím, že Piráti už mají připravené své pozměňující návrhy - že v poklidu můžeme projít druhé čtení a budeme se samozřejmě bavit ještě v diskuzi o těch pozměňujících návrzích, nejenom na výboru pro sociální politiku, ale i na jednání Poslanecké sněmovny, ale věřím, že ten kus práce, který se na tom odpracoval, bude mít své plody a že do toho terénu půjde, protože je to opravdu potřeba. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jsou zde faktické poznámky. Jako první paní poslankyně Válková, připraví se pan poslanec Novák.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Nebudu hovořit dlouho, naštěstí mám jenom faktickou poznámku od Aše ke Košicím, jak se dříve říkalo, protože moje předřečnice to pojala takto, měla na to dostatečný neomezený časový limit. Jenom bych chtěla upozornit na to, že samozřejmě velmi dobře tu problematiku znám a za dva roky, co jsem zmocněnkyní, jsem poznala místa, o kterých přímo či nepřímo paní poslankyně Aulická hovořila. Byla jsem v Chánově, v Janově, znám různé lokality sociálně vyloučené mimo Ústecký kraj, vím, o čem tady hovoříme, znám lidi, kteří mají psychické poruchy a pro které, jak tady správně řekli někteří předřečníci, může být odebrání dávky nezaslouženým trestem. Určitě budeme sledovat v rámci toho, co bude dneska načteno, jaká je konečná podoba, nebo možná konečná podoba toho návrhu, který půjde do třetího čtení, a pro co hlasovat a pro co nikoliv.
Právě proto jsem hovořila o těch extrémech. Mám pocit, že se pohybujeme ve dvou extrémech. Chceme to řešit, určitě je třeba najít nástroje, které ty zdravé - myslím teď psychicky, mentálně - rodiče budou motivovat k tomu, ve svém vlastním bytostném zájmu, aby děti posílali do škol. Já si vzpomínám, jak jsem sama byla hrozně překvapená, jak velmi dobře zapůsobilo, když jsme zavedli nesystémové opatření, trest zákazu řízení motorových vozidel u řidičů, kteří neplatili výživné - ono to funguje. Funguje to. Takže proč by nefungovalo i něco takového drastičtějšího, ale musí to být vyladěné.
Já jsem ten tisk zatím v komplexu pozměňovacích návrhů nestudovala natolik, ale tady chci všechny ujistit o tom, že jako zmocněnkyně i jako poslankyně, jako někdo, kdo hájí zájmy této skupiny, budu takto postupovat a rozhodně se budu snažit ten balanc najít. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Novák, připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Velmi krátce, protože mi to skutečně nedá. Nechtěl jsem, nechci vůbec zdržovat, opravdu bych byl rád, kdybychom ten tisk už doprojednali, ale jenom k panu Ferjenčíkovi - prosím vás, vážně, odebrání živobytí - je to nepravda, není to tak. Nastudujte si to znovu a pořádně. Nevkládejte mi do úst prosím slovo, že ten zákon je nastavený nebo vymyšlený pro jednu skupinu lidí, a to navíc ještě pro nepřizpůsobivé. Nepřizpůsobivý jsem v některých věcech i já, slovo nepřizpůsobivý dokonce ani nepovažuji za nějaké urážlivé či sprosté, ale v tomto případě je to zákon pro všechny lidi. Pro všechny, prosím. Je opravdu na to, aby se zamezilo zneužívání dávek.
Ke kolegovi Koláříkovi, prostřednictvím předsedajícího - pane kolego, prosím, vy navrhujete, respektive skrze pozměňující návrh paní Richterové, zavedení výplaty kauce v rámci hmotné nouze, ale tam je potřeba si uvědomit - nevím, jestli jste si zjišťovali současný stav - dnes již existuje metodika, která umožňuje vyplácení kauce v rámci hmotné nouze, a nevím, zda je nutné to znovu nebo ještě více ukládat zákonem, zda není lépe to skutečně nechat tak, jak to dnes je a dle mých informací funguje.
Já jsem ze Zlínského kraje, nemáme tak zásadní problémy s vyloučenými lokalitami a skutečně já se nestavím k tomu, že ten zákon je postavený na nepřizpůsobivé nebo jenom na lidi žijící ve vyloučených lokalitách. Ano, samozřejmě, i tam zasáhne, ale zasáhne všechny lidi, jak pozitivně, tak možná negativně, ale hlavně rovně pro všechny. To je nejdůležitější.
A co se týká nezisku - nezisk, prosím vás, za mě ven ze Sněmovny, podpořit jejich práci v terénu, ale už ne, prosím, agresivní výstupy neziskového sektoru ve Sněmovně. Ani my si to nezasloužíme.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Čižinský k faktické poznámce, poté pan poslanec Sklenák. Prosím.
Poslanec Jan Čižinský: Myslím, že tady nemá smysl řešit, kdo má kolik případů, ale když má městská část 45 000 lidí, tak tam jsou nějaké případy, které jsou srovnatelné. Samozřejmě ta míra je nesrovnatelná s Ústeckým krajem, přesto v mapě vyloučených lokalit se nám naštěstí podařilo dvě vyloučené lokality nechat zmizet. Ty lidi jsme ubytovali jinde a funguje to. Tady jde o to, že na to jdeme opačně.
Pokud je tady řeč o zneužívání dávek, tak skutečně prosím o to, ať mi někdo vysvětlí, když je hmotná nouze nějak definovaná a je na nejnutnější potřeby, ať mi někdo vysvětlí, když ty peníze někomu sebereme, jak to komu pomůže. My jdeme zcela opačně. Nejprve přece musí být možnost vybudovat ty druhé možnosti pro ty lidi, byty, kam se mohou třeba přesunout, když se budou snažit, když žijí v nějakých bytech, které jsou nevyhovující. To je základ a potom může přijít něco podobného. Ale myšlenka, že někdo udělá nějaký přestupek, my mu sebereme peníze a on si pomůže, to přece všichni víme, že nefunguje.
Já z toho cítím bohužel opravdu čistý populismus, čistý populismus v tom smyslu, že vzbudíme nějaký dojem, že jsme na někoho přísní, ale té situaci reálně jenom uškodíme, ale zaplatí to někdo jiný. Za 10, 15, 20 let, až ti lidé budou v seniorském věku, no tak to prostě zaplatíme zase všichni, zase všichni daňoví poplatníci, a to, že to bude horší než před přijetím toho zákona, po přijetí to bude horší, je podle mne bohužel fakt.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Sklenák.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Patřím k těm, kteří tento zákon nepodporují. Jsem přesvědčen, že pokud bude přijat, tak přinese v praxi více škody než užitku. Nicméně vnímám, jaké je rozložení sil ve Sněmovně a myslím si, že většina poslanců a poslankyň má názor na to, jak bude hlasovat, tak jsem se ani nechtěl moc do té diskuze zapojovat, protože mi nepřijde až tak smysluplná, ale přece jenom paní kolegyně Aulická Jírovcová mě vyprovokovala, protože říkala, že se nám tady snaží popsat tu situaci, abychom to znali, a teď popisovala to, jak děti nechodí do školy a jak děti napadají učitele a tak.
Já bych byl rád, pokud takto argumentujeme, abychom k tomu připojili nějaká čísla, abychom skutečně věděli, jak velký ten problém, který vy se snažíte popsat, je, protože z toho, co vy jste říkala - promiňte mi - aspoň já jsem nabyl ten dojem, jako by ve vyloučených lokalitách všichni rodiče měli ten názor, že děti do školy nepatří, a tak to určitě není.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a to byly v tuto chvíli všechny faktické poznámky, takže se mi hlásil z místa pan poslanec Kolářík. Prosím.
Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji, já už velice stručně, protože si uvědomuji, že je čas, ale byl jsem tady několikrát zmíněn, nebo respektive i Piráti, že neříkají něco, co se úplně zakládá na pravdě. Říkám, stát se to určitě může. Já tady mám nějaké poznámky na tu vaši analýzu. Chtěl bych jen požádat, klidně i potom mimo záznam, někoho z předkladatelů, jestli by mi mohl říct, jestli to je nebo není pravda.
Za nekvalitní byt může většinou pronajímatel, nikoli nájemce nebo podnájemník. Na pronajímatele bytu přitom odebrání dávky nedopadne. Rodiny se zbaví a ta se na šest měsíců ocitne bez podpory bydlení a živobytí, a to i když se jí podaří během té doby najít jiné bydlení, vhodnější, protože celá domácnost nebude spadat do okruhu osob v hmotné nouzi. V případě příspěvku na bydlení ztratí rodina podporu od následujícího čtvrtletí, tedy na tři a více měsíců, dokud si nenajde něco jiného. V obou případech jde o nízkopříjmové osoby a nemáme zákon o sociálním bydlení, takže šance na nalezení jiného bydlení je malá. Hrozí nárůst počtu lidí na ubytovnách a ještě většího přetížení azylových domů. To by mě zajímalo, jestli je to pravda, nebo není.
A pak ještě krátce k té mapce. Já jsem tady netvrdil, že to není už v našem řádu, tvrdil jsem, že se to nevyužívá často a systémově. Tím směrem míří ten pozměňovací návrh, aby to bylo jasné a bylo zcela zřejmé, že se to může používat a v jakých případech. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli nemám žádné přihlášky do obecné rozpravy. Vím, že byla přihlášena paní poslankyně Richterová, nicméně ta stále není přítomna, protože připravuje pozměňovací návrhy. Takže pokud se už nikdo další nehlásí, tak v tuto chvíli končím obecnou rozpravu. Ptám se navrhovatelky nebo zpravodajky, jestli mají zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě? Není tomu tak. Podle mých poznámek návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru v tuto chvíli nepadl, takže zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny a jako první je v podrobné rozpravě přihlášen pan poslanec Novák. Prosím.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Já jsem vám představil komplexní pozměňovací návrh, který naleznete v systému pod číslem 8404. Co se týká dále, tak se hlásím k doprovodnému usnesení, které jsem vám tady taktéž v obecné rozpravě načetl a samozřejmě předám v písemné formě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní je přihlášena z předchozích projednávání paní poslankyně Richterová, ta ovšem není přítomna, takže se ta přihláška posouvá na konec a já prosím paní poslankyni Fialovou. Prosím.
Poslankyně Eva Fialová: Dobrý den, já bych se ráda přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který předkládám společně s Evou Matyášovou a Pavlou Golasowskou pod číslem 7381, který jsem podrobně představila na projednávání 10. 2. tohoto roku. Jenom pro připomenutí, jedná se o maximální dobu, kdy musí být rozhodnuto o udělení mimořádné okamžité pomoci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní je přihlášen pan poslanec Holomčík, nicméně ten avizoval přestávku. Není tomu tak v tuto chvíli, takže prosím, máte slovo.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, nemožné se stalo skutečností a zvládli jsme to bez přestávky, takže se jdu přihlásit ke zhruba 40 pozměňovacím návrhům paní poslankyně Richterové. Tímto se hlásím k pozměňovacím návrhům vedeným jako sněmovní dokumenty číslo 6529, 7410, 7411, 7412, 7413, 7414, 7415, 7416, 7417, 7846, k 7848, 7849, 7850, 7851, 7852, 7854, 7856, 7859, 8116, 8129, 8130, 8131, 8132, 8326, 8369, 8370, 8371, 8372, 8373, 8374, 8406, 8407, 8408, 8409, 8410, 8411, 8412, 8413, 8414, 8416.
Všechny návrhy jsou odůvodněny v těle textu a já mám jenom pro pana předsedajícího - paní poslankyně Richterová je omluvená. Tak to je všechno, děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, je tomu tak, a nyní tedy paní poslankyně Valachová je přihlášena v rozpravě.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Navazuji na své vystoupení v obecné rozpravě a v podrobné rozpravě se pouze stručně přihlašuji k pozměňovacím návrhům číslo 6735 a číslo 6736. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní se tedy podruhé dostává na paní poslankyni Richterovou, která je ovšem omluvena, takže není přítomna, přihláška propadá. Děkuji, a pokud se už v tuto chvíli nikdo další do podrobné rozpravy nehlásí, tak podrobnou rozpravu končím. Znovu se dotáži, jestli je zájem o závěrečná slova? Nevidím takový zájem. Mám za to, že v tuto chvíli nepadly žádné návrhy, o kterých bychom nyní měli hlasovat, takže končím druhé čtení tohoto tisku a zavírám třetí bod.
Posuneme se dále v programu, což je bod číslo 4. Tím je
Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.